Mikulov

Mikulov ( Niklšburg) je město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 18 km západně od Břeclavi na hranicích s Rakouskem. Žije zde obyvatel. Historické jádro je městskou památkovou rezervací. Podle města je pojmenována Mikulovská vinařská podoblast.

Oficiální pečet města Mikulov, 1810

Název

Jméno je odvozeno od osobního jména Mikul, které bylo domáckou podobou jména Mikuláš. Původní podoba jména se přestala užívat začátkem 14. +more století ve prospěch počeštěné podoby německého jména Nikolsburg (Niklšpurk a podobně). K návratu k původní české podobě došlo až koncem 19. století.

Geomorfologie

Město je položeno ve členitém terénu na jižním okraji Pavlovských vrchů. Jeho dominantou je zámek na skále západně od náměstí. +more Na východě je přírodní rezervace Svatý kopeček a na severu vrch Turold. Mezi ním a zámkem ještě ční menší vápencový pahorek se zříceninou Kozí hrádek, poskytující kruhový rozhled na celé město. Západní strana se otevírá do roviny, na jihu se nedaleko od města nachází nevysoký Šibeniční vrch a pod ním rybník Šibeník. Další vodní plochou v zázemí Mikulova je zatopený lom Janičův vrch při silnici na Velké Pavlovice.

Historie

Náměstí Vznik Mikulova se zpravidla klade na počátek 12. +more století, kdy zde byla založena trhová osada, jež se v roce 1279 dočkala povýšení na městečko a v roce 1410 na město. Na místě románského a později gotického hradu vznikl v 17. století zámek. Mikulov byl od konce 13. do konce 16. století v držení Lichtenštejnů, poté patřil až do 19. století Ditrichštejnům, kteří vlastnili zámek a velkostatek až do roku 1945, kdy také zámek vyhořel.

Ve zdejším zámku byly po bitvě u Slavkova dojednány (2. +more prosince 1805) předběžné podmínky míru mezi Francií a Rakouskem. A 61 let poté, po porážce rakouských vojsk v bitvě u Sadové, tu 26. července 1866 podepsali příměří mezi Rakouskem a Pruskem, tzv. Mikulovské příměří.

Od poloviny 19. století Mikulov vlivem polohy mimo hlavní železnice stagnoval a začal ztrácet vliv ve prospěch blízké a výhodněji položené Břeclavi. +more Po druhé světové válce bylo velkou většinou německé město vysídleno a počet obyvatel dosáhl předválečné úrovně během 70. let 20. století.

Do roku 1960 byl Mikulov okresním městem, pak se v důsledku nového členění státu stal mikulovský okres součástí okresu Břeclav. V letech 1980-1990 byly součástí města dnes samostatné obce Bavory a Klentnice. +more Po zrušení okresních úřadů získal 1. ledna 2003 Mikulov status obce s rozšířenou působností, jejíž městský úřad převzal některé úkoly zrušeného okresního úřadu pro obce v okolí.

Vývoj počtu obyvatel

Osídlení Mikulova se od roku 1793 vyvíjelo takto:

Židovský Mikulov

Horní synagoga Počátky mikulovské židovské obce sahají do období po roce 1421, kdy byli Židé vypovězeni rakouským vévodou +more_Habsburský'>Albrechtem V. z Vídně a Dolních Rakous. Část těchto běženců nalezla útočiště v Mikulově, který ležel těsně při hranicích. Další příliv nastal za vlády Albrechtova syna Ladislava Pohrobka, který vyhnal Židy z moravských královských měst.

Tito ve středověku opovrhovaní vyhnanci se počali usazovat ve zdejším podhradí, kde posléze vznikla samostatná židovská čtvrť, jež získala v roce 1591 samosprávu s vlastním rychtářem a s dalšími výsadami. Mikulovská židovská obec se postupně rozrůstala a získávala na významu, až se nakonec stala jednou z nejvýznamnějších na Moravě. +more To byl také důvod, proč se Mikulov stal v první polovině 16. století sídlem moravských zemských rabínů, kteří zde sídlili do roku 1851. Tím se město stalo kulturním centrem moravského židovstva. Jako v pořadí druhý zemský rabín zde v letech 1553-1573 působil jeden ze světově nejproslulejších rabínů Jehuda Löw (1525-1609), po něm také například neméně proslulí Jom Tov Lipmann Heller, David Oppenheimer, Šmu'el Šmelke Horovic, Mordechaj Benet nebo Samson Rafael Hirsch.

