Cesko.wiki Odbory
Author
Albert FloresOdbory jsou organizace zaměřené na zastupování pracovníků v právních a sociálních záležitostech. Jejich hlavním cílem je zlepšování pracovních podmínek a ochrana práv pracovníků. Odbory v České republice mají dlouhou historii a jsou organizovány na místní, národní i mezinárodní úrovni. Struktura odborů v Česku se skládá z odborových organizací, které zastupují různé odvětví pracovníků, a ze zastupitelských orgánů, které jsou voleny do funkcí odborového představenstva. Odbory se angažují ve vyjednáváních o kolektivních smlouvách, bojují za zvýšení minimální mzdy a zlepšení pracovního prostředí. Důležitou roli hrají také odborové odvody, které pracovníci platí za členství v odborech. Tyto finanční prostředky jsou pak používány na financování odborových aktivit a poskytování právní a sociální pomoci členům. Odbory jsou klíčovým hráčem ve vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a jejich úsilí směřuje k sociální spravedlnosti a rovnováze mezi oběma stranami pracovního vztahu.
Dům odborových svazů v Praze, dříve Ústřední rada odborů Odbory jsou zvláštním druhem občanského sdružení, které hájí pracovní, hospodářské, politické, sociální a jiné zájmy zaměstnanců a jsou jejich zástupci v rámci sociálního dialogu. Ty jsou ze zákona jedinými legitimními zástupci všech zaměstnanců v právním slova smyslu v pracovně - právních vztazích. Úlohou odborů v podmínkách tržní ekonomiky v souladu se zákoníkem práce a Listinou práv a svobod je formulovat, obhajovat a prosazovat zájmy a potřeby zaměstnanců. Toto se týká i zaměstnanců odborově neorganizovaných, neboť odbory mají pravomoc vyjadřovat obecný zájem všech zaměstnanců. Cílem odborů je zpravidla zajišťovat zvyšování mezd. Cesty odborů k tomuto kroku jsou následující: * omezování nabídky práce - bariéry v přistěhovalectví prosazované přes vlády států, omezování pracovní doby, garantovaná délka učební doby, prodlužování dovolené, * zvyšování minimální mzdy, * stimulace poptávky po práci - odbory mohou prosazovat přes vládu zvýšení dovozních kvót zahraniční produkce, propagovat domácí produkci s cílem zajistit její větší odbyt, stimulovat export, žádat od státu vytváření nových pracovních příležitostí.
České odbory
Vznik odborového hnutí v našich zemích spadá již do existence habsburské monarchie. Bylo těsně spojeno s dělnictvem a jeho spolky. +more Nejstarší a nejpočetnější odborovou organizací v Čechách a na Moravě se stalo Odborové sdružení československé - OSČ. Bylo založeno roku 1897 v pražském Karlíně. Tato organizace byla těsně spjata (jako dosud) se Sociální demokracií. V meziválečné ČSR pak sdružovala více než padesát odborových organizací.
Odborové organizace, ČMKOS
Odborová organizace vzniká dnem své evidence v resortu občanských sdružení vedené Ministerstvem vnitra ČR. Evidencí dostává odborová organizace právní subjektivitu. +more Sdružením odborových organizací vznikají odborové svazy. Zaměstnanci se sdružují v odborových organizacích, které jsou vytvářeny na odvětvovém nebo profesním principu. Profesní princip je založen na sdružení zaměstnanců stejného povolání - profese.
Odborovou organizací jsou také odborové konfederace sdružující zpravidla jednotlivé odborové svazy. Největší odborovou konfederací v naší zemi je Českomoravská konfederace odborových svazů - ČMKOS. +more Je členem Mezinárodní konfederace svobodných odborů. ČMKOS má pravomoc jednat s nejvyššími představiteli státu, tj. prezidentem, parlamentem, vládou a ostatními orgány státní moci, správy a samosprávy, s organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností i mnoha ostatními. Na úrovni podniku působí podnikové odborové organizace. Odbory jsou i jedním z nejvýznamnějších subjektů kolektivního pracovního práva.
Odborové organizace vznikají nezávisle na státu sdružením nejméně tří zaměstnanců. Jejich postavení vychází i z těchto mezinárodních smluv a dokumentů - Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt hospodářských, sociálních a kulturních práv, Evropská sociální charta a úmluvy Mezinárodní organizace práce.
Odborově se organizovat je v současné době zakázáno pouze vojákům z povolání podle §45 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání. +more Práva odborů jsou obsažena zejména v Zákoníku práce i v jiných právních předpisech.
Odbory po roce 1989
Od listopadu 1989 prošly odbory zásadní transformací. V roce 1990 došlo k odstranění monopolního postavení dřívější jednotné odborové organizace Revolučního odborového hnutí (ROH). +more Dalším legislativním opatřením v témže roce bylo úplné odstátnění odborů. Tím byly odstraněny jejich dosavadní pravomoci, které jim náležely místo státních orgánů. Nadále však zůstal finanční příspěvek od jednotlivých členů v organizovaných odborech, a to 1 % čisté mzdy.
Nejdůležitější zákon týkající se odborů - a to vztahů mezi odbory a zaměstnavateli - byl Zákon č. 2/1991 o kolektivním vyjednávání. +more Na odbory (bývalé ROH) bývalo v 90. letech pohlíženo často s despektem. K jejich oživení došlo až od poloviny 90. let. Mezi nejvýznačnější události patřil V. sjezd ČMKOS v dubnu 2010. Boj proti tehdejší vládě zahájily odbory úspěšnou propagační kampaní „Otevřete oči”. ČMKOS začalo spolupracovat s organizacemi tělesně postižených a alternativními občanskými iniciativami. Protestní akce, pořádané hlavně odbory, vyvrcholily obrovskou manifestací „Stop vládě” 20. 4. 2012 v Praze, které se zúčastnilo více než 100 tisíc občanů. Odbory však kromě protestů představily veřejnosti i vlastní pohled na řešení krizových situací ve společnosti.
Odbory v současnosti pořádají také pravidelné výjezdy do regionů, kde poskytují především právní poradenství a informují o kolektivním vyjednávání. Hlavní představitelé odborů vystupují se svými požadavky občas i v médiích. +more Snaží se spolupracovat s vládou i s oběma komorami parlamentu. V čele ČMKOS stojí od roku 2014 Josef Středula, který do té doby působil jako předseda Odborového svazu KOVO.
Současnost odborového hnutí
Odbory v současnosti získávají jen obtížně nové členy, hlavně mladé lidi. Většina odborových centrál má také problém s úbytkem členské základny. +more Důvody poklesu členství v odborových organizacích jsou: časté změny v podmínkách trhu práce, restrukturalizace odborových hospodářských odvětví a privatizace v podnikové sféře, snižování počtu výrobních podniků. Dochází i k rozpadu tradičních skupin zaměstnanců, kteří pracují ve směnách, lidé mají méně možností setkávat se společně na pracovišti. Mnohé podniky patří zahraničním investorům. Odbory v současné době mají poněkud slabší právní postavení, zejména v souvislosti s možnostmi ovlivnit dnes poměrně časté propouštění zaměstnanců.
Odkazy
Literatura
BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo, Praha, nakl. +more C. H. BECK, 2010. * Kolektiv autorů ČMKOS a ASO. Sociální dialog v České republice. Praha, ČMKOS 2008. * KRAFT, Jiří, BEDNÁŘOVÁ, Pavla, KOCOUREK, Aleš. Ekonomie I. Liberec: Technická univerzita, 2011. * KROUPA, Aleš a kol. Odbory, zaměstnavatelé, sociální partneři - odborová organizovanost v ČR a hlavní fakty jejího vývoje. Praha, VÚPSV, 2004. * POKORNÝ, Jiří, KRATINOVÁ, Alžběta, JONÁKOVÁ, Anna, ŠULC, Jaroslav a MARTINEK, Dušan. Historie, odbory a společnost: cesta k lepší budoucnosti. Praha: ČMKOS, 2020. * ŠUBRT, Bořivoj. Odbory, zaměstnavatelé a právo. Karviná: nakl. Paris, 1995.
Externí odkazy
Příklad internetových stránek a služeb základní organizace [url=HTTPS://www.odbory-bosch.cz]Odbory Bosch[/url]