Gent

Gent (nizozemsky a německy Gent, francouzsky Gand) je město v Belgii. Leží na soutoku Šeldy a Leie přibližně 55 km západně od hlavního města Bruselu a je správním centrem vlámské provincie Východní Flandry. Dne 1. července 2019 žilo v Gentu 262 219 obyvatel a jeho rozloha činí přibližně 156 km².

Ve středověku byl Gent významným a prosperujícím centrem. Co do počtu obyvatel byl tehdy pouze nepatrně menší než Paříž a větší než například Londýn. +more Dnes je Gent univerzitním a přístavním městem. Gentský přístav se rozkládá na 36 km² a díky kanálu má spojení s mořem.

Bývalé obce

Od roku 1977 se obec Gent skládá ze 14 bývalých obcí:

Bývalé obce * I - Gent * II - Mariakerke * III - Drongen * IV - Wondelgem * V - Sint-Amandsberg * VI - Oostakker * VII - Desteldonk * VIII - Mendonk * IX - Sint-Kruis-Winkel * X - Ledeberg * XI - Gentbrugge * XII - Afsnee * XIII - Sint-Denijs-Westrem * XIV - Zwijnaarde

Dějiny

Nejstarší dějiny

Podle archeologických výzkumů bylo okolí soutoku řek Šeldy a Leie osídleno již v době kamenné a železné. Název města souvisí s jeho geografickou polohou. +more Pochází totiž pravděpodobně z keltského slova „ganda“, které se dá přeložit jako „soutok řek“. Někdy kolem začátku letopočtu se území octlo pod kontrolou Římanů a v té době na soutoku zmíněných řek začala vznikat osada. Římská nadvláda skončila na začátku 5. století, kdy do oblasti vpadli Frankové a osídlili ji.

7. - 9. století

V 7. +more století do Gentu přišel misionář sv. Amandus, bývalý šlechtic z Akvitánie, aby zde šířil křesťanství. Založil tam dvě opatství - opatství sv. Bavona (Sint-Baafsabdij) a opatství sv. Petra (Sint-Pietersabdij). Díky vytvoření nových církevních institucí se okolí Gentu stalo bezpečnou oblastí, ve které vládl pořádek. Počet obyvatel v okolí obou opatství se zvyšoval a přicházeli rovněž obchodníci z ciziny. Na počátku 9. století za vlády Karla Velikého se obě opatství rychle rozvíjela a jejich význam stoupl zejména poté, co byl jejich společným představeným jmenován Karlův životopisec Einhard.

Slibný vývoj však neměl dlouhého trvání. V letech 879-883 do města vtrhli Vikingové a vyplenili je. +more Obě opatství byla srovnána se zemí.

Období vlády flanderských hrabat

Po invazi Vikingů se stal Gent součástí flanderského hrabství, které patřilo k francouzskému království. Na místě dnešního donjonu hradu Gravensteen na levém břehu řeky Leie byla vybudována dřevěná pevnost. +more Díky tomu se oblast stala opět bezpečnou a začali se v ní usazovat obyvatelé z okolí, kteří se koncentrovali zejména v prostoru mezi Šeldou a Leie. Kvůli nárůstu počtu obyvatel bylo třeba vybudovat nové církevní budovy. Nejvýznamnější z nich byl kostel sv. Jana, dnešní katedrála sv. Bavona.

Během 11. +more až 13. století se Gent stal důležitým obchodním centrem. Jeho význam spočíval zejména v produkci kvalitního sukna, na jehož výrobě se podílela značná část pracujících obyvatel. Sukno se vyváželo do mnoha zemí, např. do Německa, do Francie, na Pyrenejský poloostrov a dokonce i do oblasti severní Afriky. Naopak do Gentu se z ciziny dováželo různé spotřební zboží; nejdůležitější dovozní surovinou však byla anglická vlna, které bylo zapotřebí pro výrobu sukna.

Společně s rozvojem průmyslu stoupal v Gentu počet obyvatel. Odhaduje se, že ve 13. +more - 15. stol. žilo ve městě přibližně 65 000 lidí a Gent byl po Paříži druhým největším městem Evropy na sever od Alp.

