Bruntálští z Vrbna

Bruntálští z Vrbna (též jen páni z Vrbna, německy Wrbna-Freudenthal nebo von Würben und Freudenthal, polsky (panowie) z Wierzbnej) byl šlechtický rod původem ze Slezska, připomínaný již ve 13. století. Během 16. století pronikli na severní Moravu, kde kromě Bruntálu vlastnili i řadu dalších významných sídel (Helfštýn, Hlučín) a zastávali vysoké zemské úřady. V roce 1624 získali hraběcí titul a později se usadili v Čechách (Hořovice). V Českém království zastávali členové tohoto rodu úřady v zemské správě, později se uplatnili i ve vysokých dvorských funkcích ve Vídni. Čtyři z nich získali Řád zlatého rouna. K nejvýznamnějším osobnostem rodu patřil Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna (1761-1823), který na panství Hořovice podnítil rozvoj železářského průmyslu. Jeho potomkům do roku 1945 patřily velkostatky Jaroměřice nad Rokytnou a Holešov. Rod vymřel v roce 1976.

Dějiny rodu

Václav Bruntálský z Vrbna (1589-1649), od roku 1624 říšský hrabě Rod pánů z Vrbna odvozoval svůj původ od Vrbna ve Slezsku (nynější vesnice Wierzbna v polském Dolnoslezském vojvodství). +more První doložené zmínky o rodu se datují k roku 1223, respektive 1241. Většího významu nabyli až počátkem 16. století, kdy do dědičného vlastnictví získali panství Bruntál (1506), od nějž také pochází rodové jméno. S bruntálským panstvím získali rozsáhlé lesy a také doly na zlato a stříbro. Hynek starší Bruntálský z Vrbna (1534-1596) ve své kariéře dosáhl až na úřad moravského zemského hejtmana (1590-1594) a rostoucí prestiž rodu se promítla v rozsáhlé přestavbě bruntálského hradu na renesanční zámek. Bruntál navštívili císařové Rudolf II. a Matyáš, zastavil se tu i Fridrich Falcký. Hynek starší přestavoval i další získaná sídla (Branná, Náměšť) a zatížil tím rodové finance i pro příští generace.

Někteří členové rodu se aktivně zapojili do stavovského povstání v letech 1618-1620, což v následných konfiskacích přivodilo značné majetkové ztráty. Hynkův syn Jiří Bruntálský z Vrbna (1570-1622) se v době povstání stal moravským nejvyšším sudím a po Bílé hoře zemřel ve vězení na Špilberku. +more Posmrtně mu byl zabaven rozsáhlý majetek (Lipník nad Bečvou, Helfštýn). Kmenové rodové panství Bruntál tehdy vlastnil Jan mladší (1590-1642), který se v době povstání stal opavským zemským hejtmanem a jako odsouzenec pak odešel do exilu. I když v pobělohorských konfiskacích rod ztratil řadu velkých panství, jiní Bruntálští naopak na pobělohorské době profitovali a položili základy rodového bohatství až do 20. století.

Hraběcí hořovická větev zámek Hořovice, hlavní rodové sídlo v 17. +more-19. století Na počátku nejvýznamnější rodové linie stál opavský hejtman Štěpán Bruntálský (†1567), který vlastnil Hlučín. Jeho potomci rozdělili rod dále na větev slezskou a českou. Ze slezské linie Jiří Štěpán (1615-1682) vynikl jako plukovník v třicetileté válce, v roce 1652 byl povýšen na říšského hraběte a získal řadu statků na Moravě (Velké Heraltice, Lysice, Letovice). Z jeho potomstva Václav Albrecht (1656-1732) zdědil po vymření Berků z Dubé rozsáhlé panství Rychmburk ve východních Čechách, které však prodal, nadále ale vlastnil Velké Heraltice. Tato odnož zanikla smrtí jeho syna Karla Václava (1716-1757), který padl za sedmileté války v bitvě u Vratislavi.

Předkem jediné linie přežívající až do 20. +more století, označované jako hořovická, byl Václav Bruntálský z Vrbna (1589-1649), který zastával řadu úřadů v pobělohorské době a v roce 1624 získal titul říšského hraběte. Prodal sice Hlučín, ale mezitím koupil Fulnek a Paskov, kde nechal postavit zámek. Jako první z Bruntálských také získal majetek v Čechách. Jeho syn Jan František (1634-1705) díky spříznění s rodem Martiniců získal Hořovice a postupně své aktivity přesunul do Čech, nakonec byl českým nejvyšším hofmistrem a nejvyšším kancléřem. Jeho potomci taktéž zastávali vysoké posty ve správě Českého království, během 18. století ale nakonec na několik generací zakotvili v nejvyšších úřadech u císařského dvora ve Vídni.

