Lambergové

Lambergové jsou rakouský šlechtický rod připomínaný již od 13. století, ve službách Habsburků dosáhla řada členů rodu vysokého postavení ve státní správě, armádě i církvi. V letech 1641 a 1667 byli povýšeni do hraběcího stavu, v jedné linii jim byl udělen i knížecí titul (1707). Z rodu pocházel pražský arcibiskup Karel z Lamberka, v 17.-20. století patřila různým větvím rodu řada panství v Čechách a na Moravě, nejvýraznější historickou stopu zanechali v Pošumaví, kde jim do roku 1945 patřily rozsáhlé statky v okolí zříceniny hradu Rabí.

Lambergové pocházejí z Dolních Rakous, regionálního významu dosáhli v Kraňsku ve 14. století. +more V Dolním Rakousku získali v roce 1536 hrad Ottenstein a krátce nato získali panský stav se jménem Hrad Ottenstein, později barokně upravený, jim patřil až do druhé světové války. Synové Viléma II. z Lambergu rozdělili rod na tři větve, z nichž dvě vymřely, jediná větev Ortenegg se pak dále štěpila.

Dějiny rodu

Jan Maxmilián z Lambergu +moreJPG|vlevo|Zámek_Mór'>náhled Hrad Rabí Zámek Lamberg ve Steyru Nezamyslicích Do panského stavu byli povýšeni bratři Volfgang (1483-1554), Josef (1489-1554) a Kašpar III. (1492-1548), diplom na titul barona s predikátem z Orteneggu byl vystaven v Praze v roce 1544. Z potomstva Kašpara III. vynikl Jan Maxmilián (1608-1682), významný politik a signatář vestfálského míru, později vyslanec ve Španělsku a nejvyšší císařský hofmistr. V roce 1641 získal hraběcí titul a promyšlenou sňatkovou politikou vytvořil z Lambergů vlivnou dvorskou aristokracii. Jeho nejmladší syn Jan Filip (1651-1712) byl kardinálem, biskupem v Pasově a zakladatelem majetkového zázemí v jihozápadních Čechách. Knížecí titul získal v roce 1707 Leopold Matyáš (1667-1711), který však zemřel bez mužského potomstva. Titul zdědil jeho otec František Josef (1637-1712), v přímé linii byl posledním knížetem vnuk Jan Nepomuk (1737-1797).

Druhý hraběcí titul obdrželi v roce 1667 synové Jana Františka z Lambergu (1618-1666). Z jeho potomstva vynikl jako císařský diplomat Leopold Josef (1654-1706), který byl vyslancem ve Vatikánu a proslul na odiv stavěným bohatstvím. +more Sňatkem s hraběnkou Kateřinou z Sprinzensteinu (1660-1704) získal rozsáhlé statky v Dolním Rakousku, v oblasti Podyjí poblíž hranic s Moravou. Jeho potomstvo proto také užívalo jméno Lamberg-Sprinzenstein. Hraběnka Kateřina v Římě dostala darem od papeže Klementa XI. ostatky sv. Valentýny, uložené později v Drosendorfu. Jejich syn Karel Josef hrabě Lamberg-Sprinzenstein podnikl vrcholně barokní úpravu paláce ve Vídni, který byl podle něj i později nazýván Palais Lamberg.

Ve větvi Lamberg-Ottenstein se nakonec rod nejdéle udržel v severním Maďarsku, proto se tato větev označuje také jako uherská. Adam František z Lambergu (1678-1731) získal sňatkem panství Mór a zdejší zámek se stal hlavním sídlem. +more Z uherských Lambergů vzešla také poslední významná osobnost rodu, František Filip z Lambergu (1791-1848). V armádě dosáhl hodnosti polního podmaršála a v roce 1848 byl jmenován vrchním velitelem v Uhrách. Uherský sněm však jeho jmenování neuznal a při příjezdu do Budapešti byl zavražděn.