Hrad Gravensteen z roku 1180 Díky ekonomickému vzestupu Gentu bohatla zejména vrstva podnikatelů (původních majitelů půdy). +more Téměř výlučnou ekonomickou moc v Gentu mělo v rukou méně než padesát rodin. Flanderský hrabě Filip Alsaský měl obavy, že se tyto rodiny budou vměšovat do politických záležitostí a usilovat o osamostatnění Gentu na flanderském hrabství, a aby posílil svoji kontrolu nad městem, nechal roku 1180 přebudovat dřevěnou pevnost na levém břehu řeky Leie na kamenný hrad zvaný Gravensteen.

Majetkové rozdíly mezi majetnou a pracující vrstvou se postupně zvětšovaly a na začátku 14. +more století se situace stala neúnosnou, a to jak v Gentu, tak i v jiných flanderských městech, např. v Bruggách. Kromě toho v té době došlo ke zhoršení vztahů s francouzským králem Filipem IV. Sličným, který se snažil posílit svoji moc ve Flandrech na úkor flanderského hraběte Víta z Dampierre. Dne 11. července 1302 došlo k bitvě u Kortrijku, která bývá označována jako „bitva zlatých ostruh“. V této bitvě bojovali obyčejní občané flanderských měst společně s flanderským hrabětem proti francouzské armádě, přičemž majetné vrstvy se přidaly na stranu Francie. Oproti očekávání bitva skončila zdrcujícím vítězstvím flanderských občanů. Po této události se situace řemeslníků v Gentu zlepšila. Od té doby byli totiž řemeslníci sdruženi v cechy, které měly možnost podílet se na politickém rozhodování v městské radě.

Socha Jacoba van Arteveldeho na Vrijdagmarktu („Páteční náměstí“) K další krizi došlo během stoleté války. +moreFlanderský hrabě Ludvík I. Flanderský se tehdy přidal na stranu Francie proti Anglii. Z toho důvodu byl přerušen dovoz anglické vlny do Flander, což mělo za následek obrovský nárůst nezaměstnanosti v Gentu a dalších flanderských městech, která byla jednostranně ekonomicky závislá na produkci sukna. V této nepříznivé situaci se obyvatelé Flander bouřili a propuklo lidové povstání, v jehož čele stál bohatý měšťan z Gentu Jacob van Artevelde. Roku 1338 se Artevelde ujal vlády ve Flandrech a hrabě Ludvík I. Flanderský byl nucen uprchnout do Francie. Artevelde se rozhodl vyřešit krizi diplomatickou cestou a navázal kontakt s anglickým králem Edvardem III. Roku 1340 byl Edvard III. pozván do Gentu, kde byl veřejně prohlášen za krále Francie. Po této události byl obnoven dovoz anglické vlny a Jacob van Artevelde zůstal ve Flandrech u moci do roku 1345, kdy byl zavražděn.

Období nadvlády Burgundů

Roku 1369 se dcera posledního flanderského hraběte Ludvíka II. +more Flanderského provdala za burgundského vévodu Filipa Smělého a v letech 1384-1477 byly Flandry součástí burgundského vévodství. V období burgundské nadvlády se v Gentu objevovaly snahy o osamostatnění města, nicméně byly potlačeny. Nakonec Gent utrpěl těžkou porážku od vojska burgundského vévody Filipa III. Dobrého v bitvě u Gavere roku 1453.

Po ekonomické stránce se však Gentu i nadále dařilo, a to i přesto, že produkce sukna již nebyla tak výnosná jako dříve kvůli konkurenci výrobců v jiných městech v Brabantsku, Holandsku a Anglii. Hlavním zdrojem příjmů byl nyní obchod s obilím a s vínem.

