Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé

Technology

12 hours ago

Author

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé bylo legislativním orgánem vzniklým po vzniku Československé republiky v roce 1918. Bylo složeno ze zástupců různých politických stran, které se dohodly na společném fungování a ustavení nového státu, jehož cílem bylo sjednotit české a slovenské země. Shromáždění bylo sestaveno na základě výsledků všeobecných voleb, které se konaly v roce 1918. Jeho první zasedání se uskutečnilo 14. listopadu 1918 a jeho hlavním úkolem bylo vypracování ústavy, ustavení republiky a přijetí zákonů potřebných pro její fungování. Prozatímní Národní shromáždění přijalo 28. října 1918 Deklaraci nezávislosti Československa, která vyhlásila samostatnost nově vzniklého státu. Byla zde také schválena základní ústavní listina, která stanovila demokratickou formu vlády a základní práva a svobody občanů. Shromáždění zasedalo až do roku 1920, kdy bylo nahrazeno novým Národním shromážděním, jež bylo zvoleno v parlamentních volbách. Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé sehrálo klíčovou roli při vytváření nového československého státu a jeho ústavního uspořádání.

Prozatímní Národní shromáždění byl zákonodárný sbor ČSR od 28. 10. 1945 do června 1946. Jeho cílem byl přechodný výkon zákonodárné moci do zvolení Ústavodárného národního shromáždění. Ústavním podkladem pro jeho volbu a činnost byl ústavní dekret prezidenta republiky o Prozatímním národním shromáždění.

Hlavní činnost spočívala v přípravě voleb do Ústavodárného shromáždění a provádění běžné zákonodárné činnosti (např. amnestijní zákon).

Složení Prozatímního Národního shromáždění

Shromáždění bylo voleno národními výbory na systému paritního zastoupení stran Národní Fronty (4 strany v Česku - KSČ, ČSNS, ČSL, ČSDSD a 2 na Slovensku - KSS, DSS) do skončení revolučního období (28. 10. +more 1945). Počet poslanců byl 300, jako u Národního shromáždění podle ústavy z roku 1920. Všechny strany měly zhruba po 50 členech, komunisté měli však zhruba 100 poslanců (celkem za KSČ a KSS). Prozatímní národní shromáždění zůstalo v činnosti do zvolení Ústavodárného národního shromáždění.

Během funkce Prozatímního Národního shromáždění došlo k potvrzení Edvarda Beneše ve funkci prezidenta a ratihabici dekretů prezidenta republiky.

Předsedou Prozatímního Národního shromáždění byl Josef David.

Sídlo

Národní shromáždění se po válce vrátilo do prostor Rudolfina, kde dříve zasedala Poslanecká sněmovna Národního shromáždění. Během války však byl sál v Rudolfinu přestavěn zpět na koncertní účely a proto v květnu 1946 PNS přesídlilo do budovy zrušené Pražské burzy peněžní a zbožní vedle Národního muzea.