Frýdlantské vévodství

Frýdlantské vévodství (německy Herzogtum Friedland) bylo vévodství v severních a východních Čechách. Vzniklo jako Frýdlantské knížectví (německy Fürstentum Friedland) roku 1624, ale v souvislosti nabytím titulu vévody jeho knížete Albrechta z Valdštejna bylo v roce 1627 povýšeno na vévodství. Zaniklo roku 1634 se smrtí svého jediného panovníka Albrechta z Valdštejna.

Historie

+more8|vlevo'>Generalissimus Albrecht z Valdštejna, první i poslední panovník vévodství Vznik tohoto knížectví a později vévodství byl geneticky spojen s oslnivým růstem moci Albrechta z Valdštejna. V souvislosti s tím, jak vzrůstala Valdštejnova moc, získával generalissimus postupně rozsáhlé majetkové držby.

V srpnu 1622 byl Valdštejn císařem povýšen na falckraběte a říšského hraběte. Jeho šlechtickým predikátem se stal přídomek „z Frýdlantu“ podle Frýdlantu v severních Čechách, který Valdštejn získal s celým Frýdlantským panstvím v roce 1621. +more 7. září 1623 byl Albrecht povýšen do stavu říšských knížat. Jeho panství ve východních Čechách v té době čítala už 49 položek. V roce 1624 jich bylo už 64 a císař Ferdinand II. z nich dne 12. března 1624 učinil sloučené Frýdlantské knížectví. Skutečnost, že Valdštejn získal vévodský titul se pochopitelně odrazila i na změně stavu jeho majetkových držeb a Knížectví frýdlantské se 4. ledna 1627 stává Vévodstvím frýdlantským.

Stát ve státě

Tato skutečnost znamenala v podstatě vytvoření státu ve státě (jeho území bylo vyňato z Desk zemských Království českého), zbaveným daňové povinnosti vůči českému králi. Zároveň na území vévodství platil vlastní právní systém. +more Tyto skutečnosti se odrazily mj. v rozsáhlé přestavbě města Jičína, které se stalo hlavním městem nově povýšeného hrabství. Valdštejn usiloval o zřízení vlastního biskupství, univerzity a také lokálního sněmu. Albrecht z Valdštejna dostal rovněž od císaře Ferdinanda II. právo vydávat erbovní listy a legitimační privilegia, když mu císař udělil palatinát. Erbovní listy vydávala dvorská kancelář frýdlantského panství pro zasloužilé osoby z okolí Albrechta, důstojníky císařské armády a úředníky vévodských úřadů. Do šlechtického stavu byly takto povýšení mimo jiné: kancléř Štěpán Ilgen z llgenau, zkušený právník, rodem. z Lipska, důstojník Jiří Discan z Carlstattu, důstojník jízdy Jean d'Antin zvaný též Jan Gantin, hejtman liboreckého panství Jáchym Jung a další osoby.

Od roku 1628 měl také právo razit minci, jmenovat šlechtice a povyšovat obce na města. Plán založit univerzitu připravoval Valdštejn pozváním jezuitů do Jičína. +more Ti zde založili kolej. Přípravu zřízení biskupství v Jičíně zase zajistil Valdštejn výstavbou mohutného (a nikdy nedobudovaného) raně barokního kostela, který dodnes funguje jako hlavní městský kostel svatého Jakuba Většího. Vedle něj na náměstí dodnes stojí i Albrechtem z Valdštejna zbudovaný vévodský palác.

Samo město bylo zvětšeno na téměř dvojnásobnou velikost. V jeho okolí pak vznikla rozsáhlá síť alejí, jejíž nejvýznamnější a dodnes dochovanou částí byla alej k tzv. +more Valdštejnské lodžii s rozsáhlým parkem, jehož pozůstatkem je dnes tzv. Libosad, a která původně vedla až k nedalekému klášter kartuziánů ve Valdicích, v jehož kostele byla umístěna také rodová hrobka Valdštejnů. Na přestavbě a budování Jičína se podíleli významní architekti té doby, Italové Giovanni Battista Pieroni a Nicolò Sebregondi.

Znakem Frýdlantského vévodství se stala korunovaná zlatá orlice se zlatou zbrojí na červeném poli.

Galerie

Soubor:Albrecht-von-wallenstein-gemälde-anton-van-dyck. jpg|Albrecht z Valdštejna, malba or Anthonia van Dyck Soubor:Jičín náměstí a zámek 3a. +morejpg|Jičínský zámek - palác Albrechta z Valdštejna, který se měl stát hlavním sídlem panovníka vévodství. Soubor:Czechia, Jicin, Wallenstein's square aerial. jpg|Valdštejnovo náměstí v Jičíně, hlavním městě vévodství Soubor:Jicin - Valdstejn's square with Valdicka gate. jpg|Valdštejnovo náměstí - vpravo ne zcela dostavěný biskupský kostel sv. Jakuba a zcela vpravo část průčelí později přestavěného vévodského paláce Soubor:Frýdlant letecky. jpg|Hrad a zámek Frýdlant Soubor:POL COA Waldstein. svg|Rodový erb Valdštejnů Soubor:Wappen A. W. E. Wallenstein, Herzog von Friedland, Sagan usw. jpg|Valdštejnův velký erb vévody frýdlantského, meklenburského, zaháňského a hlohovského atd. s Řádem Zlatého rouna.

Odkazy

Reference

Literatura

Morávek, J. - Wirth, Z. +more: Waldštejnův Jičín, Praha 1946 * Valdštejnská loggie a komponovaná barokní krajina okolí Jičína, Semily 1997 (sborník z vědecké konference) * Hojda, Z. : Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, mezníky života, in: Horyna, M. a kol. : Valdštejnský palác. Praha 2002 * Starý, M. : Frýdlantské vévodství a jeho státoprávní postavení v rámci České koruny, in MALÝ, Karel, SOUKUP, Ladislav (eds. ) Vývoj české ústavnosti v letech 1618-1918. Praha: Karolinum, 2006, s. 135-157, [url=https://www. academia. edu/15722419/STAR%C3%9D_Marek. _Fr%C3%BDdlantsk%C3%A9_v%C3%A9vodstv%C3%AD_a_jeho_st%C3%A1topr%C3%A1vn%C3%AD_postaven%C3%AD_v_r%C3%A1mci_%C4%8Cesk%C3%A9_koruny]dostupné online[/url] * Starý, M. : Frýdlantská léna v Českém ráji a jejich držitelé (stručný přehled ametodologické zamyšlení). in: Šlechtické rody a jejich sídla v Českém Ráji. Z Českého Ráje a Podkrkonoší - supplementum 13, 2009, s. 281-286, * Starý M. : „Sondern allein an leib undt leben bestrafft“. Poznámka k likvidaci frýdlantského vévody a jeho vévodství v roce 1634. In: KNOLL, Vilém (ed. ) Naděje právní vědy. Býkov 2010. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, s. 104-117, * Buben, M. , Pokorný P. , Palát, P. : Heraldická ročenka na rok 1977, Heraldický klub České numismatické společnosti /Praha 4 - Podolí, Levá ul. 11/.

Kategorie:Vévodství Kategorie:Historická území Česka Kategorie:Třicetiletá válka Kategorie:Dějiny správy v Česku Kategorie:Zaniklé státy na území Česka Kategorie:Vzniklo 1627 Kategorie:Zaniklo 1634