Cesko.wiki Berchtoldové z Uherčic
Author
Albert FloresBerchtoldové z Uherčic (německy Berchtold zu Ungarschitz) jsou hraběcí linie šlechtického rodu původem ze starobylé tyrolské rodiny Berchtoldů, který se postupně usídlil také v Dolních Rakousích, Čechách a na Moravě.
Historie rodu
Podle rodové pověsti měl jeden z předků být rytířem, který v bitvě na Moravském poli zasadil první smrtelnou ránu českému králi Přemyslu Otakarovi II. +more Do českých zemí se potomci rozvětveného rodu Berchtoldů dostali až po Bílé hoře. Zemský advokát Jakub Berchtold z Tridentu, povýšený císařem Matyášem do rytířského stavu zakoupil v roce 1628 moravské statky Uherčice, Vratěnín a Polici, podle nichž mu císař udělil rodový predikát. Ve druhé generaci byli povýšeni císařem Leopoldem do hraběcího stavu. Berchtoldové vlastnili též hrad Buchlov, zámek Buchlovice a několik statků v Čechách. Po druhé světové válce byl majetek posledním příslušníkům rodu Aloisovi a Zikmundovi zkonfiskován a jimi rod také vymřel.
Zakladatel rodu Jakub Berchtold
+morepng|náhled|Leopold_Berchtold'>Leopold hrabě Berchtold z Uherčic v uniformě, rok 1915 Zikmund II. Berchtold z Uherčic (1834-1900), šlechtic a politik rakousko-uherské monarchie. Leopold I. Berchtold (Leopold I. František Xaver Antonín hrabě Berchtold z Uherčic, 1759-1809), moravský šlechtic, cestovatel, učenec a filantrop. Marie hraběnka Chotková roz. Berchtoldová, před rokem 1873, akvarel na slonovině, autor Emanuel Thomas Peter) O mládí Jakuba z Berchtoldu (Jakob von Berchtold, 1585-1641), zakladatele pozdějšího hraběcího rodu, není mnoho známo. Z díla Franze Karla Wißgrilla „Schauplatz des landsässigen Nieder-Österreichischen Adels” (vyd. ve Vídni roku 1800) víme jen tolik, že byl synem tyrolského šlechtice Matyáše a doktorem práv. Kde studoval a získal doktorát, slovník dolnorakouské šlechty taktéž neuvádí. V jeho rodné zemi Tyrolsku jej pak najdeme ve službách arcivévody Ferdinanda jako tajného písaře (Geheimschreiber). Svěřený úřad musel pravděpodobně vykonávat velmi pečlivě a dovedně, jelikož arcivévoda mu věnoval zvláštní přízeň a na jeho přímluvu byl nejprve 27. března 1618 jmenován císařským radou a regentem dolnorakouského pluku a 6. ledna 1626 jej císař Ferdinand II. pozvedl (také manželské potomky obou pohlaví) do rytířského stavu. V návaznosti na udělení rytířského titulu a erbu mu bylo 6. července 1627 potvrzeno, že se může nazývat podle vlastněných majetků a byl osvobozen od civilních zaměstnání.
V létě roku 1627 (31. srpna) byl rytíř Jakub Berchtold jmenován prezidentem dvorské komory (Hofkammerdirektor). +more Úřad spravoval několik let velmi úspěšně a na konec jej jeho dobrodinec a patron Ferdinand II. , který se mezitím stal císařem, povýšil 4. května 1633 do stavu svobodných pánů (Reichsfreiherr), taktéž jeho choť a všechny manželské potomky, dědice a potomstvo, syny a dcery přítomné i budoucí. Jakub byl dvakrát ženat. Jeho první chotí se stala Dorothea, dcera zemského podmaršálka Ruperta z Hegenmülleru na Thuberweilernu (ovdovělá von Süss), druhou 14. listopadu 1627 Regina Kateřina, dcera Christopha Carla Rüzena zu Grub und Pürgelstein, která zemřela 20. května 1655. První manželství zůstalo bezdětné a zd ruhého pošli potomci: synové František Benedikt, Matyáš Arnošt, Jakub Filip a dcery Marie Lucie, Marie Barbora a Marie Kateřina.
