Hořovice (nový zámek)

Nový zámek se zámeckým parkem ve městě Hořovice je původem raně barokní objekt. Zámek nechali postavit na přelomu 17. a 18. století Bruntálští z Vrbna, kteří zde sídlili šest generací (1690-1852). V roce 1852 koupil zámek hesenský kurfiřt Fridrich Vilém I. a jeho potomkům (knížata z Hanau) patřil do roku 1945. Během 18. až 20. století byl zámek upravován, poslední adaptace proběhly krátce před druhou světovou válkou. Jeho správu v současnosti zajišťuje Národní památkový ústav, zámek je přístupný veřejnosti a pořádají se na něm různé společenské akce (např. svatby). Je chráněný jako kulturní památka a národní kulturní památka Česka.

Historie

Zámek hrabat z Vrbna

Během pobělohorských konfiskací získal Hořovice v roce 1622 rod Martiniců, kteří měli k dispozici řadu jiných sídel a starý hořovický zámek byl za jejich éry opuštěn, i když byl ještě několikrát stavebně upravován. Základy nového zámku položil pravděpodobně hrabě Bernard Ignác z Martinic (1614-1685), který však neměl záměr v Hořovicích sídlit, protože dlouholetým výkonem vysokých státních úřadů byl vázán k pobytu v Praze. +more Bernard Ignác měl dvě dcery Marii Alžbětu a Terezii Františku, s oběma se postupně oženil hrabě Jan František Bruntálský z Vrbna (1634-1705), který nakonec v roce 1690 od Terezie Františky celé panství koupil. Získal tak majetkové zázemí pro založení české větve Bruntálských z Vrbna a s ohledem na své vysoké státní úřady přistoupil hned po převzetí Hořovic k výstavbě nového zámku. Jeho podoba je zachycena v inventárním soupisu z roku 1709, který nechali pořídit synové při projednávání pozůstalosti. Tehdy se jednalo o jednopatrovou obdélnou budovu, v jejímž popisu byla zdůrazněna kaple prostupující přízemí a první patro (nacházela se v místě dnešního vstupního vestibulu). Zmiňováno bylo i vedle stojící „starší stavení“, což byla pravděpodobně budova z doby Bernarda Ignáce z Martinic. U zámku byly dvě zahrady, okrasná a užitková.

O významu hrabat z Vrbna a možnostech ubytovacích kapacit hořovického zámku pro větší počet hostů svědčí událost z roku 1732, kdy zde na pozvání Marie Aloisie Bruntálské, rozené Kinské, pobýval císař Karel VI. +more celý týden a věnoval se lovu v brdských lesích. Karel VI. se v Hořovicích zastavil již v roce 1723 během své korunovační cesty do Českého království a z 10. na 11. srpna 1723 se zde setkal se svým budoucím zetěm Františkem Štěpánem Lotrinským. V té době byl majitelem zámku nezletilý Eugen Václav Bruntálský z Vrbna (1728-1789), jeho poručnicí byla matka Marie Aloisie, podruhé provdaná za Rudolfa Chotka. Ta jako poručnice majetku zahájila v roce 1737 druhou etapu výstavby zámku trvající bezmála dvacet let. K hlavní budově byla přistavěna boční křídla a zámek tak získal dispozici na půdorysu písmene H s dvěma nádvořími. Úpravy byly dokončeny přístavbou rizalitu výrazně vystupujícího z hlavní budovy, v němž byl situován slavnostní sál s rozsáhlou alegorickou freskou od Jana Ferdinanda Schora. Ten byl také projektantem nové parkové úpravy. Čestný dvůr byl od parku oddělen ohradní zdí s kovanými mřížemi a sochařskou výzdobou z dílny Matyáše Bernarda Brauna (Herkulova brána). Braunovy sochy zdobí také Sluneční bránu uzavírající jihovýchodní výjezd z parku.

Další blíže nedatované úpravy proběhly na přelomu 18. a 19. +more století za Rudolfa Jana Bruntálského z Vrbna (1761-1823), který patřil k významným osobnostem císařského dvora, zajímal se o vědy a byl také zdatným podnikatelem (založil železárny v Komárově). V interiéru nechal přemístit hlavní sál do střední části hlavní budovy a na jeho místě vznikla impozantní vstupní schodišťová hala. Rudolf Jan se zasloužil také o botanické obohacení zámeckého parku a kromě toho byla vysazená lipová alej spojující zámek se Sluneční branou. Zatímco za Rudolfa Jana bylo hořovické panství prosperujícím hospodářským celkem, jeho nástupci přivedli majetek k úpadku a vysoké zadlužení vedlo nakonec v roce 1852 k prodeji. Ještě za předposledního Bruntálského Eugena Dominika (1786-1848) došlo nicméně k dalším adaptacím ve stylu empíru. V roce 1839 byly sneseny válcovité věže na koncích bočních křídel a místo nich byly postaveny čtvercové pavilóny.

Zámek knížat Hanavských

Posledním majitelem z rodu Bruntálských z Vrbna byl hrabě Dominik (1811-1876), který zdědil panství v roce 1848 po otci. Neúnosné zadlužení nedlouho poté vedlo k vynucenému prodeji, hrabě Dominik dal také pokyn k likvidaci vzácného a bohatého rodinného archivu, díky tomu jsou dnes jen těžko doložitelné stavební úpravy zámku z éry Vrbnů. +more V roce 1852 koupil Hořovice za dva a půl miliónu zlatých hesensko-kasselský kurfiřt Fridrich Vilém I. (1802-1879). Cílem bylo vytvořit majetkové zázemí pro jeho morganatickou manželku Gertrudu Faklensteinovou (1803-1882), která byla měšťanského původu, od svého manžela ale získala titul hraběnky ze Schaumburgu (1831) a později kněžny z Hanau (1853). Po zakoupení Hořovic byl jejich potomstvu v Rakousku potvrzen titul knížat z Hanau a Hořovic (Hanavští). Fridrich Vilém I. podporoval v Německu prohabsburskou politiku a po prusko-rakouské válce v roce 1866 bylo Hesensko anektováno Pruskem. Fridrich Vilém pak s rodinou pobýval v Praze a také v Hořovicích. Již v roce 1856 byly zahájeny další stavební úpravy podle projektu hesenského dvorního architekta Gottloba Engelhardta. Hlavní práce ve stylu pozdního klasicismu probíhaly v letech 1859-1861, kdy byla o druhé patro zvýšena hlavní budova, nad níž byla postavena ještě o patro vyšší věž. Teprve zbořením sousedního pivovaru a přestavbou severovýchodního křídla bylo v roce 1868 dosaženo zcela symetrického půdorysu zámku v dnešní podobě. Protože rodina hesenského kurfiřta byla protestantského vyznání, byla zrušena velká kaple v hlavní budově a na jejím místě vznikl nový slavnostní sál. Nová kaple v mnohem menších rozměrech vznikla později v severozápadním křídle. Ze svých českých statků zřídil Fridrich Vilém fideikomis, k němuž kromě Hořovic patřily statky Jince a Komárov. Koncem 19. století patřilo k velkostatku 11 810 hektarů půdy a tuto rozlohu si udržel do pozemkové reformy.

Po smrti Fridricha Viléma I. se ve vlastnictví Hořovic vystřídalo postupně pět jeho synů, kteří již na zámku žili trvale. +more Do podoby zámku znovu zasáhl kníže Vilém z Hanau (1836-1902), který byl jeho majitelem od roku 1889. Ten přizval tehdy módního rakouského architekta Otto Hiesera, který navrhl novobarokní úpravy interiérů a fasád. Zásadní proměnou prošla boční křídla v částech směřujících do čestného dvora. Vznikly zde přístavby arkádových zasklených chodeb s litinovými prvky z komárovských železáren. Kníže Vilém nechal v zámeckém parku také umístit sochu svého otce od rakouského sochaře Heinricha Nattera. Tento vídeňský sochař je i autorem hesenských lvů u hlavního vchodu do zámku, držících erby původních majitelů a pocházejících z roku 1890.

