Konstantin Hohenlohe-Schillingsfürst

Konstantin Viktor Arnošt Emil Karel Alexandr princ zu Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (Konstantin / Constantin Viktor Ernst Emil Karl Alexander Prinz zu Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst) (8. září 1828, Wildegg - 14. února 1896, Vídeň) byl rakouský generál a dvořan z významné německé šlechty. Od roku 1848 sloužil v rakouské armádě, nakonec dosáhl hodnosti c. k. generála jízdy (1884). U dvora zastával třicet let funkci nejvyššího hofmistra (1866-1896). Jeho syn Konrad (1863-1918) byl rakouským ministerským předsedou (1906), další syn Gottfried Hohenlohe-Schillingsfürst (1867-1932) byl rakousko-uherským velvyslancem v Německu (1914-1918). Potomstvo se v několika generacích spříznilo s rodem Habsburků.

Životopis

Konstantin Hohenlohe-Schillingsfürst (1871) Pocházel z významného německého rodu Hohenlohe, patřil k linii Hohenlohe-Schillingsfürst. +more Narodil se na zámku Wildegg jako šestý syn knížete Františka Josefa Hohenlohe-Schillingsfürsta (1787-1841) a jeho manželky Konstancie, rozené princezny Hohenlohe-Langenburg (1792-1847). Konstantin studoval ve Vratislavi a na rozdíl od svých starších bratrů vstoupil do služeb habsburské monarchie. V srpnu 1848 vstoupil jako kadet do rakouské armády, ještě téhož roku byl povýšen na poručíka a díky svému původu rychle postupoval v hodnostech. Jako major se v roce 1859 stal pobočníkem císaře Františka Josefa, v roce 1864 dosáhl hodnosti plukovníka. Po smrti prince Karla z Lichtenštejna byl v roce 1866 jmenován provizorním nejvyšším císařským hofmistrem, v roce 1867 mu byla tato funkce potvrzena definitivně a setrval v ní třicet let až do své smrti, byl též plukovníkem císařských tělesných gard. Jako nejvyšší hofmistr měl mimo jiné na starosti správu císařských budov a podílel se na nové výstavbě na místě zrušených hradeb. V roce 1867 byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny a v roce 1870 dosáhl hodnosti generálmajora. Mimo aktivní vojenskou službu byl nakonec povýšen na polního podmaršála (1875) a generála jízdy (1884). V roce 1883 se stal rytířem Řádu zlatého rouna, dále byl nositelem uherského Řádu sv. Štěpána a rytířem Maltézského řádu. Řadu vyznamenání obdržel také od zahraničních panovníků, byl nositelem pruského Řádu černé orlice, ruských řádů Sv. Ondřeje a Sv. Alexandra Něvského nebo rytířem velkokříže francouzské Čestné legie. V rámci svých aktivit v podpoře umění a kultury byl mimo jiné kurátorem Akademie výtvarných umění ve Vídni a Rakouského uměleckoprůmyslového muzea, angažoval se také jako člen řady spolků.

Rodina

V roce 1859 se ve Výmaru oženil s princeznou Marií Paulinou Sayn-Wittgensteinovou (1837-1920), která patřila k nejbohatší německé šlechtě a ve Vídni aktivně podporovala umělce. Měli spolu šest dětí: * 1. +more František Josef (1861-1871) * 2. Konrád Maria Eusebius (16. prosince 1863, Vídeň - 21. prosince 1918, Kammern im Liesingtal), rakouský ministerský předseda 1906, ministr vnitra 1915-1916, nejvyšší hofmistr 1917-1918, místodržitel v Rakouském přímoří 1904-1915, manž. 1888 Františka ze Schönborn-Buchheimu (23. března 1866, Vídeň - 16. září 1937, Bad Reichenhall) * 3. Filip Konstantin (14. prosince 1864, Vídeň - 27. července 1942, tamtéž), původně státní úředník, později člen řádu benediktinů a profesor teologie ve Vídni * 4. Gottfried Maxmilián (8. listopadu 1867, Vídeň - 7. listopadu 1932, tamtéž), rakouský generálmajor, velvyslanec v Německu 1914-1918, manž. 1908 Marie Jindřiška Rakousko-Těšínská (10. ledna 1883, Bratislava - 2. září 1956, Mariazell), rakouská arcivévodkyně * 5. Volfgang Bedřich (18. října 1869, Vídeň - 7. prosince 1883, tamtéž) * 6. Marie Dorothea (10. dubna 1872, Vídeň - 31. března 1954, Ilz, Štýrsko), manž. 1896 Vollrath hrabě z Lambergu (20. září 1866, Štýrský Hradec - 22. února 1958, Ilz, Štýrsko).

Konstantinův nejstarší bratr Viktor princ Hohenlohe-Schillingsfürst (1818-1893) byl důstojníkem německé armády a v letech 1877-1893 předsedou pruské panské sněmovny. Další bratr Chlodwig zu Hohenlohe-Schillingsfürst (1819-1901) byl nejprve ministerským předsedou v Bavorsku (1866-1870), poté německým velvyslancem v Paříži a nakonec říšským kancléřem Německého císařství (1894-1900).

Odkazy

Literatura

Ottův slovník naučný, díl 11.; Praha, 1898 (reprint 1997), s. 469-470 ISBN 80-7185-156-6

Externí odkazy

Rodokmen rodu Hohenlohe-Schillingsfürst [url=http://w. genealogy. +moreeuweb. cz/hlohe/hlohe8. html]dostupné online[/url] * Konstantin Hohenlohe na webu rakouského parlamentu [url=https://www. parlament. gv. at/WWER/PARL/J1848/Hohenlohe-Schillingsfurst_1. shtml]dostupné online[/url] * SCHMIDT-BRENTANO, Anton: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Wien, 2007; s. 73 [url=http://www. historie. hranet. cz/heraldika/pdf/schmidt-brentano2007. pdf]dostupné online[/url] * Konstantin Hohenlohe v Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950; Wien, 1959; díl 2. , s. 393 [url=http://www. biographien. ac. at/oebl_2/393. pdf]dostupné online[/url].

Konstantin Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu čestné legie Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Narození 8. +more září Kategorie:Narození 1828 Kategorie:Úmrtí 14. února Kategorie:Úmrtí 1896 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži.