Cesko.wiki Rottalové
Author
Albert FloresRottalové (německy Rottal, ale též Rotthal či Rothal) byli původem rakouský šlechtický rod, od počátku 17. století usazený na Moravě. Během třicetileté války a krátce poté získali rozsáhlý majetek v oblasti Hostýnských vrchů (Napajedla, Otrokovice, Zlín, Tlumačov, Bystřice pod Hostýnem), přičemž jejich hlavním sídlem se stal zámek v Holešově. V roce 1641 získali titul říšských hrabat. Smrtí Františka Antonína z Rottalu v roce 1762 vymřel rod Rottalů po meči.
Původ rodu
Holešovský zámek Sledovatelná historie rodu začíná v +more_století'>15. století, kdy se Thoman Rottaler (* . ; † 1479) připomíná jako městský soudce ve Štýrském Hradci. Ve Štýrsku pak jeho potomci získali šlechtický stav a od roku 1536 jim náležel čestný post dědičného komořího nad stříbry ve Štýrsku. Jan Jakub z Rottalu koupil v roce 1612 na Moravě panství Napajedla, v jehož sousedství pak další generace vybudovaly rozlehlé pozemkové vlastnictví.
Vzestup za Jana z Rottalu
Vídni Hrabě Jan z Rottalu (1605-1674), syn Jana Jakuba, byl nejvýznamnější osobností rodu. +more Od mládí zastával hodnosti ve správě statků olomouckého biskupství, později byl hejtmanem hradištského kraje (1633-1637), moravským nejvyšším sudím (1637-1642) a nejvyšším komorníkem (1642-1648). Od roku 1640 byl v triumvirátu s Kryštofem Pavlem z Lichtenštejna-Kastelkornu a Františkem Magnisem správcem úřadu moravského zemského hejtmana, v letech 1648-1655 byl hejtmanem sám. Mezitím byl v roce 1641 povýšen na říšského hraběte a krátce nato nechvalně proslul násilným potlačením valašského povstání. Později pobýval převážně ve Vídni, od roku 1661 byl ale zplnomocněncem v Uhrách, kde měl za úkol potlačit protihabsburské povstání. V roce 1663 získal řád zlatého rouna, svou misi v Uhrách zakončil jako předseda krvavého soudu nad povstalci (1673), avšak krátce nato ve Vídni zemřel.
Během svého života dokázal Jan z Rottalu na Moravě shromáždit rozsáhlý majetek. Po rodičích zdědil Napajedla (1625), krátce nato od své první manželky Aleny Bruntálské z Vrbna koupil panství Kvasice (1628). +more K Napajedlům v roce 1638 přikoupil Tlumačov a postupně skupoval i řadu dalších statků, některé z nich obratem prodával se značným ziskem (Veselí nad Moravou v letech 1647-1652, Třemešek u Šumperka v roce 1653), dočasně vlastnil i majetek v Čechách. Nejvýznamnějším přínosem do rottalovského majetku bylo panství Holešov s Bystřicí pod Hostýnem, které Jan Rottal koupil v roce 1650 od knížete Václava Eusebia z Lobkovic za 200 000 zlatých, za dosavadního majitele pak ještě zaplatil dluhy ve výši přes 30 000 zlatých. Jako majitel rozsáhlých panství byl Jan z Rottalu nekompromisním utlačovatelem práv svých poddaných, což mu vyneslo přezdíku „zlý Rotál“, četné spory vedl mimo jiné s velehradským klášterem a v otázce přístupu k poddaným se musel zodpovídat i moravskému místodržiteli kardinálu Dietrichsteinovi.
Dějiny rodu v 17. a 18. století
kostela Nanebevzetí Panny Marie v Holešově. +more I když byl Jan z Rottalu dvakrát ženatý, neměl mužské potomstvo a po jeho smrti v prosinci 1674 zdědili obrovský majetek na Moravě v hodnotě přes půl miliónu zlatých vzdálení příbuzní, bratři Jan Kryštof (1635-1699) a Julius Vilém (1637-1699), kteří se rozdělili tak, že starší Jan Kryštof převzal dvě třetiny statků (Holešov, Bystřice pod Hostýnem) a Julius Vilém jednu třetinu (Napajedla, Kvasice). Součástí dědictví byl i rodinný palác ve Vídni, který pak užívalo vždy několik členů rodiny. Jediným a výhradním majitelem vídeňského paláce byl až od roku 1730 Adam Jáchym z Rottalu (1708-1746) z napajedelské linie, který souběžně často pobýval na zámku v Kvasicích. Dle dobového dochovaného popisu byl kvasický zámek luxusně vybaveným sídlem.
Z holešovské linie se hrabě Leopold Ferdinand (1680-1750) díky příbuzenským vazbám dostal k zemským úřadům v Čechách a v letech 1727-1749 byl podkomořím měst králové. Jeho kariéru dočasně poškodil rok 1742, kdy holdoval vzdorokráli +more_Bavorský'>Karlovi VII. Leopold rozšířil rodový majetek zakoupením hradu Gars v Dolním Rakousku. Přispěl i k růstu rottalovské domény na Moravě, když v roce 1713 koupil za 144 000 zlatých panství Zlín jako poručník svého synovce Adama Jáchyma.
Od smrti Jana z Rottalu († 1674) byl rodový majetek rozdělen na několik částí, později probíhaly i další transakce mezi jednotlivými členy rodu, nakonec byl ale v polovině 18. +more století celý majetek soustředěn opět v rukou jednoho majitele. Byl jím František Antonín z Rottalu (1690-1762), který po boku manželky Cecílie z Trauttmansdorffu (1696-1743) proslul jako mecenáš umění a zámek v Holešově se za něj stal společenským centrem s bohatým kulturním životem (konala se zde četná představení německých a italských oper).
Architektonické památky spojené s rodem Rottalů
V Česku je nejvýznamnější památkou na rod Rottalů zámek v Holešově, který začal stavět Jan z Rottalu krátce po roce 1650, kdy zdejší panství koupil. Do Holešova povolal italské umělce v čele s architektem Filibertem Lucchese, který svým projektem vytvořil jedinečný zámecký komplex. +more Jan z Rottalu nechal postavit také tzv. starý zámek v Napajedlích, který dnes již neexistuje (nynější nový zámek vznikl až ve druhé polovině 18. století za dalších majitelů). Architekt Lucchese se podílel i na úpravách zámku v Kvasicích. Významnou památkou na rod Rottalů je také rodový palác ve Vídni (Palais Rottal), který se stavěl v letech 1667-1683 ve vídeňské čtvrti Innere Stadt na ulici Weihburggasse. V Holešově je s jejich jménem spojena i stará panská Zemanova kovárna.
Se jménem Rottalů je spojen i vznik několika významných sakrálních památek, především je to kostel Nanebevzetí Panny Marie v Holešově dokončený v roce 1708. V něm pak byla vybudována tzv. +more Černá kaple (1748) jako rodová hrobka. Černá kaple vyniká honosnou sochařskou výzdobou, jíž dominují v nadživotní velikosti rokokové sochy zadavatele Františka Antonína Rottala a jeho manželky Cecílie (autor Gottfried Fritsch). Další kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Nepomuckého v Kvasicích (1730-1740) nechal na své náklady postavit Adam Jáchym z Rottalu. Rottalové finančně podpořili také vznik kostela sv. Bartoloměje v Napajedlích.
