Karel Maxmilián z Ditrichštejna

Technology

12 hours ago

Author

Karel Maxmilián z Ditrichštejna (28. dubna 1702 Brno - 24. října 1784 Mikulov) byl šlechtic z českomoravské větve rodu Ditrichštejnů. Stal se významnou osobností zejména pro Mikulovsko, kde podporoval vznik i opravy kulturních a náboženských staveb.

Byl však také majitelem panství v Přibyslavi, roku 1750 rozhodl o stavbě nového místního kostela Narození svatého Jana Křtitele.

Životopis

Narodil se jako osmé z deseti dětí Waltera Xavera Ditrichštejna (18. +more září 1664 Brno - 3. listopadu 1738 Mikulov) a jeho druhé manželky Karolíny Maxmiliány, rozené Pruskovské (1674-1734). Dětství strávil v Brně. Ačkoli měl dva starší bratry, nakonec se stal dědicem majetku po svém otci.

Studoval práva - stejně jako jeho mladší bratr Jan Leopold - v Salcburku, v Leidenu a Lovani, poté pobývali u dvora v Bruselu a také v Paříži. Roku 1723 odjeli do Itálie. +more Následujícího roku se vrátili domů a Karel byl poté jmenován komořím u císařského dvora.

Roku 1725 se oženil, jeho manželkou se stala Marie Anna Josefa, dcera místodržitele Dolních Rakous hraběte Zikmunda Khevenhüllera. Žili u dvora ve Vídni, roku 1745 byl Karel Maxmilián jmenován dvorským maršálkem, o dva roky později nejvyšším hofmistrem. +more V roce 1749 obdržel Řád zlatého rouna. Byl považován za jednoho z nejvzdělanějších mužů monarchie.

V roce 1754 se Karel Maxmilián vzdal všech dvorských funkcí a přestěhoval se do Mikulova. Důvodem zřejmě byla snaha věnovat se správě rodových statků, které utrpěly ve 40. +more letech 18. století válkou s Prusy.

Karel Maxmilián dal vybudovat zámek v Kupařovicích, kde rovněž založil chovnou stanici pro koně. Nechal také opravit Ditrichštejnský palác v Brně, angažoval se při dostavbě kapucínského kláštera a piaristického kostela sv. +more Jana Křtitele v Mikulově. Roku 1754 byla na jeho podnět dostavěna silnice z Brna přes Mikulov do Vídně. Jeho koníčkem byla dále botanika - zasloužil se o kultivaci řady zahrad na svých panstvích, zejména v Židlochovicích. Při stavebních pracích zaměstnával architekta Františka Antonína Grimma, který je považován za jednoho z představitelů klasicizujícího baroka na Moravě.

Roku 1769 zdědil Karel Maxmilián po posledním hraběti Pruskovském jméno, erb a statky Pruskov a Chřelice ve Slezsku.

Dne 14. +more září 1784 zachvátil Mikulov požár. Shořelo více než 250 domů i část náměstí s klášterem a loretánským kostelem. Zprávy o ničivosti požáru starého knížete hluboce zasáhly; o měsíc později ve věku 82 let zemřel.

Rodina

Karel Maxmilián a jeho žena měli 11 dětí. Otce však přežily pouze tři - nejstarší syn Karel Jan, mladší syn František a dcera Marie Josefa, provdaná za Arnošta Harracha.

* Karel Jan Baptista (27. června 1728 - 25. +more května 1808), 7. kníže z Ditrichštejna, I. manž. 1764 Marie Kristina z Thun-Hohensteinu (28. dubna 1738, Praha - 4. března 1788, Vídeň), II. manž. 1802 Marie Anna von Baldtauff (6. února 1757 - 25. února 1815), morganatické manželství * Bedřich (Fridrich) Antonín (1729-. ) * František Xaver Josef (1730-. ) * František Tomáš (*/† 1731) * František de Paula (13. prosince 1731, Vídeň - 29. listopadu 1813, tamtéž), říšský hrabě z Ditrichštejna-Mikulova a hrabě z Pruskova na Moravě, manž. 1770 Marie Karolína z Reischachu (8. října 1740 Nancy - 11. října 1782 Vídeň) * Marie Terezie (1733-1740) * Marie Josefa Anna (2. listopadu 1736 - 21. prosince 1799), manž. 1754 Arnošt Quido Harrach (8. září 1723, Vídeň - 23. března 1783, tamtéž) * František Xaver (1739-1744) * Jan Václav (1741-1744) * Zikmund Matyáš (1742-1744) * Antonín de Padua (1744-1759).