Baccio del Bianco

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Luigi Baccio del Bianco nebo Baccio di Bianco (31. října 1604 Florencie - červenec 1657 Madrid) byl italský barokní architekt, štukatér, scénograf, kreslíř a malíř. Ve Španělsku byl znám pod jménem Bartolomeo del Blanco.

+more images (1)

Život

Narodil se v rodině florentského obchodníka Cosima del Bianca a jeho manželky Cateriny Portigiani. Byl pokřtěn Luigi Baccio, ale psal se zpravidla krátce Baccio. +more Otec z něj chtěl mít obchodníka, ale Baccio již v osmi letech projevoval výtvarný talent a urputnou píli, kreslil uhlem a rudkou podle modelů i své fantazie. V letech 1612-1620 se vyučil malířem u Giovanniho Biliverta a Giulia Parigiho. Tato i další léta svého životopisu popsal formou dopisů, zasílaných příteli Biagovi Marmi. Již tehdy proslul svými návrhy kostýmů, triumfálních vozů a scén pro různé festivity rodiny Medicejů. Vzory si vypůjčoval jak od svých učitelů, tak od tehdy slavného malíře architektury v perspektiovní zkratce, Ludovica Cigoliho. u, kde vytvořil dekorace pro několik domů a malby pro kostely a divadla.

Bratislava, Vídeň a Praha

Valdštejnský palác, Albrecht z Valdštejna jako Mars Jako šestnáctiletého si jej v Římě vyhlédl pevnostní architekt Giovanni Battista Pieroni, odvezl ho do Germanie, což nebylo Německo, ale Rakousko a Uhersko. +more Zaměstnal Baccia jako svého asistenta nejdříve v Uhrách, pravděpodobně při fortifikaci Bratislavy a Baccio k tomu provedl také voskový model. Poté spolu s Pieronim na jaře 1622 dorazil do Prahy, kde Pieroni onemocněl. Baccio pracoval nejprve na blíže neurčených malbách na Petříně, pak získal svou první velkou zakázku, když v letech 1623-1625 pracoval pro Albrechta z Valdštejna. Ve Valdštejnském paláci vytvořil fresky ve Valdštejnově kapli sv. Václava, v Audienčním sále štukatury a fresku Albrecht z Valdštejna jako Mars jedoucí na válečném voze. Dále vyzdobil Mytologickou chodbu 22 výjevy z Ovidiových Metamorfóz a Astrologickou chodbu se čtyřmi alegorickými postavami světadílů, planetami a měsíčními emblémy, možná i nedochovanou výzdobu Valdštejnovy pracovny. Další výzdoba následovala v sala terreně ve Valdštejnské zahradě. Baccio vytvořil manýristické práce s dynamismem a prvky baroka podle vzoru soudobých italských mistrů.

Milán, Florencie, Livorno

Florencie, Casa Buonarotti: Tanec v zahradě, 1628 V roce 1625 se na přímluvu pražských přátel Pandolfiniho a Miseroniho přesunul ke Gasparu Miseronimu do Milána, po tamní práci se usadil v rodné Florencii jako malíř a pedagog. +more Roku 1626 navrhl jezuitský chrám sv. Ignáce z Loyoly v Györu. Ve svých dopisech se chlubil také návrhem na fasádu florentského dómu (neprovedenou) a na výzdobu grotty v Palazzo Pitti rodiny Medicejů, pro něž dlouhodobě pracoval, podle jeho návrhů byly například vytkány čtyři tapisérie. Navrhoval kostýmy a scény pro divadelní a jiné festivity, údajně byl v divadle také tenoristou a hercem. Na stěnách domu Buonarottiů (Casa Buonarotti) vymaloval iluzivní žánrové výjevy do dveřních rámů, zdánlivě se jimi otevírají dveře do přírody. V témže domě maloval technikou fresky na stěny také portréty ve štukových rámech. Dále maloval fresky například v Palazzo di San Clemente ve Florencii, nebo na zámku Torregalli v Toskánsku. Válečné ohrožení vlasti roku 1642 vrátilo Baccia k projektům fortifikací, pro města Livorno, Prato, Pistoia a dalším.

Madrid, Escorial a Buon Retiro

Návrh kostýmu V roce 1651 byl poslán +more_Medicejský'>Ferdinandem II. Medicejským do Španělska, kde pracoval pro krále Filipa IV. Španělského a jeho druhou manželku Marii Annu Habsburskou jako projektant několika zahrad toskánského typu, malíř, kreslíř a divadelní scénograf. Nejvýznamnější soubory scénických dekorací a kostýmů navrhl roku 1652 pro komedii Šelma, blesk a kámen a roku 1653 pro divadelní drama Andromeda a Perseus, obojí od Pedra Calderóna de la Barca, uváděné v divadle Colisseo při královském zámku Buon Retiro. Kromě vážného umění rád kreslil karikatury.

V roce 1657 nečekaně a náhle zemřel v Madridu.

Odkazy

Alegorie lékařství

Reference

(zčásti)

Literatura

KRČÁLOVÁ, Jarmila - TRKULJA, S. Meloni: del Bianco, Baccio, in: Dizionario Biografico degli Italiani, Roma 2001 * PREISS, Pavel: Italští umělci v Praze. +more Panorama : Praha 1986, s. 148-149, 158, 235-250. * ČEPIČKA, Ladislav - FUČÍKOVÁ, Eliška: Albrecht z Valdštejna. Inter Arma silent Musae. Katalog výstavy, Academia Praha 2007, ISBN 978-80-200-1565-5 * WAGNER, Václav: Baccio Bianco a Valdštejnský palác, in: Ročenka Kruhu pro pĕstování dějin umĕní, 1917, s. 19-23.