Rod knížat z Hanau v přímé linii vymřel v roce 1917 a zámek s velkostatkem připadl státu, na konci první světové války zde byl maďarský zajatecký tábor. O dědictví se ale přihlásil hrabě Heinrich Schaumburg (1900-1971), pravnuk Fridricha Viléma I. +more, který v roce 1921 vyhrál soudní spor s Československou republikou a velkostatek převzal. Vzápětí musel čelit problémům s probíhající pozemkovou reformou. K velkostatku patřilo přes 11 000 hektarů půdy a pozemková reforma zde měla specifický charakter, protože o rozsáhlé lesy v Brdech mělo zájem Ministerstvo obrany s cílem zřídit vojenskou střelnici. Hrabě Schaumburg se znovu několikrát soudil s Československou republikou a získal dokonce výrazné slevy na daních, nakonec ale brdské lesy vláda získala a v roce 1926 byl zřízen vojenský prostor.

Za hraběte Heinricha Schaumburga došlo znovu ke stavebním úpravám zámku i adaptacím v interiérech za účasti německého architekta Ernsta Haigera. Novoklasicistní podobu získal hlavní sál, upraveny byly také další místnosti (Oválná knihovna), hrabě Schaumburg s rodinou ale obýval už jen část zámku, velká část prostor byla pronajata. +more Posledním zásahem do vnější podoby zámku bylo zazdění prosklených arkádových chodeb v čestném dvoře v roce 1937. Hrabě Schaumburg za druhé světové války narukoval do Wehrmachtu, padl do zajetí v severní Africe a do Hořovic se už nevrátil. Jeho manželka Marie Terezie, rozená hraběnka Fuggerová (1899-1994), žila v Hořovicích se čtyřmi dětmi do roku 1945, na konci války byla v zámku držena v domácím vězení. Po prokázání rakouské státní příslušnosti jí bylo umožněno odcestovat do Rakouska.

Novodobá historie

Zámek několik měsíců sloužil jako tábor pro zajaté vojáky z italské fronty. V červnu 1945 se zde usídlil štáb Rudé armády a v krátké době došlo k vyrabování zámku. +more Po druhé světové válce byl na základě Benešových dekretů znárodněn. Jako objekt výjimečných uměleckých a historických hodnost byl převzat do státní správy (Národní kulturní komise) a určen ke kultunímu využití. Prostory zámku si ale nárokovala i řada dalších institucí, takže zde byla umístěna pošta, depozitáře archivu nebo průmyslová škola. V roce 1954 byl zámek částečně zpřístupněn s muzejní expozicí, ale o dvacet let později byl kvůli havarijnímu stavu uzavřen. Následovala dlouhodobá rekonstrukce a od roku 1985 byly postupně znovu zpřístupňovány prostory s různě zaměřenými tematickými výstavami. V roce 1989 byl pro veřejnost otevřen hlavní sál, tehdy pod názvem Slavíkův (podle houslisty Josefa Slavíka, rodáka z nedalekých Jinců). V roce 2002 byl zámek vyhlášen národní kulturní památkou. Nyní je zámek ve správě Národního památkového ústavu a je zpřístupněný veřejnosti, pro návštěvníky nabízí tři prohlídkové okruhy (Reprezentační prostory, Soukromá apartmá, Hry a hračky malých aristokratů).

Ve filmu

V roce 1946 se v exteriérech zámku natáčel film Housle a sen režiséra Václava Kršky s Jaromírem Spalem v hlavní roli. Jednalo se o životopisný snímek o houslistovi Josefu Slavíkovi (1806-1833), který svou uměleckou kariéru zahájil díky podpoře Eugena z Vrbna a v Hořovicích skutečně pobýval.

* 2. díl (Léto s Venuší) seriálu Ve znamení Merkura (1978, režie František Filip)

Související články

Hořovice (starý zámek) * Seznam národních kulturních památek České republiky

Galerie

Hořovice,_zámek_pohledem_z_Vrbnovské_ulice. jpg|Hlavní průčelí zámku pohledem z Vrbnovské ulice Hořovice,_Herkulova_brána. +morejpg|Herkulova brána mezi čestným dvorem a parkem Nový_zámek_Hořovice,_reprezentační_sály. jpg|Habsburský salón s portrétem prince Evžena Savojského Nový_zámek_Hořovice,_Rudolfova_pracovna. jpg|Pracovna hraběte Rudolfa Jana z Vrbna Hořovice,_zámek,_Herkulova_brána. jpg|Herkulova brána se sochařskou výzdobou z dílny Matyáše Bernarda Brauna Nový_zámek_Hořovice,_apartmá_kněžny. jpg|Apartmá kněžny Gertrudy z Hanau Hořovice,_zámecký_park. jpg|Zámecký park s lipovou alejí Zámek_Hořovice,_nástropní_freska_ve_vstupním_vestibulu. jpg|Vstupní vestibul s nástropní freskou od Jana Ferdinanda Schora Hořovice,_zámek,_pomník_Bedřicha_Viléma_Hesenského. jpg|Socha Fridricha Viléma Hesenského, majitele zámku 1852-1875 Zámek_Hořovice,_Rudolf_z_Vrbna. jpg|Portrét hraběte Rudolfa z Vrbna, majitele zámku 1789-1823 Zámek_Hořovice,_erb_ve_vstupním_vestibulu. jpg|Erb posledního majitele hraběte Heinricha ze Schaumburgu a jeho manželky Marie Terezie, rozené Fuggerové, ve vstupním vestibulu Zámek_Hořovice,_apartmá_kněžny_z_Hanau. jpg|Apartmá knížat z Hanau, knihovna Hořovice,_zámecký_park_se_sochou_Bedřicha_Viléma_Hesenského. jpg|Zámecký park Nový_zámek_Hořovice,_Recepční_sál. jpg|Hlavní sál Nový_zámek_Hořovice_(3). jpg|Pohled na zámek z parku Zámek_Hořovice,_schodiště_ve_vstupním_vestibulu. jpg|Schodiště ve vstupním vestibulu Nový_zámek_Hořovice_(2). jpg|Portrét Fridricha Viléma Hesenského Hořovice,_nový_zámek. jpg|Ložnice Fridricha Viléma Hesenského Hořovice,_nový_zámek_(1). jpg|Sousoší císaře Františka Josefa a jeho manželky Sissi, součást stříbrného pokladu knížat z Hanau Sluneční_brána. jpg|Sluneční brána.

Odkazy

Reference

Literatura

Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; 521 s. +more * KNÍŽEK, Libor: Malířská výzdoba zámku v Hořovicích (bakalářská práce); Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2007; 31 s. [url=https://is. muni. cz/th/tzsbx/Text_prace. pdf]dostupné online[/url] * KNÍŽEK, Libor: Hořovice. Zámek; Libice nad Cidlinou, 2011 (nestránkováno) ISBN 978-80-87216-22-4 * ŠINÁGL, Zdeněk: Inventáře nového zámku v Hořovicích z let 1875-1903 (magisterská diplomová práce); Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 2020.

Externí odkazy

[url=http://pamatkovykatalog. cz. +moreelement=2145703&action=element&presenter=ElementsResults]Památkový katalog[/url] * [url=http://www. hrady-zamky. cz/zamek-horovice/]Nový zámek Hořovice[/url] * [url=http://www. hrady. cz/index. php. OID=844]Nový zámek Hořovice na hrady. cz[/url].

Kategorie:Klasicistní zámky v okrese Beroun Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Beroun Kategorie:Stavby v Hořovicích Kategorie:Památky ve správě Národního památkového ústavu Kategorie:Hořovické panství Kategorie:Bruntálští z Vrbna