Život zdejší židovské obce poznamenalo několik velkých požárů. +more_srpen'>10. srpna 1719 zničil rozsáhlý požár celou židovskou čtvrť. Po znovuvybudování ghetta přišla v dubnu 1737 další ohnivá pohroma. V první polovině 18. století žilo v Mikulově na 600 židovských rodin a zdejší židovská obec byla nejpočetnější na Moravě (přebývalo zde téměř 10 % moravských Židů). V první polovině 19. století tvořili Židé téměř polovinu obyvatel města, ale po získání plné občanské rovnoprávnosti v roce 1848 začalo jejich stěhování do velkých měst, zejména do Brna a Vídně, kde měli lepší ekonomické podmínky.

Roku 1851 došlo k rozdělení funkce mikulovského rabína a moravského zemského rabína. V Mikulově pak působili tito rabíni: Solomon Quetsch (1855-1856), Mayer Feuchtwang (1861-1888), David Feuchtwang (1892-1903), Moritz Levin (1903-1918), Alfred Willmann (1919-1938).

Také v 19. století došlo k řadě požárů, ovšem katastrofální následky měl až požár v září 1924, a zejména v dubnu 1926, kdy oheň zasáhl 91 domů. +more Tyto dva poslední požáry byly jedním z podnětů pro vznik Židovského ústředního musea pro Moravsko-Slezsko, které bylo v Mikulově otevřeno 24. května 1936 a jehož zakladatelem byl JUDr. Richard Teltscher.

Úplný zánik mikulovské židovské komunity přinesla druhá světová válka. Z 472 židovských obyvatel města v roce 1938 se 110 podařilo uprchnout před nacisty do ciziny. +more 327 jich však nepřežilo holokaust. K obnovení obce již nikdy nedošlo.

Dnes je památkou na kdysi rozsáhlé židovské ghetto s 317 domy, z toho více než 90 renesančními, jen barokní synagoga, která slouží jako židovské muzeum, 45 domů chráněných jako nemovitá kulturní památka a velký židovský hřbitov s několika tisíci náhrobků. Jeho nejstarší a nejcennější částí je takzvaný „rabínský vršek“ s náhrobky moravských zemských a místních rabínů a příslušníků nejbohatších mikulovských rodin.

Chasidská dynastie “Nikolsburger”, působící zejména v New Yorku, odvozuje svůj původ i svoje označení právě z Mikulova, místa svého založení.

Samospráva

Od roku 2006 je starostou Rostislav Koštial (ODS). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 6. +more listopadu 2014 byl do této funkce opětovně zvolen. Po komunálních volbách v roce 2018 byl starostou zvolen znovu.

Doprava

Železniční stanice

Město leží na důležitém silničním hraničním přechodu z Česka do Rakouska na trase Brno - Vídeň (silnice I/52, evropská silnice E461). Z ní se zde odpojuje silnice I/40 do Břeclavi a dále silnice II/414 do Hrušovan nad Jevišovkou a silnice II/421 směr Nové Mlýny a Velké Pavlovice. +more Tranzitní doprava je odvedena z centra pomocí obchvatů.

Na jihozápadě míří z Mikulova dvě zrušené a opuštěné silnice do Rakouska, směr Laa an der Thaya a Falkenstein, po přistoupení Česka do schengenského prostoru částečně obnovené jako cyklostezky.

Přes město vede regionální železniční trať Břeclav-Znojmo (č. 246), zdejší železniční stanice se nazývá Mikulov na Moravě.

Mikulov tvoří zónu 571 v rámci IDS Jihomoravského kraje. Obsluhují ji meziměstské autobusové linky 105, 174, 540, 550, 570, 585 a vlaková linka S8 (osobní vlaky). +more Město mělo v letech 1996-2013 vlastní MHD (linka 581). Zastavují zde také některé dálkové autobusy Brno - Vídeň.

Průmysl

V Mikulově je zastoupen průmysl strojírenský a stavební, město však nejvíce proslavila řada jeho vinařských firem.

Vinařství

Pěstování vinné révy přinesli na Mikulovsko již Římané, jejichž legie tábořily v místech dnešního vodního díla Nové Mlýny. Po jejich odchodu se pěstování a zpracování hroznů rozvíjelo zejména v období Velkomoravské říše, kdy vinná réva získala své pevné místo v zemědělské produkci jižní Moravy a zejména Mikulovska. +more V období středověku se vinařství dále rozvíjelo, takže se Mikulov záhy stal díky výborným viničním polohám v bezprostřední blízkosti města i v okolních obcích významným vinařským střediskem.

Zdejší chráněné viniční trati na jižním úpatí Pálavy patří dodnes k nejteplejším místům jižní Moravy. Na jejich vápenitých půdách se výborně daří zejména Ryzlinku vlašskému, jehož keře zabírají největší plochu vinic. +more Z bílých odrůd se zde dále pěstují Veltlínské zelené, Rulandské bílé, Chardonnay, Müller Thurgau, Veltlínské červené rané, Sauvignon, Ryzlink rýnský, Muškát moravský, Neuburské a zahraniční odrůda Kerner. Daří se i místním nově vyšlechtěným odrůdám Palava a Aurelius. Modré odrůdy jsou v menšině, patří k nim zejména André, Frankovka a Rulandské modré. V poslední době se zde zkoušejí i francouzské odrůdy Merlot a Cabernet Sauvignon.

Mikulov je vinařskou obcí v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Pod Svatým kopečkem I, Pod Svatým kopečkem II, Valtická, Pod valtickou, Milovická, Za cihelnou, Mariánský kopec, Šibeniční vrch, Pod Mušlovem, Turold, Brněnská, Za Turoldem).

Na zámku je vinařské muzeum.

Školství

V Mikulově se nachází gymnázium.

Pamětihodnosti

Stavby a objekty

Mikulovský zámek +morejpg|náhled'>Ditrichštejnská hrobka * Dietrichsteinská hrobka * Gotická hranolová městská věž * Kaple svatého Šebestiána * Kostel sv. Václava * Křížová cesta a kaple Božího hrobu * Obří sud (Mikulov) * Linie československého opevnění s pěchotním srubem MJ-S 29, která byla budována na ochranu před nacistickým Německem. * Raně barokní piaristický klášter s kostelem sv. Jana Křtitele z let 1666-1689 * Sloup Nejsvětější Trojice od Ignáce Lengelachera z roku 1724. * Synagoga v Mikulově * Věž na Kozím vrchu * Zámek Mikulov * Zámecká zahrada z roku 1691 * Židovská čtvrť * Židovský hřbitov.

Přírodní památky a rezervace

Město Mikulov se nalézá v chráněné krajinné oblasti Pálava, jejíž správa v něm sídlí. V okolí města se nachází množství přírodních památek, jako například: * Jeskyně Na Turoldu * Přírodní rezervace Svatý kopeček * Přírodní rezervace Turold * Přírodní rezervace Růžový vrch * Přírodní rezervace Šibeničník * Přírodní památka Kočičí kámen * Přírodní památka Kočičí skála

Osobnosti

Narozené v Mikulově

Jakob Fellner (1722-1780), barokní stavitel, patřil k nejvýznamnějším stavitelům působícím v té době v Uhrách * Floridus Leeb (1731-1799), teolog, rektor Vídeňské univerzity, zakladatel Floridsdorfu, který je po něm pojmenován * Joseph von Sonnenfels (1732-1817), rakouský a německý právník a spisovatel * Emanuel Stöckel (1819-1893), krajinář a akvarelista, dvorní malíř ruského cara * Hieronymus Lorm (1821-1902), básník, filozof a novinář, tvůrce Lormovy abecedy pro hluchoslepé * Heinrich Auspitz (1835-1886), rakouský dermatolog * Leopold Götz (1839-1908), advokát a politik, starosta Mikulova, poslanec Říšské rady * Leopold Oser (1839-1910), lékař, vynálezce ohebné žaludeční sondy * Adolf Schärf (1890-1965), rakouský prezident v letech 1957-1965 * Karel Krautgartner (1922-1982), skladatel jazzové hudby, herec, dirigent

