Berkové z Dubé

Berkové z Dubé byli starý český šlechtický rod, který se vyčlenil z rodu pánů z Dubé a jsou tak jednou z linií Ronovců. Ve své době patřili k nejbohatším rodům. Drželi majetky zejména v severních a východních Čechách, ale i na Moravě a v Kladsku. Hlavním jejich dominiem bylo Českolipsko. V roce 1637 byl rod povýšen na říšská hrabata. Berkové vymřeli v 18. století.

Předkové

Ronovci svůj původ odvozují od Smila z Tuháně z konce 12. století. +more Jeho synové Jindřich a Častolov jsou uváděni v první půli 13. století jako bratři z Tuháně a Žitavy, kteří kraj na severu získali od panovníka. Oni a jejich synové založili další rodové větve, např. pánů z Klinštejna, pánů z Lipé, Lichtenburků a pánů z Dubé (Berkové, Adršpachové, Škopkové). Většina Ronovců podporovala krále i vojensky a také za to získávala majetek, tituly, důležité funkce v království.

Z hlediska rodiny Berků z Dubé je důležitý starší ze synů, Častolov ze Žitavy. Měl tři syny - Jindřicha, Častolova a Chvala a také dceru. +more Předkem pánů z Dubé je nejstarší syn Jindřich, uváděný v listinách v letech 1249 až 1290. Zprvu jako Jindřich, Hajman, pak hlavně jako Hynek z Dubé (Hynek je přes latinu přepisován pozdějšími kronikáři jako Jindřich). Tento Hynek či Jindřich měl také tři syny, Hynka, Albrechta a Čeňka. hradu Houska Nejstarší syn, Hynek (mladší) z Dubé, který je zmiňován v archiváliích z let 1276 až 1309 a zemřel před rokem 1316, měl čtyři syny: * Půta, zvaný z Dubé, Frýdlantu, Adršpachu, doložen 1295-1318 - zakladatel rodu Adršpachů z Dubé * Hynek Žák či Hynek Scholaris, doložen 1306-1333 - jako olomoucký biskup uváděn jako Jindřich Berka z Dubé * Hynek Berka z Dubé, narozen asi 1297 - zakladatel rodu Berků * Hynáček z Housky, doložen poprvé 1316, zemřel 1320.

Zakladatel rodu

Hynek Berka z Dubé (pravděpodobně první s tímto přízviskem) je doložen v letech 1316-1348. Patřil mezi významné šlechtice na dvoře Jana Lucemburského a od roku 1319 či 1320 zastával až do své smrti úřad nejvyššího purkrabího. +more Značně rozšířil rodové statky, již za otce dosti rozsáhlé. Držel Jestřebí, Dubou, Kuřívody, Mšeno, Kokořín, po bratrech zdědil Bezděz a Housku. Přikoupil lipské a sloupské zboží, které sahalo až do Lužice. Lénem držel Honštejnsko na míšeňsko-lužickém pomezí.

Měl dva syny, kteří založili dvě linie Berků z Dubé:

* Hynek Honštejnský (Hynek Berka mladší z Dubé) - zakladatel lipské či honštejnské větve * Jindřich Jednooký (Kuřívodský či Housecký) - zakladatel kuřívodské větve

Po smrti otce drželi bratři zpočátku berkovské statky v nedílu, po roce 1352 došlo k rozdělení majetku.

Honštejnská linie

Při dělení mezi bratry připadlo staršímu z bratrů Hynkovi Berkovi z Dubé († 1361, bývá zmiňován jako Hynek Berka mladší) lipské a sloupské panství. Honštejnské panství s hradem Honštejn v Horní Lužici mu bylo +more'>Karlem IV. potvrzeno jako léno. Po otci také v roce 1348 převzal úřad nejvyššího purkrabího. Účastnil se korunovační jízdy Karla IV. Jeho stejnojmenní synové byli odlišováni jako Hynek Honštejnský († 1419) a Hynek Lipský († 1389).

Starší syn, Hynek Berka z Dubé a Honštejna, působil v letech 1396-1398 a 1399-1417 v úřadu nejvyššího sudího, v letech 1397-1407 zastával úřad fojta v Dolní Lužici. Patřil k zakládajícím členům panské jednoty proti +more'>Václavu IV. v roce 1394 a podporoval markraběte Jošta. Přikoupil Rumburk, Tolštejn a Šarfenštejn.

Za husitských válek byli Berkové na katolické straně. Syn Hynka Honštejnského mladšího, Jindřich Berka z Kamenice († před 1436), bojoval v roce 1423 proti Žižkovi u Hořic a podílel se na loupeživých vpádech do Lužice. +more Syn Hynka Lipského, Hynek Hlaváč z Dubé a Lipé († 1423), který v letech 1410-1420 zastával také úřad fojta v Horní Lužici, se zúčastnil křížové výpravy proti Praze v roce 1420, kdy mu vydal Čeněk z Vartenberka Pražský hrad, a v roce 1421 bitvy u Mostu. Roku 1422 se na jeho hradě Lipý konal sjezd protihusitské šlechty.

