Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Stará Boleslav)

Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi je římskokatolický farní kostel. Vznikl na počátku 17. století a je českým nejstarším mariánským poutním místem. V kostele se uchovává milostný obraz tzv. Palladium země české, kovový reliéf nesmírné historické hodnoty, spojovaný se Svatováclavskou tradicí. Po celkové rekonstrukci byla bazilika otevřena dne 1. ledna 2020 v 00.00.01 hodin slavnostní bohoslužbou.

Probíhají zde pravidelné bohoslužby, bazilika je pro soukromou modlitbu otevřena denně od 10. 00 do 17. +more00. Komentované prohlídky baziliky, Palladia země české a Klenotnice zajišťuje Informační a kulturní centrum Stará Boleslav ve své provozní době.

Historie baziliky

Kostel Nanebevzetí Panny Marie Dnešní kostel nahradil starší gotickou stavbu, která již nestačila vzrůstajícímu počtu poutníků. +more Byl postaven pravděpodobně podle návrhu italského architekta Giovanniho Marii Filippiho, pod vedením Jakuba de Vaccani v letech 1613-1625, ve stylu raně barokních římských kostelů. O jeho vybudování se zasloužila místní kapitula sv. Kosmy a Damiána za významné podpory císaře Matyáše, jeho manželky Anny a katolické šlechty. Stejný architekt navrhl například kostel Panny Marie Vítězné v Praze. Severní věž dokončil v roce 1675 Abrahám Leuthner, jižní věž byla postavena podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1748-1749. Ten také navrhl nové západní průčelí chrámu (1736), budovu kapitulního proboštství stojící naproti kostela a nedaleký kostelík bl. Podivena. V letech 1728-1732 bylo upraveno prostranství před basilikou, vybudována terasa a postaveny ambity za východním závěrem kostela.

Přímo v okolí kostela se v květnu 1757 odehrálo bojové střetnutí v rámci sedmileté války, při kterém zde zahynul vysoce postavený pruský důstojník, generálmajor jezdectva Carl Ernst von Wartenberg. Ten byl následně pohřben v kryptě kostela.

V roce 1775 je vymaloval Josef Kramolín nástěnnými malbami, které znázorňují historii staroboleslavského paládia, jeho zázraky a náměty ze života Panny Marie. V době barokní se Stará Boleslav stala naším nejvýznamnějším poutním místem spojeným navíc po staletí také s osobou sv. +more Václava. O kostel pečovali až do svého zrušení jezuité. Poté se správy ujala opět místní kapitula, která je v Boleslavi přítomna od 11. století. Za první republiky, konkrétně od roku 1929, pečovali o poutní místo redemptoristé. Jejich požehnané působení přerušil násilně komunistický režim v roce 1950 a správu převzala značně okleštěná a úpravomocí zbavená kapitula. Prakticky to znamenalo pověření dvou kněží, jednoho s titulem kapitulního děkana a jednoho faráře. Teprve po roce 1990 byla znovu ustavena kapitula, složená ovšem z nesídelních kanovníků. V letech 2003-2008 se správy kostela a farnosti nakrátko ujali otcové Pallotini. V současnosti je duchovní péče o kostel a farnost svěřena diecézním kněžím.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu kostela čerpáno 20 612 000 Kč.

Popis

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, východní pohled na závěr presbytáře Nejcennějším pokladem uchovávaným po staletí v bazilice je reliéf Madony zvaný Palladium země české. +more Jedná se o kovový reliéf z poloviny 12. století (tehdy byl opětovně nalezen, vyorán v poli roku 1160) z korintské mědi (slitiny zlata, stříbra, platiny a mědi). Podle křesťanské tradice je jeho osud spojován již se sv. Ludmilou a sv. Václavem, knížetem Bořivojem i svatými Cyrilem a Metodějem. Kníže Václav jej údajně též nosil na pásce kolem krku a je malován i na Svatováclavských korouhvích.

