Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi

Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi původně kopírovala starou zemskou stezku. Ta vedla přes Boleslav, kde na počátku 10. století na soutoku řek Labe a Jizery vzniklo přemyslovské hradiště jako jeden ze strážních hradů. Za Boleslaví se stezka rozdělila - směrem na východ podél Labe vedla stezka zvaná polská a směrem na severovýchod vedla stezka nisko-jizerská, která se za dnešním Libercem napojovala na stezku žitavskou.

Svatováclavská poutní cesta

Kaple č. +more 14, Jeníkovská Tudy putoval kníže Václav ze svého pražského sídla do přemyslovského hradiště v Boleslavi. Poté, co byl 28. září 935 (nebo 929) ve Staré Boleslavi zavražděn před tamním kostelem sv. Kosmy a Damiána a jeho tělo v tomto kostele dočasně uloženo, byl roku 938 (nebo 932) převezen do pražské rotundy sv. Víta severní cestou dne 4. března, který byl poté označován za den "přenesení svatého Václava" (jako svátek). Na Proseku, na místě, kde průvod s mrtvým knížetem odpočíval, byl později (na přelomu 11. a 12. století) postaven kostel sv. Václava, jeden z nejstarších v Praze. Také na místě kostela sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi byl postaven kostel, který byl zasvěcen sv. Václavovi. Ve 14. století byl goticky přestavěn.

Císař římský a král český Karel IV. +more spolu s arcibiskupem Arnoštem z Pardubic putoval do Staré Boleslavi roku 1351. Založil nadaci, aby každého dne na místě umučení byla ke cti svatého Václava sloužena zpívaná jitřní mše. Byl ctitelem svatováclavského kultu, autorem Legendy o svatém Václavu, symbolicky předal sv. Václavovi do vlastnictví korunu a správu české země. Svatováclavskou kapli v katedrále svatého Víta, vysvěcenou roku 1367, nechal vyzdobit a určil ji jako místo úschovy českých královských korunovačních klenotů.

V roce 2003, po padesátiletém přerušení svatováclavských poutí, se Kolegiální kapitula ve Staré Boleslavi dohodla s Radnicí města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav o obnovení svatováclavské tradice a vytvoření kultu Národní svatováclavské pouti. Staroboleslavská svatováclavská bohoslužba byla vyvedena z kostela na veřejné prostranství a otevřena veřejnosti.

Katedrála sv. Víta bývá nejčastěji výchozím místem svatováclavských poutí. +more Ty směřují ke kostelu svatého Václava ve Staré Boleslavi každým rokem vždy 28. září.

Popis cesty

Svatováclavská cesta vycházela z Prahy od Špitálské brány (Brány svatého Petra). Ta bývala v novoměstském opevnění až do roku 1663 blíže k Vltavě, v linii ulic Petrská - Pobřežní. +more Za ní pokračovala cesta přes Karlín (dříve Špitálsko) přibližně po dnešní ulici Pobřežní podél bývalého ramene Vltavy, v místě zvaném Švábky se stočila do Libně, nad hrází bývalého rybníka a podél sklepů nového Anglického pivovaru v usedlosti Kotlaska k vinici Císařecká, poté po dnešní Prosecké ulici ke kostelu sv. Václava. Zde se v době poutí scházeli poutníci ze všech směrů a po požehnání pokračovali do Boleslavi uctít památku knížete.

Dál existují dvě verze průběhu cesty: první varianta vede poutní cestu po obchodní zemské stezce na Kbely, Vinoř, Podolanku, Dřevčice, Vrábí a Brandýs nad Labem; Miroslav Kuranda (viz Odkazy: Literatura) ve své knize uvádí pro Svatováclavskou poutní cestu severní variantu - od kostela sv. Václava na Proseku vede stezku kolmo přes ulici Vysočanskou do ulice Měšická, přes městský okruh do ulice Opočenská, jižním okrajem Letňan napříč nynějším průmyslovým areálem, dál po cestě v poli k Přezleticím, Popovicím a k Brandýsu nad Labem, přes jeho nejstarší část kolem hřbitova k brodu přes Labe a ke kostelu sv. +more Václava. Tato popisovaná stezka je velmi stará, na mapě II. vojenského mapování je zakreslena silně jako jedna z hlavních cest a dodnes na ní stojí i několik kapliček a křížů.

