Gottfried Hohenlohe-Schillingsfürst

Gottfried Maxmilián Maria princ zu Hohenlohe-Schillingsfürst (Gottfried Maximilian Maria Prinz zu Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst) (8. listopadu 1867, Vídeň - 7. listopadu 1932, Vídeň) byl rakousko-uherský generál a diplomat z významné německé šlechty. Od mládí sloužil souběžně v armádě a diplomacii, dosáhl hodnosti generálmajora a důležitou úlohu měl v době první světové války jako rakousko-uherský velvyslanec v Německu (1914-1918). Po roce 1918 žil v soukromí. Jeho starší bratr Konrad (1863-1918) byl mimo jiné rakouským ministrem vnitra, ministerským předsedou a císařským nejvyšším hofmistrem.

Životopis

Marie Henrietty (1908) Pocházel z významného německého rodu Hohenlohe, patřil k linii Hohenlohe-Schillingsfürst. +more Narodil se jako čtvrtý syn c. k. generála jízdy a císařského nejvyššího hofmistra prince Konstantina Hohenlohe (1828-1896) a jeho manželky Marie Pauliny, rozené princezny zu Sayn-Wittgenstein (1837-1920). Gottfried absolvoval prestižní katolické gymnázium ve Vídni, poté vstoupil do armády (1887) a v letech 1893-1895 pokračoval ve studiu na Tereziánské vojenské akademii. Po roce 1895 sloužil u generálního štábu a postupoval v armádních hodnostech (kapitán 1900, major 1906). Mezitím vstoupil do diplomatických služeb a v letech 1902-1907 působil jako vojenský atašé v Petrohradě, v letech 1907-1908 byl velvyslaneckým radou v Berlíně. Po balkánské krizi byl v únoru 1913 pověřen mimořádnou diplomatickou misí do Petrohradu, která měla zmírnit napjaté vztahy s Ruskem. V dubnu 1914 byl jmenován rakousko-uherským velvyslancem v Berlíně a v této důležité funkci se za první světové války snažil prosazovat rovnoprávné postavení mocností Trojspolku. Během války se ale začala zhoršovat ekonomická situace Rakouska-Uherska a po nástupu Karla I. na trůn se Gottfried stal zastáncem myšlenky uzavření separátního míru. Mimo aktivní vojenskou službu byl v roce 1917 povýšen do hodnosti generálmajora a téhož roku se stal rytířem Řádu zlatého rouna (spolu se svým starším bratrem Konradem). Byl též c. k. tajným radou a komořím, v Německu obdržel pruský Řád černé orlice. Diplomatickou misi v Německu ukončil 11. listopadu 1918 a od té doby žil v soukromí.

V roce 1908 se v Badenu oženil s arcivévodkyní Marií Henriettou (1883-1956), dcerou vrchního velitele rakousko-uherské armády arcivévody Bedřicha. Měli spolu tři děti, dcery Marie Alžběta (1909-1987) a Natálie Isabela (1911-1989) zůstaly neprovdané, syn Bedřich Konstantin (1913-1945) sloužil za druhé světové války v německé armádě a zemřel v zajetí na Kavkaze.

Odkazy

Literatura

Ottův slovník naučný, díl 11. ; Praha, 1898 (reprint 1997), s. +more 469-470 ISBN 80-7185-156-6 * STELLNER, František: Poslední německý císař. Z německých dějin v epoše Viléma II. ; Praha, 1995 471 s. ISBN 80-85846-04-7.

Externí odkazy

Rodokmen rodu Hohenlohe-Schillingsfürst [url=http://w. genealogy. +moreeuweb. cz/hlohe/hlohe8. html]dostupné online[/url] * SCHMIDT-BRENTANO, Anton: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Wien, 2007; s. 73 [url=http://www. historie. hranet. cz/heraldika/pdf/schmidt-brentano2007. pdf]dostupné online[/url] * Gottfried Hohenlohe v Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950; Wien, 1959; díl 2. , s. 392 [url=http://www. biographien. ac. at/oebl_2/392. pdf]dostupné online[/url].

Gottfried Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice Kategorie:Narození 8. +more listopadu Kategorie:Narození 1867 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 7. listopadu Kategorie:Úmrtí 1932 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži.