Cesko.wiki Pravěk
Author
Albert FloresPravěk je druhým hlavním dějinným obdobím za nejstarší paleolitickou kulturou, které se obvykle rozlišuje ve tři podobdobí - starší, střední a mladší pravěk. Využíváme hlavně archeologických vykopávek, ze kterých získáváme informace o životě pravěkého člověka. Nejstarší pravěk je pak z období nejstarší paleolitické kultury a zahrnuje například doby ledové a meziledové. Střední pravěk je pak spojen s mnoha novými technologiemi a objevy, jako jsou například zemědělství, keramika a první stavby. Mladší pravěk, který zasahuje až do vrcholného starověku, je pak bohatý na různé kultury a vznik nových civilizací. Celé období pravěku je důležité pro porozumění a studium minulosti a vývoje lidstva.
Pravěk je tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nejsou známy a nezachovaly se žádné písemné prameny, jde tedy o období do vzniku písma. V populární literatuře, v médiích atd. se někdy užívá i v širším smyslu pro celou minulost Země či Vesmíru. Nicméně pojem vznikl v 19. století v archeologii a pokud se v učebnicích a odborné literatuře používá, znamená dějiny společností a kultur, které neznaly písmo nebo nezanechaly písemné stopy, předhistorii či prehistorii.
Pravěk zahrnuje období vzniku a vývoje člověka, lidské společnosti a kultury od nejstarších nálezů (asi 3 miliony let př. n. +more l. , rozhraní třetihor a čtvrtohor) do vzniku „vysokých kultur“ a zavedení písma. K tomu došlo např. na Blízkém východě ve 4. tisíciletí př. n. l. , v českých zemích de facto až v raném středověku. Pravěk je tak nejstarší a nejdéle trvající dějinnou etapou. Namísto chybějících písemných pramenů jsou zdrojem bližšího poznání pro období pravěku kosterní pozůstatky a hmotné památky dávných kultur.
Přechodem k historii s písemnými záznamy, ze kterých čerpá historie, jsou písemné památky dosud nesrozumitelné, nerozluštěné. Zpravidla jsou to ty nejstarší zápisy na daném území.
Periodizace
Ilustrace pravěku z roku 1882 Podle materiálů, z nichž si lidé vyráběli nástroje, se pravěk (na základě Thomsenovy třídobé periodizace z roku 1836) obecně dělí takto (uvedená data jsou velmi přibližná a liší se pro různé oblasti světa i Evropy): * Doba kamenná (3 500 000 př. +more n. l. - 2200 př. n. l. nebo později) ** Starší doba kamenná, paleolit (3 500 000 př. n. l. - 8000 př. n. l. ) *** Nejstarší paleolit (3 500 000 př. n. l. - 1 000 000 př. n. l. ) *** Starý paleolit (1 000 000 př. n. l. - 300 000 př. n. l. ) *** Střední paleolit (300 000 př. n. l. - 40 000 př. n. l. ) *** Mladý paleolit (40 000 př. n. l. - 10 000 př. n. l. ) *** Pozdní paleolit (10 000 př. n. l. - 8 000 př. n. l. ) ** Střední doba kamenná, mezolit (8000 př. n. l. - místy 3000 př. n. l. ) ** Mladší doba kamenná, neolit (na Blízkém východě 9000 př. n. l. , ve střední Evropě 5500 př. n. l. - 4000 př. n. l. a déle) ** Pozdní doba kamenná, eneolit, chalkolit či doba měděná (4000 př. n. l. - na Blízkém východě 3500 př. n. l. , ve střední Evropě 2200 př. n. l. ) * Doba bronzová (2200 př. n. l. - 750 př. n. l. ) ** Starší doba bronzová (2200 př. n. l. - 1600 př. n. l. ) ** Střední doba bronzová (1600 př. n. l. - 1250 př. n. l. ) ** Mladší doba bronzová (1250 př. n. l. - 750 př. n. l. ) * Doba železná (750 př. n. l. - 0) ** Starší doba železná, doba halštatská (750 př. n. l. - 450 př. n. l. ) ** Mladší doba železná, doba laténská (450 př. n.
Jiné způsoby periodizace pravěku
1. ) podle způsobu získávání potravy: * období přisvojovacího hospodářství. +more Člověk byl plně závislý na přírodě. Sbíral divoce rostoucí plodiny a lovil zvířata. Zemědělství neexistovalo. * období výrobního hospodářství. Toto období zahájila neolitická revoluce cca −10. 000. Rozvíjelo se prvotní zemědělství. Z lovců a sběračů se stali výrobci potravy. Člověk byl samostatným a nezávislým na lovu a sběru.
2. ) Podle technologie k výrobě nástrojů: * období přizpůsobení si přírodních výtvorů: klacků, kostí a kamenů. +more * období štípané industrie. Nejvhodnější surovinou byl pazourek. * období hlazené a vrtané industrie. Bylo to nejmladší a technologicky nejvyspělejší období.
3.) podle uspořádání společnosti: * období života v tlupě o 20-30 členech * období rodového uspořádání, přičemž se rozeznává matriarchát a patriarchát.
Přehledná tabulka
| doba | období | nástroje | ekonomika | sídla | společnosti | náboženství |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Doba kamenná | Paleolit, Starší doba kamenná | Nástroje z předmětů nalezených v přírodě - kyj, ostrý kámen, sekyra, oštěp, jehla, šídlo, párátko | Lov a sběr | Pohyblivý způsob života - jeskyně, chatrče z kůže, většinou při řekách a jezerech | Skupiny sběračů a lovců (25-100 osob) | Doklady víry v posmrtný život se objevují ve svrchním paleolitu jako rituální pohřby a kult předků. |
| Doba kamenná | Mezolit, Střední doba kamenná | Nástroje z předmětů nalezených v přírodě - luk a šíp, vrš, loďka | Lov a sběr | Pohyblivý způsob života - jeskyně, chatrče z kůže, většinou při řekách a jezerech | Kmeny a skupiny | Doklady víry v posmrtný život se objevují ve svrchním paleolitu jako rituální pohřby a kult předků. +more |
| Doba kamenná | Neolit, Mladší doba kamenná | Nástroje z předmětů nalezených v přírodě - dláto, motyka, pluh, jařmo, srp, tkalcovský stav, keramika (hrnčířství) a zbraně | Neolitická revoluce - přechod k usedlému zemědělství, obdělávání půdy a domestikace zvířat | Statek, hospodářství | Kmeny, v některých společnostech se ke konci období objevují náčelníci | Doklady víry v posmrtný život se objevují ve svrchním paleolitu jako rituální pohřby a kult předků. |
| Doba bronzová | Doba bronzová | Měděné a bronzové nástroje, hrnčířský kruh | Zemědělství - chov dobytka, obdělávání půdy, řemesla, obchod | Statek, hospodářství | Kmeny, v některých společnostech se ke konci období objevují náčelníci | Doklady víry v posmrtný život se objevují ve svrchním paleolitu jako rituální pohřby a kult předků. |
| Doba železná | Doba železná | Železné nástroje | Zemědělství - chov dobytka, obdělávání půdy, řemesla, obchod | Vznik měst | Vznik říší | Doklady víry v posmrtný život se objevují ve svrchním paleolitu jako rituální pohřby a kult předků. |
Období
Pohár s vytlačovanou ozdobou (Japonsko, 10 000 př. +more n. l. ) Pěstní klín.
Doba kamenná
Doba kamenná
Paleolit (starší doba kamenná) je období v lidských dějinách nejstarší a vůbec nejdelší. Začalo v době, kdy Homo habilis začal používat nalezené předměty, zejména kameny a kosti, jako nástroje, a skončilo poslední dobou ledovou. +more Ve středním paleolitu se poprvé objevili hominidi anatomicky podobní dnešním lidem.
V paleolitu žilo několik zástupců rodu Homo. Paleolitičtí lidé používali nástroje vyrobené z kamene. +more Některé byly využívány k drcení ulit nebo lebek zvířat či k mletí obilí na jiném kameni. Jiné byly uštípnuty od skály, aby měly ostré hrany, a mohly být použity jako hrot kopí nebo šípu. Některé kamenné nástroje byly pečlivě „vločkovité“ na okrajích, aby byly ostré, a měly symetrický tvar. Lidé v paleolitu používali také nástroje vyrobené ze dřeva a kostí a pravděpodobně i kožené nebo zeleninové filamenty, ty se ale nedochovaly. Lidé tehdy také věděli, jak rozdělat oheň. Sloužil jim nejen k tomu, aby se zahřáli, ale také k vaření a k ochraně před dravou zvěří.
Neolit a eneolit
V neolitu (mladší době kamenné) došlo - v souvislosti se změnou klimatu v důsledku konce poslední doby ledové - k přechodu přisvojovacího hospodářství v hospodářství výrobní, produktivní. S tím souvisí velké změny ve společnosti. +more Lidé začínali žít usedlým způsobem života, rozvinulo se zemědělství, pastevectví a domestikace zvířat, jako byl pes, koza nebo vepř. Mluví se o tzv. první dělbě práce. Díky ní se zvýšila životní úroveň. Vyrostly nové osady s domy, které se stavěly z cihel ze sušené hlíny. V těchto osadách se upevnilo matriarchální rodové zřízení a rostl počet obyvatel, tak vznikly první větší vesnice - neolitická sídliště. Změnila se i strava lidí, lidé začínali mít přebytky a tak je vyměňovali za jiné zboží. Převážně pěstovali obiloviny a zeleninu.
Odkazy
+more2'>Stonehenge, Anglie, 3. tisíciletí př. n. l. Zvoncovitý pohár (Španělsko, 2. tisíciletí př. n. l. ).
Reference
Literatura
Bouzek, J. Pravěk českých zemí v evropském kontextu. +more Praha: Triton, 2005 - 168 s. 17 cm * Buchvaldek, M. et al. Archeologický atlas pravěké Evropy. Praha: Karolinum, 2007 - xxv, 721 s. * Buchvaldek, M. et al. Dějiny pravěké Evropy. Praha: SPN, 1985 - 279 s. * Filip, J. Umělecké řemeslo v pravěku. Brno: „Zvláštní vydání. “, 1997 - 131 s. , XVI s.
Související články
Archeologie * Čtvrtohory * Třídobá periodizace pravěkých dějin * Umění pravěku