Lambergům náleželo dědičně několik čestných postů v Kraňsku a Dolních Rakousích. Ve třech liniích v 19. +more století obdrželi dědičné místo v rakouské panské sněmovně, několik členů rodu získalo Řád zlatého rouna. Kromě již zmíněných sídel byl významným rodinným majetkem zámek Lamberg ve městě Steyr (1666-1938). Někteří členové rakouské linie rodu, kteří sloužili u císařského dvora byli pohřbeni v kapli vídeňského augustiniánského kostela, která je po císařské hrobce nejvýznamnějším pohřebištem dvorské šlechty.

Lambergové v Čechách a na Moravě

Císařský ministr a diplomat Jan Maxmilián z Lambergu koupil v roce 1678 panství Kunštát na Moravě, které pak předal svému třetímu synovi Kašparu Bedřichovi (1648-1686). Ten inicioval rozsáhlou barokní přestavbu kunštátského zámku, jehož dědicem se stal Karel Benedikt (1675-1721). +more V další generaci však Karel Leopold (1704-1739) Kunštát prodal (1733). Jeho syn Maxmilián Josef (1729-1792) pak krátce vlastnil panství Hostinné ve východních Čechách. V dějinách Lambergů bylo nevýznamnou epizodou i vlastnictví Nového Města nad Metují, které získal Antonín Lamberg (1795-1869) při složitém rozdělení dietrichsteinského dědictví. Antonín se ale nestal výhradním majitelem, byl jen administrátorem jménem několika dalších dědiců. Jeho syn Karel Raimund (1840-1931), poslanec Říšské rady, pak Nové Město prodal v roce 1908 rodině úspěšných průmyslníků Bartoňů z Dobenína.

Ve větvi Guttenberg-Stein se na Moravě usadil František Adam II. +more Lamberg (1730-1803), když z dědictví po vymřelém rodu Rottalů převzal panství Kvasice. Jeho syn Jan Nepomuk (1764-1828) díky sňatku s hraběnkou Ernestinou Salm-Neuburg (1771-1809) rozšířil majetek na Moravě o panství Zdounky. Zámky ve Zdounkách a Kvasicích prošly tehdy stavebními úprava v klasicistním stylu. Krátce nato ale linie Guttenberg-Stein zanikla, když se Eduard Lamberg (1799-1825) utopil v řece Moravě a předčasně zemřel i jeho syn Arnošt (1824-1850). Dědičkou Kvasic a Zdounek se stala Arnoštova sestra Marie Leopoldina (1825-19022), provdaná do rodu Thun-Hohensteinů.

Mezitím dlouhodobější domestikaci Lambergů v Čechách zajistil kardinál a pasovský biskup Jan Filip Lamberg (1651-1712), který si na cestách oblíbil krajinu v Pošumaví a v letech 1707-1710 zakoupil hrad Rabí s přidruženými statky Žihobce a Žichovice. Z tohoto získaného majetku vytvořil fideikomis, jehož dědicem se stal starší bratr František Josef I. +more (1637-1712). V jeho přímé linii přetrval knížecí titul jen do roku 1797 a poté přešel na potomstvo zmíněného Kašpara Bedřicha.

Od roku 1797 byl nositelem knížecího titulu Karel Evžen (1765-1831), který do Čech zajížděl zpočátku jen výjimečně. Po předčasném úmrtí čtyř dětí rozhodla Karlova manželka Friderika, rozená princezna zu Oettingen-Oettingen (1776-1831) o přesídlení ze Štýrska do západních Čech a díky tomu prošly zámky v Žihobcích a Žichovicích stavebními úpravami. +more Jediný přeživší syn kníže Gustav Jáchym (1812-1862) způsobil skandál, když se oženil s dívkou prostého původu, dcerou žichovického šafáře Kateřinou Hrádkovou (1824-1889). Ta byla sice povýšena do šlechtického stavu, ale jejich potomstvo nemohlo převzít knížecí titul ani majetek, obojí tak přešlo na uherskou větev.

