Kostel Nalezení svatého Kříže (Litomyšl)

Areál piaristického kostela Nalezení svatého Kříže se nachází v Litomyšli na svahu východně od náměstí. Zahrnuje samotný kostel Nalezení svatého Kříže, budovu piaristické koleje, zahradu a budovu bývalého piaristického gymnázia, kde od roku 1926 sídlilo Regionální muzeum Litomyšl. V současnosti je zde Fakulta restaurování Pardubické univerzity.

Historie

Řád piaristů z Mikulova do Litomyšle přivedla Frebonie Eusebie z Pernštejna roku 1640. Piaristé nechali postavit tři křídla koleje, školu a kostel. +more Piaristické gymnázium bylo otevřeno v roce 1644. Poslední křídlo koleje bylo postaveno v roce 1681, součástí koleje byl refektář se štukovou a malířskou výzdobou a kaple zvaná Očistec. U koleje byla založena rozsáhlá zahrada se sadem, která je součástí komplexu tzv. Klášterních zahrad. V kostele se konaly bohoslužby zejména piaristů a studentů jejich škol. Piaristé z Litomyšle odešli v roce 1948.

Kostel

Kostel byl postaven v barokním slohu v letech 1716-1726 podle, o dva roky mladšího, návrhu italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho na místě staršího piaristického kostela. Budovu nechal postavit tehdejší majitel panství František Václav z Trauttmansdorffu. +more Na stavbu byla pravděpodobně vypsána soutěž, jíž se účastnil mladoboleslavský architekt Mikoláš Rossi, který za neprovedené plány a model kostela dostal v roce 1715 honorář. V roce 1714 byla uzavřena smlouva s Alliprandim, který stavbu vedl do roku 1719, kdy se řízení stavebních prací ujal František Maxmilián Kaňka. Ten se věnoval práci na zevnějšku, vnitřku a portálu do roku 1726. V roce 1722 byl kostel vysvěcen. Roku 1735 při požáru shořela pravá věž, o čtyřicet let později v roce 1775 oheň pohltil celý kostel s částí vnitřního zařízení, požáru odolaly pouze tři dřevěné sochy evangelistů. Po požáru chrám opravoval Jan Kr. Habich. V roce 1814 kostel postihl další požár. Další opravy byly provedeny v letech 1814, 1892, 1894 a 1903.

V letech 1948-1949 proběhla oprava věží a krytiny. V roce 1958 byl stanoven havarijní stav kostela a začaly snahy o rekonstrukci. +more Roku 1967 vandalové zdemolovali část rakví v kryptě kostela i další části stavby. O pět let později byl chrám převeden do státního vlastnictví. Spravuje jej Památkový ústav v Pardubicích. V roce 1978 byl zpracován projektový plán rekonstrukce. V letech 1981-1982 bylo vnitřní zařízení kostela demontováno a jeho část předána k restaurování. Na počátku 90. let 20. století se v kostele konalo několik koncertů festivalu Smetanova Litomyšl. V letech 1991-1994 se uskutečnila rekonstrukce střechy, věží a fasády. V letech 1997-2000 opravou prošla i budova koleje. Interiér kostela byl za 82 milionů korun renovován v letech 2010-2014 v rámci projektu Revitalizace zámeckého návrší, podle projektu architektů Marka Štěpána a Vandy Štěpánové z let 2007-2010. Koncepce architektů reflektuje pohnutou historii kostela. Stěny kostela byly vylíčeny šedou barvou, která nechává vyniknout vznosnosti prostoru modelovaného světlem a přes severní část transeptu byla umístěna minimalistická lávka umožňující neobvyklý pohled do lodi. Lávka propojuje výstavní prostory na ochozu, kde jsou prezentována sakrální umělecká díla z královéhradecké diecéze. Na ochoz se vstupuje po nově vybudovaném dřevěném a spirálovitém schodišti v jižní věži, které vede na novou vyhlídkovou terasu mezi věžemi s výhledem na Toulovcovo náměstí, zámek a do dvora piaristické koleje. Soubor:Litomyšl-DM-2019-005. jpg|Lávka propojující ochoz s místností nad sakristií Soubor:Litomyšl, kostel Nalezení svatého Kříže, interiér (5). jpg|Expozice na ochoze Soubor:Litomyšl-DM-2019-040. jpg|Výstavní prostor nad sakristií s pohledem do presbytáře Soubor:Litomyšl-DM-2019-039. jpg|Výstavní prostor nad sakristií s viditelnou lávkou.

