Tapiserie

Tapiserie je označení pro zvláštní techniku převodu obrazových předloh nebo jejich motivů do tkané plošné textilie a pro výrobky vzniklé touto technikou.

Výraz tapiserie (anglicky tapestry) byl převzatý asi v první polovině 15. století z francouzského tapisserie, kde znamenal koberec nebo čaloun. +more Pro tapiserii se používá také označení gobelín (podle pařížské manufaktury na výrobu tapiserií). V češtině je ekvivalentním termínem nástěnný koberec.

Počet druhů textilií označovaných jako tapiserie se značně zvýšil zejména ve 20. století o nové druhy vyráběné podobnou technikou. +more V 21. století patří k tapiserii zejména textilie: * ručně vázané, paličkované, vyšívané, našívané na tkanině * prošívané, vpichované (art protis), proplétané (arachne) na netkané textilii * sešívané proužky plošných textilií (intarzie) * tištěné a malované motivy na tkanině (imitace gobelínů).

Způsob výroby hlavních druhů tapiserie

K výrobě „pravých“ gobelínů se používají ruční tkalcovské stavy, ale výrobní technika se podobá spíše paličkování. Do prošlupu z napnutých osnovních nití (na horizontálním nebo na vertikálním stavu) se zanáší vedle základní útkové niti vzorovací nit navinutá na prsty ruky nebo na vřetýnko. +more Kontury vytvářeného obrazu jsou na papírové předloze („kartonu“) připnuté na osnově nebo zakresleny křídou na osnovních nitích. Vzorovací nitě se zanášejí do prošlupu jen k zakreslené kontuře a vracejí ke kraji osnovy. Ke vzorování se mohou použít nitě v neomezeném počtu barev.

:Tato technika se používá také pro amatérskou výrobu gobelínů.

* Strojní, tkaná výroba se považuje za imitaci gobelínů. Na tkacích strojích s žakárovým ústrojím se dá zhotovit:

:* Útkový gobelín na principu: Nitěmi základní osnovy se přenáší útek během prohozu střídavě na lícní stranu tkaniny, kde tvoří programovaný vzor a na rub, kde jsou zatkávány do výplně. Nitě vazné osnovy fixují polohu útku.

:* Osnovní gobelín se vyrábí ze 2 až 6 vzorovacích (zpravidla barevných) osnov, jedné vazné osnovy, ze dvou vzorovacích a jednoho vazného útku. Každá vzorovací osnovní nit se zatkává nad vzorovacím útkem k tvorbě vzoru a zpevňuje vazným útkem. +more Osnovní gobelíny se mohou vyrábět také s oboustranným vzorováním.

:Tkané gobelíny se vyráběly ve větším množství až asi do 30. let 20. století. Z pozdější doby jsou tyto tkaniny málo známé, protože se jejich nákladná výroba sotva vyplácí.

:V 90. letech se začaly vyrábět elektronicky ovládaná žakárová zařízení na strojích vhodných ke tkaní „nepravých“ gobelínů. +more Např. norský stroj TC2 poháněný ručně nebo šlapáním pedálu včetně manuálního prohozu útku (max. 30x/min) * Vyšívaný gobelín je také považován za imitaci pravého gobelínu. Charakteristický vzhled vzniká vhodným seskupením křížkových stehů z nití různé barvy na podkladové tkanině, barevná předloha bývá někdy na tkanině natištěna. Vyšívací nit je obvykle z čisté vlny. Výšivky na tkanině jsou považovány jen s výhradami za tapiserii. Nejznámější klasická výšivka se sice všeobecně nazývá tapisérie z Bayeux, ale zatímco výšivka je výrobek ze tkaniny s dodatečně všitou nití, je tapiserie v užším smyslu jen tkanina bez přídavných elementů. * Malovaný gobelín je pak napodobenina gobelínu malovaná na rypsové tkanině. Tímto způsobem se zhotovují také předlohy na pravé gobelíny. * Petit point je (bodová) gobelínová výšivka z drobných křížkových stehů, které se zanášejí na jemný hedvábný gáz (až 484 stehů/cm2) zpravidla s pomocí lupy. Technika vznikla v období rokoka. Uplatňuje se zejména na ozdobných polštářích, kabelkách apod. * Způsob výroby ostatních druhů tapiserie (vyšívání, vázání koberců, textilní intarzie atd. ) je podrobně popsán v příslušných článcích Wikipedie.

Použití

Původně se tapiserie používaly k izolaci stěn bohatých obydlí a k pokrytí veřejných místností. Téměř všechny byly unikátní díla uměleckého řemesla. +more Později vzniklé, zčásti strojově vyráběné druhy jsou většinou individuálně navržené exempláře s užitnou funkcí ve veřejných prostorách i v soukromých bytech.

Historie tapisérie

Nejstarší vyobrazení výroby tapisérií pochází ze starověkého Egypta z období 2000 let před naším letopočtem. Výroba je doložena také ve starověkém Řecku, jednak malbou na keramice, a také archeologickými nálezy ze 3. +more století před n. l. Ke tkaní tapisérií se váže mytologický příběh o tkadleně Arachné, která se utkala o umělecké prvenství s bohyní Pallas Athénou, ze zoufalství se oběsila a byla proměněna v pavouka. Podle archeologických nálezů nástrojů znaly a užívaly techniky tapisérie také starověké kultury v Asii, Indii a předkolumbovské Americe. Nejstarší v muzeích dochované fragmenty textilií tkané technikou tapisérií jsou koptské pohřební textilie ze 4. -10. století (například v Louvru v Paříži, v Praze v Náprstkově nebo v Uměleckoprůmyslovém museu).

Z 11. století pochází tapisérie nizozemské provenience v hornosaském Halberstadtu, označovaná někdy za nejstarší evropský příklad, a tapisérie z kostela sv. +more Gereona v Kolíně nad Rýnem. Z 11. až 12. století pocházejí tapisérie v katalánské Gironě, v téže době se tkaly také v Norsku. V kontinentální Evropě se toto řemeslo systematicky rozvíjelo od počátku gotiky, zhruba od 13. století hlavně v Nizozemí a v Francii. K nejstarším velkým tapisériím patří série Apokalypsa, snad francouzského původu, a Devět hrdinů, utkaná kolem roku 1385 v Antverpách. V pozdní gotice došlo k výraznému rozšíření tapisérií (například série Dáma a jednorožec a především v renesanci a baroku také v tehdejším Nizozemí, pod něž patřily nyní belgické Vlámsko a Flandry.

Zlatým věkem tapisérie bylo 16. až 17. +more století, kdy působily asi dvě desítky vyhlášených manufaktur v několika městech Evropy, velkoformátové gobelíny vznikaly podle předloh předních malířů té doby. Nejvýznamnější byly dílny v Bruselu, jimž předlohy dodávali slavní vlámští malíři Petr Pavel Rubens, Jacob Jordaens, David Teniers mladší nebo Jodocus de Vos, dále v Antverpách, Bruggách či v Oudenaarde, ve Francii, v menší míře v Itálii, kde předlohy navrhovali Giovanni da Udine, Raffael Santi, Giuseppe Arcimboldo nebo Giulio Romano, jehož kartóny prováděli francouzští tkalci, a proto jeho jméno psali francouzsky Jules Romain. Do většiny ostatních zemí se tapisérie pouze dovážely.

Roku 1662 dal v Paříži ministr Jean-Baptiste Colbert přestavět dům s dílnami středověkých barvířů textilií a založil v nich pro francouzského krále Ludvíka XIV. +more královskou manufakturu uměleckých řemesel, zvanou Les Gobelins podle zdejší rodiny zakladatele Jehana Gobelina. Její jméno se vžilo pro tapisérie také v jiných zemích Evropy, ačkoliv v pařížské manufaktuře Gobelins kromě tkalců tapisérií a čalouníků pracovali také další řemeslníci, zejména truhláři, bronzíři a marketéři. V užším slova smyslu proto platí označení gobelín výlučně pro výrobky této pařížské manufaktury, všeobecně se však používá pro veškeré ručně i strojně tkané či vyšívané tapiserie, nejčastěji se pojmy gobelín a tapisérie ztotožňují. Výroba gobelínů se v budově manufaktury předvádí doposud (2012), gobelíny jsou dodnes napodobovány (zejména v Evropě) v několika variantách.

Od počátku 18. století se technikou tapisérie tkaly ve velké míře také tapety, pokrývky a potahy čalouněného nábytku, v 18. +more a 19. století se často jen kopírovaly starší předlohy. Nové období rozkvětu zažila tapisérie kolem roku 1900, jak v Evropě, tak v severní Americe. K obnovitelům tradice patřil v Anglii Charles W. Morris, ve Francii od 20. let 20. století Jean Lurçat. K návrhářům se počítají slavní malíři jako Pablo Picasso, Victor Vasarely nebo Alexander Colder.

V českých zemích sehrály zakladatelskou roli organizátorů výroby dvě osobnosti: Rudolf Schlattauer založil roku 1898 dílny v Zašové, po 10 letech přenesené do Valašského Meziříčí, a výtvarnice Marie Hoppe-Teinitzerová, která roku 1910 založila dílny v Jindřichově Hradci a ke spolupráci na státních zakázkách nově ustaveného Československa angažovala například Františka Kyselu, Karla Svolinského či Cyrila Boudu. Předlohy ke gobelínům zhotovovali často i další významní výtvarní umělci a jejich práce dostaly několik mezinárodních ocenění na světových výstavách (1925, 1958). +more Zakladatelem české vysokoškolské výuky tapisérií na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze byl Antonín Kybal (1901-1971), jehož speciálkou prošly dvě generace textilních výtvarníků. V Jindřichově Hradci i v Moravské gobelínové manufaktuře ve Valašském Meziříčí se dodnes zachovává výroba klasickou technikou. Zhotovují se gobelíny podle návrhů současných umělců a restaurují se historické textilie.

V první polovině 20. století byla díla velká část tehdejších významných výtvarných umělců reprodukována na tapiseriích zejména ve známé manufaktuře ve francouzském Ambussonu pod vedením Marie Cuttoli. +more V 50. letech se tapiserie zaměřovala stále více na abstraktní motivy. Od roku 1965 se ve švýcarském Lausanne pořádají bienále textilního umění, které jsou nejdůležitější přehlídkou tapiserie. V 90. letech se začaly používat pro tapiserii tkací stroje s elektronicky řízeným žakárem, které využívají mnozí výtvarní umělci např. slovenská výtvarnice Gerbocová.

Pro tapiserii na začátku 21. století je charakteristické: umělci sami tkají podle svých návrhů, tapiserie se zhotovují většinou v menších formátech než dříve, varianty různých materiálů a tvarů, včetně skulpturálních.

Sbírky historických tapisérií

Významné sbírky historických tapiserií se nacházejí např, v Metropolitním muzeu v New Yorku, v britské Hardwick Hall Derbyshire nebo v petrohradské Ermitáži.

České moderní tapisérie

Ateliéry * Gobelínka Marie Teinitzerové, Jindřichův Hradec, založená roku 1910 ([url=https://web. archive. +moreorg/web/20090101072515/http://www. tapiserie. wz. cz/indexcz. html]web[/url]) * Moravská gobelínová manufaktura ve Valašském Meziříčí ([url=http://www. gobelin. cz]web[/url]) Výtvarníci Malíři nebo grafici - návrháři často dávali či dávají své malby tkadlenám převést do techniky tapisérie. Patří k nim:.

Galerie tapiserií

File:Loom haute lisse DSC08774. jpg | Verikální stav v manufaktuře na gobelíny (2004) File:Loom basse lisse DSC08828. +morejpg| Horizontální stav (s kartonem pod osnovou) File:Rea-Menzies in studio. jpg |Výroba „pravého“ gobelínu na vertikálním stavu (Nový Zéland 2022) File:Knopen amt. gif |Vázání koberců na vertikálním rámu (animace z roku 2008) File:Wandtapijt Nieuwe Kerk Middelburg. webm| Výroba tapiserie na jehlovém tkacím stroji se žakárem (Textilní muzeum Tilburg 2012) File:Tapís de la Creació- Tapís restaurat. Anvers. jpg| Tapiserie „Stvoření světa“ z 11. -12. století ( katedrála v Gironě 2012) File:Odo bayeux tapestry. png |Detail z vyšívané Tapisérie z Bayeux z 11. století File:SchlossLinderhof03. jpg |Malované imitace tapiserií z konce 19. století (zámek Lindenhof v Bavorsku 2005) File:Praha, hotel International, gobelín Cyrila Boudy. jpg| Tapiserie Cyrila Boudy z roku 1958 (hotel International Praha 2018) File:Bewildered Yellow. png| Tapiserie „Zmatená žluť“ švédsko-dánského výtvarníka Nannestada (2008) File:Gobelín. png|Výroba gobelínu v Jindřichově Hradci.

Odkazy

Reference

Související články

Koberec * Nástěnná malba * Textilní intarzie

Literatura

BAUER, Rotraud: Barocke Tapisserien aus dem Besitz des Kunsthistorischen Museums Wien. Katalog der Ausstellung in Schloss Halbturn, Wien 1975 * BLAŽKOVÁ, Jarmila: Tapiserie XVI. +more - XVIII. století v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Katalog sbírky tapiserií Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Vydalo UPM Praha 1975 * BLAŽKOVÁ, Jarmila: Nástěnné koberce na státních zámcích Hluboká a Český Krumlov. Olympia Praha 1969 * CAMPBELL, Thomas P. : Henry VIII and the Art of Majesty: Tapestries at the Tudor Court, Yale University Press, 2007, * MRÁZ, Bohumír a MRÁZOVÁ, Marcela: Současná tapisérie. Praha: Odeon 1980 * MÜNTZ Eugène: Short History of Tapestry. Londýn 1885, online [https://archive. org/details/ashorthistoryta00mngoog/page/n5/mode/2up] * RUSSELL, Carol K. : Tapestry Handbook. An illustrated Manual of Textile techniques. The Next Generation, Schiffer Publishing Ltd. , Atglen, PA. 2007, * HENNIG Heinz, AIPPERSPACH Christa, BAUER Johann: Gewebetechnik, VEB Fachbuchverlag Leipzig 1978, str. 229-235; * Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 280 * TALAVÁŠEK Oldřich a kolektiv autorů: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 142.

Externí odkazy

https://web. archive. +moreorg/web/20130129031809/http://www. wawel. krakow. pl/en/index. php. op=22,33 * http://www. all-art. org/history194-28. html * [url=https://web. archive. org/web/20140324190529/http://gobelin-shop. cz/content/12-co-je-moderni-gobelin]Jak se vyrábí moderní tapiserie[/url].

Kategorie:Bytový textil Kategorie:Umělecké techniky Kategorie:Francouzská slova a fráze Kategorie:Tapisérie Kategorie:Umělecká řemesla Kategorie:Textilní umění