Jan z Rottalu

Život a kariéra

Erb Rottalů Narodil se kolem roku 1605 jako starší syn Jana Jakuba z Rottalu († 1624) a jeho manželky Marie Felicie Thurzové z významné uherského rodu. +more Jan Antonín zdědil po otci panství Napajedla, kromě toho také dědičný úřad nejvyššího komorníka nad stříbry ve Štýrsku, který rodině náležel od roku 1536. V raném mládí vstoupil do služeb kardinála Františka z Ditrichštejna, který byl jeho vzdáleným příbuzným. Stal se jeho komorníkem a spravoval statky olomouckého biskupství, v letech 1633-1637 byl hejtmanem Hradištského kraje. V roce 1635 se stal hofrychtéřem manského soudu olomouckého biskupství, zároveň byl jmenován císařským komorníkem. Krátce nato se mu i přes úmrtí dlouholetého příznivce kardinála Ditrichštejna podařilo ještě více upevnit postavení na Moravě, kde byl postupně nejvyšším sudím (1637-1642) a nejvyšším komořím (1642-1648).

Spolu s Kryštofem Pavlem z Lichtenštejna-Kastelkornu a Františkem Magnisem byl v letech 1640-1642 správcem úřadu moravského zemského hejtmana, mezitím byl v roce 1641 povýšen do stavu říšských hrabat. Kromě civilních funkcí byl na Moravě také generálním vojenským komisařem a komisařem pro ubytování armády. +more Díky matce znal dobře prostředí Valašska, proto byl také v letech 1643-1644 pověřen potlačením valašských rebelií a získal přitom značné pravomoci od císaře pro celou oblast východní Moravy. Vojenskému zákroku proti Valachům velel osobně, po jejich definitivní porážce v bitvě u Vsetína pak v Brně předsedal soudu nad předáky vzpoury. Na 200 jich nechal popravit, došlo také na vypalování valašských vesnic. Jako generální vojenský komisař pro Moravu měl důležitou úlohu v době švédského vpádu (1645-1647), kdy měl na starost zásobování císařské armády.

Jeho kariéra vyvrcholila po třicetileté válce, kdy se stal zemským hejtmanem na Moravě (1648-1655), od roku 1649 měl nárok na predikát Vysokorodý a blahorodý před hraběcím titulem a v roce 1650 se stal císařským tajným radou. V témže roce byl vyroben ceremoniální hejtmanský meč, který nese Rottalovo jméno. +more Jako moravský zemský hejtman byl předním iniciátorem rekatolizační politiky a byl též předsedou zvláštní komise pro vymáhaní daňových nedoplatků, které se nahromadily během třicetileté války. V rámci hospodářského oživení také usiloval o splavnění řeky Moravy.

Po rezignaci na úřad moravského zemského hejtmana (1655) se trvale usadil ve Vídni, zúčastnil se korunovace Leopolda I. +more českým králem, ale jeho vliv u dvora poklesl, nicméně v roce 1663 obdržel Řád zlatého rouna. V roce 1661 byl vyslán jako císařský zplnomocněnec do Uher, kde měl zamezit vzpouře uherské šlechty proti Habsburkům. To se mu zpočátku nedařilo, nakonec bylo ale Wesselényiho spiknutí zlikvidováno a jeho předáci v roce 1671 skončili na popravišti v Bratislavě. Rottal poté získal rozsáhlé pravomoci pro správu Uher a provedl konfiskaci majetku účastníků povstání. Svou činnost zde ukončil v roce 1673 a zemřel ve Vídni 4. prosince 1674.

Majetkové a rodinné poměry

Zámek Holešov, hlavní sídlo Rottalů Po otci byl dědicem panství Napajedla (1625), musel se ale finančně vyrovnat s mladším bratrem Ondřejem. +more Od roku 1626 byl ženatý s Alenou Bruntálskou z Vrbna († 1651), dědičkou panství Kvasice. Tento majetek od ní koupil v roce 1636 za 24 000 zlatých a krátce nato získal i sousední Tlumačov (1638 za 20 000 zlatých). Některé jeho akvizice měly čistě spekulační charakter, kdy nabyté statky obratem prodával se ziskem (Veselí nad Moravou, 1647-1652). Po skončení třicetileté války nechal postavit starý zámek v Napajedlích a upravit tvrz v Kvasicích.

Největším přínosem byl nákup panství Holešov a Bystřice pod Hostýnem, která získal 17. +more prosince 1650 od Lobkoviců za 200 000 zlatých, zároveň se zavázal k zaplacení dluhů přesahující sumu 30 000 zlatých. Holešov vzápětí učinil svým hlavním sídlem a přestavbou zámku pověřil císařského architekta Filiberta Lucchese. Lucchese byl také projektantem holešovského kostela Nanebevzetí Panny Marie, který nechal Jan z Rottalu postavit na vlastní náklady. V dubnu 1653 zakoupil od Kateřiny Bukůvkové z Bukůvky za 18 000 zlatých panství Třemešek u Šumperka, které však obratem v září téhož roku prodal Přemyslavovi III. ze Žerotína za 21 500 zlatých.

Po úmrtí první manželky Aleny Bruntálské z Vrbna († před 1651) se Jan z Rottalu v roce 1652 znovu oženil a jeho druhý sňatek byl prestižní záležitostí dokládající vzestup rodu Rottalů. Jeho druhou manželkou se v Praze stala Anna Marie ze Šternberka, dcera nejvyššího purkrabího Adama ze Šternberka a vdova po Oldřichu Adamovi z Lobkovic. +more Po něm také Anna Marie zdědila panství Bílinu v severních Čechách, které pak odkázala Janovi z Rottalu (1654). Na Bílinu ale vznesli nárok další příbuzní z rodu Lobkoviců, kteří ji také nakonec v roce 1656 získali. V rámci vyrovnání ale Kryštof Ferdinand z Lobkovic přenechal Rottalovi panství Horní Beřkovice.

Jediná Rottalova dcera z prvního manželství Marie Eleonora (1629-1670) se roku 1650 v Brně provdala za hraběte Ferdinanda Arnošta z Valdštejna (1622-1656), pozdějšího nejvyššího komorníka Českého království. Jejich sňatek znovu dokládá vysokou platební schopnost Jana z Rottalu, protože své jediné dceři při příležitosti svatby věnoval 110 000 zlatých. +more Marie Eleonora z Valdštejna však zemřela dříve než otec a Janovi z Rottalu tak její smrtí připadlo panství Štiřín poblíž Prahy, které vzápětí prodal (1670-1671).

Závěr života a smrt

Jan z Rottalu zemřel bez mužského potomska a jeho statky přesahující hodnotu půl miliónu zlatých (Holešov, Bystřice pod Hostýnem, Napajedla, Tlumačov, Kvasice) zdědili jeho vzdálení příbuzní, bratři Jan Kryštof (1635-1699) a Julius Vilém (1637-1699). Ti se o statky rozdělili, přičemž majetek v severních Čechách (Horní Beřkovice) vzápětí prodali (1676), vídeňský palác drželi společně.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

Literatura

JURÁŇOVÁ, Renata: Jan Rottal a jeho doba; Holešov, 2009 * KNOZ, Tomáš: Pobělohorské konfiskace. Moravský průběh, středoevropské souvislosti, obecné aspekty; Brno, 2006 * KNOZ, Tomáš: Meč zemského hejtmana Jana z Rottalu in: Symbolické jednání v kultuře raného novověku; Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2019; s. +more 243-265.

Jan Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Osobnosti třicetileté války Kategorie:Moravští zemští hejtmani Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna Kategorie:Úmrtí v roce 1674 Kategorie:Úmrtí 4. +more prosince Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži.