Budkov (okres Třebíč)
Author
Albert FloresBudkov (s předložkou 2. pád do Budkova, 6. pád v Budkově) je obec ležící jihovýchodně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 503 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Žije zde obyvatel. První zmínka o obci se uvádí do spojitosti se založením tvrzi, a je z roku 1353.
Historie
Budkov v roce 1914 V katastrálním území Budkova se nedochovalo mnoho pravěkých nálezů. +more V díle Františka Vildomce je doložena kamenná sekerka. Další nalezené kamenné broušené nástroje uvedli Josef Skutil a Gracián Chaloupka. Jiné doložené nálezy jsou mladší, až z laténského období.
Budkov byl nazýván také jako Budcaw, Budkow nebo Budkau.
Prvním majitelem obce byl v roce 1353 Jan z Budkova, ten pak v roce 1360 prodal tvrz a vesnici bratřím z Mezimostí, později se majitelé měnili poměrně často, až v roce 1666 se majiteli vsi a zámku stali Bechtoldové. Těm vesnice patřila až do roku 1776, kdy pak dědictvím získal ves Leopold Krakovský hrabě Kolovrat, později pak část panství patřila také Karlovi z Lichtenštejna. +more Následně pak statek podědil Kristián Salm-Reifferscheidt, který byl majitelem až do roku 1945, kdy o statek přišel konfiskací.
První záznamy o tvrzi v Budkově pochází z roku 1353, v 16. století byla přestavěna a mezi lety 1545 a 1555 byla tvrz přebudována na renesanční zámek. +more Někdy v tu dobu také vznikl v Budkově pivovar. Již o několik stovek let dříve (snad ve 14. století) byl v Budkově postaven kostel sv. Martina. V roce 1672 pak byla v Budkově zřízena škola, ta pak získala v roce 1773 vlastní budovu, rozšíření se dočkala v roce 1850. Nová školní budova pak byla postaven mezi lety 1865 a 1866. Roku 1943 byl ve vsi vztyčen pomník padlým v první světové válce, ten byl v roce 1946 rozšířen o pamětní desku obětem druhé světové války. V roce 1949 ve vsi vzniklo JZD, následně pak se roku 1974 sloučilo s JZD ve Štěpkově a Oponešicích.
V roce 2015 došlo k zastavení zvonění zvonů z místního kostela, kdy ve věži jsou zvony dva, menšímu, pojmenovanému po sv. Martinovi, v roce 1954 puklo srdce, větší je v havarijním stavu a tak došlo k zastavení jeho užití. +more Je to jeden z nejstarší zvonů na Moravě a je pojmenován po sv. Anně. Starší zvon sv. Anny pochází z roku 1489, novější zvon sv. Martina pochází z roku 1655.
Do roku 1849 patřil Budkov do budkovského panství, od roku 1850 patřil pod podkrajský úřad v Dačicích, následně od roku 1855 do roku 1868 do okresu Jemnice, pak opět do okresu Dačice a od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice.
V obci působí rodák Svatopluk Jakš, jehož rodina shromažďuje prameny o historii obce, primárně se soustředí na historii obce za první světové války.
Obyvatelstvo
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|
Počet obyvatel |
Hospodářství a doprava
Funguje tu Restaurace Maják a Zemědělské družstvo Budkov.
Školství, kultura a sport
Obec zřizuje příspěvkovou organizaci Základní škola a Mateřská škola Budkov. Nachází se zde Dětský domov Budkov. Sídlí zde kapela Budkovanka.
Politika
V letech 2006-2010 působil jako starosta Miloslav Záškoda, od roku 2010 do roku 2018 tuto funkci zastával Jaroslav Pokorný. Od roku 2018 funkci starosty zastává Jiří Záškoda.
Volby do poslanecké sněmovny
1. | ODS (25. +more13 %) | KDU-ČSL (27. 58 %) | KDU-ČSL (24. 1 %) | KDU-ČSL (23. 62 %) | SPOLU (34. 32 %) |
---|---|---|---|---|---|
2. | ČSSD (25. 13 %) | ČSSD (18. 96 %) | ČSSD (18. 46 %) | ANO (22. 52 %) | ANO (23. 88 %) |
3. | KDU-ČSL (24. 58 %) | ODS (14. 94 %) | KSČM (14. 35 %) | Piráti (10. 98 %) | Piráti+STAN (13. 93 %) |
účast | 63. 48 % ( z ) | 62. 59 % ( z ) | 67. 94 % ( z ) | 64. 21 % ( z ) | 71. 73 % ( z ) |
Volby do krajského zastupitelstva
1. | ČSSD (31. +more06 %) | KDU-ČSL (35. 77 %) | KDU-ČSL (38. 58 %) | KDU-ČSL (28. 22 %) |
---|---|---|---|---|
2. | KDU-ČSL (28. 78 %) | KSČM (20. 18 %) | ANO 2011 (14. 17 %) | ANO (22. 58 %) |
3. | ODS (20. 45 %) | ČSSD (18. 34 %) | ČSSD (11. 81 %) | Piráti (11. 29 %) |
účast | 45. 86 % ( z ) | 39. 80 % ( z ) | 43. 20 % ( z ) | 44. 21 % ( z ) |
Prezidentské volby
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Karel Schwarzenberg (49 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (45 hlasů) a třetí místo obsadil Miloš Zeman (36 hlasů). Volební účast byla 69. +more57 %, tj. 208 ze 299 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Karel Schwarzenberg (96 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (94 hlasů). Volební účast byla 64. 19 %, tj. 190 ze 296 oprávněných voličů.
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (72 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (46 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (38 hlasů). Volební účast byla 65. +more71 %, tj. 184 ze 280 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (104 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (103 hlasů). Volební účast byla 74. 73 %, tj. 207 ze 277 oprávněných voličů.
Pamětihodnosti
vodní zahrada - soustava kanálů, architektonická vzácnost * kostel sv. Martina * renesanční zámek s anglickým parkem
Osobnosti
František Xaver I. +more Krakowský z Kolowrat (1783-1855), šlechtic, pán z Budkova * Zdeněk Kolovrat-Krakovský (1836-1892), dramatik, historik a politik, prožil dětství v Budkově * František Dominik Pomesian (1685-1777), kněz * Mons. Pavel Posád (* 1953), pomocný biskup českobudějovický a 19. biskup litoměřický * Eduard Zwak (1869-1952), stavař a osvětový pracovník.
Odkazy
Reference
Související články
Římskokatolická farnost Budkov * Seznam kulturních památek v Budkově (okres Třebíč)
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20051230070502/http://www. nasemorava. cz/obcedetail. asp. id=213]Informace o obci[/url] * [url=http://www. czso. cz/lexikon/mos2003. nsf/mos. openform&:590410]Statistické informace o obci[/url].
Kategorie:Vesnice v okrese Třebíč Kategorie:Jemnický mikroregion Kategorie:Obce v okrese Třebíč Kategorie:Sdružení pro likvidaci komunálních odpadů Borek Kategorie:Sídla v Jevišovické pahorkatině Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině