Benešovy dekrety

Edvard Beneš (1884-1948), po němž jsou dekrety pojmenovány Benešovy dekrety, či též dekrety prezidenta republiky, je označení dekretů vydaných v exilu prezidentem Československé republiky Edvardem Benešem během druhé světové války a krátce po jejím skončení na osvobozeném území Československa po dobu, kdy nebylo možné vykonávat zákonodárnou moc skrze Národní shromáždění.

Charakteristika

Prezident vydal ústavní dekrety s právní silou ústavních zákonů a dekrety, které mají sílu zákona. Ve Sbírce zákonů bylo publikováno 98 dekretů prezidenta a 7 dekretů bylo dodatečně republikováno.

Všechny ústavní dekrety a dekrety prezidenta republiky byly po válce, 5. +more března 1946, ratihabovány Prozatímním Národním shromážděním ústavním zákonem č. 57/1946 Sb. Ústavní dekrety byly prohlášeny za ústavní zákony, dekrety byly prohlášeny za zákony.

Vedle dekretů o znárodnění většiny průmyslových podniků, pojišťoven, bank, zavedení centrálního plánování, všeobecné pracovní povinnosti mezi ně patří dekrety spojené především s konfiskací majetku etnických Němců a Maďarů, zrádců a kolaborantů, ztrátou československého státního občanství Němců a Maďarů, zrušením německé university a německých vysokých škol technických.

Ústavní soud potvrdil jejich platnost v době vzniku a jejich závaznost, tj. jimi nastolené změny zůstávají zachovány. +more Zkoumat, zda zůstávají platnou součástí českého právního řádu, odmítl, neboť jsou už právně neúčinné.

Pozadí

Dekrety prezidenta republiky byly vydávány jako mimořádné řešení, kdy nebylo vzhledem k okupaci možné vykonávat zákonodárnou moc v souladu s Ústavní listinou.

Vláda Velké Británie považovala odsuny německých menšin za způsob, jak vyřešit národnostní problémy v Evropě, a uvažovala o této možnosti již na počátku druhé světové války. Vycházelo se ze zkušeností při výměně křesťanského a muslimského obyvatelstva mezi Řeckem a Tureckem po první světové válce a při přesunech obyvatel v rámci Britského impéria. +more Československá vláda v londýnském exilu nezávisle na britské vládě také zvažovala odsun německé menšiny. Po nacistickém teroru proti českému obyvatelstvu, který byl rozpoután v reakci na atentát na Heydricha v červnu 1942, získala Benešova vláda od Velké Británie ústní souhlas s odsunem, který byl vázán na souhlas Spojených států a Sovětského svazu. V roce 1945 odsun Němců odsouhlasily tři vítězné mocnosti na Postupimské konferenci.

Dekrety vydané prezidentem Edvardem Benešem je možné rozdělit do tří částí: # 1940-1944: Tyto dekrety byly vydány v exilu v Londýně. Upravují především vytvoření československé exilové vlády a jejích orgánů (včetně armády) a jejich organizací. +more # 1943-1945: Vydány také v londýnském exilu. Upravují především převzetí kontroly osvobozeného území Československa od spojeneckých armád a organizace poválečné československé vlády. # 1945 duben-1945 říjen: Dekrety vycházející z návrhů uvedených v Košickém vládním programu, který byl oficiálně čs. vládou přijat v dubnu 1945 v Košicích, připravovaném komunisty v Moskvě od konce 1944.

Debaty

Česká republika vyjádřila v Česko-německé deklaraci lítost, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd (v německé verzi Unrecht - bezpráví) nevinným lidem, a Česká republika lituje nepotrestání excesů, které při vysídlování proběhly.

Bývalý český premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že česká vláda „nevidí důvod pro jakékoliv zpochybňování Benešových dekretů a pro jakékoliv otevírání této otázky.“ Podle předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndta Posselta patří Benešovy dekrety na „smetiště dějin“.

V roce 2019 byl soudně potvrzen restituční nárok vdově po Karlovi des Fours Walderode, který jako Němec přišel o majetek na základě Benešových dekretů. Podle prezidenta Zemana došlo tímto rozhodnutím k prolomení Benešových dekretů.

Sporná je také konfiskace majetku členů lichtenštejnské knížecí rodiny, kteří se v roce 1930 přihlásili k německé národnosti a hlava jejich rodiny, vládnoucí kníže František Josef II. +more, údajně spolupracoval se Sudetoněmeckou stranou, ale v době druhé světové války měli lichtenštejnskou státní příslušnost a Lichtenštejnské knížectví bylo neutrálním státem.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Blumenwitz, D. : Benešovy dekrety z roku 1945 z hlediska mezinárodního práva, in: Střední Evropa 8, č. +more 26, Praha 1992 nebo in: Edvard Beneš a Střední Evropa, Praha 1994. * Hanzlík, F. : Historické souvislosti přijetí Benešových dekretů a řešení otázky odsunu sudetských Němců, in: Politologický časopis roč. 2, č. 2, 1995. * * Pavlíček, V. : O dekretech prezidenta republiky, in: Právní aspekty odsunu sudetských Němců. ÚMV, Praha 1995, pp. 29-55. * Jakob Cornides: [url=https://web. archive. org/web/20140326011123/http://works. bepress. com/jakob_cornides/1/]The Sudeten German Question after EU Enlargement[/url] - Eigentumsrecht und Eigentumsunrecht - Analysen und Beiträge zur Vergangenheitsbewältigung - Teil 2. Ed. Gilbert H. Gornig, Hans-Detlef Horn, Dietrich Murswiek. Berlin: Duncker & Humblot, 2009. 213-241. * Perzi, Niklas: „Die Beneš-Dekrete“ (Benešovy dekrety), Vídeň 2003. * Škrábek, Josef: „Včerejší strach. Jaké to bylo mezi Čechy a Němci . “, 3. vydání, nakladatelství VYŠEHRAD, Praha 2006. * Diskuze nezávislých historiků, Češi, Němci a odsun, Academia Praha 1990 * Milan Sládek, Němci v Čechách, nakladatelství Pragma 2002 * Kolektiv autorů, Rozumět dějinám, Gallery s. r. o. pro Ministerstvo kultury ČR 2002 * Tauchen, Jaromír: "Beneš-Dekrete" von einer rechtlich historischen Perspektive. Journal on European History od Law. London, STS Science Centre, roč. 1, 2010, č. 1, s. 41 - 45. (ISSN 2042-6402) * Berwid-Buquoy, Jan: „ Integration und Separation der Sudetendeutschen in der ČSR 1918-1920. Theorien der Nationalismen “ (Integrace a separace Sudetských Němců v ČSR 1918-1920. Teorie nacionalizmů), disertace na FU Berlin, nakladatelství HERBIA, České Budějovice 2005. * MANDLER, Emanuel. Benešovy dekrety. Praha: Libri, 2002. * Karel Jech, Karel Kaplan, kolektiv, Dekrety prezidenta republiky 1940 - 1945, Ústav pro soudobé dějiny AV, 1995 a 2002, 2 díly 1066 s. ,.

Související články

Seznam dekretů prezidenta republiky

Externí odkazy

[url=http://www.psp.cz/docs/laws/dek/]Dekrety prezidenta republiky Edvarda Beneše a související zákony[/url]

Kategorie:Dějiny českého práva Kategorie:Dekrety prezidenta republiky Kategorie:Maďarská diaspora Kategorie:Politické dějiny Československa Kategorie:Důsledky druhé světové války Kategorie:Edvard Beneš Kategorie:Zákony nazvané po osobách Kategorie:Sudety Kategorie:Československé právo Kategorie:Dějiny Československa během druhé světové války Kategorie:Slovenské právo Kategorie:České právo Kategorie:Česko-německé vztahy