Cesko.wiki Matyáš Bernard Braun
Author
Albert FloresSocha Matyáše Bernarda Brauna ve Valči. Socha Sv. Prokopa z dílny Matyáše Bernarda Brauna stojící ve Valči. Matyáš Bernard Braun, ; (24. února 1684, Sautens - 15. února 1738, Praha - Nové Město) byl rakouský sochař a řezbář působící převážně v Čechách. Je zařazován mezi nejvýznamnější představitele českého vrcholně barokního sochařství.
Život
Narodil se v Sautensu v Tyrolsku jako páté dítě kováře a sedláka Jakuba Brauna a jeho ženy Magdalény, rozené Neureutrové. Rodina Braunů byla všeobecně výtvarně nadaná. +more O čtyři roky mladší bratr Matyášův Dominik byl malířem a jeho synovec Antonín sochařem. Mladému Matyášovi v Tyrolsku patrně nemohla uniknout působivá sochařská a malířská výzdoba cisterciáckého kláštera ve Stamsu, která je spojena se jmény řezbáře Andrease Thamascheho a s malíři bratry Schorovými. Pro klášterní kostel Thamasch vytvořil nadživotní skupinu Kalvárie a 12 soch pro hrobku tyrolských vévodů, čímž se zapsal do popředí rakouské plastiky raného baroka. Bonaventura Schor zde pak vymaloval cyklus lunetových maleb z legendy sv. Bernarda. To neušlo pozornosti mladého Matyáše, který z úcty ke klášteru dodatečně připojil jméno tohoto světce ke svému křestnímu. Sochařskému umění se učil v Salcburku. Ve 14 letech cestoval po Itálii, kde navštívil mj. Benátky, Bolognu a Řím. Jeho práce nesou od té doby stopy benátské sochařské školy 17. století a jsou ovlivněny také díly Gian Lorenza Berniniho či Michelangela Buonarrotiho. Po návratu již nenašel ve Stamsu uplatnění a přes Drážďany se kolem roku 1708 dostal do Prahy. Okolnosti Braunova příchodu do Čech nejsou spolehlivě doloženy. Uvádí se, že se o něj zasadil hrabě Špork nebo ho na doporučení stamského cisterciáckého kláštera pozval Evžen Tyttl, opat kláštera v Plasech.
V Praze založil vlastní dílnu. Do pražského sochařského cechu vstoupil mistrovským dílem sousoší snu slepé cisterciačky sv. +more Luitgardy na Karlově mostě z roku 1710 na zakázku plaského opata Evžena Tyttla. Zejména díky tomuto dílu získal v Čechách značnou popularitu a velké množství zakázek. Braun požádal o udělení měšťanského práva a zakoupil dům na Dobytčím trhu. V Praze brzy zdomácněl, oženil se a spolupracoval s mnoha dalšími umělci (malíř Jan Kryštof Liška, architekt a stavitel František Maxmilian Kaňka a Jan Bernard Fischer z Erlachu).
Během následujících patnácti let se z jeho dílny stala největší sochařská dílna v Praze s největšími zisky a šesti tovaryši. Podílel se na sochařské výzdobě mnoha budov a zahrad.
Jeho významným mecenášem byl hrabě František Antonín Špork, pro něhož vytvořil jak proslulé skulptury Ctností a Neřestí před špitálem v Kuksu, tak také skulptury v přilehlém přírodním areálu zvaném Betlém. Za pobytu v Kuksu se Braun seznámil s Marií Alžbětou Miseliusovou, kterou si v říjnu 1719 vzal za manželku. +more Na Šporkových sídlech v Kuksu a Lysé nad Labem byl Braun častým hostem a získal tam mnoho užitečných kontaktů pro své další zakázky v různých místech Čech.
Braun ovšem onemocněl souchotinami, a tak po roce 1730 vlastní těžkou sochařskou práci vykonávali jeho zaměstnanci, zatímco on se soustředil na tvorbu modelů a návrhů. Na mnoha sochách již není možné přesně určit Braunův osobní podíl. +more Zemřel ve svém domě U kamenného stolu 15. února 1738 ve věku 54 let. Z jeho pěti dětí se žádné nevěnovalo sochařství. Dílnu převzal jeho synovec Antonín, ale po jeho smrti o čtyři roky později definitivně zanikla.
Dílo
Dílo pro hraběte Šporka na panství Choustníkovo Hradiště
Kuks, výzdoba areálu lázní a hospitalu s hrobkou, autorská i dílenská práce * sochy 40 trpaslíků, dvě sousoší medvěda se psem a býkem s gryfem (1712-1713) a dva obelisky se sochami Pravdy a Spravedlnosti na lázeňském závodišti (před 1715) - dílna, příp. sporné autorství, (zachováno pouze torzo 6 trpaslíků umístěných v lapidáriu, obelisky jsou ve špitální zahradě) * sochy Blahoslavenství na terase před kostelem (1712-1715) - 8 soch, dílna * sochy Anděla blažené smrti, Anděla žalostné smrti (1715) a Náboženství (1719) na terase před kostelem (sochy jsou nahrazeny kopiemi a umístěny v lapidáriu hospitalu) * sochy Ctností a Neřestí před severním průčelím (1718-1719) - 23 soch, dílna podle Braunových modelů s výrazným autorským podílem, (24. +more socha je dílem Bernarda O. Seelinga z r. 1884, ostatní sochy jsou nahrazeny kopiemi a umístěny v lapidáriu hospitalu) * socha Malého křesťanského bojovníka na nádvoří hospitalu (1731), dílna * socha Velkého křesťanského bojovníka (Miles Christianus) uprostřed zahrady hospitalu (1732), dílna (původně stála na hranici panství nad Žirčí) * socha Herkomanna (1720) přetesaná roku 1729 na Goliáše a doplněná sochou Davida, dílna * řezba krucifixu v hrobce Šporků a Swéertsů pod kostelem (před 1725) Betlém, areál Nového lesa, autorská i dílenská práce * reliéf Stigmatizace sv. Františka z Assisi (1721) * reliéf Vidění sv. Huberta (před 1724) * reliéfy Klanění pastýřů a Příchod Tří králů (před 1727, 1731-1732), (anděl Gloria z původní kompozice přenesen do zahrady hospitalu) * řezby Krista pokoušeného ďáblem a ukřižovaného Krista (1725) * sousoší Jákobovy studny (1726-1728) * socha poustevníka Juana Garina se psem před jeskyní (1726) * socha poustevníka Onufria (1726) * socha kající se sv. Máří Magdaleny (před 1726) * socha ležícího sv. Jana Křtitele s ovečkou (1726) * řezba sv. Antonína z poustevny (kol. 1727), díla-Řehoř Thény (původně v poustevně v lese u Kohoutova, v majetku Městského muzea v Jaroměři, vystavena v Muzeu barokních soch v Chrudimi) * socha sv. Jeronýma se lvem (před 1729), (socha umístěna v Muzeu barokních soch v Chrudimi) * socha Madony s Ježíškem v Hubertově údolí (1731), (přenesena roku 1742 do Velké Bukoviny) * socha Hagar na poušti (1732), (dochována v torzu, přenesena do hospitalu) Čihadla * eremitáž (poustevna) sv. Jeronýma - socha sv. Jeronýma a dvou andělů (1716-1717), (po zrušení poustevny byla socha sv. Jeronýma přemístěna na pilíř ohradní zdi kostela v Lysé nad Labem a sochy andělů ke kapli sv. Simeona, a v současnosti jsou zapůjčeny do expozice Národní Galerie v Praze) * eremitáž (poustevna) sv. Máří Magdaleny - socha sv. Máří Magdaleny na skalnatém pilíři (kol. 1717), (po zrušení poustevny byla přemístěna k zámku Bon Repos) * kaple sv. Simeona Stylity - dvojice lebek na pilířích před kaplí (1723), dílna, (lebky byly zcizeny v 90. letech 20. stol. ) Stanovice - sousoší Nejsvětější Trojice (1720), dílna.
Významné soubory u panských sídel
Citoliby * zámecký kostel sv. Jakuba - sochařská výzdoba hlavního oltáře (1718-1719), sochy bočních oltářů (kol. +more 1733) * sochařská výzdoba zámeckého areálu (1718-1719), dílna, (na začátku 20. století byl zbytek dochovaných soch převezen do zahrady rakouského zámku Neuwaldegg) * alegorické sochy Mládí (Víra) a Stáří (Chronos) na pilířích původní brány ohrazení kostela (kol. 1725), dílna (originály soch jsou umístěny v lapidáriu v kostele sv. Petra v Lounech) * sloup Nejsvětější Trojice (1725) Duchcov * zámecký kostel Zvěstování Panny Marie - řezbářská výzdoba hlavního oltáře (1719-1720), (hlavní oltář byl i s ostatním vybavením zničen při požáru roku 1945) * panský špitál - sochy čtyř ctností na atice (před 1728), (po zboření špitálu byly umístěny do nového pavilonu s Reinerovou freskou v parku) * zámecká zahrada - socha Niké(Fortuny), sousoší Únos Óreithýie Boreem v nice schodiště, sochařská výzdoba brány čestného dvora (1728-1731), dílna, další mytologické sochy v parku (1736-1737), dílna-Antonín Braun Valeč * Sloup Nejsvětější Trojice (1728 - 1728, vysvěcen 1730) - Navržen známým architekt Františkem Maxmiliánem Kaňkou, vznikl v dílně neméně známého sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Spodní část sloupu zdobí plastiky zemských patronů sv. Ludmily, sv. Vojtěch a sv. Prokopa; ve střední části je Panna Marie, sv. Vít, sv. Václav a sv. Jan Nepomucký. Nejvyšší část sloupu představuje Svatou Trojici, tedy Otce - Boha, syna Ježíše Krista a Ducha svatého, který je znázorněn holubicí. * Matyáš Bernard Braun (kresba J. L. Pomíjela, cca 1940)Zámecký park - Zámecký areál zdobily sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna a jeho synovce Antonína představující alegorie lidských vlastností a postavy z řecké mytologie (po 1735) a dále pomník Františka Antonína Šporka (po 1733). Doplňovaly je desítky terakotových soch a honosná zahradní architektura. Aktuálně je většina soch v parku nahrazena kopiemi. Originály 28 Braunových soch byly po ničivém požáru v roce 1976 přemístěny do lapidária kláštera v Kladrubech. Nyní jsou prezentovány ve valečském lapidáriu v objektu bývalé kovárny. Expozice je unikátně scénicky nasvícena a ozvučena. Jedná se o jeden z největších souborů Matyáše Bernarda Brauna inspirovaný areálem v Kuksu. Mytologické postavy: Polyhymnia, Olympos, Meleagros a Atalanta, Perseus a Andromeda, Afrodita, Silénos, Dionýsos, Satyr, Áres, Dídó (alegorie zoufalství), Básnictví, David (alegorie síly), Chronos a Selené (Alegorie noci), Chronos a Éós (Alegorie dne), Herkules, Hermés a Afrodita, Deméter, Dionýsos a Persefona, Atys a Ia, Pan, Obětování Ifigenie, Filozofie. Pomník: Apoteóza hraběte Šporka. Alegorie vlastností: Závist, Skromnost, Marnivost, Lstivost, Věrnost. Lysá nad Labem * zámecká zahrada - alegorické sochy ročních dob, měsíců, světadílů, živlů a denních dob (1734-1735), vytvořil sochař František Adámek z Benátek nebo Jan Dlouhý-Lang podle Braunových modelů * kostel sv. Jana Křtitele, ohradní zeď - sochy sv. Jeronýma (kol. 1718), (viz poustevna na Čihadlech), Archanděla Gabriela (kol. 1730), dílna, sv. Františka Serafinského (kol. 1730), sv. Řehoře (kol. 1735), sv. Augustina (kol. 1740) - František Adámek podle Braunova modelu.
Mariánské a Trojiční sloupy
Teplice - morový sloup Nejsvětější Trojice (1718-1719), autorská i dílenská práce * Liberec - Mariánský sloup (1719-1720), dílna (původně součást kašny na Sokolovském nám.) * Jaroměř - Mariánský morový sloup (1722-1727), dílna-Řehoř Thény a další (sochařská výzdoba nahrazena kopiemi a originály uloženy v lapidáriu v pevnosti v Josefově)
Výzdoby kostelů
Stará Boleslav, kostel Nanebevzetí Panny Marie - řezbářská výzdoba hlavního oltáře (1719-1721) * Úštěk, kostel sv. Petra a Pavla - řezby dvou adorujících andělů (před 1720), (zapůjčeno do Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích, pochází pravděpodobně z kostela sv. +more Klimenta v Praze) * Štolmíř, kostel sv. Havla - řezba sv. Jana Nepomuckého (asi 1721), (darována z kostela sv. Klimenta v Praze, zapůjčena do Národní Galerie v Praze) * Litomyšl, kostel Nalezení sv. Kříže - sochařská výzdoba exteriéru a řezby evangelistů v interiéru (1721- 1725), dílna * Benešov, kostel sv. Mikuláše - řezbářská výzdoba hlavního oltáře a kazatelny (po 1725), dílna * Kladruby, klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta - řezbářská výzdoba hlavního oltáře, náhrobek Vladislava I. , sochařská výzdoba stall (1726-1728), dílna-Řehoř Thény, (hlavní oltář navržen Janem B. Santinim) * Libčany, kostel Nanebevzetí Panny Marie - sochařská výzdoba hlavního oltáře (kol. 1728), dílna-Antonín Braun, spodní část epitafu s poprsím Petra Straky z Nedabylic (po 1722), (horní část epitafu vytvořil kol. 1740 asi Jiří F. Pacák) * Horky nad Jizerou, kostel sv. Mikuláše - řezbářská výzdoba hlavního oltáře, kazatelny a zpovědnice (mezi 1725-1729), řezbářská výzdoba bočních oltářů a sochařská výzdoba průčelí (kol. 1735), dílna (výzdoba interiéru je sejmuta a dvojice adorujících andělů z hlavního oltáře je zapůjčena do Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích) * Sloup v Čechách, kaple sv. Jana Nepomuckého - sochařská výzdoba průčelí a interiéru (kol. 1739), dílna-Antonín Braun (výzdoba interiéru se nedochovala).
Ostatní díla
Budňany - socha sv. Šebestiána (1714) * Most - sochy dvou kajícníků na pilířích brány hřbitova u děkanského kostela (kol 1719), dílna (po přesunutí kostela v 70. +more letech 20. století byly sochy umístěny do kostela sv. Ducha na bývalém předměstí) * Stará Boleslav, kostel sv. Václava - pomník Zavraždění sv. Václava (1729), socha českého lva u ohradní zdi (kol. 1729), dílna * Plasy, cisterciácký klášter ** řezba Kalvárie s Pannou Marii Bolestnou (kol. 1708), (pochází z klášterního kostela) ** řezba Krista z krucifixu z letního refektáře (po 1720), (v majetku Národní galerie v Praze, vystaven ve Schwarzenberském paláci) ** řezba Krucifixu ze zimního refektáře (kol. 1720), (v majetku Západočeského muzea v Plzni, vystaven v Diecézním muzeu) ** řezba Zvěstování Panně Marii (1720-1725), (v majetku Západočeského muzea v Plzni, vystaven v Diecézním muzeu) * Litomyšl - socha Koněvoda nad vchodem zámecké konírny (kol. 1725), dílna * Jaroměř - náhrobek Anny Miseliusové na hřbitově (po 1721), (originál uložen v lapidáriu v pevnosti v Josefově) * Laxenburg, zámek Franzensburg - mramorová socha císaře Karla VI. (1723), (socha vytvořena v Praze a později darována do budované galerie habsburských panovníku na zámku Franzensburg) * Hlavenec - pomník císaře Karla VI. (1724-1725) * Konopiště, zámek - sochařská výzdoba zámecké brány (1725), dílna * Košetice, starý zámek - sochy na průčelí po stranách vikýře (po 1725), dílna * Liběchov, zámek - sochařská výzdoba zahradního průčelí a zámecké zahrady (kol. 1733), dílna (na místě pouze část soch, ostatní jsou restaurovány a nahrazovány kopiemi) * Hořovice, zámek - sochařská výzdoba brány čestného dvora a zahradní tzv. Sluneční brány (kol. 1735), dílna-Antonín Braun * Sloup v Čechách, zámek - sochařská výzdoba průčelí a dvojice mytologických sousoší ve vestibulu (kol. 1736), dílna-Antonín Braun.
Díla pro Prahu
Sochy na Karlově mostě
sousoší sv. Luitgardy, (1710), (na mostě sekaná kopie, originál v Lapidáriu Národního muzea) * sousoší sv. +more Iva, (1711), (na mostě sekaná kopie, originál v Lapidáriu NM) * socha sv. Ludmily s malým Václavem, (kol. 1729), dílna-Antonín Braun. , (do roku 1784 stála na nároží rampy Pražského hradu, na mostě sekaná kopie, originál v sálu Gorlice na Vyšehradě) Busta M. B. Brauna na náměstí v Jaroměři.
Výzdoba paláců, domů a zahrad
Clam-Gallasův palác - sochy antických božstev na atice, sochy atlantů na portálech s reliéfy Herkulových činů, socha Tritona na nádvoří (1714-1717), sochařská výzdoba hlavního schodiště (1729), dílna, (sochy na atice nahrazeny kopiemi, originály začleněny do Lapidária NM a vystaveny NG ve Schwarzenberském paláci) * Klementinum - sochy sv. Jana Nepomuckého v jižním štítu a sv. +more Judy Tadeáše ve východním štítu (1721) * Kolovratský palác (Thunovský palác) - sochařská výzdoba hlavního portálu (kol. 1724), mytologická sousoší ve vestibulu (kol. 1735), dílna-Antonín Braun * Vrtbovská zahrada - soubor mytologických zahradních plastik a váz, výzdoba vstupní brány se sochou Atlanta (kol. 1725), dílna (většina soch je nahrazena kopiemi, originál Atlanta je v Lapidáriu NM, ostatní jsou v depozitáři Muzea hlavního města Prahy) * Velkopřevorský palác - sochařská výzdoba hlavního portálu a slavnostního schodiště (po 1725), dílna * Letohrádek Portheimka - alergické busty Dne a Noci (po 1728), dílna-Antonín Braun * Královská zahrada - sochy českých lvů a vázy (1731), dvojice alegorických sousoší Dne a Noci (kol 1733), dílna-Antonín Braun, (sousoší Dne zničeno 1757 při pruském obléhání) * Colloredo-Mansfeldský palác - socha Neptuna s delfínem na kašně (kol. 1734), dílna-Antonín Braun (pochází z kašny v Bubenečské oboře) * Hartigovská zahrada - sochy antických božstev (kol. 1735), dílna-Antonín Braun, (pocházejí ze zahrady zámku Štiřín) * Dům U Schönpflugů (Celetná 592/23) - socha Madony ve výklenku průčelí (kol. 1735), dílna-Antonín Braun * Sixtův dům (Celetná 553/2) - sochy habsburských panovníků (1736), dílna-Antonín Braun * Socha sv. Jana Nepomuckého s andělem a putti na průčelí domu Dlouhá 727/41 (konec 30. let), dílna, (zachovány pouze putti na portálu klasicistně upraveného domu) * Michnův letohrádek - dvojice alegorických sousoší ročních dob (kol. 1737), dílna-Antonín Braun.
Výzdoba kostelů
Kostel svatého Klimenta v Klementinu - řezby evangelistů a církevních otců v nikách, řezbářská a sochařská výzdoba bočních oltářů, kazatelny a zpovědnic (1717-1721) * Katedrála sv. Víta - náhrobek hraběte Leopolda Šlika a řezby dvou horníků před náhrobkem sv. +more Jana Nepomuckého (1723) * Kostel sv. Mikuláše na Starém Městě - sochařská výzdoba průčelí a tamburu kopule v interiéru (1732-1735), dílna-Antonín Braun.
Národní Galerie
řezba sv. Judy Tadeáše (kol. +more 1712), (pochází ze zaniklého souboru plastik z roku 1791 zbořeného kostela Panny Marie Na louži) * řezba Krista na krucifixu (1728), (pochází ze zbořeného kostela sv. Barbory ve Valkeřicích) * řezba Vidění sv. Luitgardy (kol. 1710), (pozlacená soška vznikla jako osobní dar opatovi plaského kláštera Eugena Tyttla) * řezba Krista z krucifixu (po 1720), (pochází z letního refektáře kláštera v Plasích) * sochy Juno a Ceres (1725- 1726), dílna-Dominik Braun (pochází z roku 1910 zbořeného domu M. Brauna na nároží Jungmannovy a Vodičkovy (čp. 730/2) * stolní krucifix (kol. 1725) * sochy Flory (alegorie Jara) a Bakcha (alegorie Podzimu) (před 1730), dílna, (sochy pocházejí snad z výzdoby vlastního nezachovaného letohrádku na Zderaze) * sochařské modely: Kající se sv. Petr (1715-1720), sv. Zachariáš (po 1720-1730), sv. Jan Křtitel (1723-1724) - pro sloup v Jaroměři, Alegorie Víry (1715 - 1719) - pro sochu v Kuksu, Evangelista Lukáš (kol. 1721) - pro řežbu v kostele v Litomyšli, Orel rozpínající křídla (po 1723) - pro portál Kolovratského paláce.
Nezachovaná díla
Praha - řezbářská výzdoba kostela Panny Marie Na louži (kol. 1712), (zachována pouze socha sv. +more Judy Tadeáše v NG v Praze) * Praha, Černínský palác - sochařská výzdoba schodiště se sousoším Merkura, Androniky a Kupida, rám zrcadla ve velké jídelně (1718-1719), dílna (sochařská výzdoba poškozena 1742 a zničena 1757 při pruském obléhání) * Praha - sloup se sousoším Pádu kněžny Drahomíry do pekel u Černínského paláce (1728) * Praha, kaple sv. Matouše na Hradčanech - sochařská výzdoba průčelí a řezby Kalvárie a Piety (kol. 1731), (kaple byla zbořena roku 1797) * Praha, Královská zahrada - alegorické sousoší Dne (kol 1733), dílna-Antonín Braun, (sousoší zničeno 1757 při pruském obléhání) * Praha, sochy z atiky Braunova domu v Řeznické ulici a sochařská výzdoba zbořeného Braunova letohrádku na ulici Dittrichova čp. 340/II * Kuks, Betlém - řezby Krista pokoušeného ďáblem a ukřižovaného Krista (1725) * Duchcov, zámecký kostel Zvěstování Panny Marie - řezbářská výzdoba hlavního oltáře (1719-1720), (hlavní oltář byl i s ostatním vybavením zničen při požáru roku 1945) * Lysá nad Labem - sousoší Pravda odhalována časem před špitálem (1721) * Oškobrh, poutní kostel sv. Petra a Pavla - sochy sv. Petra a Pavla a řezbářská výzdoba hlavního oltáře (1736), dílna (kostel byl roku 1782 zrušen a utilitárně přestavěn).
Galerie
Soubor:Sv. Ivo. +morejpg|Svatý Ivo (1711), Karlův most Soubor:Sv Luitgarda. jpg|Sen svaté Luitgardy (1710), Karlův most Soubor:Gorlice, Ludmila, Braun. jpg|Svatá Ludmila s malým Václavem (kol. 1729). Originál sousoší z pražského Karlova mostu uloženého v kasematech Gorlice na Vyšehradě. Soubor:Kuks Big Christian Warior. jpg|Velký křesťanský bojovník v zahradě hospitalu (1732), Kuks Soubor:Kuks-David1. jpg|David před Hostincem u Zlatého slunce (1729), Kuks. Soubor:Betlém u Kuksu - Vidění Svatého Huberta. jpg|Vidění sv. Huberta v lese Betlém u Kuksu (před 1724). Soubor:Betlém u Kuksu - Poustevník Onufrius. jpg|Socha poustevníka Onufria v lese Betlém u Kuksu (1726). Soubor:Gravestone Anna Miselius. jpg|Jaroměř, kopie náhrobku Anny Miseliusové (tchyně M. B. Brauna) (po 1721). Soubor:Morový sloup. jpg|Jaroměř, morový sloup z dílny M. Brauna (1722-1727). Soubor:Hlava mladíka. png|Původní pískovcová socha, velikost 26 cm (bez soklu), vytvořená v letech 1720-1730. Dílo pochází ze sbírky výtvarníka Maxe Švabinského, nyní v soukromé kolekci umění.
Umělecká díla, inspirovaná životem a dílem umělce
Berta Laufrová: Kamenná fantazie. Rozhlasová hra, Český rozhlas, 1997, režie: Dimitrij Dudík.
Odkazy
Reference
Literatura
Neumann, Jaromír: Český barok. Praha: Odeon 1968, 2. +more vyd. 1975 * POCHE, Emanuel. Matyáš Bernard Braun, sochař českého baroka a jeho dílna. Praha: Odeon 1986 * Blažíček, Oldřich J. : Sochařství vrcholného baroka v Čechách, v: Dějiny českého výtvarného umění, díl II/2. Praha 1989 * Kořán, Ivo: Karlův most. Praha: Odeon 1989. * * * * Hoferica, Jiljí: 3× Mathias Bernard Braun. Praha 2012 * Hoferica, Jiljí: Mathias Braun a Georg Patzak. Praha 2013.
Externí odkazy
[url=http://www. ceskatelevize. +morecz/ct24/kultura/174272-matyas-bernard-braun-ukrizovany-z-klastera-v-plasich/]Matyáš Bernard Braun: Ukřižovaný z kláštera v Plasích[/url] - dokument ČT (2012) * [url=http://www. ceskatelevize. cz/ct24/kultura/174199-matyas-bernard-braun-sv-juda-tadeas/]Matyáš Bernard Braun: Sv. Juda Tadeáš[/url] - dokument ČT (2012) * [url=http://www. ceskatelevize. cz/ivysilani/20236219677-po-karlove-moste-s-prof-frantiskem-dvorakem/]Zastavení s M. B. Braunem[/url] a [url=http://www. ceskatelevize. cz/ivysilani/20236219709-po-karlove-moste-s-prof-frantiskem-dvorakem/]Zastavení druhé s M. B. Braunem[/url] - dokument České televize Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem.
Kategorie:Čeští sochaři Kategorie:Rakouští sochaři Kategorie:Barokní sochaři v Česku Kategorie:Řezbáři Kategorie:Umělci z Královéhradeckého kraje Kategorie:Výtvarníci z Prahy Kategorie:Narození v roce 1684 Kategorie:Narození 24. +more února Kategorie:Narození v Tyrolsku Kategorie:Úmrtí v roce 1738 Kategorie:Úmrtí 15. února Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení v kostele svatého Štěpána (Praha) Kategorie:Muži.