Vymření rodu a rozdělení majetku
V polovině 18. století došlo k opětovnému sloučení celého rodového majetku v jedné osobě. +more František Antonín z Rottalu (1690-1762) zdědil během života po několika příbuzných všechna rottalovská panství, sám ale nezanechal mužské potomky, takže jeho úmrtím 26. října 1762 v Holešově vymřel rod po meči. Po jeho smrti došlo ke složitému přerozdělení obrovského pozemkového majetku na Moravě. František Antonín měl tři dcery, dvě z nich však v roce 1762 již nežily. Jediná dosud žijící dcera Marie Antonie (1717-1767), provdaná Dietrichsteinová převzala dočasně panství Napajedla, později je ale předala neteři Marii Terezii Rovere Monte l’Abbate (1757-1824), provdané za významného diplomata hraběte Jana Ludvíka Cobenzla. Další dcera Františka Antonína, Terezie (1721-1756), v době otcovy smrti již také nežila. Podíl na panství Holešov převzal její manžel, polní maršál hrabě František Leopold z Nádasdy, pocházející z významné uherské šlechtické rodiny.
Další podíly po vymření Rottalů převzaly dcery Adama Jáchyma. Marie Josefa (1735-1808), provdaná Auerspergová, zdědila Tlumačov. +more Marie Anna (1738-1795), provdaná Lambergová, získala Kvasice a panství Zlín převzala nejmladší dcera Marie Terezie (1742-1777), provdaná Khevenhüllerová.
Erb
V erbů Rottalů byl stříbrný kříž v červeném poli.
Zajímavosti
Obec Halenkovice nedaleko Otrokovic je pojmenována po Aleně Bruntálské z Vrbna, manželce Jana z Rottalu. * Obec Rusava byla založena v roce 1667 na panství Bystřice pod Hostýnem a přes 200 let nesla název Rotalovice. +more * Vesnice Karlovice je pojmenována podle syna hraběnky Marie Barbory (Karel).
Odkazy
Externí odkazy
Reference
Literatura
Pokluda, Zdeněk. Páni z Rotalu na Napajedlích, Zlínsko od minulosti k současnosti, 15, 1998, s. 5-48
Související články
Rodokmen rodu
# Tomáš z Rottalu (* . -1479) ## Jiří z Rottalu (* . +more-1525) ### Barbora z Rottalu (1500/1501 - 1550) ∞ Zikmund z Ditrichštejna, matka diplomata Adama z Ditrichštejna ## Tomáš z Rottalu (* . -. ) ### Vilém z Rottalu (* . -. ) #### Vilém z Rottalu’’ (1520-1610) ##### Jiří Kryštof z Rottalu (* . -. ) ∞ Marie Magdalena z Teuffenbachu ###### Jiří Julius z Rottalu (* . -. ) ∞ Eleonora z Galleru ####### Jan Kryštof z Rottalu (1635; † 1699) 1. ∞ Marie Isabela z Eibeswaldu; 2. ∞ Marie Zuzana hraběnka z Kuefsteinu ######## Jan Zikmund z Rottalu (* . -1717) ∞ Maxmiliana Beatrix z Lichtenštejna ######### František Vilém z Rottalu (1683-1709) ∞ Marie Magdalena z Herbersteinu ########## Adam Jáchym z Rottalu (1708-1746) ∞ Marie Josefa ze Šternberka ########### Marie Anna z Rottalu (1738-1795) ∞ František Adam z Lambergu ######### František Antonín hrabě z Rottalu (1690-1762) ∞ Cecílie z Trautmannsdorffu ########## Marie Amália z Rottalu (1719-1798) ∞ Gian Giacomo Leonardi Montelabate della Rovere ########## Maxmiliana z Rottalu (1721-1756) ∞ František Leopold z Nádasdy ########## Ferdinand Josef z Rottalu (1722-vor 1762) ########## Marie Anna z Rottalu (1727-1767) ∞ Guidobald z Ditrichštejna-Mikulova #### Jan z Rottalu (* . -. ) ##### Jan Jakub svobodný pán z Rottalu (* . -. ) ###### Jan z Rottalu (1605-1674), katolický šlechtic a moravský zemský hejtman.
Kategorie:České šlechtické rody Kategorie:Moravské šlechtické rody Kategorie:Rakouské šlechtické rody