Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat

Leopold Vilém hrabě Krakowský z Kolowrat (31. prosince 1727, Praha - 2. listopadu 1809, Vídeň) byl český politik a zakladatel tabákové továrny a jehlové továrny, první svého druhu v Evropě, v Golčově Jeníkově. Vrcholu politické kariéry dosáhl v letech 1796-1808, kdy zastával pozici prvního státního a konferenčního ministra a ministra vnitřních záležitostí. V roce 1782 se stal držitelem řádu Zlatého rouna.

Život

Narodil se jako druhé dítě a nejstarší syn Filipa Neria hraběte Krakowského z Kolowrat (26. +more března 1686, Praha - 28. března 1773, Praha) a jeho manželky (sňatek 1725) Anny Barbory Michnové z Vacínova (1709-1772) ve farnosti svatého Jiljí.

Díky svému sňatku s Marií Terezií del Caretto hraběnkou di Millesimo (8. června 1729 - 9. +more února 1769) se stal zakladatelem tzv. radenínské (hrobské) větve rodu Kolowratů. Jeho choť, dcera Františka Václava del Caretto hraběte di Millesimo a Marie Anny Terezie hraběnky Desfours zu Mont und Athienville, přinesla do manželství věnem jak Radenín, tak Vlčovec a Zahrádku. Z tohoto manželství, které trvalo od 24. srpna 1750 do smrti Marie Terezie v roce 1769, se narodilo devět dětí.

Ještě téhož roku se hrabě Leopold Vilém znovu oženil. Ve Vídni pojal za manželku Marii Terezii hraběnku z Khevenhüller-Metsch (4. +more ledna 1741 Vídeň - 27. listopadu 1805), dceru Jana Josefa hraběte Khevenhüllera a Anny Karolíny hraběnky z Metsch. Z tohoto manželství vzešlo osm potomků.

Hrabě Leopold Vilém zemřel 2. listopadu 1809 ve Vídni, ale pohřben byl do rodové hrobky v Hrobech.

Kariéra

Erb Kolovratů Hrabě Leopold vynikal svou vzdělaností, schopnostmi i zkušenostmi. +more Nejen proto se těšil důvěře několika panovníků - Marie Terezie (s níž si dokonce osobně dopisoval), Josefa II. , Leopolda II. i Františka II. (I. ). Jako nejvyšší kancléř se pak zúčastnil korunovací Leopolda II. i jeho choti Marie Ludoviky.

Snahou Josefa II. bylo spojit politickou a finanční správu pod jeden úřad. +more Do čela nově vzniklé spojené česko-rakouské dvorní kanceláře, dvorské komory a bankodeputace byl postaven hrabě Leopold Vilém. Krátce před panovníkovou smrtí v roce 1790 se řízení zahraniční politiky ujalo grémium státníků, kam mimo hraběte Leopolda Viléma patřil i hrabě Václav Kounic-Rietberg, hrabě Franz Moritz von Lacy, hrabě Karel Fridrich Hatzfeld, hrabě František Rosenberg-Orsini, kníže Jiří Adam Starhemberg a hrabě Karel Zinzendorf. Jejich cílem bylo zabránit pokračování pruské ofenzivy proti podunajské monarchii.

V souvislosti s korunovací Leopolda II. v roce 1791 se hraběti Leopoldovi Vilémovi podařilo odvrátit hrozbu výraznějšího rozšíření zemského sněmu o měšťany. +more Úplné zrušení tohoto záměru pak vymohl na Františku II. Zasadil se i o zrušení státní rady zřízené hrabětem Kounicem a soustředění veškeré vnitřní politické agendy pod úřad prvního ministra. V červnu roku 1808 pak byl hrabě pro svůj vysoký věk poslán do výslužby.

Vyznamenání

Dne 14. ledna 1778 získal hrabě Leopold Vilém zemský stav v Korutanech, 8. +more července 1783 v Dolních Rakousích, 29. září téhož roku v Tyrolích a 21. července 1791 v Kraňsku. Ve Švábsku byl 15. dubna přijat do stavu rytířského a 11. května 1803 se stal indigenátem v Uhrách.

* 14. 11. +more 1782 mu udělil císař Josef II. Řád zlatého rouna * 1809 velkokříž Řádu sv. Štěpána * 1809 velkokříž Řádu Leopoldova.

Rozšiřování majetku

Stejně jako jeho otec se i hrabě Leopold Vilém věnoval rozšiřování majetku a pozemkového vlastnictví. Se svou první manželkou zakoupil v roce 1753 panství Hroby, které sousedilo s Radenínem. +more Prodávajícím byl tehdy rytíř František Antonín Koch, jehož otec František Jiří postavil v obci jednopatrový barokní zámek na místě, kde původně stála renesanční tvrz z konce 16. století. O šest let později pak manželé koupili v dražbě statek a zámek Oblajovice a v roce 1764 ještě statek Vrbice. O rok později prodal statek Radovesnice s dalšími dvěma vsemi Janu Václavu hraběti Rummerskirchovi. Od roku 1769 do roku 1772 také držel lénem Teste Reuth v Horní Falci a v roce 1776 zdědil hrabě Leopold Vilém Budkov a Mladonovice po Františku Josefovi hraběti Berchteldovi z Uherčic.

Během druhého manželství dokončil hrabě Leopold Vilém stavbu barokního zámečku ve Filipově u Čáslavi, kterou zahájil jeho otec Filip Nerius. Směrem na jih od zámku založil také rozsáhlý park, jehož hlavní alej zdobily barokní pískovcové sochy alegorií jednotlivých kalendářních měsíců. +more Zachovala se pouze torza čtyř soch.

V roce 1773 mu Filip, Prokop a Jan Nepomuk Krakowští z Kolowrat postoupili panství Čakovice, které Leopold Vilém prodal Antonii hraběnce z Klebelsbergu (rozené Krakowské z Kolowrat) za 44 000 zlatých ve stříbře. V témže a následujícím roce přikoupil ke zděděnému panství Světlá nad Sázavou statky Nová Ves, Pavlíkov a Vilémovice i se zámkem. +more V roce 1777 daroval hrabě světelskému kostelu sv. Václava velmi cenný umíráček, kostel nadále finančně podporoval, nechal v něm dokonce zřídit Kolowratskou hrobku. Těsně před smrtí hraběte Leopolda Viléma v roce 1809 byla v zámku ve Světlé zřízena vojenská nemocnice, která byla v provozu až do roku 1814. O tři roky později Světlou, Novou Ves a Vilémovice koupil uherský hrabě František Josef Zichy z Vaszonykeö.

Továrna a zámky v Jeníkově

Mezi nejvýznamnější ekonomické počiny hraběte Leopolda Viléma patří rozšíření panství v Jeníkově. V panství, které zdědil, založil faru a školu a díky svému vlivu zde nechal zřídit státní manufakturu na tabák a postavil pro ni dvě budovy, dnes známé jako Horní a Dolní zámek. +more Za továrnu, která byla větší než téměř současně zřízená továrna v Praze, dostával ročně nájem 6 000 zlatých. Později zde hrabě založil i továrnu na jehly, první svého druhu v Evropě.

Dolní zámek (tzv. Starý) je trojkřídlá budova postavená jižně od staré tvrze. +more Sloužila pro správu panství a ubytování vrchnostenských úředníků. Horní zámek (tzv. Nový) tvoří obdélná budova v jižním sousedství, která byla budovou tabákové továrny. Obě budovy byly postaveny mezi lety 1774 a 1775.

Dědictví

Jako svého univerzálního dědice ustanovil nejmladšího syna Františka Xavera. Ostatní děti toto rozhodnutí soudně napadly a během sporu o dědictví se správa panství ocitla v rukou tříčlenné administrace, která v názoru na řízení panství nebyla jednotná. +more Během dlouhých sporů zanikla jak tabáková továrna, v jejíchž prostorách následně vznikl vojenský lazaret, tak i jehlárna. Až v roce 1817 došlo k dohodě mezi zákonnými dědici, kteří se shodli na prodeji panství společně s Hostačovem. V následné dražbě vše koupila Marie Aloisie, dcera hraběte Leopolda Viléma.

Odkazy

Literatura

JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha : Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. 

Externí odkazy

[url=http://www. kolowrat. +morecz/cs/leopold-vilem-hrabe-krakowsky-z-kolowrat]www. kolowrat. cz[/url] * [url=http://genealogy. euweb. cz/kolowrat/kolowrat6. html]Rodokmen rodu (Miroslav Marek)[/url] * [url=http://www. kolowrat. cz/includes/dokumenty/rodokmen-kolowrat-krakovskych. pdf]Rodokmen rodu Kolowrat-Krakowský[/url].

Leopold Vilém Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Čeští kancléři Kategorie:Politici Rakouského císařství Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Narození 1727 Kategorie:Narození 31. +more prosince Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 1809 Kategorie:Úmrtí 2. listopadu Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži.