Sinzendorfové

Hrad Veveří byl v letech 1707-1804 oblíbeným letním sídlem rodu Sinzendorfů Zámek Židlochovice nechal hrabě Filip Ludvík Václav přestavět na okázalou barokní rezidenci Sinzendorfové patřili k předním šlechtickým rodům habsburské monarchie. Původně hornorakouský rod, v roce 1654 povýšený do hraběcího a v roce 1803 do knížecího stavu. Výrazně se uplatnili v době vlády císařů Leopolda I., Josefa I. a Karla VI., kdy zastávali vysoké státní a dvorské úřady. Jejich zásluhy o monarchii byly několikrát oceněny, celkem šest příslušníků rodu získalo Řád zlatého rouna. Po meči vymřeli v roce 1822.

Historie

Klasicistní vstupní průčelí zámku Ernstbrunn, který byl v letech 1592-1822 hlavním sídlem starší rodové větve Svůj původ odvozovali od hrabat z Altdorfu a s nimi od Jindřicha Bavorského z rodu Welfů. +more Jméno nesli po hradu Sinzendorf v Horním Rakousku. Prvním známým Sinzendorfem byl Jindřich, který žil okolo roku 1044.

Na začátku 16. století se rozdělili do dvou hlavních rodových větví - starší ernstbrunnské, podle zámku Ernstbrunn v Rakousku a mladší fridavské, později zvané neuburské, podle dolnorakouského zámku Fridau a hrabství Neuburg am Inn. +more Říšskými svobodnými pány se stali v roce 1610.

V roce 1654 koupili říšské hrabství Rheineck, stali se tak říšskými hrabaty a směli usednout do vestfálského kolegia na Říšském sněmu. V roce 1665 získali hrabství Thannhausen a s ním i přístup do kolegia švábského. +more Dědičně jim byl přiznán úřad pokladníků Svaté říše římské. Tato povýšení jim vynesla polepšení rodového erbu a titulu, který zněl: Dědičný pokladník Svaté říše římské, hrabě z Rheinecku, hrabě a pán ze Sinzendorfu a Thannhausenu, svobodný pán z Ernstbrunnu (něm. Heiliges Romisches Reichs Erbschatzmeister und Burggraf zu Rheineck, Graf und Herr von Sinzendorf und Thannhausen, Freiherr auf und zu Ernstbrunn). V Dolním Rakousku pak dědičně drželi úřady nejvyššího zemského kráječe, sudího a štítonoše (něm. Oberst Erbland Vorschneider, Kampfrichter und Schieldträger).

Od 17. století patřili k největším pozemkovým vlastníkům v Rakousku. +more V jejich majetku se nacházela panství Ernstbrunn, Klement, Stronsdorf, Streitdorf, Steinabrunn, Steinbrunn, Stinkenbrunn, Enzersdorf im Thale, Hagenberg, Fridau, Neuburg am Inn (dnes v Německu), Gföhl, Jaidhof a další.

V šedesátých letech 17. +more století se začali usazovat také v Čechách a na Moravě. Přechodně drželi Konopiště, Postoloprty, Jinonice, Kynšperk nad Ohří a další menší statky. Příslušníci starší rodové větve pak dlouhodobě vlastnili od roku 1665 Planou a Kočov, v roce 1707 získali Veveří a Říčany a v roce 1711 koupili Trpísty a Třebel. Mladší rodové větvi patřily od roku 1697 jihomoravské Židlochovice.

Erb

Sinzendorfský erb nad branou zámku Hagenberg +morejpg|thumb|Filip_Ludvík_Václav_hrabě_ze_Sinzendorfu_jako_rytíř_Řád_zlatého_rouna'>Řádu zlatého rouna Jiří Ludvík hrabě ze Sinzendorfu, prezident dvorské komory Neuburg am Inn, sídlo mladší rodové větve Původním erbem byl uprostřed dělený, nahoře modrý a dole červený štít, se třemi stříbrnými, šachovnicově uspořádanými kvadráty. Po polepšení erbu v roce 1654 byl štít znovu dělený, dolní polovina nesla původní erb, zatímco v horním červeném poli se třpytila zlatá říšská koruna, symbolizující dědičný úřad říšských pokladníků.

Sinzendorf a Zinzendorf

Rodové jméno Sinzendorf bývá často mylně, a vzhledem k rozdílu v jediné hlásce nepřekvapivě, zaměňováno se jménem šlechtického rodu Zinzendorf. Zinzendorfové z Pottendorfu však mají zcela odlišný původ i erb, takže se nejedná o příbuzné rody. +more Spřízněni byli pouze sňatkem, když se v roce 1655 hrabě Rudolf ze Sinzendorfu oženil s Evou Zuzanou ze Zinzendorfu.

Významní představitelé rodu

Starší rodová větev Ernstbrunn

Jáchym ze Sinzendorfu (1544-1594) - císařský legát a vyslanec u sultánského dvora v Cařihradu, vůdce diplomatického poselstva do Osmanské říše v letech 1577-1582.

* Jan Jáchym hrabě ze Sinzendorfu (po r. 1610-1665) - vnuk Jáchyma, nejvyšší dvorský kancléř, v roce 1665 zakoupil panství Planá a Kočov.

* Jan Weikard hrabě ze Sinzendorfu (1656-1715) - nejstarší syn Jana Jáchyma, zastával úřad nejvyššího sokolníka císařského dvora ve Vídni, od roku 1707 majitel panství Veveří a Říčany, v roce 1711 koupil Trpísty a Třebel.

* Adolf Michal hrabě ze Sinzendorfu (1659-1700) - mladší syn Jana Jáchyma, člen diplomatického poselstva hraběte Wolfganga z Oettingen-Wallersteinu do Osmanské říše, v Cařihradu zemřel.

* Rudolf hrabě ze Sinzendorfu (1636-1677) - mladší bratr Jana Jáchyma, uznávaný státník a diplomat, říšský dvorský rada, postupně byl císařským vyslancem ve Švédsku, Dánsku, Holandsku, Falci a Braniborsku.

* Rudolf Zikmund hrabě ze Sinzendorfu (1670-1747) - syn Rudolfa, v letech 1711-1724 zastával funkci nejvyššího komorníka a v letech 1724-1747 nejvyššího hofmistra císařského dvora. V roce 1712 získal Řád zlatého rouna.

* August Jáchym hrabě ze Sinzendorfu (1671-1716) - nejmladší syn Rudolfa, poručík císařské armády a plukovník dragounského regimentu, v roce 1707 vyzval ve Vídni k souboji hraběte Leopolda Rombalda Collalta, kterého usmrtil. V důsledku Collaltovy smrti přešlo na základě dědického testamentu panství Veveř a Říčany do majetku hraběte Jana Weikarda ze Sinzendorfu.

* Prosper Antonín hrabě ze Sinzendorfu (1700-1756) - nejstarší syn Jana Weikarda, císařský tajný komoří a kancléř Karla VI. ; roku 1723 se oženil a Marií Filipínou z Althanu (1705-1730); měli tři syny: Václav Jan Gustav (1724-1773), Bedřich Ludvík (1726-1783) a František Antonín (1729/1730-1772). +more V letech 1723-1729 dal v Trpístech vybudovat reprezentační vrcholně barokní zámek se zahradou. Barokní úpravy provedl i na hradě Veveří.

* František Václav hrabě ze Sinzendorfu (1724-1792) - vnuk nejmladšího bratra Jana Weikarda, majitel fideikomisu Planá a Kočov, v letech 1772-1778 byl viceprezidentem nejvyššího soudního úřadu ve Vídni (něm. Oberste Justizstelle Vicepräzident), v roce 1782 získal Řád zlatého rouna.

* Prosper kníže ze Sinzendorfu (1751-1822) - vnuk Prospera Antonína, v roce 1803 byl povýšen do knížecího stavu, v roce 1808 se stal rytířem Řádu zlatého rouna. Postupně zdědil všechna rodová panství po zemřelých příbuzných, ale protože byl sám svobodný a bez potomků, začal se rozsáhlého majetku zbavovat. +more V roce 1793 prodal Trpísty, v roce 1804 Veveří, z českých panství si ponechal pouze Planou. Trvale se usadil na zámku Ernstbrunn, kde provedl výrazné klasicistní stavební úpravy a založil anglický park. Jeho smrtí v roce 1822 sinzendorfský rod po meči vymřel.

* Marie Anna hraběnka ze Sinzendorfu (1758-1842) - sestra knížete Prospera, poslední členka rodu.

* Valburga hraběnka ze Sinzendorfu (1763-1836) - sestřenice knížete Prospera, byla nejvyšší představenou Ústavu šlechtičen a Mariánské školy v Brně.

Mladší rodová větev Neuburg

Jiří Ludvík hrabě ze Sinzendorfu (1616-1681) - prezident dvorské komory, v roce 1663 získal Řád zlatého rouna. Všechny jeho předchozí záslužné skutky zastínila skandální aféra z roku 1679, kdy byl nařčen a o rok později usvědčen z podvodu, korupce, padělání a zpronevěry asi 2 milionů zlatých ze státní pokladny. +more Byla mu nařízena zpětná úhrada 1. 970. 000 zlatých a odchod ode dvora.

* Filip Ludvík Václav hrabě ze Sinzendorfu (1671-1742) - syn Jiřího Ludvíka, nejvýznamnější člen rodu, v letech 1715-1742 nejvyšší rakouský dvorský kancléř. V roce 1712 získal Řád zlatého rouna. +more Od své manželky a její sestry koupil v roce 1697 panství a zámek Židlochovice, který nechal v letech 1722-1728 podle plánů Josefa Emanuela Fischera z Erlachu přestavět na reprezentační barokní rezidenci.

* Jan Vilém hrabě ze Sinzendorfu (1697-1776) - starší syn Filipa Ludvíka Václava, v roce 1744 se stal rytířem Řádu zlatého rouna. Po otcově smrti prodal židlochovické panství hraběti Leopoldovi z Dietrichsteina.

* Filip Ludvík hrabě ze Sinzendorfu (1699-1747) - mladší syn Filipa Ludvíka Václava, v roce 1727 se stal kardinálem, v letech 1726-1732 byl biskupem rábským a v letech 1732-1747 biskupem vratislavským. Ve Vratislavi zemřel a v tamější katedrále sv. +more Jana Křtitele je pochován.

Příbuzenstvo

Sňatky byli spřízněni mimo jiné s Althany, Nostici, Kinskými, Harrachy, Trauttmansdorfy, Fürstenberky, Eggenbergy, Valdštejny a již zmiňovanými Zinzendorfy.

Odkazy

Reference

Literatura

Katharina Arnegger, Das Geschlecht der Sinzendorf, Disertační práce, Vídeň 2000. * Karel Eichler, Paměti panství veverského, Brno 1891.

Související články

Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

Externí odkazy

Kategorie:Rakouské šlechtické rody Kategorie:Německé šlechtické rody Kategorie:Mediatizované rody