Působící v Mikulově

Balthasar Hubmaier (1480-1528), německý/moravský anabaptistický vůdce * Rabi Jehuda Löw ben Becalel (1525-1609), tvůrce Golema, který zde jako druhý zemský rabín pobýval v letech 1553-1573. * Karel Maxmilián z Ditrichštejna (1702-1784), majitel mikulovského panství, který zde podporoval vznik i opravy kulturních a náboženských staveb, nositel Řádu Zlatého rouna * Rebe Šmuel Šmelke ha-Levi Horovic (1726-1778), chasidský rabín * Rabi Mordechaj ben Abraham Benet (1753-1829), učenec a vrchní moravský rabín * František Josef z Ditrichštejna (1767-1854), majitel mikulovského panství, generálmajor, nositel rytířského kříže Řádu Marie Terezie * Jan Evangelista Purkyně (1787-1869), fyziolog, anatom, biolog a filozof, který studoval a učil na zdejším piaristickém gymnáziu. +more * Rabi Samson Rafael Hirsch, v letech 1847-1851 vrchní zemský rabín.

Pobývající v Mikulově

Alfons Mucha (1860-1939), malíř * Karl Renner (1870-1950), rakouský kancléř a později rakouský prezident, studoval na mikulovském gymnáziu

Partnerská města

Bardejov, Slovensko * Kacrin, Izrael * Šumperk, Česko * Galanta, Slovensko * Tuchów, Polsko * Laa an der Thaya, Rakousko

Neoficiální spolupráce: * Drasenhofen, Rakousko * Kúty, Slovensko

Fotogalerie

Soubor:Mikulov_-_vyhlídková_Kozí_věž. JPG|Kozí hrádek v Mikulově Soubor:Předsunuté opevnění - věž (prachárna) (Mikulov), Kozí vrch1. +moreJPG|Věž na Kozím vrchu Soubor:Mikulov04. jpg|Zámek Soubor:Mikulov pohled 1. jpg|Pohled na centrum města s Ditrichštejnskou hrobkou Soubor:Kaple sv Šebestiána Svatý kopeček. jpg|Zvonice a kaple sv. Šebestiána na Svatém kopečku Soubor:Mikulov, sloup. jpg|Sloup Nejsvětější Trojice na Náměstí Soubor:Mikulov, dům U Rytířů. jpg|Dům U Rytířů Soubor:Mikulov, Kostelní náměstí 9. jpg|Kostelní náměstí Soubor:Měšťanský dům 195 7, Mikulov. JPG|Dům děkana kapituly Soubor:Mikulov, Husova 9. jpg|Měšťanský dům, Husova 9 Soubor:Mikulov na Moravě,železniční stanice. JPG|Železniční stanice.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Děkanát Mikulov * Význačná kolegiátní kapitula u sv. +more Václava v Mikulově * Mikulovská vinařská podoblast * Obří sud (Mikulov) * Pavlovské vrchy * Ignác Lengelacher * Richard Teltscher * Mikulov (zámek) * Synagoga v Mikulově * Židovský hřbitov v Mikulově * Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava, Mikulov na Moravě * Římskokatolická farnost u kostela sv. Jana, Mikulov na Moravě * FC Pálava Mikulov.

Externí odkazy

[url=http://www. mikulov. +morecz/]oficiální stránky města Mikulova[/url] * [url=http://www. cbks. cz/Mikulov08b/Mikulov. pdf]Mikulov, historie města a jeho pamětihodnosti[/url] * [url=http://www. fotoprazak. cz/10-vyber_pamatky/Mikulov. html]fotogalerie z města Mikulov[/url] * [url=http://www. gymik. cz]Oficiální stránky mikulovského gymnázia[/url] * [url=http://www. zanikleobce. cz/index. php. obec=6619]Židovská čtvrť v Mikulově[/url] *.

Kategorie:Města na Moravě Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Bývalá okresní města v Česku Kategorie:Města v okrese Břeclav Kategorie:Mikulovsko Kategorie:Mikulovská vinařská podoblast Kategorie:Obce v okrese Břeclav Kategorie:Sídla v Dolnomoravském úvalu Kategorie:Městské památkové rezervace v Jihomoravském kraji Kategorie:Sídla v CHKO Pálava Kategorie:Česko-rakouská státní hranice