Architektura a výzdoba

Jednolodní chrám má půdorys latinského kříže. Má dvě čtvercové nakoso postavené věže. +more V pozadí stojí v půlkruhu přistavěné kaple. Kostel je uzavřený valenou klenbou s výsečemi nad podélnou lodí a plackovou klenbou nad křížením. Jednoduše členěné průčelí je přepásáno těžkou kordonovou římsou. Fasáda je konvexně řešená a zdobí ji plastiky z dílny sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Nad hlavním portálem je pískovcová kartuše pod korunou s erbem Trauttmansdorfského rodu od Jiřího Pacáka a na římse alegorie naděje a víry od Brauna. Nad postranními vchody jsou štíty s letopočty 1722 a 1892 a sochy putti. Mezi věžemi probíhá atika s balustrovým zábradlím a sochami sv. Václava a Vojtěcha. Soubor:Litomyšl-DM-2019-088. jpg|Kostel s přilehlou kolejí Soubor:Litomyšl-DM-2019-113. jpg|Průčelí kostela s věžemi Soubor:Litomyšl-DM-2019-104. jpg|Hlavní portál se sochami z Braunovy dílny (alegorie Víry a Naděje) a erbem Trauttmansdorffů Soubor:Litomyšl-DM-2019-105. jpg|Levý portál s putti Soubor:Litomyšl-DM-2019-106. jpg|Pravý portál s putti Soubor:Litomyšl-DM-2019-031. jpg|Stít lodi Soubor:Litomyšl-DM-2019-032. jpg|Socha mezi věžemi Soubor:Kostel Nalezení svatého kříže a klášterní zahrady v Litomyšli (by Pudelek). JPG|Závěr kostela a klášterní zahrady Interiér je prosvětlený a bohatě vybavený. Sochařskou výzdobu zadal František Václav z Trauttmansdorffu dílně Matyáše Bernarda Brauna, některé práce vytvořil i Jiří František Pacák, ale jeho podíl není rozpoznatelný. Právě Pacákovo jméno je s výzdobou kostela nejčastěji skloňováno, ale podle posledních výzkumů se sochař nepodílel na výzdobě, kterou dělal Braun, ale vykonával práci, kterou mu zadával architekt Kaňka. Pacákovo jméno je uváděno pouze v účtech na kamenické práce a plastiky.

K pracím Braunovy dílny, k jejímuž provedení byla ze strany objednavatele vyjadřována jistá míra nespokojenosti, patří sochy sv. Václava a sv. +more Prokopa, které stojí na balustrádě atiky ve střední části průčelí (1723) dále do roku 1724 zhotovené alegorické sochy Víry a Naděje nad hlavním portálem. K výrazným prvkům interiéru patří monumentální dřevěné bíle štafírované sochy čtyř evangelistů postavené v rozích křížení (1721-1725). Objednavateli se sochy nelíbily, takže byly sňaty, upraveny a upraveny pro zlacení, což nejspíše provedl rakouský umělec Antonín Appeler. Při požáru roku 1775 zničenou sochu sv. Matouše (donedávna byla považována za zničenou socha sv. Jana Evangelisty) nahradil v roce 1783 řezbář Jan Dornbacher z Dobrušky. Klenbu kupole vymaloval morovým tématem roku 1728 Václav Jindřich Nosek, obraz pro hlavní oltář si nechal František z Trauttmansdofrfu objednat u významného italského malíře Francesca Trevisaniho. Freska a část vnitřního vybavení byla zničena při zmíněném požáru, oltář byl nově postaven zděný v klasicistních formách a oltářní obraz v roce 1778 nahradila kopie od profesora vídeňské akademie Vincence Fischera. Výzdobu v bílém štuku zahrnující sochy sv. Petra, sv. Pavla a Boha Otce vypracoval Martin Keller.

Boční oltáře sochařsky obohatila dílna Františka Pacáka, syna Jiřího F. Pacáka. +more Byly osazeny obrazy Felixe I. Leichera, Josefa T. Rottera a dalších. Další zařízení bylo doplňováno v průběhu 19. století. Kazatelna je z roku 1842, oltáře v křížení mají obrazy Amalie von Peter (1845). Na kůru se nacházejí varhany, které postavil varhanář Jan Josef Horák z Kutné Hory v roce 1821. Soubor:Litomyšl-DM-2019-003. jpg|Hlavní oltář Soubor:Litomyšl-DM-2019-007. jpg|Boční oltář v pravé části transeptu Soubor:Litomyšl-DM-2019-008. jpg|Socha evangelisty Jana Soubor:Litomyšl-DM-2019-009. jpg|Socha evangelisty Matouše Soubor:Litomyšl-DM-2019-010. jpg|Socha evangelisty Marka Soubor:Litomyšl-DM-2019-011. jpg|Socha evangelisty Lukáše Soubor:Litomyšl-DM-2019-074. jpg|Boční kaple na pravé část lodi Soubor:Litomyšl-DM-2019-077. jpg|Boční kaple na levé část lodi Soubor:Litomyšl-DM-2019-076. jpg|Kazatelna Soubor:Litomyšl-DM-2019-004. jpg|Kruchta s varhanami Dvě řady pozdně barokních dubových lavic s rokajovým dekorem pocházejí nejpozději z roku 1752. Přední část pravé řady lavic je ohořelá, nejspíše kvůli požáru z roku 1814. Zpovědnice s rokajovým dekorem v první kapli na evangelijní straně je z roku 1748, opravována roku 1819. V sakristii se nachází dubové skříně na paramenta s rokajovým dekorem a intarzií a také mramorové lavabo zdobené píšťalami a plastickým výjevem Mojžíše a vody tryskající ze skály od Jiřího Pacáka z 1. poloviny 18. století. V minulosti se zde nacházelo také pět sochaných výjevů Kristova utrpení na odstupňovaném skalisku. V místnosti sakristie je ve vitríně vystaveno liturgické náčiní z drahých kovů, kalichy, monstrance atp.

Pohřbeni jsou v kostele příslušníci řádu, hrabata z Trautmansdorfu a Valdštejnové-Vartenberkové. Soubor:Litomyšl-DM-2019-014. +morejpg|Lavice Soubor:Litomyšl-DM-2019-020. jpg|Celo lavic Soubor:Litomyšl-DM-2019-015. jpg|Bok lavic Soubor:Litomyšl-DM-2019-013. jpg|Ohořelý bok lavice Soubor:Litomyšl-DM-2019-069. jpg|Zpovědnice Soubor:Litomyšl-DM-2019-062. jpg|Sakristie, pohled z presbytáře Soubor:Litomyšl-DM-2019-046. jpg|Sakristie, pohled ke dveřím do presbytáře Soubor:Litomyšl-DM-2019-049. jpg|Lavabo se skulpturou Soubor:Litomyšl-DM-2019-059. jpg|Kredenční skříň s kalichy.

Instalace

Roku 2014 zavěsili umělci Václav Cigler a Michal Motyčka do středu kupole instalaci Sloup s odraznou plochou. Instalace je tvořena hranolem z optického skla, který láme světlo a vytváří duhu a kruhovou skleněnou deskou, skrze kterou se po otevření vstupuje do krypty. +more Toto dílo má představovat Hospodina jako Ducha vznášejícího se nad vodami podle druhého verše z knihy Genesis a duha odkazuje na verš Položil jsem na oblak svou duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí. Prostor krypty slouží pro dočasné výstavy. Světelná instalace je doplněna ještě Menzou a Světelným křížem od týž autorů z roku 2015. Menza je tvořena objektem v podobě skleněného kvádru prosvíceného zevnitř a Světelný kříž vytváří dva laserové paprsky protínající loď a transept. Soubor:Litomyšl-DM-2019-035. jpg|Instalace před hlavním oltářem Soubor:Litomyšl, hranol v kostele nalezení svatého kříže III. jpg|Detail hranolu.