Jakob, rytíř von Berchtold, zakoupil v roce 1628 od Hannse Georga ze Schwarzenau panství Uherčice, které sestávalo ze vsi Nové Uherčice se zámkem, tržního městečka Vratěnína s pustým zámečkem, jedním dvorcem a mýtem, městečkem Frejštejn s pustým hradem, ze vsí Korolupy, Mešovice, Stálky s farou, Hluboká, lenní vsi Dešná s farou a 13 poddaných v Zimní ulici (Winterzeil) v Rancířově. V roce 1631 získal olomoucké biskupské léno Dešnou a v následujícím roce také léno Županovice (Zoppanz), v roce 1633 panství Police a 1636 Kojetice (Kojatiz), které připojil k polickému panství. +more Roku 1632 přikoupil u Kolína po Janu Zárubovi z Hustiřan konfiskát panství Radim. Zemřel ve Vídni 28. května 1641 ve věku 56 let. Je pochován ve vídeňské katedrále svatého Štěpána poblíž hrobky císaře Fridricha III. a oltáře sv. Leopolda.
František Benedikt Berchtold
František Benedikt Berchtold, první syn Jakuba Berchtolda, se narodil 4. března 1631. +more Po smrti svého otce a po rozdělení majetku 15. prosince 1655 obdržel rodinné sídlo Uherčice a 7. října 1657 se oženil s Marií Alžbětou, hraběnkou ze Sprinzensteinu. Císař Leopold I. udělil 19. července 1673 všem třem bratrům titul říšských hrabat (Reichsgrafenstand) s přídomkem z Uherčic, Vratěnína a Police (Herr von und zu Ungarschhiz, Fratting und Pulliz). Podruhé se oženil 22. září 1666 se Zuzanou Eleonorou, paní z Zollernu‚ která zemřela 17. ledna 1676. Třetí chotí se stala 3. dubna 1677 Eva Alžběta, svobodná paní von Schiffer. Po sobě zanechal pouze dcery: Marii Annu, (hraběnka ze Schrattenbachu)‚ Marii Isabelu (hraběnka z Braidy), Marii Eleonoru (svobodná paní von Witten), Marii Maxmlianu (hraběnka Berchtoldová) a Marii Josefu (svobodná paní von Wilczek). C. k. komoří hrabě František Benedikt zemřel 7. července 1690.
Hlavním rodovým sídlem na Moravě se stal zámek v Polici a hlavním hospodářským centrem dvůr v Budkově. František Benedikt byl velkým milovníkem umění a mecenášem. +more Právě on se zasloužil o barokní zámeckou výzdobu Uherčic, donaci a založení kláštera bosých augustiniánů a výstavbu nového farního kostela ve Vratěníně, dále pak kaple před kostelem Panny Marie Sněžné v Praze (dnes zbořené). Roku 1692 jeho pět dcer prodalo Uherčice novému majiteli Donátu Heisslerovi z Heitersheimu.
# František Benedikt (4. březen 1631 - 7. +more červenec 1690), svobodný pán, později hrabě von Berchtold, c. k. komoří a přísedící zemského soudu ∞ 1657 hraběnka Marie Alžběta ze Sprinzensteinu, ∞ 1666 Susanna Elenora z Zollernu († 17. leden 1676), ∞ 1677 svobodná paní Eva Alžběta von Schiffer ## Marie Anna, hraběnka ze Schrattenbachu ## Marie Isabela, hraběnka z Braida ## Marie Eleonora, svobodná paní von Witten ## Marie Maxmiliana, hraběnka Berchtholdová ## Marie Josefa, svobodná paní Wilczeková.
Matyáš Arnošt Berchtold
Hrabě Matyáš Arnošt, druhorozený syn Jakuba Berchtolda, se narodil 26. února 1632. +more Při dělbě dědictví obdržel rakouské panství Pottendorf a moravské panství Polici, sestávající ze vsí Police, Bačkovice, Dědice, Kostníky, Hornice, Kojetice, Lovčovice, Plačovice a Radotice. V roce 1660 se oženil se svobodnou paní Annou Amabilií Švihovskou z Rýzmberka, druhou chotí se stala v roce 1662 Eleonora Polyxena, dcera Filipa V. , hraběte z Mannsfeldu. Roku 1666 přikoupil Budkov a Mladoňovice. Zemřel 4. července 1678 a zanechal po sobě šest dcer: Marii Alžbětu, Marii Annu, Marii Anežkou, Annu Terezii, Marii Barboru, Marii Kateřinu a dědice Františka Karla a druhého syna Františka Ferdinanda, který se oženil s Marií Františkou, hraběnkou z Vrtby a zemřel bezdětný.
František Karel Berchtold
Hrabě František Karel se narodil 24. května 1664. +more Po svém otci zdědil polické panství, ke kterému přikoupil roku 1711 Žerotice. Oženil se roku 1686 s Alžbětou Reginou, slezskou hraběnkou z Pražmy (zemřela roku 1708) a podruhé v roce 1710 s Marií Antonií, hraběnkou Krakovskou z Kolovrat. Z každého manželství pošly dva synové a podle poslední vůle z 2. května 1717 po sobě zanechal panství Police, Budkov a vsi Želetice a Žerotice. Polici, Želetice a Žerotice s lénem Dešná a Županovice obdrželi synové z prvního manželství František Antonín a Adam Ignác. František Karel zemřel v 56 letech 19. září 1720. Jeden ze synů z druhého manželství zemřel dva roky po něm a poslední syn Karel Norbert zůstal svobodný. Synové František Antonín a Adam Ignác se 23. listopadu 1722 dohodli na dělbě majetku, tajný rada, vrchní zemský komoří a hejtman Znojemského kraje hrabě Adam Ignác si ponechal panství Polici s lény Dešnou a Županovicemi, Budkov, Želetice a Žerotice. Zemřel roku 1786. Zanechal po sobě pět dětí.
František Antonín Berchtold
Neznašově Hrabě František Antonín se narodil 10. +more března 1691 a v roce 1716 se oženil s Marií Ester Alžbětou hraběnkou ze Sinzendorf-Ernstbrunnu (1697-1758). Zemřel v roce 1722 a zanechal po sobě nezletilého syna Prospera Antonína.
Prosper Antonín
Středních Čechách Hrabě Prosper Antonín (1720-1807), syn Františka Antonína, svobodný pán z Uherčic, c. +more k. podplukovník (Oberstleutnant) a později také c. k. důlní rada (Bergrath) v Čechách prodal roku 1757 po otci zděděné majetky své matce, která se po smrti prvního manžela znovu provdala za hraběte von Walldorf. V Čechách zakoupil Stráž nad Nežárkou (Platz) a v roce 1784 Neznašov. V roce 1754 se oženil s Marií Terezou Petřvaldskou z Petřvaldu (Peterswaldsky von Peterswald), vdovou po svobodném pánovi Otislavu (Ottislaw) z Kopenic a paní na Buchlově. Stal se zakladatelem jihočeské větve rodu Berchtoldů z Uherčic, která měla své sídlo v Neznašově, kde také jsou členové této rodové větve pohřbeni.
Z manželství vzešly děti: Crescentia Anna, narozená roku 1756, provdaná 19. února 1766 (. +more) za Františka hraběte ze Stubenbergu, c. k. komořího a generálmajora; František Mořic, narozen roku 1757; Leopold, narozen roku 1759; Karel Gustav, narozen roku 1761, c. k. komoří, sloužil v armádě v hodnosti vrchního strážmistra (Oberstwachtmeister), pán na Neznašově, zemřel v 51. letech. Jeho první manželkou byla Anna, hraběnka z Edlingenu; druhou manželkou Emilie, svobodná paní von Schell; Kajetána, narozená roku 1765, provdaná nejprve za Johanna, hraběte von Stomm, c. k. komořího a po jeho smrti za Františka Josefa, svobodného pána z Königsbrunnu (šlechtický diplom od roku 1685; titul svobodného pána od roku 1716), který zemřel 18. května 1815.
Po smrti matky Marie Terezy roku 1768, hraběnky Berchtoldové, rozené z Petřvaldu, bylo panství za nezletilé děti dočasně spravováno a v roce 1786 panství převzala neprovdaná starší sestra zemřelé Marie Terezy, Eleonora, svobodná paní z Petřvaldu, jejímž synovcem byl Leopold, hrabě Berchtold. +more S Eleonorou vymřel 15. června 1800 rod Petřvaldských z Petřvaldu po přeslici.
# A. Matyáš Arnošt (26. +more únor 1632 - 4. červenec 1678), hrabě Berchtold; zakladatel starší - českomoravské větve ## ∞ 1660 Anna Ludmila (Amabili) Švihovská z Rýzmberka ### B. Marie Alžběta (* 20. listopad 1660) ∞ hrabě Rudolf Kryštof z Wittenu, pán na Chudobíně ## ∞ 1662 Zuzana Polyrena hraběnka z Mansfeldu († 1693), dcera Filipa z Mansfeldu (1589-1657), později znovu provdaná za svobodného pána Leopolda Julia Hodického z Hodic ### B. Marie Anna (10. duben 1663 Vídeň - 30. březen 1737), představená kláštera v rakouském Leobenu ### B. Anna Terezie ∞ svobodný pán Johann Hartmann z Welzu na Ebersteinu ### B. Marie Barbora, jeptiška v klášteře ve Vídni (Himmelspforte) ### B. Marie Kateřina ∞ hrabě Zikmund Ladislav z Ebersteinu na Hirschbachu ### B. hrabě František Karel Berchtold (24. květen 1664 - 19. září 1720) ∞ 1686 Ester Isabella Regina hraběnka z Pražmy ve Slezsku († 1708) ∞ 31. březen 1710 Marie Antonie hraběnka Krakovská z Kolovrat #### C. František Antonín Berchtold (10. březen 1691 - 1746) ∞ 1736 hraběnka Marie Alžběta ze Sinzendorfu (28. srpen 1716-1758); později ∞ hrabě z Waldorfu ##### D. Prosper Antonín Berchtold (asi 1720-1807) ∞ 1754 Marie Terezie Petřvaldská z Petřvaldu (1727-1768, paní na Buchlově, vdova po Ottislavu z Kopenic ###### E. Crescenzia (* 1756) ∞ hrabě František ze Stubenbergu (1732-1796), c. k. komoří a generálmajor ###### E. František Mořic (1757 - 1799 Brno) ###### E. Leopold I. (19. červenec 1759 Stráž nad Nežárkou - 26. 7. 1809 Smraďavka), zakladatel moravské větve; ∞ 1796 hraběnka Johanna Nepomucena Magnisová na Strážnici (1772-1814) ####### F. Zikmund I. Bedřich Alois (4. únor 1799 - 26. listopad 1869) ∞ 1828 hraběnka Ludmila Vratislavová z Mitrovic a Schönfeldu (26. červenec 1808 Praha - 2. srpen 1869 Buchlov) ######## G. Zikmund II. Samuel Koloman (6. únor 1834 Buchlov - 19. březen 1900) ∞ hraběnka Josefina Gabriela z a na Trauttmansdorffu (13. červen 1835 - 28. březen 1894 Vídeň) ######### H. Leopold II. Antonín Jan Zikmund Josef Corsinus Ferdinand (18. 4. 1863 Vídeň - 21. 11. 1942 Peresznye u Šoproně) ∞ 1893 Ferdinandina Károlyi (1868-1955) ########## I. Aloys (Alois; 24. 4. 1894 Buchlov - 1977) ########## I. Adalbert (Béla, Vojtěch; 13. 5. 1895 Paříž - 1906) ########## I. Sigismund III. (Zsiga, Zikmund; 14. 4. 1900 Buchlov - 20. 7. 1979 Vídeň) 1. ∞ 1944 (rozv. 1949) Maria Anna hraběnka von Wurmbrand-Stuppach (3. 2. 1914 Vídeň - 29. 4. 2003 Monte Carlo); 2. ∞ 1953 (rozv. 1956) Emilie de Gosztonyi (19. 4. 1914 Budapešť - 9. 7. 1993 Monte Carlo); 3. ∞ 1967 Eva Machan (19. 7. 1920 Vídeň - 2008) ######### H. Josephine (4. 3. 1862 - 9. 9. 1888) ∞ 1887 Otto hrabě Serényi ab Kis-Serény (21. 9. 1855 Luhačovice - 27. 12. 1927 Brno) ######## G. Valpurga (13. srpen 1829 - 21. únor 1856) ∞ 1852 hrabě Bedřich z Hartigu (1818-1877) ######## G. Ludmila Gizela Terezie (20. duben 1831 - 5. červenec 1915) ∞ 1848 hrabě Hubert Heinrich de la Fontaine a d'Harnoncourt-Unverzagt (1827-1897) ####### F. Antonín Ludvík Jan Nepomuk (13. duben 1801 - 1864) ###### E. Karel Gustav (29. 6. 1761 - 16. 5. 1813 Neznašov), zakladatel české větve, c. k. komoří a služba v armádě (vrchní strážmistr), pán na Neznašově ∞ hraběnka Anna z Edlingenu; ∞ svobodná paní Emilie von Schell ####### F. Marie Eleonora Josefa (1794-1840) ∞ (1816) Karel Jindřich Ghislain Boot de Sombeeck von Veltheim († 1828) ####### F. Karel Filip Šimon (1795-1870) 1.
Jakob Philipp Berchtold
Hrabě Jakub Filip/Jakob Philipp, třetí syn Jakuba Berchtolda, se narodil 7. dubna 1634. +more Po otci obdržel panství Radim a oženil se s Kateřinou z Říčan, založil tak v Čechách vedlejší mladší linii, která se označovala taktéž přídomkem z Uherčic. Radimské panství odkoupila roce 1679 Anna Kateřina, hraběnka z Herbeštejna, která jej po šesti letech přepustila Johaně Emercianě, hraběnce Galasové.
# A. Jakub Filip (1634-1679), hrabě von Berchtold, zakladatel mladší - uherské větve ∞ Kateřina Dorota/Katharina Dorothea, svobodná paní/Freiin z Říčan († 1708) ## B. +more Antonín, hrabě von Berchtold ∞ Sophia von Egersperg ### C. Antonín ### C. František († 1793), první biskup v Banské Bystrici ### C. Josef z Berchtoldu ∞ 1750 svobodná paní Elisabeth von Paluska ## B. Jan František Ferdinand (1657 Merklín - 10. 9. 1720 Praha) ∞ 1688 hraběnka Elisabeth Regina Notthaft von Wernberg; ∞ 1691 hraběnka Uršula Barbora z Vrtby (1659-1720) ### C. Jan Antonín František Josef Ignác (15. 3. 1693 Merklín - 22. 7. 1739 Grocka, Srbsko, padl) ∞ (1724) Sophie Elisabeth Eyerl von Eyerlsberg (1704-1759) #### D. Antonín Pavel Jan Nepomuk Kajetán (10. 12. 1725 Trnava či 12. 6. 1728 Nagyszombat - 17. 6. 1795 Vídeň) ∞ (9. 2. 1752) Maria Anna Reviczky von Revisnye (1735-1755); ∞ 1770 hraběnka Terézia Nyáry de Bedegh et Berencs (* 1749) ##### E. Marie Anna Antonie (1753-1826) ∞ 1783 svobodný pán/Freiherr Karl Schell von Bauschlott († 1802) ##### E. Maria Antonín Mikuláš Petr Ferdinand Jindřich, hrabě Berchtold, svobodný pán na Uherčicích, Vratěníně a Polici (1754 - 25. 3. 1819) ∞ 1792 Marie Anna Františka Huszár de Szent-Baráth (12. 7. 1771 Trnava - 10. 11. 1847) ###### F. Antonín Maria (18. 11. 1796 Vídeň - 4. 6. 1875 Vídeň) ∞ (1833) Mathilde Strachan (12. května 1813 Londýn - 25. srpna 1899 Benátky) ####### G. Richard Karl Emanuel (23. 1. 1837 Fülek/18. 11. 1837 Milán - 2. 4. 1906 Budapešť) ∞ (23. 1. 1862 Budapešť) Elisabeth Bánffy de Losoncz (12. 4. 1841 - 15. 1. 1913) ######## H. Mikuláš (20. 12. 1862 Budapešť - 9. 7. 1911 Nagy-Oroszi) ∞ (26. 4. 1893 Teherán) Germaine Bss d'Erp de Holt et Baerlo (8. 2. 1870 Gent - po 1895) ######### I. Antonín Maria Waleran Richard Maximilian Xaver (15. 4. 1895 Teherán - 23. 10. 1915 Kukli, Volyň, padl) ######## H. Charlota (22. 12. 1864 - 1939) ∞ (1900) Alajos Szokolyi de Bernecze ####### G. Štěpán (1842-1865) ####### G. Artur (19. 2. 1843 Milán - 1929) ∞ (28. 9. 1895 Budapešť) Elisabeth Friedrich (8. 8. 1874 Vídeň - . ) ######## H. Artur-František (* 1. 10. 1896 Eggenberg bei Graz) ####### G. Marie Františka Ludovica (5. 5. 1835 - 1912) ∞ (1853) neznámý Marchese de Sant'Angelo († 1865) ####### G. Marie Gabrielle Ottilie (5. 5. 1836 - 1927) ∞ (1855) Johann Baron von Fegely ###### F. Josef (1799 - 5. 2. 1840) ∞ (1823) hraběnka Františka Romana Radetzky von Radetz (1806-1825); ∞ 1826 hraběnka Ottilie Forgach von Ghymes ####### G. Antonín (1825-1830) ####### G. Ladislav (16. 2. 1829 Gács - 12. 4. 1885 Budapešť) ∞ (1855) hraběnka Anna Török de Szendro (1836-1865); ∞ (1866) hraběnka Josephina Maria Johanna Nepomucena Török de Szendro (1834-1909) ######## H. Ladislav (1863-1877) ######## H. Kázmér (Kazimír; 14. 4. 1877 Nagykázmér - 14. 10. 1946 Bánréve) ∞ (29. 4.