16. a 17. století

Roku 1500 se v Gentu narodil Karel V. +more, který se později stal císařem Svaté říše římské a králem Španělska. Roku 1506 zdědil po svém otci Filipu Sličném území Burgundska, ke kterému patřila i oblast Nizozemí včetně Flander. Karel V. vedl četné války, které bylo třeba financovat, a proto roku 1537 zavedl v Nizozemí vysoké daně. To však pobouřilo gentské obyvatele, a tak roku 1539 proběhlo v Gentu povstání. Karel V. osobně přijel do Gentu a povstání tvrdě potlačil. Kromě toho na město uvalil přísný trest v podobě omezení jeho práv a vůdci povstání museli bosi a s oprátkou kolem krku prosit Karla V. o milost. Od té doby jsou obyvatelé Gentu označováni slovem „stropdrager“ (nebo zkráceně „stropke“), které se dá do češtiny přeložit jako „ten, kdo nese oprátku“.

Plán Gentu z roku 1775 Ve druhé polovině +more_století'>16. století docházelo v Gentu k náboženským konfliktům mezi protestanty a katolíky. Protestanti ničili církevní budovy jako kostely a kláštery. V letech 1577-1584 byl Gent městským státem, ve kterém vládli kalvinisté, nicméně roku 1584 španělská armáda znovu nastolila katolicismus. Mnoho lidí, zvláště protestantů, v té době odešlo do emigrace do severního Nizozemí, Německa nebo Anglie. V první polovině 17. století byly opraveny nebo znovu postaveny církevní budovy, které byly poškozeny nebo zničeny v období náboženských nepokojů.

18. a 19. století

V 18. +more a 19. stol. se v Gentu opět rozvíjel textilní průmysl a v letech 1824-1827 byl zbudován kanál spojující Gent s městem Terneuzen na pobřeží dnešního Nizozemska. Roku 1814 byla v Gentu podepsána tzv. gentská smlouva mezi Anglií a USA, ve které se obě strany dohodly na míru po anglicko-americké válce. Po belgické revoluci roku 1830 vznikla v Gentu první odborová organizace v Belgii.

20. století

Roku 1913 se v Gentu konala světová výstava EXPO a při té příležitosti byly rekonstruovány některé historické budovy, např. hrad Gravensteen. +more Během první i druhé světové války bylo město okupováno Němci a v září 1944 byly některé jeho části bombardovány. Po 2. světové válce se v Gentu rozvíjejí různá průmyslová odvětví.

Ekonomika

Z hlediska hospodářství má Gent dobrou polohu v jádrové oblasti Belgie (vlámský diamant) i celé Evropy (evropský, nebo též modrý banán). V okruhu 300 km žije přibližně 70 milionů obyvatel a nacházejí se zde velká města jako Londýn, Paříž, Amsterdam či Brusel, jakož i hustě osídlené a industrializované oblasti jako Porúří v Německu nebo Randstad v Nizozemsku. +more Gent má rovněž dobré silniční a železniční spojení a jeho přístav, třetí největší v Belgii, má díky kanálu spojení s mořem.

Gent byl významným hospodářským centrem již v období středověku, kdy byla jeho prosperita založena na produkci sukna.

Ve druhé polovině 20. století zaznamenal Gent výrazný růst ekonomické aktivity v okolí přístavu. +more Hlavním průmyslovým odvětvím v této oblasti je ocelářství, které poskytuje přibližně 6000 pracovních míst. Největším producentem oceli v Gentu je Sidmar, dceřiná společnost Arceloru, která zde vybudovala ocelárnu v 60. letech. V gentském přístavu působí rovněž automobilové společnosti Honda a Volvo; Honda využívá přístavu k dovozu aut ze Spojeného království, Japonska a USA, zatímco Volvo vyrábí osobní a nákladní automobily přímo v přístavu. Mezi další průmyslová odvětví v přístavu patří např. chemie, petrochemie, gumárenský průmysl (společnost Gates), textilní průmysl (společnost Hanes) a potravinářství (mj. společnosti Citrosuco Paulista a Dreyfus, které se zaměřují na ovocné džusy).

V posledních letech se v Gentu rozvíjejí moderní průmyslová odvětví založená na vědě a výzkumu, a to zejména v oblasti biotechnologií (např. farmacie a bioenergie). +more Gent má dobré podmínky k rozvoji těchto odvětví, neboť má jednu z nejvýznamnějších univerzit v Beneluxu a tři další vyšší školy a s více než 50 000 studenty a 7500 pracovníky ve výzkumu je největším akademickým městem ve Vlámsku.

Gent je důležitým vlámským centrem zdravotnictví a obchodu, jakož i turisticky vyhledávanou lokalitou.

Vlakové nádraží Gent-Sint-Pieters

Doprava

Gent je významným dopravním uzlem. Nacházejí se v něm dvě železniční nádraží, Gent-Sint-Pieters a Gent-Dampoort, a procházejí jím evropské silnice E40 (trasa Londýn - Istanbul) a E17 (Lisabon - Stockholm).

Z hlediska lodní dopravy je velice důležitý kanál z Gentu do Tergeuzenu v Nizozemsku, díky kterému má gentský přístav spojení se Severním mořem. Kanály spojují Gent rovněž s Bruggami a Ostende.

Městskou hromadnou dopravu v Gentu zajišťuje vlámská společnost De Lijn. Její síť zahrnuje tři tramvajové linky a několik autobusových linek. +more V letech 1989 až 2009 existovala jedna trolejbusová linka (v té době jediná v Belgii).

Roku 1996 byla v části gentského centra vytvořena pěší zóna a zakázán průjezd motorových vozidel. Od té doby má Gent největší městské centrum bez automobilového provozu v Belgii. +more Do pěší zóny mají neomezený přístup cyklisté. Motorová vozidla se mohou po pěší zóně pohybovat se zvláštním povolením - to se týká např. hromadné dopravy, zásobování, zdravotní služby, taxislužby a automobilů místních obyvatel.

Obyvatelstvo

Dne 1. července 2005 mělo město Gent 231 671 obyvatel a v okresu Gent žilo 506 596 obyvatel. +more Nezaměstnanost činila dne 1. ledna 1999 7,3 %, což je méně než belgický průměr 9,5 %. 63 % zaměstnaných pracuje ve službách, 25 % v průmyslu a 12 % jsou soukromníci (údaje z roku 1995). Každý den dojíždí do Gentu za prací 35 000 lidí.

Vývoj počtu obyvatel

Colors= id:a value:gray(0.9) id:b value:gray(0.7) id:c value:rgb(1,1,1) id:d value:rgb(0.7,0.8,0.9) id:e value:rgb(0.6,0.7,0.8)

ImageSize = width:750 height:373 PlotArea = left:50 bottom:30 top:30 right:30 DateFormat = x.y Period = from:0 till:280000 TimeAxis = orientation:vertical AlignBars = justify ScaleMajor = gridcolor:b increment:35000 start:0 ScaleMinor = gridcolor:a increment:7000 start:0 BackgroundColors = canvas:c

BarData= bar:1806 text:1806 bar:1816 text:1816 bar:1830 text:1830 bar:1846 text:1846 bar:1856 text:1856 bar:1866 text:1866 bar:1876 text:1876 bar:1880 text:1880 bar:1890 text:1890 bar:1900 text:1900 bar:1910 text:1910 bar:1920 text:1920 bar:1930 text:1930 bar:1947 text:1947 bar:1961 text:1961 bar:1970 text:1970 bar:1977 text:1977 bar:1980 text:1980 bar:1990 text:1990 bar:2000 text:2000 bar:2006 text:2006

PlotData= color:d width:20 align:left

bar:1806 from:0 till: 58199 bar:1816 from:0 till: 61147 bar:1830 from:0 till: 83783 bar:1846 from:0 till: 102977 bar:1856 from:0 till: 108925 bar:1866 from:0 till: 115354 bar:1876 from:0 till: 127653 bar:1880 from:0 till: 131431 bar:1890 from:0 till: 148729 bar:1900 from:0 till: 160133 bar:1910 from:0 till: 166445 bar:1920 from:0 till: 167042 bar:1930 from:0 till: 170358 bar:1947 from:0 till: 166096 bar:1961 from:0 till: 157811 bar:1970 from:0 till: 148860 bar:1977 from:0 till: 139812

color:e width:20 align:left bar:1977 from:139812 till:248657 bar:1980 from:0 till: 241695 bar:1990 from:0 till: 230543 bar:2000 from:0 till: 224180 bar:2006 from:0 till: 233120

PlotData=

bar:1806 at: 58199 fontsize:s text: 58. 199 shift:(-10,5) bar:1816 at: 68147 fontsize:S text: 61. +more147 shift:(-10,5) bar:1830 at: 83783 fontsize:S text: 83. 783 shift:(-10,5) bar:1846 at: 102977 fontsize:S text: 102. 977 shift:(-10,5) bar:1856 at: 113925 fontsize:S text: 108. 925 shift:(-10,5) bar:1866 at: 125354 fontsize:S text: 115. 354 shift:(-10,5) bar:1876 at: 137653 fontsize:S text: 127. 653 shift:(-10,5) bar:1880 at: 146431 fontsize:S text: 131. 431 shift:(-10,5) bar:1890 at: 158729 fontsize:S text: 148. 729 shift:(-10,5) bar:1900 at: 170133 fontsize:S text: 160. 133 shift:(-10,5) bar:1910 at: 180445 fontsize:S text: 166. 445 shift:(-10,5) bar:1920 at: 167042 fontsize:S text: 167. 042 shift:(-10,5) bar:1930 at: 180358 fontsize:S text: 170. 358 shift:(-10,5) bar:1947 at: 166096 fontsize:S text: 166. 096 shift:(-10,5) bar:1961 at: 157811 fontsize:S text: 157. 811 shift:(-10,5) bar:1970 at: 148860 fontsize:S text: 148. 860 shift:(-10,5) bar:1977 at: 139812 fontsize:S text: 139. 812 shift:(-10,5) bar:1977 at: 253657 fontsize:S text: 248. 657 shift:(-10,5) bar:1980 at: 243695 fontsize:S text: 241. 695 shift:(-10,5) bar:1990 at: 233543 fontsize:S text: 230. 543 shift:(-10,5) bar:2000 at: 224180 fontsize:S text: 224. 180 shift:(-10,5) bar:2006 at: 233120 fontsize:S text: 233. 120 shift:(-10,5).

* Zdroj: NIS. Poznámka: údaje z let 1806 až 1970 včetně jsou výsledky sčítání lidu z 31. +more prosince; od roku 1977 se uvedený počet obyvatel vztahuje k 1. lednu * 1927: připojení části území obcí Desteldonk, Ertvelde, Evergem, Kluizen, Mendonk, Oostakker, Sint-Kruis-Winkel a Zelzate (+ 8 km² a 1250 obyvatel) * 1965: připojení obcí Desteldonk, Mendonk a Sint-Kruis-Winkel a části území obcí Kluizen, Oostakker, Wachtebeke a Zaffelare. (+ 31,08 km² a 3200 obyvatel) * 1977: připojení obcí Afsnee, Drongen, Gentbrugge, Ledeberg, Mariakerke, Oostakker, Sint-Amandsberg, Sint-Denijs-Westrem, Wondelgem, Zwijnaarde; územní změny mezi obcemi Gent (Zwijnaarde) a Merelbeke (rozšíření Gentu: + 87,34 km² a 108 952 obyvatel).

Školství

Celkově se v Gentu nachází více než 300 různých vzdělávacích zařízení, z toho 82 základních a 61 středních škol. Gentské školy navštěvuje celkem přibližně 80 tisíc žáků a studentů, z nichž 58 tisíc žije přímo v Gentu.

Gentská univerzita patří mezi nejvýznamnější univerzity v Beneluxu. Zahrnuje 11 fakult a studuje na ní přibližně 27 tisíc studentů, z nichž 1900 jsou cizinci.

Cestovní ruch

Gent je turisticky atraktivní díky vodním kanálům, muzeím a zejména díky velkému množství zachovalých středověkých staveb v centru města. Přesto jej v oblasti turistického ruchu zastiňují nedaleké Bruggy. +more Je to způsobeno tím, že v 18. a 19. století gentské památky trpěly průmyslovou činností a došlo ke znečištění ovzduší. Od té doby se však situace zlepšila zejména díky rekonstrukci historických budov.

Zajímavá místa v centru

+morejpg|náhled'>Panoramatický pohled na nábřeží Graslei * Tři gentské věže ** Katedrála sv. Bavona (St-Baafskathedraal), původně kostel sv. Jana (Sint-Janskerk) ** Zvonice (Belfort) ** Kostel sv. Mikuláše (St-Niklaaskerk) * Radnice (Stadhuis) * Hrad Gravensteen * Nábřeží Graslei se zachovalými cechovními domy, z nichž některé pocházejí již z 12. stol.

Fotografie

Soubor:GentStadhuis. JPG|Gentská radnice Soubor:BelfortGent. +morejpg|Gentská zvonice (Belfort); za ní je vidět kostel sv. Mikuláše (St-Niklaaskerk) Soubor:Altar Nicholas church Gent. jpg|Oltář v kostele sv. Mikuláše Image:Ghent Sint-Niklaaskerk. JPG|Kostel sv. Mikuláše Image:Gent van de Kraanlei. jpg|Pohled z nábřeží Kraanlei Soubor:Ghent Cathedral. JPG|Katedrála sv. Bavona Soubor:Sint-anna. jpg|Kostel sv. Anny Soubor:Gent 3. 73224E 51. 05264N. jpg|Družicový snímek Gentu File:Ghent hist centrum 2. jpg|Lodní kanál.

Významné osobnosti

+more_1548_(Tiziano_Vecellio. )_066. jpg|náhled'>Císař Karel V. , narozený v Gentu roku 1500 Socha Jacoba van Arteveldeho na Vrijdagmarktu * Svatý Bavo, patron Gentu (589-654) * Jindřich z Gentu, scholastický filosof (cca 1217-1293) * Jacob van Artevelde, státník a politický vůdce (cca 1290-1345) * Jan z Gauntu, vévoda z Lancasteru (1340-1399) * Jan van Eyck, malíř (cca 1385-1441) * Hugo van der Goes, malíř (cca 1440-1482) * Jacob Obrecht, renesanční hudební skladatel (cca 1457-1505) * Karel V. , císař Svaté říše římské (1500-1558) * Daniel Heinsius, nizozemský renesanční učenec (1580-1655) * Caspar de Crayer, malíř (1582-1669) * Jan Frans Willems, spisovatel (1793-1846) * Ludvík XVIII. , francouzský král, strávil v exilu v Gentu sto dní Napoleonovy vlády roku 1815 * Charles John Seghers, jezuitský kněz a misionář (1839-1886) * Victor Horta, secesní architekt (1861-1947) * Maurice Maeterlinck, básník, dramatik, esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1862-1949) * Leo Baekeland, chemik a vynálezce bakelitu (1863-1944) * Pierre Louÿs, básník a spisovatel (1870-1925) * Corneille Jean François Heymans, psycholog a nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství (1892-1968) * Benedikt Roezl, český cestovatel, objevitel a zahradník zde pracoval pro zahradnictví van Houtte.

Partnerská města

Tallinn, Estonsko * Nottingham, Spojené království * Wiesbaden, Německo * Kanazawa, prefektura Išikawa, Japonsko * Melle, Německo * Mohammedia, Maroko * Saint-Raphaël, Francie * Des Moines, Iowa, USA

Poznámky

Externí odkazy

[url=http://www. gent. +morebe]Oficiální stránky Gentu[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20150214223454/https://www. gent. be/]Bývalé oficiální stránky města[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070715044357/http://www. flandry. cz/gent]Gent, Oficiální zastoupení belgických Flander v ČR[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070930075305/http://www. nihaoouzhou. com/articles/read/20/102/en/]Ekonomika Gentu[/url] * [url=http://www. ugent. be]Oficiální stránky gentské univerzity[/url] * [url=http://www. havengent. be]Oficiální stránky gentského přístavu[/url] * [url=http://www. trabel. com/gent. htm]Turistické informace o Gentu[/url] * [url=http://www. ikoktejl. cz/win/magaziny/koktejl/MKmesto/mesto0405. html]„Gent a jeho zvoník“[/url] - reportáž o Gentu z magazínu Koktejl.

Kategorie:Přístavní města v Belgii Kategorie:Města ve Vlámsku Kategorie:Obce v provincii Východní Flandry