Mariánská poutní cesta - Svatá cesta (Via Sancta)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi Navazuje na tradici svatováclavských poutí. +more Z Prahy do Staré Boleslavi vedla poutní cesta za Palladiem, ochranným obrazem Českých zemí. Dnes je kovový reliéf Madony z poloviny 15. století nejcennějším pokladem uchovávaným po staletí na hlavním oltáři staroboleslavského kostela Nanebevzetí Panny Marie, vysvěceného roku 1623. Podle křesťanské tradice je jeho osud spojován již se sv. Ludmilou, která jej převzala při svém křtu roku 882 od sv. Metoděje, a se sv. Václavem, který jej po smrti sv. Ludmily opatroval. Podle legendy sundal sluha Podiven reliéf z krku zavražděného knížete a ukryl jej do země. Kolem roku 1160, za doby panování Vladislava I. , jakýsi rolník reliéf na svém poli nalezl a předal jej Staroboleslavské kapitule. Na místě nálezu byla postavena kaple a reliéf byl do ní umístěn. Kaple začala být poutním místem pro poutníky z okolí Boleslavi i z Prahy.

Roku 1421 byla Boleslav obsazena a zpustošena husity. Mariánský obraz byl poškozen, ale uchoval se, a proto byl podle něj na počátku 15. +more století zhotoven nový reliéf, který se uctívá dodnes. Po skončení válek patřila Boleslav spolu s Brandýsem až do roku 1547 Krajířům z Krajku, přívržencům Jednoty bratrské. Mariánské poutě na krátký čas ustaly, ale zásluhou Svatovítské kapituly byly ještě v témže století obnoveny. Po opravě kostela Nanebevzetí Panny Marie v polovině 16. století nabývaly na významu a původní důvod staletých poutí - místo mučednické Václavovy smrti, ustupoval do pozadí.

V červenci roku 1609 císař Rudolf II. +more stvrdil Majestát na náboženskou svobodu. Na svátek Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna) téhož roku putovali katolíci do Staré Boleslavi prosit Pannu Marii za záchranu katolické víry v zemi a při této příležitosti byl poprvé zázračný reliéf nazván Palladiem. Od vydání Majestátu se poutě do Staré Boleslavi konaly pravidelně každý rok. Vycházely nejčastěji od Katedrály sv. Víta, někdy také od Svaté chýše v Loretě na Hradčanech nebo od Strahovského kláštera, vedly přes Karlův most a Starým Městem k Poříčské (Špitálské) bráně a dál boleslavskou cestou. Například první poutě vedli jezuité od kostela svatého Jakuba na Starém Městě.

Bývalá jezuitská rezidence ve Staré Boleslavi, Boleslavská 31 (1667-1773) V rámci mariánského kultu založili jezuité roku 1674 Svatou cestu - Via Sancta. +more Za finanční pomoci šlechtických rodů nechali podél cesty vystavět výklenkové kapličky („Dne 13. září 1676 začali dělati Boží muka na Špitálsku ke cti Páně Bohu a Matky Boží i sv. Václava a arcibiskup Valdštýn je posvětil. “) V souvislosti s výstavbou kaplí je zmiňován jezuita Jan Tanner, který ve své knize Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi (česky 1679) podrobně popisuje poutní zastavení spolu s přiložením rytiny původního obrazu kaple od pražského rytce Samuela Dvořáka a s informací: „Každé pak zastavení jest jedno od druhého vzdáli délky mostu Pražského“. Motivy ze života sv. Václava jsou převzaté z vydání „Serta“ P. Aegidia Himmelsteina, převora řádu sv. Augustina při kostele svatého Václava v Praze na Zderaze.

První a poslední kaple v řadě se svojí výmalbou a zasvěcením od ostatních odlišovaly. Zasvěceny nebyly mariánským poutním místům, ale staroboleslavskému Palladiu (první kaple od Prahy) a zidealizovanému rodokmenu knížete Václava (poslední kaple před Starou Boleslaví). +more Jejich donátory byli u první kaple probošt metropolitní kapituly (v letech 1674-1679 Jan Ignác Dlouhoveský) a u poslední kaple boleslavský probošt (v letech 1667-1681 Jiří Vojtěch Aster).

Podle porovnání erbů a Tannerem uváděného společenského postavení donátorů lze zjistit, ve kterém roce nejdříve nebo nejdéle mohly být jednotlivé kaple postaveny. Například donátor první kaple Jan Ignác Dlouhoveský je Tannerem uveden již jako probošt svatovítský a tím se stal 3. +more června 1674, nebo donátor 25. kaple Jan Bedřich hrabě z Valdštejna je zde uveden jako arcibiskup pražský, kterým se stal v březnu 1676. Celá poutní cesta byla pravděpodobně hotova v první polovině roku 1679, kdy se probošt Dlouhoveský stal pomocným biskupem. Tohoto roku vyšlo i první vydání Tannerova popisu kaplí s kresebnými návrhy scén, na kterých však ještě nebyly zakresleny erby a jména donátorů.

Palladium několikrát opustilo svoje místo na oltáři kostela, např. v knize „Dějiny Prahy“ je uvedeno: „Velkou církevní slavnost prožili Pražané roku 1638, kdy za účasti císaře Ferdinanda III. +more a jeho dvora bylo z Prahy do Staré Boleslavi navráceno mariánské paládium, uloupené při saském vpádu a draze vykoupené za peníze získané veřejnou sbírkou v Čechách. Procesí od hradčanských kapucínů do Staré Boleslavi představovalo jednu z nejnádhernějších slavností své doby. “.

Katedrála sv. Víta bývá i dnes nejčastěji výchozím místem mariánských poutí. +more Ty směřují ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi každým rokem vždy 15. srpna.

V roce 2019 vznikl spolek Via Sancta Mariana. Ten si klade tento cíl: "Na poutní cestě, kterou lemovalo 44 kaplí, kterých je teď pouze 13, bychom rádi obnovili chybějící a opravili poslední mohykány z původní cesty vybudované v roce 1692. +more" Při první pouti, kterou spolek pořádal 31. 12. 2019, byly vztyčeny dřevěné kříže místo chybějících kaplí. Kříže jsou očíslované a označené Via Sancta Mariana. Bohužel jejich poloha je v některých místech jiná než historická poloha kaplí. Například v úseku stoupání na Klíčov se trasa drží mladší aleje a dokonce se vyhýbá stojící 12. Horažďovské kapli. Ve Kbelích trasa prochází po hlavní silnici a vyhýbá se tak i znovu postavené 19. Kutnohorské kapli. Ve Vinoři je kříž umístěn u autobusové zastávky Vinořský zámek, ačkoliv stále stojící 25. Obergürgentálská kaple je jen 80 m od něj. Poloha poutních zastavení s vyznačením umístěných křížů a do poutní cesty zařazených stojících kaplí je zde: [url=https://mapy. cz/s/gukukonuse]Via Sancta Mariana, trasa pouti Praha - Stará Boleslav[/url].

Vzhled kaplí

Kaple mají mezi dvojicí toskánských pilastrů niku zakončenou obloukem. Zastřešuje je nízký, trojhranný tympanon. +more Většina z nich má v tympanonu kruhové, slepé okénko. Vnitřní zadní stěna niky měla freskovou výzdobu: horní část každé kaple byla vymalována poutními mariánskými obrazy, dole pak byly výjevy ze života sv. Václava. Mariánský poutní obraz nebo socha dal každé z kapliček jméno - na obrázku byl v ozdobné stuze zapsán název poutního místa, odkud socha nebo obraz Madony pocházely. Uvnitř na bočních stěnách byla zapsána česky na jedné straně modlitba k Madoně a na protější straně byl popis zobrazeného výjevu ze života sv. Václava. Vnější fasáda kapličky byla po stranách oblouku niky pod římsou také zdobena - vpravo byl uveden donátor kaple a vlevo byl namalován jeho erb. Jako základní materiál ke stavbě kaplí posloužily cihly, opuka a tesaný pískovec.

Těchto výklenkových kapliček bylo podél poutní cesty dlouhé 23 kilometrů původně postaveno 44, což odpovídalo invokacím loretánské litanie (měřeno od Poříčské brány; 21 km měří cesta k poslední kapli u kamenného mostu). Stojí po levé straně cesty, jsou od sebe vzdáleny 440 - 600 metrů a jejich průměrný rozměr je 530 x 300 x 110 cm. +more Kaple jsou podle poutních míst pojmenovány a jsou směrem od Prahy řazeny abecedně.

Roku 1935 bylo Okresní jednotou musejní rozhodnuto o opravě kaplí a natření nabílo. Na jejich obnovu byla uspořádána sbírka, která do konce roku 1935 vynesla částku 12501,30 Kč a oprava byla ihned zahájena. +more V roce této opravy bylo kapliček evidováno 29: ty, které po přeložení silnic stály v poli, byly v relativně dobrém stavu a byly v nich viditelné horní partie výmalby, ostatní byly zchátralé.

Do dnešních dnů zůstalo pouze 17 výklenkových kaplí. V 90. +more letech proběhla další oprava kaplí městskými částmi, v katastru kterých kaple stojí. Ke čtyřem kaplím ve Kbelích a jedné ve Vinoři byly zhotoveny informační tabule jako součást naučných stezek. Některé z kapliček jsou chráněny jako kulturní památky České republiky.

Popis cesty

Špitálsko v roce 1803 Od Poříčské (Špitálské) brány vedla poutní cesta přes Karlín (dříve Špitálsko) přibližně po dnešní ulici Pobřežní podél bývalého ramene Vltavy, ulicí Sokolovská přes Palmovku a Balabenku, dříve přes brod přes potok Rokytka (cca 250 m vpravo) a po narovnání silnic přes dnešní most do centra Vysočan, ulicí Pod Pekárnami, která byla přerušena roku 1873 železniční tratí původní Rakouské severozápadní dráhy, na Klíčov ulicí Ke Klíčovu a Nad Klíčovem k místu křižovatky, odtud stoupáním na návrší, pak přes pole k ulici Čakovická, napříč bývalým areálem garáží, poblíž dnešní stanice metra C Letňany přes další pole na Kbely, za průmyslovým areálem do ulice Košařova, napříč přes kasárny Armády ČR do ulice Mladoboleslavská, touto ulicí do ulice Vrchlabská do staré části Kbel, pak ulicemi Bakovskou a Toužimskou k železniční zastávce, kde byla přerušena Turnovsko-kralupsko-pražskou dráhou, za ní vedla nynějším lesoparkem a opět přes pole na Vinoř ke hřbitovu, napříč zástavbou vilek a areálem Vinořského cukrovaru, poté přes další pole na Podolanku a dál pak již hlavní silnicí na Dřevčice, Vrábí, Brandýs nad Labem a pod zámkem přes kamenný most do Staré Boleslavi do Kostela Nanebevzetí Panny Marie. +more Cesta přes Labe do Staré Boleslavi.

Jak bylo uvedeno, mezi Klíčovem a Kbely a mezi Kbely a Vinoří stojí dnes kapličky v polích jako doklad, kudy vedla původní poutní cesta. Byl to důsledek narovnávání a napřimování cest z 18. +more století. Například ve Vinoři Černínové roku 1785 dali vysázet kaštanovou alej podle přístupové cesty k zámku, z této cesty se v letech 1797-1834 stala silnice a původní stezka byla rozorána. Zachovala se jen její část v podobě hranice dvou sousedních pozemků ve směru od kbelské železniční zastávky k poli. Na mapách I. , II. a III. vojenského mapování z 18. a 19. století, na mapě Stabilního katastru z roku 1842 a na mapě Bývalého pozemkového katastru z let 1928-1978 je většina kaplí, i těch zaniklých, zakreslena (celkem 42 kaplí má lokaci na některé z map).

Protože se číslování kaplí i předpokládaná poloha zaniklých kaplí v různých zdrojích liší, jsou do mapy zaneseny polohy existujících i předpokládané polohy zaniklých kaplí ve dvou variantách. První varianta zobrazuje polohu kaplí tak, jak je udána v následujících odstavcích tohoto článku. +more Druhá varianta pro porovnání zobrazuje polohu kaplí, jak ji předpokládá web Via Sancta.

Kaple

Z města vycházely poutě z Poříčské brány. Pravděpodobné souřadnice: # Staroboleslavská kaple (staroboleslavské Palladium), donátor: Jan Ignác Dlouhoveský z Dlouhé Vsi, probošt metropolitní kapituly. +more Kaple stála v katastrálním území Karlín, za Poříčskou branou vlevo asi 400 metrů. "Kaple byla zasvěcena mariánské invokaci . a byla postavena na Špitálském poli (dnešní Karlín) u Poříčské brány. " Je zakreslena na Jüttnerově plánu Prahy z roku 1816. Pravděpodobné souřadnice: # Aitlická kaple (Eitlitz, dnes Údlice, Madona Údlická, Kostel Povýšení svatého Kříže), donátor: hrabě Jan Maxmilián z Lambergu, nejvyšší hofmistr. Kaple stála v katastrálním území Karlín přibližně v místech dnešní ulice U Nádražní lávky, za bývalým špitálem s kostelem Obrácení sv. Pavla. „V Karlíně stála jedna z těch kaplí do r. 1874 v Pobřežní třídě před dnešním můstkem na ostrov Rohanský. “ Existuje její veduta z roku 1857 . Je zakreslena v Plánu Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní) a na mapě I. Vojenského mapování. Pravděpodobné souřadnice: # Bechyňská kaple (Bechyně, socha Piety, Kostel Nanebevzetí Panny Marie), donátor: Jan Norbert, říšský hrabě ze Šternberka. Kaple stála v katastrálním území Karlín v Pobřežní ulici poblíž dnešní ulice Šaldovy. Je zakreslena na mapě I. Vojenského mapování. Byla zbořena zřejmě při stavbě Rakouské severozápadní dráhy. V místě, kde stála, je na mapě II. Vojenského mapování zakreslena železniční trať. Je zachycena na vedutě přibližně z roku 1803. Pravděpodobné souřadnice: # Brněnská kaple (Brno, Panna Maria Svatotomská, Kostel sv. Tomáše), donátor kaple: hrabě František Karel Libštejnský z Kolovrat, moravský zemský hejtman. Kaple stála v katastrálním území Karlín. Je zakreslena na mapě Umgebungen der königl. Hauptstadt Prag z roku 1850 - 1862 (viz Odkazy:Virtuální mapová sbírka) vlevo od Invalidovny před ohybem cesty a na mapě I. vojenského mapování. Byla zbořena zřejmě při stavbě Rakouské severozápadní dráhy. V místě, kde stála, je na mapě II. Vojenského mapování zakreslena železniční trať. Spolu s kaplí č. 5 je zachycena na vedutě přibližně z roku 1810. Dnešní kaplička naproti Kaizlovým sadům je pravděpodobně její přenesená replika, opravená roku 2005 z iniciativy radnice Prahy 8. Podle map stojí poblíž místa původní kaple. Souřadnice dnešní kapličky: # Budějovická kaple (České Budějovice, Panna Maria Budějovická, Českobudějovické biskupství), donátor: Karel Maxmilián říšský hrabě Lažanský z Bukové, dvorský sudí. Kaple stála v katastrálním území Karlín v místech bývalé Rustonky. Je zakreslena na mapě Umgebungen der königl. Hauptstadt Prag z roku 1850 - 1862 spolu s křížem a na mapě I. vojenského mapování. Ve Stabilním katastru 1842 (dříve katastr Libeň) je zakreslena vlevo od Stahl fabrik u bývalého ramene Vltavy. Spolu s kaplí č. 4 je zachycena na vedutě přibližně z roku 1810. Byla zbořena zřejmě při stavbě Rakouské severozápadní dráhy, kříž pak přemístěn do Libně (U Kříže). V místě, kde stála, je na mapě II. Vojenského mapování zakreslena železniční trať. Pravděpodobné souřadnice: # Chlumecká kaple (Chlumek v Luži u Skutče, kopie obrazu Panny Marie Pasovské, Kostel Panny Marie Pomocnice na Chlumku), donátor: Marie Maxmiliána, hraběnka Žďárská, zakladatelka poutního místa v Chlumku u Luže. Kaple stála v katastrálním území Libeň, pravděpodobně poblíž bývalé usedlosti Palmovky. # Chomutovská kaple (Chomutov, obraz Panny Marie, Kostel Nanebevzetí Panny Marie), donátor: František Ignác, říšský hrabě z Rozdražova, královský rada. Kaple stála v katastrálním území Libeň, poblíž křižovatky a bývalé usedlosti Nová Balabenka, u severního náspu mezi železničními mosty z Hlavního nádraží a z Libně. Podle svědectví stála ještě v roce 1962 a byla velmi zchátralá. V roce 1973 byla již zaniklá. Je zakreslena na mapě Stabilního katastru 1842 a na mapách I. a II. Vojenského mapování. Pravděpodobné souřadnice: # Družecká kaple (Družec u Kladna, socha Panny Marie Družecké, Kostel Nanebevzetí Panny Marie), donátor: Bernard Ignác hrabě z Martinic, nejvyšší purkrabí pražský. Kaple stála v katastrálním území Libeň v Čihákově ulici v místě, kde je dnes zadní vchod do kulturního domu Gong. Existuje její fotografie z roku 1954 . Byla zbořena při výstavbě domů mezi ulicemi Čihákovou a Sokolovskou v 2. polovině 20. století, v roce 1973 byla již zaniklá. Je zakreslena na mapě Stabilního katastru 1842 a na mapách II. a III. Vojenském mapování. Pravděpodobné souřadnice: # Jičínská kaple (Jičín, německy Gitschin, Vladimírská ikona Panna Maria Rusánská, kostel svatého Ignáce v jezuitské koleji), donátor: hrabě Ignác Karel ze Šternberka. Kaple stála v katastrálním území Vysočany v ulici Sokolovská poblíž potoku Rokytka, v parku před poliklinikou. Podle svědectví zde byl obraz „jak dva zlosynové závojem uškrtili sv. Ludmilu“ a „zlatá hvězda v modrém štítě“, což potvrzuje očíslování kaple. Kaplička dala jméno místu za Moravinou, tam se říkalo U Ludmily nebo Pole svaté Ludmily. Kolem roku 1916 bývala před poliklinikou u Rokytky obecní skládka. Kaple je zakreslena na indikačních skicách Stabilního katastru 1842 pro katastry Libeň a Vysočany (stála na rozhraní katastrů) a na mapách II. a III. Vojenského mapování, Pole svaté Ludmily je na Stabilním katastru 1842. Zanikla v 1. polovině 20. století do roku 1935 (není zakreslena na Grguričově mapě). Pravděpodobné souřadnice: # Kladská kaple (Kladsko - Slezsko, německy Glatz, obraz Panny Marie Kladské, klášterní kostel augustiánů, mecenášem obrazu Madony Kladské byl arcibiskup Arnošt z Pardubic), donátor: hrabě Arnošt Josef z Valdštejna. Kaple stála v katastrálním území Vysočany na rohu ulic Jandova a Pod Pekárnami. Je zakreslena na mapě Stabilního katastru 1842. Zanikla do roku 1935 (není zakreslena na Grguričově mapě). Pravděpodobné souřadnice: # Heyndorffská kaple (Hejnice, socha Madony, Kostel Navštívení Panny Marie), donátor: hrabě Karel Ferdinand z Valdštejna, říšský dvorní rada a nejvyšší hofmistr u císařovny. Kaple stála v katastrálním území Vysočany při dolním ohybu ulice Pod Krocínkou u dnešního parku. Je zakreslena v mapách III. Vojenského mapování a Stabilního katastru 1842, dnes je zaniklá. Pravděpodobné souřadnice: # Kaple č. 12, Horažďovská Horažďovská kaple (Velký Bor u Horažďovic, plastika Panny Marie z Lorety), donátor: hrabě František Eusebius z Pöttingu, císařský tajný rada. První dochovaná kaple v řadě stojí v katastrálním území Vysočany, uprostřed pole mezi ulicemi Ke Klíčovu a Čakovická. Podle map Stabilního katastru 1842, II. a III. Vojenského mapování stojí na původním místě a původní cestě, je však neznámého data přestavěná. Rozměry kaple souhlasí s ostatními kaplemi. Souřadnice: # Hradčanská kaple (Praha, Hradčany, Hradčanská Madona, Klášter kapucínů, kostel Panny Marie Andělské), donátor: Jan Hartvík hrabě z Nostic, nejvyšší kancléř. Kaple stála v katastrálním území Vysočany mezi ulicemi Čakovická a městským okruhem, v bývalém areálu garáží autobusů ČSAD na Klíčově. Vydržela do zimy roku 1970 - 1971, kdy byla z provozních důvodů zbořena. Je zakreslena na mapě Stabilního katastru 1842 a na mapách II. a III. Vojenském mapování. Pravděpodobné souřadnice: # Jeníkovská kaple (Golčův Jeníkov, Madona Loretánská, Kostel svatého Františka Serafínského), donátor: Karel Leopold, hrabě Carreto Millesimo. Kaple stojí v katastrálním území Vysočany.

Galerie

Soubor:Karlinsky pristav pred 1850. jpg|Karlínský přístav a Pobřežní ulice, rok 1850 Soubor:Karel Postl Blick auf Liben. +morejpg|Pobřeží mezi Karlínem a Libní v roce 1803 Soubor:Kaplička u Invalidovny. jpg| Dnešní kaplička před Kaizlovými sady.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

TANNER, Jan: Swatá Cesta Z Prahy do Staré Boleslawě / K Neydůstogněgssj Rodičce Božj Panně Maryi / Cžtyřidcýti a čtyřmi krásnými Stawuňky/ podlé počtu Litannye Lauretánské Tytulů / gegjmi Obrazy w Cžechách slawněgssjmi ozdobená: Ale před Tjm dáwno S milého Wáclawa/ Dědiče Cžeského na Smrt odgezdem/ a potom Těla Přenessenjm poswěcená: Nynj také malowánjm žiwotá/ a Zázraků geho okrásslená. Nakladatel: Karolo-Ferdinandská Impresí, kolej Tovaryšstva Ježíšova u sv. +more Klimenta, Praha, 1692, 2. vydání, české, počet stran: 2-44-1-2 listů * TANNER, Jan: Heiliger Weeg von Prag nacher Alt-Buntzel, 1680, německy, Manuscriptorium, BV IV 44; Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Praha; Česko. [url=http://www. manuscriptorium. com/apps/main/mns_direct. php. docId=rep_remake37]Dostupné z WWW[/url] * TANNER, Jan: Život a sláva sv. Václava, mučedníka, knížete, krále a patrona českého. V Praze: Jos. R. Vilímek, 1941. 191, [5] s. Barokní knihovna; sv. 1. * KURANDA, Miroslav: Z Prahy do Staré Boleslavi svatou cestou podél čtyřiačtyřiceti kapliček a svatováclavskou cestou ze Staré Boleslavi do Prahy, 1. vyd. Brandýs nad Labem - Stará Boleslav: s. n. , 2009. 121 s. . * DVOŘÁK, Jiří: Dvě pražské pozdně středověké cesty. - Historická geografie, Praha, 1973, sv. 11. S. 139-161. * KVĚT, Radan: Staré stezky v České republice. Brno: Moravské zemské muzeum, 1997. 55 s. . * POKORNÝ, Pavel R. : Zmizelá erbovní galerie, Heraldická ročenka 1999-2000, s. 72-126.

