Heinrich Landesmann

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Heinrich Landesmann byl rakouský podnikatel židovského původu. Narodil se v roce 1831 ve Vídni a po absolvování obchodní školy vstoupil do rodinného podniku zabývajícího se převážně textilním obchodem. Poté se stal ředitelem a akcionářem několika bank a pojišťoven. Landesmann se také angažoval v oblasti veřejného života a v roce 1869 byl zvolen do vídeňského obecního zastupitelstva. Zasloužil se o rozvoj rakouského železničního systému a stal se předsedou společnosti pro výstavbu jižní dráhy. Byl také zakladatelem a významným členem Sdružení židovských obcí ve Vídni. Během svého života se Landesmann stal jedním ze nejbohatších mužů ve Vídni a podporoval mnoho charitativních a kulturních institucí, včetně vídeňského burgtheaters a vídeňské univerzity. Po smrti v roce 1893 byl pohřben na židovském hřbitově ve Vídni. Jeho jméno však zůstává vřazeno do rakouského podnikatelského dědictví a je dodnes uznáváno pro jeho významný přínos ve veřejném a hospodářském životě země.

Heinrich Landesmann (9. srpna 1821 Mikulov - 3. prosince 1902 Brno), známý též pod pseudonymem Hieronymus Lorm, byl rakouský hluchoslepý básník, filosof a bojovný novinář, pocházející z židovské rodiny z Mikulova. Na základě náhlé sluchové ztráty v 15 letech a postupného se zhoršování zraku se stal tvůrcem jednoho ze systémů ruční dotekové abecedy hluchoslepých, tzv. Lormovy abecedy, která se dodnes používá nejen v České republice, ale i v celé řadě dalších zemí.

Život a dílo

Hieronymus Lorm Po vydání díla Perutě a pírka vídeňského básnictví (Wien's Poetische Schwingen und Federn, 1847) a útocích metternichovské cenzury musel opustit Vídeň, emigroval proto do Berlína a začal používat svůj literární pseudonym. +more V Berlíně pracoval jako novinář a přispěvatel do politických časopisů. Po revoluci v roce 1848 se do Vídně vrátil, v roce 1856 se oženil, v roce 1873 se přestěhoval do Drážďan a v roce 1892 se konečně usadil v Brně, kde žil až do své smrti. Je pohřben na Židovském hřbitově v Brně.

Od šestnácti let, už jako zcela hluchoslepý, začal publikovat básně i prózy v časopisech, vydal jich velké množství. Prvním významným dílem je básnické zpracování faustovské legendy v arabském prostředí, epos Abdul (1843), prvním románem je Učedník roků (Ein Zögling des Jahres, 1848), popisující boj moderního Žida proti předsudkům ze strany ostatních. +more Napsal také několik dramat, literární kritiky a politické články, byl ale především lyrický básník. Jeho básněmi i prózami prostupuje zvláštní pesimismus, pro který byl ve své době označován za „lyrického Schopenhauera“.