Zikmund Bedřich Khevenhüller

Zikmund Bedřich hrabě Khevenhüller (Siegmund / Sigismund Friedrich Graf von Khevenhüller) (17. září 1666, Klagenfurt - 8. prosince 1742, Vídeň) byl rakouský šlechtic, politik a dvořan. Dlouhodobě zastával vysoké funkce ve správě rakouských zemí, v letech 1711-1740 byl místodržitelem v Dolních Rakousích. Vlastnil majetek v Korutansku (Hochosterwitz), později přikoupil statky v Dolním Rakousku (Hardegg). V roce 1725 získal říšský hraběcí titul a byl rytířem Řádu zlatého rouna. V další generaci získala rodina knížecí titul a majetek v Čechách.

Životopis

+moreJPG|náhled|vlevo|Hochosterwitz'>Hrad Hochosterwitz (Korutany) Erb rodu Khevenhüllerů Pocházel ze starého šlechtického rodu Khevenhüllerů, narodil se jako starší syn hraběte Jana Ehrenreicha Khevenhüllera (1640-1675), matka Benigna (1647-1713) patřil k rodině Herbersteinů. Studoval na univerzitách v Linci, Salcburku a Praze, v letech 1685-1690 absolvoval kavalírskou cestu po Evropě. Mezitím byl v roce 1686 jmenován císařským komořím a po dosažení zletilosti převzal správu rodových majetků v Korutanech (Landskron, Hochosterwitz). V Korutanech také zahájil svou kariéru ve státních službách, v letech 1698-1712 zde byl zemským hejtmanem. V letech 1711-1740 byl místodržitelem v Dolních Rakousích, mezitím se stal tajným radou a později státním ministrem. V roce 1721 obdržel Řád zlatého rouna a v roce 1725 byl povýšen do říšského hraběcího stavu (do té doby byl hrabětem jen v rakouských zemích), zároveň získal český inkolát.

Majetkové a rodinné poměry

Kromě statků v Korutansku koupil v roce 1730 panství Hardegg na rakousko-moravské hranici a krátce poté nechal přestavět zámek Riegersburg. Přestavba probíhala v několika etapách po roce 1730 podle projektu architekta Františka Antonína Pilgrama.

Byl dvakrát ženatý, jeho první manželkou byla hraběnka Marie Renata Thannhausenová (1675-1698), podruhé se oženil s hraběnkou Marie Ernestinou Orsini-Rosenbergovou (1683-1728). Z obou manželství pocházelo sedm dětí. +more Z nich dcera Marie Anna (1705-1764) byla manželkou knížete Karla Maxmiliána Ditrichštejna (1702-1784). Starší syn Jan Josef (1706-1776) působil v diplomacii, později v nejvyšších dvorských úřadech a v roce 1763 byl povýšen do knížecího stavu. Mladší syn Jan František Antonín (1707-1762) byl biskupem ve Vídeňském Novém Městě, nejmladší Jan Leopold Petr (1710-1775) byl kanovníkem v Salcburku a Augsburgu.

Odkazy

Reference

Literatura

Der Landständische Adel des Herzogthums Steiermark; Landesarchiv Steiermark, Štýrský Hradec, 2020; heslo Khevenhüller, s. 245-260 [url=https://www. +morelandesarchiv. steiermark. at/cms/dokumente/12799919_160291652/a7a9fa8a/NASCHENWENG%20Webseite%20Version%20Oktober%202020. pdf]dostupné online[/url].

Externí odkazy

[url=https://de. wikisource. +moreorg/wiki/BLK%C3%96:Khevenh%C3%BCller,_Sigismund_Friedrich_Graf_von]Zikmund Bedřich Khevenhüller in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich[/url] * [url=http://genealogy. euweb. cz/austria/kheven2. html]Rodokmen Khevenhüllerů[/url].

Kategorie:Khevenhüller Kategorie:Rakouská hrabata Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Narození 1666 Kategorie:Narození 17. +more září Kategorie:Narození v Klagenfurtu Kategorie:Úmrtí 1742 Kategorie:Úmrtí 8. prosince Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži.