Jan Josef Khevenhüller-Metsch

Jan Josef kníže Khevenhüller-Metsch ( Johann Joseph Fürst von Khevenhüller-Metsch; 3. července 1706 Klagenfurt - 18. dubna 1776 Vídeň) byl rakouský šlechtic, diplomat, dvořan a státník, patřil k významným osobnostem doby vlády Marie Terezie. Svou kariéru zahájil v diplomacii, později zastával vysoké funkce u dvora, kde byl dlouholetým nejvyšším komořím (1745-1765) a nejvyšším hofmistrem (1769-1776). Od roku 1751 užíval jméno Khevenhüller-Metsch a v roce 1763 byl povýšen na knížete. Po otci zdědil rodové statky v Korutansku (Hochosterwitz) a Dolním Rakousku (Hardegg). S manželkou koupil v Čechách panství Komorní Hrádek, které jeho potomkům patřilo do 20. století.

Životopis

Knížecí erb rodu Khevenhüller-Metsch Pocházel ze starého šlechtického rodu Khevenhüllerů, narodil se jako nejstarší ze tří synů hraběte Zikmunda Bedřicha Khevenhüllera (1666-1742), dolnorakouského a korutanského místodržitele, po matce byl potomkem rodu Orsini-Rosenberg. +more Studoval práva ve Vídni, poté absolvoval kavalírskou cestu. Během pobytu v různých evropských zemích studoval ještě na univerzitách ve Štrasburku a Leidenu. V roce 1727 byl jmenován císařským komořím a kariéru ve státních službách zahájil u dolnorakouské zemské vlády. V letech 1734-1737 byl císařským vyslancem v Dánsku, mezitím byl v roce 1735 jmenován členem říšské dvorské rady. V roce 1737 se stal tajným radou a v letech 1737-1740 byl vyslancem Českého království u říšského sněmu v Řezně.

Zámek Riegersburg (Dolní Rakousy), letní sídlo rodu Khevenhüller-Metsch +morejpg|náhled|vlevo|Komorní_Hrádek_(zámek)'>Zámek Komorní Hrádek, majetek Khevenhüller-Metschů od roku 1733 Na počátku vlády Marie Terezie pobýval krátce jako vyslanec ve Varšavě (1740-1742), poté byl povolán zpět do Vídně a na řadu let zakotvil v nejvyšších dvorských úřadech. V letech 1742-1745 byl nejvyšším dvorským maršálkem, mezitím byl za války o rakouské dědictví pověřen dalšími diplomatickými úkoly, byl mimořádným vyslancem v Drážďanech nebo v Londýně, v roce 1745 se zúčastnil volby Františka Štěpána Lotrinského římským císařem ve Frankfurtu nad Mohanem. V roce 1744 obdržel Řád zlatého rouna. V letech 1745-1765 byl nejvyšším komořím císařského dvora, následně zastával post druhého hofmistra (1765-1769) a nakonec byl císařským nejvyšším hofmistrem (1769-1776). Jako člen Tajné konference byl zároveň státním ministrem. V roce 1763 byl povýšen do knížecího stavu. Byl též nositelem velkokříže Řádu sv. Štěpána a zastával také čestné funkce v různých dědičných zemích habsburské monarchie. Byl dědičným nejvyšším štolbou v Korutansku a v roce 1775 získal hodnost dědičného zemského hofmistra v Dolním Rakousku. Do smrti patřil k významným osobnostem vídeňského dvora, ale jako stoupenec konzervativních postojů a starých stavovských práv se vyjadřoval kriticky k tereziánským reformám ve státní správě na přelomu 40. a 50. let 18. století. I když jako diplomat v mládí hodně cestoval, v pozdějším věku upřednostňoval trvalý pobyt ve Vídni a vyhýbal se cestám mimo hlavní město. V doprovodu Marie Terezie nicméně navštívil například zámek Veltrusy hraběte Rudolfa Chotka nebo zámek Slavkov knížete Václava Antonína Kounice. Jako čerstvý nositel knížecího titulu se v roce 1764 zúčastnil korunovace Josefa II. římským králem. Proslul mimo jiné jako autor soukromého deníku, který si vedl od roku 1742 a patří k důležitým pramenům doby vlády Marie Terezie. Deník vyšel tiskem v několika svazcích v Lipsku v letech 1907-1925 a dodnes bývá často citován v literatuře.

Rodina

V roce 1728 se oženil s hraběnkou Karolínou Marií Metschovou (1706-1784), císařskou palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže, dcerou říšského vicekancléře Jana Adolfa Metsche (1672-1740). Janem Adolfem Metschem tento rod vymřel a Jan Josef Khevenhüller požádal o spojení jmen obou rodů (Khevenhüller-Metsch, 1751). +more Měli spolu dvanáct dětí, z nichž pět zemřelo v dětském věku.

* 1. Marie Josefína (6. +more prosince 1729 - 29. července 1798), I. manžel Karel Josef hrabě z Herbersteina (1728-1753), majitel panství Třešť a Landštejn, II. manžel 1756 Gabriel hrabě Bethlen (1712-1768), dvorský kancléř v Sedmihradsku * 2. Jan Adolf Zikmund (15. prosince 1730 - 21. září 1736) * 3. Jan Zikmund Bedřich 2. kníže Khevenhüller-Metsch (22. února 1732, Vídeň - 15. června 1801, Klagenfurt am Wörthersee), císařský tajný rada, komoří, vyslanec v Portugalsku a Sardinském království, majitel panství Komorní Hrádek, I. manž. 1754 Marie Amálie z Lichtenštejna (11. srpna 1737, Vídeň - 20. října 1787, Milán), II. manž. 1800 Marie Josefína von Strassoldo (2. listopadu 1768 - 13. března 1837) * 4. Jan Josef František Quirin (30. března 1733, Vídeň - 21. února 1792, tamtéž), císařský komoří, polní podmaršál, manž. 1774 Marie Jozefa von Schrattenbach (5. června 1750 - 1. října 1806) * 5. Marie Karolína (1734-1746) * 6. Marie Aloisie (1735-1736) * 7. František Xaver (3. července 1737, Řezno - 22. prosince 1797, Vídeň), nejvyšší maršálek císařského dvora, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel panství Zlín, manž. 1763 Marie Terezie Rottalová (1742 - 9. srpna 1777, Vídeň) * 8. Jan Leopold Josef (1739-1746) * 9. Marie Terezie (4. ledna 1741 - 27. listopadu 1805), manžel 1769 Leopold Vilém hrabě Krakovský z Kolovrat (31. prosince 1727 - 2. listopadu 1809), státní a konferenční ministr, nejvyšší kancléř, prezident dvorské komory, majitel panství Golčův Jeníkov, Světlá nad Sázavou * 10. Jan Arnošt (*/† 1743) * 11. Marie Anna (3. dubna 1746 - 20. června 1777), manžel 1770 Karel Otto hrabě ze Salm-Neuburgu (1744-1784), císařský tajný rada, rada dolnorakouského a moravského gubernia, majitel panství Velké Opatovice, Malenovice, Svojanov * 12. Jan Emanuel Josef (23. dubna 1751 - 9. dubna 1847), císařský tajný rada, komoří, vyslanec ve Vatikánu, rytíř Řádu zlatého rouna, manž. 1773 Maria Giuseppina Mezzabarba (1757-1811).

Mladší bratr Jana Josefa Jan František Antonín (1707-1762) byl v letech 1734-1740 biskupem ve Vídeňském Novém Městě, nejmladší bratr Jan Leopold Petr (1710-1775) byl kanovníkem v Salcburku a Augsburgu. Švagr kníže Karel Maxmilián z Ditrichštejna (1702-1784) byl nejvyšším maršálkem císařského dvora.

Majetek

Po otci zdědil kmenová rodová panství v Korutansku (Hochosterwitz, Landskron), dále pak panství Hardegg na rakousko-moravské hranici zakoupené v roce 1730. Zámek Riegersburg na panství Hardegg byl jedním z hlavních rodových sídel a ve 30. +more letech 18. století prošel výraznou přestavbou. Jan Josef kromě toho koupil v roce 1751 od maršála Dauna panství Ladendorf se zámkem poblíž Vídně. S manželkou (a s použitím jejího věna) koupil v roce 1733 v Čechách panství Komorní Hrádek za 240 000 zlatých od hraběte Františka Josefa z Valdštejna. S transakcí nesouhlasili Valdštejnovi vzdálení příbuzní, kteří se nechtěli vzdát nároku na starý rodový majetek, hrozbu soudního sporu vyřešil Jan Josef Khevenhüller urychlenou úhradou posledních splátek (1735). Z panství Komorní Hrádek byl následně zřízen fideikomis. I když se zde Jan Josef Khevenhüller zdržoval jen zřídka, nechal přebudovat zámeckou zahradu (1750) a přestavět rokokovou zámeckou kapli (1758). Kromě toho v roce 1758 založil špitál v Choceradech. Po roce 1770 zahájil další etapu přestavby zámku Riegersburg.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

CERMAN, Ivo: Chotkové. Příběh úřednické šlechty; NLN, Praha, 2008; 756 s. +more ISBN 978-80-7106-977-5 * KUBEŠ, Jiří a kolektiv: V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640-1740; NLN, Praha, 2018; 638 s. 978-80-7422-574-1 * Der Landständische Adel des Herzogthums Steiermark; Landesarchiv Steiermark, Štýrský Hradec, 2020; heslo Khevenhüller, s. 245-260 [url=https://www. landesarchiv. steiermark. at/cms/dokumente/12799919_160291652/a7a9fa8a/NASCHENWENG%20Webseite%20Version%20Oktober%202020. pdf]dostupné online[/url] * SCHEUTZ, Martin: Die Elite der hochadeligen Elite. Sozialgeschichtliche Rahmenbedingungen der obersten Hofämter am Wiener Kaiserhof im 18. Jahrhundert, 195 stran [url=https://homepage. univie. ac. at/martin. scheutz/website/wp-content/uploads/2010/01/138_Elite_Scheutz. pdf]dostupné online[/url] * Historie a současnost Komorního Hrádku; Ministerstvo obrany České republiky, Praha, 2009; 107 s. [url=https://www. mocr. army. cz/assets/multimedia-a-knihovna/publikace/utvary-zarizeni/08-historie-a-soucasnost-komorniho-hradku---ce. pdf]dostupné online[/url].

Externí odkazy

[url=https://de. wikisource. +moreorg/wiki/BLK%C3%96:Khevenh%C3%BCller-Metsch,_Joseph_F%C3%BCrst]Jan Josef Khevenhüller-Metsch in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich[/url] * [url=https://www. gedaechtnisdeslandes. at/personen/action/show/controller/Person/. tx_gdl_gdl%5Bperson%5d=558]Životopis Jana Josefa Khevenhüllera-Metsche[/url] * [url=https://www. burg-hochosterwitz. com/en/history/family-history/]Historie rodu Khevenhüllerů na webu Hradu Hochosterwitz[/url].

Kategorie:Khevenhüller Kategorie:Rakouská hrabata Kategorie:Knížata Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Osobnosti sedmileté války Kategorie:Narození 1706 Kategorie:Narození 3. +more července Kategorie:Narození v Klagenfurtu Kategorie:Úmrtí 1776 Kategorie:Úmrtí 18. dubna Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži.