Cesko.wiki Odbory
Author
Albert FloresOdbory jsou organizace zaměřené na zastupování pracovníků v právních a sociálních záležitostech. Jejich hlavním cílem je zlepšování pracovních podmínek a ochrana práv pracovníků. Odbory v České republice mají dlouhou historii a jsou organizovány na místní, národní i mezinárodní úrovni. Struktura odborů v Česku se skládá z odborových organizací, které zastupují různé odvětví pracovníků, a ze zastupitelských orgánů, které jsou voleny do funkcí odborového představenstva. Odbory se angažují ve vyjednáváních o kolektivních smlouvách, bojují za zvýšení minimální mzdy a zlepšení pracovního prostředí. Důležitou roli hrají také odborové odvody, které pracovníci platí za členství v odborech. Tyto finanční prostředky jsou pak používány na financování odborových aktivit a poskytování právní a sociální pomoci členům. Odbory jsou klíčovým hráčem ve vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a jejich úsilí směřuje k sociální spravedlnosti a rovnováze mezi oběma stranami pracovního vztahu.
Dům odborových svazů v Praze, dříve Ústřední rada odborů Odbory jsou právnickou osobou ve formě sdružení - především zaměstnanců, založené s cílem prosazovat pracovní, hospodářské, politické, sociální a jiné zájmy svých členů. Po rekodifikaci soukromého práva k 1. lednu 2014 se na odborovou organizaci používá přiměřeně úprava spolkového práva.
Odbory jsou v souladu s Listinou základních práv a svobod a zákoníkem práce zástupcem zaměstnanců. Odborům náleží u zaměstnavatele právo na
* informace (např. o ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele) * projednání (např. +more při stanovení výše náhrady majetkové škody zaměstnance) * kontrolu (např. nad stavem pracovních podmínek a BOZP) * spolurozhodování (např. při vydávání plánu čerpání dovolené) * kolektivní vyjednávání a uzavírání kolektivních smluv.
Odbory jednají jménem pracovníků, které zastupují, pokud jednají se zaměstnavatelem v otázkách vlastních pracovních podmínek (např. úprava pracovní doby, odměňování), nebo státem (typicky na Tripartitě), například ohledně výše mezd nebo pracovních podmínek.
Sdružování do odborových organizací se v České republice řídí obecnou úpravou o sdružování (zákonem č. 89/2012 Sb. +more, občanský zákoník, předtím zákon č. 83/1990 Sb. , o sdružování občanů) a mezinárodními úmluvami, zejm. Úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat.
Vznik odborů
Odborová organizace je právnická osoba, která vzniká následující den po dni, kdy byla příslušnému rejstříkovému soudu doručena informace o založení odborové organizace (nemůže návrh odmítnout). Jedná se o tzv. +more evidenční princip. * Odborové organizace vznikají nezávisle na státu a jejich počet není omezen, a to ani v rámci celé České republiky, ani u jednoho zaměstnavatele. * Omezování počtu odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňování některých z nich v podniku nebo v odvětví. Činnost odborových organizací může být omezena zákonem jen, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých.
Odborové organizace mohou vytvářet organizačně vyšší celky, tzv. odborové svazy, povětšinou dle profesního zaměření. +more Odborové svazy sdružují více odborových organizací a mohou uzavírat kolektivní smlouvy vyššího stupně. Odborové svazy mohou rovněž vytvářet společnou organizaci, jako např. Českomoravskou konfederaci odborových svazů, která následně zastupuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců a členů odborů na vrcholné - celostátní úrovni jako člen Rady hospodářské a sociální dohody (tzv. Tripartita).
Povinnosti zaměstnavatele
Oznamovací povinnosti
Rozsah informačních a projednávacích oprávnění vyplývá z ust. § 287 zákoníku práce.
Zaměstnavatel je povinen informovat odborovou organizaci zejména o:
* vývoji mezd nebo platů, * vývoji průměrné mzdy nebo platu a jejích jednotlivých složek včetně členění podle jednotlivých profesních skupin, není-li dohodnuto jinak.
Povinná jednání
Zaměstnavatel je povinen s odborovou organizací projednat:
* ekonomickou situaci zaměstnavatele, * množství práce a pracovní tempo, * změny organizace práce, * systém odměňování a hodnocení zaměstnanců, * systém školení a vzdělávání zaměstnanců, * opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší než 15 let a fyzických osob se zdravotním postižením, včetně podstatných záležitostí péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, organizování sociálních, kulturních a tělovýchovných potřeb zaměstnanců, * další opatření týkající se většího počtu zaměstnanců.
V některých zemích mají odbory v zákonech zakotvenu značnou svobodu. V jiných jsou politickým nebo vojenským režimem utlačovány, mají minimální, nebo žádnou svobodu a členové riskují násilí nebo dokonce smrt.
Povinnost ke kolektivnímu vyjednávání
Zaměstnavatel je povinen po předložení návrhu kolektivní smlouvy s odborovou organizací jednat o uzavření smlouvy (v souladu se zákonem o kolektivním vyjednávání).
Vyhledávání odborů v ČR
Odbory lze v České republice vyhledávat na odkazu https://or. justice. +morecz/ podle názvu apod. , jsou součástí tzv. Veřejných rejstříků obdobně jako spolky. Lze také na odkazu https://wwwinfo. mfcr. cz/ares/ares_es. html. cz vyhledat ekonomické subjekty podle právní formy 703 - Odborová organizace a organizace zaměstnavatelů.
Odkazy
Reference
Literatura
POKORNÝ, Jiří, Alžběta KRATINOVÁ, Anna JONÁKOVÁ, Jaroslav ŠULC a Dušan MARTINEK. Historie, odbory a společnost: cesta k lepší budoucnosti. Praha: ČMKOS, 2020.
Externí odkazy
Příklad internetových stránek a služeb základní organizace [url=HTTPS://www.odbory-bosch.cz]Odbory Bosch[/url]