Významné osobnosti
Jakub Berchtold (1585-1641), císařský rada, 1633 povýšen do stavu svobodných pánů * Adam Hynek Berchtold (1701-1786), nejvyšší komoří na Moravě * František Berchtold (1730-1793), biskup v Banské Bystrici, autor duchovní literatury * Leopold Berchtold (1759-1809), cestovatel a filantrop * Bedřich Všemír Berchtold (1781-1876), lékař a botanik * Zikmund Berchtold (1834-1900), poslanec říšské rady * Leopold Berchtold (1863-1942), diplomat, 1912-1915 rakousko-uherský ministr zahraničí. +more Po válce se stal v ČSR nežádoucí osobou, nesměl se vrátit do Buchlovic, a proto žil v Uhrách.
Erb
Šlechtický stav a erb potvrdil císař Rudolf II. bratrům Maximilanu, Hannsi, Ernstovi a Niclasi Berchtoldovým erbovní listinou z 18. +more června roku 1594. Sestával z modrého štítu, na kterém byl vyobrazen zlatý dvouocasý lev kráčející po třech návrších a držící v pravé tlapě obnažený stříbrný meč a v levé kruhový stříbrný štít s hrotem uprostřed. V modro-zlatém klenotu byla korunovaná helma s mřežovaným hledím a zcela nahoře stoupající dvouocasý lev s mečem a štítem v tlapách.
Erb svobodných pánů měl čtyři pole. Ve zlatém prvním a čtvrtém poli se nacházela rozkročená korunovaná černá orlice s rozevřenými křídly, ve druhém a třetím poli byl na černé špici sahající až k hornímu okraji vyobrazen již popsaný zlatý dvouocasý lev s mečem a štítem a zbytek pole byl vyplněn po obou stranách třemi šikmými červenými pruhy s uvnitř dvěma bílými. +more Nahoře byly vyobrazeny tři otevřené helmice, na první stála korunovaná černá orlice, na druhé onen zlatý lev s mečem a štítem a na třetí vlevo dvojité uzavřené kose červeno-stříbrně šrafované křídlo. Klenot helmice byl na pravé straně zlato-černý a na levé stříbrně-červený.
Po několika úpravách nakonec čtvrcený erb obsahoval černou říšskou orlici na zlatém poli a lva se stříbrným štítem s červeným a stříbrným kosmým pruhem.
Odkazy
Reference
Literatura
Franz Karl Wißgrill: Schauplatz des landsässigen Nieder-Österreichischen Adels, vom Herren- und Ritterstande von dem XI. Jahrhundert an, bis auf jetzige Zeiten: Bd. +more I-V. , Svazek 1, Vídeň 1794, s. 329 (německy) * František Pluskal Moravičanský: Leopold Graf von Berchtold der Menschenfreund: Mit Copien von Originalschriften des Kaisers Ferdinand II. Erzherzog Leopold Wilhelm und der Kaiserin Maria Theresia, Brno 1859 (německy).
Související články
Externí odkazy
[url=https://www.zamek-buchlovice.cz/cs/o-zamku/majitele/berchtoldove]Berchtoldové na webu buchlovického zámku[/url]