Související články

Stará Boleslav * Svatý Václav * Palladium země České * Národní svatováclavská pouť * Boleslavka * Poutní cesta od pražské Lorety do Hájku * Historické cesty v českých zemích

Externí odkazy

Ondřej Pospíšil: [url=http://via-sancta. cz]Via Sancta - Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavě[/url] - webové stránky věnované poutní cestě, web vytvořen v rámci bakalářské práce „Via Sancta - tvorba informačního systému o poutní cestě“, fakulta stavební ČVUT, 2009-2012 (původní www stránky byly přesunuty a doplněny ze serveru ČVUT na vlastní doménu) * Vladimír Kellnar: [url=http://www. +moreapha. cz/stara-boleslav-kolebka-ceskych-pouti]Stará Boleslav - kolébka českých poutí[/url] , Arcibiskupství pražské, 20. 9. 2010 * PhDr. Milan Novák: [url=https://web. archive. org/web/20131203211354/http://www. historickaslechta. cz/palladium-zeme-ceske-id2010110002-18]Palladium země České[/url], Historická šlechta, 3. 11. 2010 * [url=https://web. archive. org/web/20100921143324/http://www. svatovaclavskapout. cz/historie/#kostely]Národní svatováclavská tradice[/url], město Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, nedatováno, autor neuveden * Karel a Jana Martincovi (doplněno SezNet): [url=http://www. praha19. cz/documents/historie. html]Z dějin vzniku a vývoje Kbel[/url] , historie staré obchodní stezky na území Kbel, nedatováno, městská část Praha 19 * [url=https://web. archive. org/web/20140705195323/http://www. praha-vinor. cz/kaplicky. htm]Svatá cesta - VIA SANCTA („Vinořské kapličky“)[/url], městská část Praha-Vinoř, nedatováno, autor neuveden * [url=http://oldmaps. geolab. cz/]Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska[/url], I. , II. a III. Vojenské mapování z 18. a 19. stol. , Laboratoř geoinformatiky Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně, 2001-2010, zpracování webové aplikace Jan Dušek * [url=http://archivnimapy. cuzk. cz]Archivní mapy[/url], mapa Stabilního katastru z roku 1842, Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, Český úřad zeměměřický a katastrální * [url=http://www. chartae-antiquae. cz/]Virtuální mapová sbírka[/url], Umgebungen der königl. Hauptstadt Prag, rok vydání 1850 - 1862, vlastník Národní knihovna České republiky, digitalizaci provedl VÚGTK (mapa č. 5099). * [url=http://towns. hiu. cas. cz/index. php]Historický atlas měst České republiky[/url], mapový portál Historického ústavu AV ČR, kolektiv autorů * [url=https://web. archive. org/web/20101111190511/http://www. vesmir. cz/files/file/fid/78/aid/2780]Staré stezky na území Čech a Moravy[/url] (PDF), mapa, Vesmír. cz, podle knihy: Radan Květ: Duše krajiny * Janscha Lorenz, Postl Karel: [url=http://amp. bach. cz/pragapublica/permalink. xid=8E08D2D0B68611DF820F00166F1163D4]Vrch Žižkův s Invalidovnou u Prahy[/url], Archiv Hlavního města Prahy, Sbírka grafiky, G 238, Praha-Karlín - panorama, 1803-1807. * Janscha Lorenz, Postl Karel: [url=http://amp. bach. cz/pragapublica/permalink. xid=8E08CE3BB68611DF820F00166F1163D4]Zámek Libeň nad Vltavou nedaleko Prahy[/url], Archiv Hlavního města Prahy, Sbírka grafiky, G 239, Praha-Libeň - panorama, 1803 - 1807. * Rodokmeny: [url=http://genealogy. euweb. cz/]genealogy. euweb. cz[/url], autor: Miroslav Marek, 2. 5. 2013. * Genealogie české šlechty: [url=http://patricus. info/Panstvo. htm]patricus. info/Panstvo. htm[/url], autor: Vlastimil Jirout, 7. 9. 2013.

Stará Boleslav Praha - Stará Boleslav Praha - Stará Boleslav Praha - Stará Boleslav Kategorie:Kaple v Praze Kategorie:Kaple v okrese Praha-východ Kategorie:Výklenkové kaple v Praze Kategorie:Výklenkové kaple ve Středočeském kraji Kategorie:Náboženství v Libni Kategorie:Náboženství v Karlíně Kategorie:Kulturní památky ve Vysočanech Kategorie:Kulturní památky ve Vinoři Kategorie:Kulturní památky ve Kbelích Kategorie:Kulturní památky v okrese Praha-východ Kategorie:Libeň (Praha 8) Kategorie:Libeň (Praha 9)