Hrabě Rudolf (1761-1823) proslul především jako průkopník průmyslového podnikání (železárny v Komárově), také on ale zastával vysoké posty u dvora. Jeho potomci nakonec Hořovice prodali (1852), významným ziskem bylo ale dědictví Holešova, které získali téhož roku. +more Rudolf (1831-1893) vyvinul značné úsilí o získání dědictví po vymřelém spřízněném rodu Kouniců, ale až jeho syn Rudolf Kristián (1864-1927) získal v roce 1897 Jaroměřice nad Rokytnou, o rok později mu byl přiznán nárok na užívání spojeného erbu a jména Vrbnů a Kouniců (1898; Wrbna-Kaunitz-Rietberg-Questenberg und Freudenthal). Rudolf Kristián navíc posílil rodovou prestiž manželstvím s bavorskou princeznou Elvírou (1868-1943), sestřenicí bavorského krále Ludvíka III. .

Veškerý majetek Bruntálských z Vrbna v Československu byl zkonfiskován v roce 1945, posledním potomkem rodu byl syn Rudolfa Kristiána hrabě Alfons (1892-1976), který uhořel při požáru svého domu v Mnichově. Jím rod vymřel.

Přehled majetku rodu

Zámek Holešov, majetek rodu v letech 1852-1945 +morejpg|náhled|Jaroměřice_nad_Rokytnou_(zámek)'>Zámek Jaroměřice nad Rokytnou, majetek rodu v letech1897-1945 * Branná (1581-1614) * Bruntál (1506-1621) * Frýdek-Místek (1584-1631) * Fulnek (1622-1788) * Helfštýn (1592-1622) * Hlučín (1542-1629) * Holešov (1852-1945) * Hořovice (1690-1852) * Jaroměřice nad Rokytnou (1897-1945) * Jince (1806-1852) * Letovice (1642-1664) * Krnsko (1726-1798) * Náměšť na Hané (1534-1600) * Paskov (1634-1690) * Studénka (1634-1722) * Štemplovec (1564-1617) * Velká Bystřice (1578-1610) * Velké Heraltice (1522-1600, 1668-1720, 1767-1840).

Významné osobnosti rodu

Rudolf Eugen Bruntálský z Vrbna (1813-1883), místopředseda rakouské Panské sněmovny a generální intendant dvorských divadel * Fasold († 1307), polomytická postava, jeho jméno je spojeno s pověstmi o Nibelunzích *+more_z_Vrbna'>Jindřich († 1319), biskup vratislavský *Jan († 1319-1324), *Štěpán († 1347), kanovník ve Vratislavi, stolník * Hynek starší (1534-1596), moravský zemský hejtman * Jan mladší (1590-1642), zemský hejtman v Opavsku * Jan František (1634-1705), Nejvyšší kancléř Českého království * Josef František (1675-1755), nejvyšší sudí Českého království * Václav Michal (1709-1755), nejvyšší sudí na Moravě * Eugen Václav (1728-1789), nejvyšší maršálek císařského dvora * Rudolf Jan (1761-1823), nejvyšší komorník císařského dvora * Eugen Dominik (1786-1848), nejvyšší štolba císařského dvora * Ladislav (1795-1849), c. k. polní podmaršál, velitel ve Veroně * Rudolf Eugen (1813-1883), místopředseda panské sněmovny * Rudolf Wrbna-Freudenthal (1831-1893), major v c. k. armádě, oženil se s uherskou šlechtičnou Wilhelmine von Salamon, rozenou Kiss de Nemeskér (†1916), jeho syn Rudolf Kristián z Wrbna-Kounic pojal za manželku princeznu Elvíru Bavorskou (1868-1943).

Galerie

Soubor:Princess Elvira of Bavaria (1868-1943). jpg|Princezna Elvíra Bavorská, provdaná hraběnka Bruntálská z Vrbna Soubor:(1) Zámek Fulnek. +morejpg|Zámek Fulnek, majetek rodu v letech 1622-1788 Soubor:Ladsislaus Wrbna von Freudenthal Litho. JPG|Polní podmaršál Ladislav Bruntálský z Vrbna (1795-1849) Soubor:BruntalZamekVychodni. jpg|Zámek Bruntál Soubor:Obraz Rudolfa Kristiana2 cernobily. jpg|Hrabě Rudolf Kristián z Vrbna-Kounic (1864-1927) Soubor:Velké Heraltice zámek. JPG|Zámek Velké Heraltice, rodové sídlo ve Slezsku v 17. -19. století.

Erb

Erb pánů z Vrbna Původním erbem pánů z Vrbna byly tři zlaté lilie v modrém poli, v této podobě je doložen již v roce 1261. +more Podle rodové pověsti jeden člen ve službách francouzského krále zastřelil římského hejtmana Colonnu, a proto získal do erbu jako klenot prostřelený zlatý sloup (italsky colonna). Přímo do erbovního štítu se dostalo zlaté břevno, které dělilo štít na dvě poloviny, v každé z nich byly původní tři zlaté lilie.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

Kategorie:České šlechtické rody Kategorie:Moravské šlechtické rody