Zvony

První zvony byly do pravé věže zavěšeny 8. září 1722, ale již roku 1735 se při požáru dva roztavily a jeden z nich zůstal. +more Následně byl jeden zvon přelit v Olomouci a roku 1766 tři nové zakoupeny v Praze. Při požáru roku 1755 se opět dva zvony roztavily a jeden zůstal, rovněž roku 1814 se dva roztavily a tak o čtyři roky později byly znovu slity. Zvony s letopočty 1818 a 1819 byly zrekvírovány roku 1917 a rozbity. Následující nové zvony zasvěcené svatému Václavovi (773 kg), Panně Marii (453 kg) a svatému Josefovi (303 kg) byly posvěceny 25. září 1932. Vyrobil je českobudějovický zvonař Rudolf Perner. V Březnu roku 1942 byly i tyto zvony zrekvírovány a zničeny, věž tak zůstala desítky let bez zvonů. Nové zvony se stejným zasvěcením byly ulity v Brodku u Přerova a umístěny do věže roku 2016. Zvony jsou zdobeny modlitbami podle grafického návrhu Václava Kočího. Zvon Svatý Václav Váží 750 kg, má průměr věnce 105 cm a je naladěn na tón G1. Zvon Panna Marie váží 380 kg, má průměr 88 cm a tón B1. Zvon Svatý Josef váží 320 kg, má průměr 80 cm a tón C2.

Piaristické gymnázium

Budova bývalého piaristického gymnázia, sídlo Regionálního muzea Litomyšl

Bývalé piaristické gymnázium sousedí s kostelem Nalezení svatého Kříže, nachází se na zámeckém návrší nad městem. Postaveno bylo v letech 1714-1719 podle návrhu italského architekta Alliprandiho. +more V roce 1926 budovu zakoupilo městské muzeum. Objekt byl rekonstruován na počátku 80. let 20. století a byly do něj nainstalovány nové expozice - národní obrození v Litomyšli a historie města a okolí. Budova s obdélným půdorysem je postavena v barokním stylu. Dvě podlaží se nacházejí ve směru k zámku, na opačné straně jsou situována tři patra. Průčelí je ozdobeno portálem se sochou zakladatele piaristického řádu, Josefa Kalasanského. Střechu zdobí hranolová věžička.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu bývalého kláštera čerpáno 9 400 000 Kč.

Zahrady

Kašna se sochami od Olbrama Zoubka Zahrady piaristického kláštera se rozkládají mezi dvěma svatostánky - piaristickým kostelem Nalezení svatého Kříže a katolickým kostelem Povýšení svatého Kříže. +more Areál zaujímá plochu 1 ha. Dochoval se původní rastr historických zdí a zbytky původního zavlažovacího systému. Po odchodu piaristů v roce 1948 zahrady zpustly a nebyly přístupné veřejnosti. Znovu byly zpřístupněny v roce 2000 v rámci Dnů Evropského dědictví. V centru se nachází bazén s mlhovištěm a sousoší, které městu věnoval Olbram Zoubek.

Odkazy

Reference

Související články

Řád zbožných škol * Piaristická kolej (Litomyšl) * Regionální muzeum v Litomyšli

Externí odkazy

Nalezení svatého Kříže Nalezení svatého Kříže Litomyšl Litomyšl Nalezení svatého Kříže Litomyšl Kategorie:Kulturní památky v Litomyšli Kategorie:Stavby Giovanniho Battisty Alliprandiho Kategorie:Řád zbožných škol