Vestfálský mír

Vestfálský mír, uzavřený 24. října 1648, byl soubor dvou smluv, Münsterské a Osnabrücké, ukončující třicetiletou a osmdesátiletou válku. První jednání byla započata už na začátku 40. let 17. století a byla vedena v zimě, zatímco v létě se bojovalo. Byl to jeden z nejvýznamnějších mezinárodních traktátů v historii novověké Evropy a první politicko-geografický mezník.

Dvě města

350x350pixelů Všechna jednání o míru byla vedena ve dvou německých městech, vzdálených padesát kilometrů od sebe: v Münsteru, který leží v dnešním Severním Porýní-Vestfálsku (odtud také vestfálský mír), a Osnabrücku, nacházejícím se v Dolním Sasku. +more Tato nejednotnost byla způsobena tím, že Švédsko upřednostňovalo protestantský Osnabrück, zatímco zástupci Francie katolický Münster, a vzhledem k neochotě katolických a protestantských vůdců se setkat došlo k oddělení táborů.

Strany dohody

Dohody byly uzavřeny mezi Svatou říší římskou, reprezentovanou císařem Ferdinandem III. +more a dalšími německými knížaty, Španělskem, zástupci Francie Ludvíkem XIV. a kardinálem Julesem Mazarinem, delegáty Republiky spojených nizozemských provincií a Švédskem.

Výsledek

Náboženské změny ve Svaté říši

Byla výrazně omezena moc císaře nad celou říší. Vládcové jednotlivých částí Svaté říše měli nově právo vládnout na svém území podle „cuius regio, eius religio“, neboli vyznávat vlastní náboženství. +more Z toho vyplývá i poněkud paradoxní situace: ač v ostatních částech říše vzniká náboženská svoboda, v zemích Koruny české a Rakouských dědičných zemích dochází nadále k upevňování pozice katolické církve. * Jako třetí náboženství byl ustanoven kalvinismus.

* Křesťanům, kteří žili na území, kde nebylo jejich náboženství panovníkem podporováno, bylo povoleno sloužit mši na určeném místě v určenou hodinu.

Územní změny

+more3'>Mapa Svaté říše římské v roce 1648 Zjednodušená mapa Evropy v roce 1648 * Švýcarské spříseženství, které bylo dlouhodobě fakticky nezávislé na Svaté říši římské bylo formálně uznáno za nezávislé. * Nezávislost severního Nizozemí, které se v roce 1581 odtrhlo od Španělska byla uznána jak Španělskem tak Svatou říší římskou. * Největší územní zisky si odnesla Francie, a to hlavně zásluhou kardinála Mazarina, v této době skutečného vládce Francie z důvodu nezletilosti krále Ludvíka XIV. Francouzi získali Trojbiskupství (zahrnující métské biskupství, toulské a verdunské) a města tzv. décapolu v Alsasku (vyjma Mylhúz). * Švédsko spolu s dalšími odškodněními získalo například západní Pomořansko a dohromady získalo tři hlasy sněmu kurfiřtů. * Bavorsko získalo hlas za Falcké kurfiřtství. Naopak syn Fridricha Falckého Karel I. Ludvík získal osmý hlas na sněmu kurfiřtů. * Braniborsko-Prusko získalo Zadní Pomořansko, biskupství Magdeburské, Halberstadtské, Kaminské a Mindenské. * Bylo ustanoveno, že vláda v Osnabrücké diecézi bude střídavě připadat katolíkům a protestantům - za předpokladu, že protestantští biskupové budou voleni z rodu Brunšvik-Lünenburg. * Byla uznána nezávislost města Brémy. * Falc byla rozdělena na Horní a Dolní Falc. Dolní, u Rýna, získal syn Fridricha Falckého Karel I. Ludvík, tj. protestanti, a Horní si ponechal katolík Maxmilián I. Bavorský. * Na Rýnu byl obnoven volný obchod, který byl z důvodu války blokován. * Jednotlivé země Svaté říše římské získaly mezinárodní subjektivitu.

Citát

K události se váže ideologicky zatížený citát komunistického ministra kultury Zdeňka Nejedlého:

Odkazy

Reference

Související články

Vestfálská suverenita

Externí odkazy

[url=http://www. ceskatelevize. +morecz/ivysilani/208452801280017-historicky-magazin/]Rok 1648 - rok konce třicetileté války a Švédů v Praze a v českých zemích[/url] - video z cyklu České televize Historický magazín.

Kategorie:Mírové smlouvy Švédska Kategorie:Třicetiletá válka Kategorie:Mírové smlouvy Nizozemska Kategorie:Mírové smlouvy Španělska Kategorie:Osnabrück Kategorie:Trojbiskupství Kategorie:Smlouvy Španělského impéria