Giovanni Battista Pieroni

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Giovanni Pieroni (1586 San Miniato, Florencie - 1654) byl raně barokní italský architekt, fortifikační inženýr a urbanista, který značnou část svého života působil v českých zemích.

Život

Otcem Giovanniho Battisty Pieroniho byl Alessandro Pieroni, dvorní architekt italského rodu Medicejských.

Během studií práv na univerzitě v Pise se seznámil s Galileem Galilei, s nímž ho pojil zájem o matematiku a astronomii a s nímž si i později čile dopisoval. Později se seznámil také s Johannem Keplerem. +more Šíře Pieroniho zájmů byla veliká, nejvíce se však uchytil jako stavitel a fortifikační inženýr.

V této roli vstoupil v roce 1622 do habsburských služeb v Praze. Projektoval, upravoval a rozšiřoval pevnosti zpočátku zejména v Uhrách, ale později i jinde na území Habsburské říše. +more Zastával pozici císařského pevnostního architekta a podílel se například na fortifikačních pracích a plánech pro Uherské Hradiště, Bratislavu, Ostřihom, Komárno, Kladsko, Terst, dokonce i Prahu nebo Vídeň, v letech 1640-49 také dohlížel na posílení brněnského fortifikačního systému včetně Špilberku.

Brzy začal působit i jako stavitel pro význačné představitele šlechty působící v českých zemích, například Jana Oldřicha z Eggenbergu, Jaroslava Bořitu z Martinic, Karla z Liechtensteina nebo Ottavia Piccolominiho. +more Zvláště významné jsou jeho práce pro Rombalda Collalta ve Vídni a v Brtnici u Jihlavy a především pro Albrechta z Valdštejna. S ním jakožto s vrchním velitelem císařských vojsk spolupracoval na stavbách pro armádu, zároveň mu ale projektoval i řadu soukromých staveb v Praze a v Jičíně, kde měl podle všeho zásadní podíl na plánech na ucelenou přestavbu města v reprezentativní centrum Valdštejnova Frýdlantského vévodství.

Až do své smrti roku 1654 zůstává Pieroni činný v císařských službách i u stavebníků z řad šlechty.

Dílo

Valdštejnský palác +morejpg|náhled'>Valdštejnská lodžie Pieroni byl zřejmě jedním z prvních významných raně barokních architektů působících ve střední Evropě. Mezi jeho spolupracovníky patřili mj. významní barokní architekti Baccio del Bianco, Nicolò Sebregondi či Carlo Lurago. Během svého života projektoval množství nejen fortifikačních, ale též církevních a sídelních či reprezentačních staveb. Zabýval se také urbanismem či komponovanou krajinou, mnohé z jeho plánů však nebyly realizovány, u některých staveb není jeho autorství zcela prokazatelné.