Přesně na den pět let po návštěvě svatého otce Benedikta XVI. +more ve staroboleslavském chrámu sv. Václava a na Proboštské louce, kde celebroval jubilejní misii k poctě sv. Václava pro 50 000 věřících, byla v rámci Svatováclavské poutě v neděli 28. září 2014 provedena korunovace Palladia země České třemi korunkami, posvěcenými v Římě Svatým otcem Františkem I. .

Devadesáté výročí „Svatováclavského milénia“ a desáté výročí návštěvy Benedikta XVI. připomenul ve své homilii apoštolský nuncius arcibiskup Charles Daniel Balvo celebrující misii na „Národní svatováclavské pouti“ v sobotu 28. +more září 2019. V předvečer oslav, v pátek 27. září, byla u chrámu sv. Václava odhalena busta papeže Benedikta XVI.

Před kostelem byla původně studna, na jejíž místo byla v roce 1935 usazena socha Krista Krále. Na západním průčelí jsou v nikách postavy českých zemských patronů: sv. +more Jana Nepomuckého, bl. Podivena, sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Všichni v ruce drží Palladium.

Interiér

Interiér kostela +morejpg|vlevo|náhled'>Pohled z kůru do interiéru kostela s hlavním oltářem Kostel má dispozici barokní baziliky s jednou podélnou lodí zaklenutou valeně s lunetami a třemi dvojicemi bočních kaplí. Tato dispozice, typická pro raně barokní kostely, vznikla na konci 16. století v Itálii po Tridentském koncilu. Vyhovovala novým požadavkům na bohoslužebný prostor, v němž měli mít všichni věřící možnost sledovat dění v kněžišti a naslouchat přednášenému slovu. Osobní zbožnosti byly potom určeny boční kaple.

Zařízení kostela je převážně ze 17. +more a 18. století. * Hlavní oltář - monumentální architektura byl provedena roku 1723 podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky ve stylu vrcholného baroka. Sochy znázorňující drama Nanebevzetí Panny Marie pochází z dílny Matyáše B. Brauna. U pat sloupů stojí sochy sv. Václava a sv. Ludmily. Na římsách stojí protějškové sochy patronů kapituly, sv. Kosmy a sv. Damiána.

* Presbytář - severní strana: oltář s mramorovým sanktuariem, krytým dvířky se stříbrnou prolamovanou mříží, se šternberskými hvězdami, pořídil jej hrabě František Karel ze Šternberka († 1648) se svou manželkou Ludmilou Benignou, rozenou Kafkovou z Říčan († 1672). V něm byl milostný reliéf chován až do roku 1778. +more Doplňoval jej přenosný oltářík, zvaný trůnek, na němž bývalo paládium vystaveno při mariánských mších a o poutích. Také k ostatním oltářům byly pořízeny miniaturní oltáříky s relikviemi, které se na oltářní menzu stavěly k příležitostnému uctívání. * Kazatelna je pozdně barokní z roku 1743. * Oltář sv. Jana Nepomuckého - jižní strana: pozdně barokní z roku 1744.

Šest bočních výklenkových kaplí dalo ve druhé až třetí třetině 17. století vyzdobit šest významných české šlechtických rodin, a to oltáři s obraty, štukaturami či ještě s freskami.