Během 15. století Berkové část svých držav ztratili. +more Sloup prodali, Českou Lípu obsadili husité, Honštejn Berkové vyměnili v roce 1443 se saským kurfiřtem Fridrichem II. Dobromyslným za panství Mühlberg na Labi. O Tolštejn přišel Albrecht Berka, když vzdoroval králi Jiřímu z Poděbrad. Později některé statky opět získal Jindřich Berka Dubský či jeho synové z kuřívodské linie.

Kuřívodská linie

Zámek Kuřívody Při dělení mezi bratry připadla Jindřichovi Jednookému část rodových držav zahrnující Dubou, Kuřívody, Jestřebí, Housku, Frýdlant, Milštejn a Mšeno (které později vyplatil Karel IV. +more ze zástavy). Od Haška z Lemberka koupil Jablonné, postavil hrady Milčany, Hrádek a Čáp. Měl sedm synů, mezi které rozdělil své statky. Tři nejstarší synové dostali Jablonné, Milštejn a Housku; Kuřívody, Jestřebí a další statky si ponechal a pak je přenechal mladším synům. Za husitských válek zůstali i tito Berkové katolíci, s výjimkou jednoho z mladších synů, Jindřicha Hlaváče z Dubé na Jestřebí († 1433), který po roce 1426 konvertoval ke kališnictví (od roku 1427 byl hejtmanem v České Lípě, kterou husiti dobyli). Berkové v dalších generacích pocházejí převážně od nejstaršího syna Hynka Dubského na Milštejně († 1413) a od dalšího z mladších synů Václava. Rozdělili se do několika větví.

Starší syn Hynka Dubského, Jaroslav Berka na Milštejně († 1432) se angažoval na protihusitské straně a posílal informace o pohybu husitských vojsk do Zhořelce. Mladší syn, Jindřich Berka z Dubé a Lipé († 1470, jinak Jindřich Dubský), zastával v letech 1454-1459 úřad karlštejského purkrabího a jeho manželkou byla sestra Jiřího z Poděbrad Eliška z Kunštátu.

Po Jindřichově smrti hospodařili jeho synové Jaroslav, Jiří, Petr a Jan zpočátku na otcovských statcích v nedílu a dále je rozšířili (do jejich majetku se vrátilo sloupské i lipské panství, přibyly Zákupy). V roce 1502 došlo k velkému dělení majetku mezi syny a vnuky Jindřicha Berky Dubského (rozdělena byla i Česká Lípa, i když některé části si ponechali ve společném užívání). +more Zákupy a Milštejn zůstaly v držení Berků do roku 1612, Sloup do roku 1616 a Jablonné až do roku 1706. Většina českolipského panství přešla v letech 1502-1553 do držení Vartenberků, Berkům se vrátila jen v období 1591-1616.

Z dubské a lipské větve vynikl Jaroslavův syn Zdislav Berka z Dubé a Lipé, který byl za Ludvíka Jagellonského nejvyšším sudím. Za podporu +more_Habsburský'>Ferdinanda I. Habsburského při volbě českým králem získal odměnou řadu hodností a úřadů: byl královským radou, nejvyšším hofmistrem (1534-1553) a fojtem Horní Lužice (1527-1549). Ač třikrát ženatý, zemřel bez potomků. Dle závěti se jeho zákupského panství ujal vnuk Jiřího Zbyněk Berka z Dubé. Jeho dědicem se stal druhorozený syn Václav, protože prvorozený Jan byl roku 1578 svým sluhou v České Lípě zavražděn. Mezi potomky Jiřího Berky patřil také pražský arcibiskup a velmistr řádu křížovníků s červenou hvězdou Zbyněk Berka z Dubé a Lipé. I další Berkové patřili k horlivým katolíkům a zůstali věrní Habsburkům. Jindřich Volf byl prezidentem české komory a získal roku 1637 hraběcí titul. Poslední mužský člen rodu, František Antonín Berka z Dubé, který zemřel v roce 1706, působil jako diplomat a byl císařským komořím, tajným radou a místodržícím Českého království.

Naproti tomu v mladší větvi rodu, která sídlila na Kuřívodech, Novém Berštejně a v Bělé pod Bezdězem, byli její poslední členové nekatolíci a zapojili se do stavovského povstání. Jak Václav starší Berka z Dubé, tak Bohuchval Berka z Dubé byli mezi direktory a po Bílé Hoře uprchli ze země. +more Zkonfiskovaný majetek získal v roce 1621 Albrecht z Valdštejna. Václavův syn Adam Bohumír Berka z Dubé, který v té době studoval na univerzitě v Paříži, se později marně snažil získat majetek zpět.

