Giovanni Battista Pieroni

Život

Valdštejnský palác Giovanni Battista Pieroni se narodil ve Florencii jako syn Alessandra Pieroniho, dvorního architekta italského rodu Medicejských.

Během studií práv na univerzitě v Pise se seznámil s Galileem Galileim, s nímž ho pojil zájem o matematiku a astronomii, a s nímž si i později čile dopisoval.

Pieroniho v roce 1620 doporučila toskánská velkovévodkyně Marie Magdalena, sestra císaře Ferdinanda II. +more, který ji požádal o vyslání odborníka na stavby pevnosti. Pieroni do Vídně přicestoval spolu se svým asistentem Bacciem del Bianco. V následujících letech provedl revizi mnoha pevností v říši a vypracoval plány na jejich vylepšení a rozšíření. Jeho asistent Bianco ho později popsal jako „astrologického architekta“.

Na podzim roku 1622 se Pieroni přestěhoval do Prahy. V této roli vstoupil v roce 1622 do habsburských služeb v Praze. +more Projektoval, upravoval a rozšiřoval pevnosti zpočátku zejména v Uhrách, ale později i jinde na území Habsburské říše. Zastával pozici císařského pevnostního architekta a podílel se například na fortifikačních pracích a plánech pro Uherské Hradiště, Bratislavu, Ostřihom, Komárno, Kladsko, Terst, dokonce i Prahu nebo Vídeň, v letech 1640-49 také dohlížel na posílení brněnského fortifikačního systému včetně Špilberku.

V Praze se také záhy setkal se svým zadavatelem Albrechtem z Valdštejna, pro nějž Pieroni navrhl zahradu a sala terrenu Valdštejnského paláce a snad i zdejší jízdárnu. Pieronimu a jeho blízkým spolupracovníkům se připisuje i výzdoba paláce astrologickými a astronomickými vyobrazeními. +more Ve valdštejnském sídelním městě Jičíně rozšířil Pieroni děkanský kostel sv. Jakuba a spolu s Andreou Spezzou také jičínský zámek. Zámek JičínV roce 1627 se v Praze setkal rovněž s Johannesem Keplerem a zúčastnil se jeho astronomických pozorování. Krátce nato vstoupil do Valdštejnových služeb také Kepler. Pieroni byl prostředníkem mezi Keplerem a Galileem, kterému poslal několik Keplerových děl, a usiloval o vydání Galileových spisů. Pieroni také zůstával v kontaktu s medicejským dvorem, který pravidelně informoval o politickém, kulturním a vojenském dění v Praze.

V roce 1627 Pieroni vytvořil scénu a sestavil stroje pro provedení hudebího pastorale La Transforme di Calisto u příležitosti císařova pobytu v Praze.

Brzy začal působit i jako stavitel pro význačné představitele šlechty působící v českých zemích, například Jana Oldřicha z Eggenbergu, Jaroslava Bořitu z Martinic, Karla z Lichtenštejna nebo Ottavia Piccolominiho. +more V letech 1628 až 1632 Pieroni realizoval další projekt na rozšíření opevnění Valdštejnova zámku v Bělé pod Bezdězem.

Zvláště významné jsou jeho práce pro Rombalda Collalta ve Vídni a v Brtnici u Jihlavy v roce 1629 a především pro Albrechta z Valdštejna. +more S ním jakožto s vrchním velitelem císařských vojsk spolupracoval na stavbách pro armádu, zároveň mu ale projektoval i řadu soukromých staveb v Praze a v Jičíně, kde měl podle všeho zásadní podíl na plánech na ucelenou přestavbu města v reprezentativní centrum Valdštejnova Frýdlantského vévodství.

V roce 1635 získal Pieroni v léno panství Dubenec, zkonfiskované po Valdštejnově smrti, nejprve jako správce a od roku 1650 jako stálý majitel. Během třicátých let 17. +more století se vrátil do Vídně. Od roku 1639 dokumentoval z pověření dvorské válečné rady stav opevnění v Chorvatsku a podél vojenské hranice. Zasloužil se také o opravy a počínající rozšiřování pražského městského opevnění po skončení třicetileté války jako inženýr z pověření městských velitelů Innocentia Contiho a Jana van der Croona a jako stavitelé pod jeho vedením pracovali Carlo Lurago a Santino Bossi. V tomto období Pieroni spolu s maršálem Croonem navrhl pro zámeckého pána Octavia Piccolominiho obranný systém náchodského zámku.

Až do své smrti roku 1654 zůstává Pieroni činný v císařských službách i u stavebníků z řad šlechty. Po jeho smrti převzal vedení výstavby pražského opevnění Filippo Talducci.

Dílo

Valdštejnská lodžie Pieroni byl zřejmě jedním z prvních významných raně barokních architektů působících ve střední Evropě. +more Mezi jeho spolupracovníky patřili mj. významní barokní architekti Baccio del Bianco, Nicolò Sebregondi či Carlo Lurago. Během svého života projektoval množství nejen fortifikačních, ale též církevních a sídelních či reprezentačních staveb. Zabýval se také urbanismem či komponovanou krajinou, mnohé z jeho plánů však nebyly realizovány, u některých staveb není jeho autorství zcela prokazatelné.

Na základě svých realizací napsal teoretické pojednání o opevnění Trattato delle fortificazioni moderne.

Stavby, na nichž se Pieroni podílel (výběr)

Valdštejnský palác (Praha)

* Kostel svatého Jakuba Většího (Jičín) * Jezuitská kolej (Jičín) * Valdštejnská lodžie (Jičín) * Kartuziánský klášter svatého Bruna (Valdice) * Brtnice (zámek) * Náchod (zámek)

zámek Náchod

Reference

Literatura

Guido Carrai: Giovanni Pieroni: uno scenografo fiorentino per l’incoronazione praghese del 1627. In: Umberto Artioli; Cristina Grazioli (Hrsg. +more): I Gonzaga e l’Impero: itinerari dello spettacolo: con una selezione di materiali dell’Archivio informatico Herla (1560- 1630). Le lettere, Florenz 2005, ISBN 88-7166-866-9. [url=https://www. academia. edu/34174898/GIOVANNI_PIERONI_UNO_SCENOGRAFO_FIORENTINO_PER_L_INCORONAZIONE_PRAGHESE_DEL_1627]Digitální odkaz[/url].

Externí odkazy

Kategorie:Italští architekti Kategorie:Narození v roce 1586 Kategorie:Úmrtí v roce 1654 Kategorie:Muži Kategorie:Matematici 17. +more století Kategorie:Barokní architekti Kategorie:Lidé z Prahy.