V 19. století byly všechny rodové statky v Rakousku, Čechách a Uhrách soustředěny v potomstvu uherské větve. +more Posledním majitelem rozsáhlých celků zahrnujících bezmála 40 000 hektarů půdy byl c. k. generál jízdy hrabě Jindřich Lamberg (1841-1929). Po jeho smrti došlo k prodeji kmenových majetků v Rakousku (Steyr 1938, Ottenstein 1939). V roce 1945 přešel do vlastnictví československého státu majetek v Pošumaví, který tehdy vlastnily dcery Kuniberta Lamberga (1866-1930). Na konci druhé světové války byl sovětskou armádou poničen i zámek Mór, který byl později opraven a pod názvem Lamberg-kastély patří k turistickým cílům v současném Maďarsku.

Rod Lambergů existuje již jen v potomstvu knížete Gustava Jáchyma z jeho morganatického manželství s Kateřinou Hrádkovou. V Čechách žijící rodina Lamberků z hraběcího rodu nepochází. +more Členové knížecí linie mají hrobku v kapli svatého Erazima na hřbitově v Nezamyslicích poblíž Žichovic. Jméno rodu připomíná na jižní Moravě také chátrající barokní zámek Lamberk, který byl koncem 17. století postaven na kunštátském panství.

Významné osobnosti rodu

Karel (1563-1612), arcibiskup v Praze a 26. velmistr řádu křižovníků s červenou hvězdou * Jan Maxmilián (1608-1682), diplomat a císařský císařský nejvyšší hofmistr * František Josef (1637-1712), diplomat, zemský hejtman v Horním Rakousku * Jan Filip (1651-1712), kardinál a biskup v Pasově * Leopold Josef (1654-1706), diplomat, císařský velvyslanec ve Vatikánu * Leopold Matyáš (1667-1711), císařský nejvyšší štolba, 1707 povýšen na knížete * Josef Dominik (1680-1761), kardinál a biskup v Pasově * Jan Ferdinand (1689-1764), armádní důstojník a císařský dvorní a komorní hudební ředitel * František Alois z Lambergu (1692-1732), světící biskup v Pasově a generální vikář v Dolním Rakousku * František Filip (1791-1848), rakouský generál * František Emerich (1832-1901), člen rakouské Panské sněmovny * Hugo Raimund (1833-1884), rakouský politik * Karel Raimund (1840-1931), rakouský politik a velkostatkář v Čechách * Jindřich (1841-1929), rakousko-uherský generál, člen rakouské Panské sněmovny

Přehled majetku Lambergů v Čechách a na Moravě

Hostinné (1750-1758) * Kunštát (1678-1733) * Kvasice (1763-1902) * Nové Město nad Metují (1858-1908) * Rabí (1708-1920) * Zdounky (1806-1889) * Žihobce (1710-1945) * Žichovice (1707-1945)

Odkazy

Reference

Literatura

Ottův slovník naučný, 15. díl; 1900, Praha (reprint 1999, Praha) * MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; 2008, Praha * Der Landständische Adel des Herzogthums Steiermark; Landesarchiv Steiermark, Štýrský Hradec, 2020; heslo Lamberg s. +more 924-933 [url=https://www. landesarchiv. steiermark. at/cms/dokumente/12799919_160291652/a7a9fa8a/NASCHENWENG%20Webseite%20Version%20Oktober%202020. pdf]dostupné online[/url].

Externí odkazy

[url=http://w. genealogy. +moreeuweb. cz/lamberg/lamberg2. html]Rodokmen Lambergů na stránkách genealogy. euweb. cz (Miroslav Marek)[/url] * [url=https://de. wikisource. org/wiki/BLK%C3%96:Lamberg,_das_Grafen-_und_F%C3%BCrstenhaus,_Genealogie]Rod Lambergů in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich[/url].

Kategorie:Rakouské šlechtické rody Kategorie:České šlechtické rody Kategorie:Moravské šlechtické rody