Hrobky Berků z Dubé

Mnozí příslušníci rodu Berků byli pohřbeni v hrobkách v České lípě a v Zákupech.

V Zákupech vybudoval Zbyněk Berka z Dubé rodinnou hrobku v kryptě kostele sv. Fabiána a Šebestiána. +more Byl zde roku 1578 pohřben, spolu s manželkou a řadou potomků. V kryptě je pochováno 23 příslušníku rodu.

V České Lípě byl Berkové pohřbíváni v již neexistujícím farním kostele sv. Petra a Pavla, který stál zhruba v prostoru dnešního Škroupova náměstí. +more Po prvním ničivém požáru města v roce 1787 byly jeho zbytky vč. hrobek vykradeny kvůli cennostem i kovům, kosti pohřbených vyházeny na zem. Po druhém požáru byly rozebrány měšťany v okolí i zdi a celý prostor byl zastavěn. V kostele byly dvě hrobky Berků. První starší byla vybudována při vysvěcení kostela roku 1490. Byl zde pohřben roku 1493 Jaroslav Berka z Dubé, vrchní sudí u dvora (z milštejnské rodové větve), dále jeho syn, pán v Zákupech Zdislav Berka z Dubé a Lipé roku 1553 a také v dubnu 1540 Jaroslavův synovec, syn Petra Berky Jiljí Berka. Druhá hrobka s kryptou byla v podzemí. Zde byli pohřbeni roku 1570 Zikmund Berka z Dubé, druhý syn Petra Berky z Dubé a roku 1594 i jeho druhá manželka Kunhuta Berková z Dubé. V červenci 1607 přibyl Adam Berka z Dubé, vnuk zmíněného Zikmunda a roku 1617 Anna, rozená Berková, provdaná Salhausenová. Zřejmě někde v tomto kostele byly hroby Jana Berky z Dubé, který byl roku 1578 zabit svým lokajem, a Jana Hovory Berky z Dubé, pána na Stružnici. Pohřben byl zde roku 1603.

Erb

+more_Páni_z_Dubé_(Ronovci)|pánů_z_Dubé_a_Páni_z_Lipé'>pánů z Lipé ad. ) Berkové mají v erbu, stejně jako všechny ostatní odnože Ronovců, černé sukovité větve čili ostrve ve zlatém poli. Toto znamení Ronovců pochází od německého pojmenování ostrve - Ronne. Po povýšení do hraběcího stavu vylepšili svůj erb o červený štítek s černým lvem na skále.

Významní představitelé rodu

Hynek Berka z Dubé, v letech 1319 až 1348 nejvyšší purkrabí, založil poddanské město Hradčany * Jindřich Berka z Dubé (Hynek Žák), biskup olomoucký 1327-1333 * Jindřich Berka z Dubé a Lipé, karlštejnský purkrabí v letech 1454-1459 * +more_z_Dubé'>Jindřich II. Berka II. z Dubé, (1430-1470), syn Hynka Berky z Dubé a Kateřiny z Lemberka * Jindřich III. Berka z Dubé a na Dřevěnicích, nejvyšší zemský sudí, († 1541), syn Jiřího Berky z Dubé, náhrobní deska v Lapidáriu Národního muzea * Jindřich Wolf Berka z Dubé, hrabě Hovora; nejvyšší komorník * Zdislav Berka z Dubé a Lipé, zemřel v Zákupech 1553 * Zbyněk Berka z Dubé a Lipé (1551-1606), pražský arcibiskup * Ladislav Berka z Dubé (1560-1613), od roku 1583 nejvyšší zemský komorník *Aleš Berka z Dubé a Lipé, pán v Bělé pod Bezdězem 1582-1599 *Václav Berka z Dubé a Lipé, vlastník bezdězského panství, emigroval po Bílé Hoře *Bohuchval Berka, pán Kuřívod a Bělé, emigroval po bitvě na Bílé hoře * Jindřich Volf Berka z Dubé, prezident české komory * František Antonín Berka z Dubé, císařský tajný rada.

Zajímavosti

František Antonín Berka z Dubé, poslední příslušník rodu, byl donátorem 41. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, založené roku 1674. +more Také byl donátorem kaple Obětování Panny Marie na Svaté Hoře u Příbrami v roce 1661.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Ottův slovník naučný, 3. díl, str. +more814 * * Tomáš Kleisner, [url=http://www. academia. edu/435415/Venetian_Medal_of_Franz_Anton_Berka_Count_of_Duba]Benátská medaile Františka Antonína hraběte Berky z Dubé[/url]. Sborník Národního muzea - C, sv. 55, 2010, č. 1-2, s. 99.

Související články

Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

Externí odkazy

[url=http://genealogy.euweb.cz/bohemia/duba2.html]Genealogie[/url]

Kategorie:Z Dubé (Ronovci) Kategorie:Ronovci Kategorie:České šlechtické rody