Jan Leopold z Ditrichštejna

Mládí a kariéra

Pocházel z knížecí mikulovské linie starobylého rodu Ditrichštejnů, narodil se v Brně jako mladší syn knížete Waltera Xavera z Ditrichštejna (1664-1738) a jeho druhé manželky Karolíny Maxmiliány, rozené hraběnky Pruskovské z Pruskova (1674-1734). Byl vychováván spolu se starším bratrem Karlem Maxmiliánem (1702-1784), vyrůstali v Brně, kde rodině patřil Ditrichštejnský palác na Zelném trhu (otec Walter Xaver tehdy dlouhodobě zastával vysoké správní funkce na Moravě). +more Výchova obou bratrů byla zaměřena především na výuku jazyků. Po soukromých studiích absolvovali bratři kavalírskou cestu, která trvala pět let (1719-1724) a rodinné finance zatížila částkou ve výši 50 000 zlatých. Jejich cesta začala v listopadu 1719 v Salcburku, kde pobývali téměř dva roky a doplnili si vzdělání na zdejší univerzitě. Na přelomu let 1721-1722 procestovali řadu německých měst, poté pokračovali do Nizozemi a Belgie (tehdejší Rakouské Nizozemí), kde absolvovali další krátké studijní pobyty na univerzitách v Leidenu a Lovani. Od září 1722 do září 1723 pobývali ve Francii a během návštěvy Paříže se v říjnu 1722 zúčastnili korunovace Ludvíka XV. v Remeši. Další rok pak strávili v Itálii, z toho od března do září 1724 žili v Římě. Přes Innsbruck a Salcburk se pak vrátili na Moravu a do cílové destinace v Mikulově dorazili v prosinci 1724 po pěti letech pobytu v zahraničí.

Krátce po návratu z cest vstoupil Jan Leopold do státních služeb, začínal jako vládní rada dolnorakouského zemského gubernia, byl také jmenován císařským komorníkem a později tajným radou. Poté se vrátil na Moravu, kde v roce 1737 krátce zastával funkci nejvyššího zemského sudího (respektive prezidenta apelačního soudu) a v letech 1738-1747 nejvyššího zemského komorníka. +more Na tento úřad rezignoval v říjnu 1747 a další veřejné funkce již nezastával. Na jeho postavení ve vyšší společnosti na Moravě to ale nic nezměnilo, protože v červnu 1748 na svém zámku v Židlochovicích hostil císaře Františka Štěpána Lotrinského a jeho manželku Marii Terezii.

Majetkové poměry a stavební aktivity

kostelem sv. +more Leopolda Již v roce 1725 dostal od svého otce jeden z rodových paláců v Brně. Jednalo se o pozdější Salmův palác v Židovské ulici (dnešní Masarykova třída). Tento palác byl pro rozlišení od Ditrichštejnského paláce na Zelném trhu označován jako dolní nebo hraběcí. V roce 1738 si s bratrem Karlem Maxmiliánem rozdělil rodové dědictví po zemřelém otci Walteru Xaverovi. I když Karel Maxmilián se jako dědic knížecího titulu stal hlavou rodu, majetkové podíly obou bratrů měly stejnou hodnotu zhruba půl miliónu zlatých. Jan Leopold zdědil panství Boskovice a Sokolnice, dále pak dům v Brně na Velkém náměstí (dnešní Herringův palác na náměstí Svobody) a ještě jeden dům na předměstí Brna v dnešní Křenové ulici.

Ještě v roce 1738 obdržel od bratra Karla Maxmiliána v rámci majetkového vyrovnání částku 60 000 zlatých a téhož roku koupil z pozůstalosti po Antonínu Amatovi Serényim panství Lysice a Drnovice. I když lysický zámek prošel krátce předtím nákladnou barokní úpravou, Jan Leopold zde nepobýval a vzhledem ke svým dalším transakcím prodal Lysice již v roce 1745 za 180 000 zlatých rodině Piatiů. +more V sousedství zděděných Boskovic koupil v roce 1739 statek Malé Hradisko, který pak v roce 1762 prodal premonstrátům z olomouckého kláštera Hradisko. Významnou akvizicí bylo zakoupení panství Židlochovice, které získal v roce 1743 od dědiců dvorského kancléře Filipa Ludvíka Sinzendorfa za 1 100 000 zlatých. Protože ale nesplnil podmínky kupní smlouvy, panství přenechal v roce 1748 svému bratrovi Karlu Maxmiliánovi (za částku 1 150 000 zlatých) a ten následně vyrovnal pohledávky Sinzendorfů. Krátce před prodejem panství hostil Jan Leopold na židlochovickém zámku v červnu 1748 císaře Františka Štěpána Lotrinského. Císaře zaujaly pozoruhodné zahrady ve francouzském stylu a na jeho doporučení sem o týden později zavítala i Marie Terezie během své návštěvy na Moravě.

Ve svých stavebních aktivitách zaměřil Jan Leopold svou pozornost především na palác v Brně, který hodlal radikálně přestavět. Proto již v roce 1738 koupil za 7 500 zlatých sousední Freybergův dům a v následujících letech další sousedící zahrady a pozemky. +more Při přestavbě paláce se dostal do sporu s františkánským klášterem, který požadoval ponechání volného prostoru před sakristií kostela sv. Máří Magdaleny. Spor trval několik let a dostal se až k císaři, nakonec došlo ke smíru a palác byl dokončen v roce 1745. Nejprve se stavělo podle projektu Ludwiga Sebastiana Kaltnera, poté Jan Leopold přizval Františka Antonína Grimma, který pro rodinu Ditrichštejnů pracoval dlouhodobě. Grimm byl také autorem přestavby zámku v Sokolnicích, jeho barokní podoba však zanikla v pozdějších novogotických úpravách. Jako donátora přestavby sokolnické zámecké kaple sv. Kříže připomíná Ditrichštejna nápis nad portálem. Grimmovou prací byla také přestavba panské rezidence v Boskovicích kolem roku 1760.

Jan Leopold z Ditrichštejna proslul také svým působením v charitě a podporou katolické církve. V tomto ohledu je jeho nejvýznamnějším počinem založení kláštera milosrdných bratří v Brně s nejstarší dosud fungující nemocnicí na Moravě. +more K podpoře tohoto řádu vedly Jana Leopolda pravděpodobně starší příbuzenské vazby na rodiny Lichtenštejnů a Lesliů, kteří podpořili vznik klášterů Milosrdných bratří ve Valticích a Novém Městě nad Metují. Na předměstí Brna v tehdejší Václavské ulici (dnešní Vídeňské) koupil Winkelsbergův dům s velkou zahradou a následně daroval 4 000 zlatých na zřízení prvních nemocničních lůžek. Na svátek sv. Leopolda 15. listopadu 1747 byl pak založen klášter, jehož budovy s lékárnou a sálem pro ošetřování nemocných byly postaveny v letech 1749-1759. Plánovaný projekt kláštera přesahoval hranice získaného pozemku, proto Ditrichštejn následně z vlastních prostředků zakoupil ještě další pozemek od jezuitů. Až v letech 1768-1778 byl pak přistavěn kostel sv. Leopolda (opět podle projektu F. A. Grimma).

Na boskovickém panství nechal zřídit faru ve Žďárné (1748) a na jeho náklady zde byl později postaven kostel sv. Bartoloměje (1759-1760). +more V nedalekém Protivanově finančně podpořil přestavbu vyhořelého kostela Narození Panny Marie (1772). Navzdory předchozímu dlouholetému sporu s brněnským františkánským klášterem podporoval i tento řád a pravděpodobně se finančně podílel na dostavbě kláštera (F. A. Grimm) a obnově interiéru kostela sv. Máří Magdaleny, jemuž věnoval hlavní oltář.

Jan Leopold z Ditrichštejna zemřel v Brně v roce 1773 a na základě své poslední vůle byl pohřben v brněnském jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie. Dědicem jeho majetku (Boskovice, Sokolnice, palác v Brně) se stal synovec František de Paula z Ditrichštejna (1731-1813). +more Součástí dědictví byly však také vysoké dluhy zanechané díky četným stavebním aktivitám Jana Leopolda, takže krátce po roce 1773 byly prodány oba paláce v Brně (palác v dnešní Masarykově ulici koupili Salmové a dům na náměstí Svobody získal ditrichštejnský hospodářský správce Antonín Leopold Boleslavský z Rittersteinu).

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

DUŠILOVÁ, Kamila: Život Jana Leopolda Dietrichsteina s přihlédnutím k jeho stavební činnosti v Brně (bakalářská práce), Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2015; 63 s. [url=https://is. +moremuni. cz/th/zkvq2/BP_Z_ivot_Jana_Leopolda_Dietrichsteina_s_pr_ihle_dnuti_m_k_jeho_stavebni__c_innosti_v_Brne_. pdf]dostupné online[/url] * Kolektiv: Brněnské paláce. Stavby duchovní a světské aristokracie v raném novověku, Národní památkový ústav, Brno, 2005; kapitola KROUPA, Jiří: Hraběcí Dietrichsteinský - Salmův palác; s. 137-156 ISBN 80-7364-016-3 * Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava; Praha, 1981; 368 s.

Kategorie:Ditrichštejnové Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Hrabata Kategorie:Mecenáši Kategorie:Lidé z Brna Kategorie:Narození 24. +more června Kategorie:Narození 1703 Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Úmrtí 11. března Kategorie:Úmrtí 1773 Kategorie:Pohřbení v Brně Kategorie:Muži.