Cesko.wiki Rovnoběžka
Author
Albert FloresRovnoběžka je pomyslná čára na zemském povrchu (případně povrchu jiného přibližně sférického rotujícího tělesa), vzniklá průnikem povrchu Země a rotačního kuželu, jehož vrchol je v zemském středu a jeho osa je shodná se zemskou osou. Na zjednodušeném modelu Země (na kouli nebo referenčním elipsoidu) mají rovnoběžky tvar kružnice a jsou rovnoběžné s rovníkem (přesněji řečeno nacházejí se v rovinách rovnoběžných s rovinou rovníku). Rovnoběžky se označují zeměpisnou šířkou φ, měřenou ve stupních. Schéma konstrukce rovnoběžek
Rovnoběžky se zkracují od rovníku (nejdelší rovnoběžka, odpovídající obvodu tělesa) směrem k pólům (bod), přičemž 60. rovnoběžka je rovna 1/2 délky rovníku. +more Pro výpočet délky rovnoběžky lze použít vzorce o · cos φ, kde o je obvod Země (40 074 km). Např. Prahou prochází padesátá rovnoběžka, jejíž délka je přibližně 25 760 km.
Významné rovnoběžky
Nejvýznamnější zemské rovnoběžky Rovnoběžky se standardně označují podle své zeměpisné šířky jako např. +more 10. rovnoběžka s. š. , ovšem některé význačné mají svá vlastní jména. Jsou to např. * severní pól (90° severní šířky), * severní polární kruh (rovnoběžka 66°33′ severní šířky), * obratník Raka (rovnoběžka 23°27′ severní šířky), * rovník (rovnoběžka 0°), * obratník Kozoroha (rovnoběžka 23°27′ jižní šířky), * jižní polární kruh (rovnoběžka 66°33′ jižní šířky) * jižní pól (90° jižní šířky) Hodnoty šířek polárních kruhů a obratníků vyplývají ze sklonu zemské osy. Na jiných vesmírných tělesech se nacházejí vesměs na jiných šířkách.
Zeměpisná šířka a západy Slunce
Pouze mezi obratníky se Slunce během roku alespoň jednou dostane do zenitu.
Pouze severně od severního polárního kruhu, nebo jižně od jižního polárního kruhu, Slunce alespoň jednou během roku nezapadá (viz polární den a polární noc).
Vztah k matematické rovnoběžce
Zeměpisné rovnoběžky nejsou rovnoběžkami v matematickém smyslu (to jsou v prvé řadě přímky), mají s nimi však společnou tu vlastnost, že se vzájemně neprotínají.