Kaple na jižní straně (tj. od vchodu po pravé straně) * Morzinská kaple, zasvěcená Neposkvrněnému početí Panny Marie, oltářní architektura vztyčena roku 1640, zakladatelé Pavel z Morzinu a jeho manželka Alžběta, rozená Hrzánová z Harasova; obrazy: Immaculata, v nástavci Duch svatý, autorem obou obrazů je Antonín Stevens. +more * Valdštejnská kaple, zasvěcená Narození Panny Marie; vlastnil ji Adam mladší z Valdštejna; v roce 1637 byla pustá a následně ji obsadila švédská soldateska; o její vybavení se měl postarat pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna, který ji - stejně jako hlavní oltář - vysvětil 21. května 1690. Autor obrazu Narození Panny marie není znám, vzorem byl obraz Pietra da Cirtony, obraz žehnajícího Boha v nástavci namaloval Jan Kryštof Liška. * Slavatovská kaple byla zařízena Ferdinandem Vilémem Slavatou († 1673) a jeho manželkou Marií Renatou, rozenou z Náchoda a Lichtenburka († 1694), počínaje rokem 1668; v retáblu je obraz Nanebevzetí Panny Marie a v nástavci Nejsvětější Trojice.

Kaple na severní straně (vlevo od vchodu) * Berkovská kaple, zasvěcená Obětování Páně resp. Očištění Panny Marie, obraz namaloval Francesco Cozza, kapli zařídil třiadvacetiletý František Antonín Berka z Dubé v letech 1672-1673 pomocí svého prostředníka, protože byl v té době na kavalírské cestě v cizině. +more * Lažanská kaple, zasvěcená Uvedení Panny Marie do chrámu, jež je tématem hlavního obrazu od Karla Škréty staršího a jeho stejnojmenného syna̟ objednavateli byli hrabě Karel Maxmilián Lažanský a postupně jeho dvě manželky. Obraz v nástavci . * Černínská kaple, zasvěcená Zvěstování Panny Marie; zakladatelé Humprecht Jan Černín a jeho manželka Diana Marie, rozená Gazoldo; obrazy: Zvěstování a Adam s Evou u Stromu poznání namaloval Jan Bedřich Hess.

* Novodobá postranní kaple blahoslaveného +more'>císaře Karla I. Rakouského byla vysvěcená roku 2011, v roce 2020 byl na oltář vložen relikviář s jeho ostatkem.

Hřbitov

Hřbitov se nacházel za ambity na východní straně. V jeho východní zdi stála malá barokní kaple svatého Benedikta, která byla několikrát opravována a těmito opravami ztratila svůj původní ráz. +more Hřbitov byl zrušen roku 1835 a pro pohřby začal sloužit nově založený hřbitov poblíž kaple blahoslaveného Podivena.

Odkazy

Reference

Literatura

Boháčová, Ivana (ed. ): Stará Boleslav. +more Přemyslovský hrad v raném středověku, Mediaevalia archaeologica 5, Praha 2003 * * Ryneš, Václav: Paladium země České, Praha 1948 * Špaček, Jaroslav: Z výsledků záchranného archeologického výzkumu provedeného v okolí chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi v letech 1996-1998. Archaeologia historica 24, 303-311. Brno 1999 * Vácha, Štěpán: Šlechtické kaple v kostele Panny Marie ve Staré Boleslavi. Oltářní výzdoba a fundace v 17. století, Umění roč. 58, 2010, s. 17-41.

Související články

Stará Boleslav * Brandýs nad Labem-Stará Boleslav * Kostel svatého Václava (Stará Boleslav) * Kostel svatého Klementa (Stará Boleslav) * Palladium země české * Kolegiátní kapitula sv. +more Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi * Křesťanská sakrální architektura.

Externí odkazy

[url=http://www. staraboleslav. +morecom/]Poutní místo Stará Boleslav[/url] * [url=http://www. svatovaclavskapout. cz/]Národní Svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi[/url] * [url=http://www. brandysko. cz/]Město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav[/url].

Stará Boleslav Nanebevzetí Panny Marie Stará Boleslav Nanebevzetí Panny Marie Stará Boleslav Nanebevzetí Panny Marie (Stará Boleslav) Stará Boleslav, Nanebevzetí Panny Marie Stará Boleslav, Nanebevzetí Panny Marie Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Praha-východ Kategorie:Stará Boleslav Kategorie:Stavby Kiliána Ignáce Dientzenhofera