Ditrichštejnská hrobka

Ditrichštejnská hrobka je rodinnou hrobkou Ditrichštejnů nacházející se v Mikulově, okres Břeclav. Původně na jejím místě stála loretánská kaple, postavená ve 20. letech 17. století. Nad ní byl během let 1638-1656 vybudován kostel svaté Anny, který dostal na počátku 18. století nové dvojvěžové průčelí. Během požáru města roku 1784 byl kostel silně zdevastován, zřítila se klenba lodi a loretánská kaple. Torzo kostela bylo v letech 1845-1852 upraveno na pohřební kapli Ditrichštejnů. V dnešní podobě hrobku tvoří otevřené nádvoří, hrobní kaple, dvě boční lodě s rakvemi a severozápadní dvojvěžové průčelí. Je chráněna jako kulturní památka.

Historie

Loreta a kostel svaté Anny

Roku 1611 převzal mikulovské panství nový majitel, kardinál František z Ditrichštejna. Ještě v témž roce povolal do Mikulova kapucínské mnichy. +more Pro ně dal zbudovat v severovýchodní části náměstí klášter s kostelem svatého Františka Serafínského, postaveným v letech 1612-1613. Vedle klášterního komplexu pak roku 1623 zahájil stavbu loretánské kaple. Ta měla být kopií Bramantovy kaple v Loretu, kterou kardinál zřejmě osobně navštívil. Základní kámen lorety byl založen v roce 1625. Po svém dokončení se stala vyhledávaným cílem poutníků.

Do loretánské kaple byla umístěna soška milostné černé Madony, opředená mnoha legendami; údajně měla uzdravovat a léčit. A právě z toho důvodu se do Mikulova sjížděli poutníci, kteří Madoně zanechávali své dary. +more Z darů později vznikl loretánský poklad, ten však byl prodán na aukci.

Na kardinálovu práci navázal jeho synovec a nástupce Maxmilián z Ditrichštejna, který nad loretou nechal postavit kostel, zasvěcený svaté Anně. Jeho stavba započala pravděpodobně před rokem 1638, k vysvěcení došlo roku 1656. +more Autorem celkového návrhu lorety a kostela byl italský stavitel Giovanni Giacomo Tencalla, který v té době pracoval pro Lichtenštejny na novostavbách jejich zámků ve Valticích a v Lednici. Štukovou výzdobu celého kostela vyhotovil jeho příbuzný Giovanni Tencalla. Kostel svaté Anny v roce 1678, detail veduty od Balthasara Hübmaiera Kostel svaté Anny byl postaven jako jednolodní, s podélnou lodí a odsazeným kněžištěm. Loď kostela, klenoucí se nad loretánskou kaplí, překrývala stanová střecha. K severozápadnímu průčelí přiléhala kostelní věž, krytá bání. Současně s kostelem byla budována pohřební kaple Březnických z Náchoda, situovaná k severovýchodní zdi kněžiště. Její stavba se však protáhla, nebyla hotova ještě rok po vysvěcení samotného kostela. Dále pak došlo k výstavbě sakristie, umístěné při jihozápadní straně kostela. Vznikla údajně roku 1652, později však byla stržena a nahrazena honosnější, vybudovanou v letech 1678-1682. Tato sakristie v současnosti tvoří přízemní patro domu čp. 194, navazujícího k západnímu rohu hrobky. Na jihozápadní straně kostela se nacházela místnost sloužící jako pohřební kaple Ditrichštejnů (po přestavbě v polovině 19. století upravena na sakristii).

Významnou proměnu vzhledu prodělal kostel na počátku 18. století, za vlády knížete Leopolda Ignáce z Ditrichštejna. +more Původní severovýchodní fasáda včetně věže byla odstraněna a na jejím místě vzniklo nové monumentální dvojvěžové průčelí ve stylu římského baroka, s věžemi zakončenými báněmi. Jeho projekt vypracoval roku 1700 pravděpodobně vídeňský architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu. Základní kámen byl položen roku 1701, dokončeno bylo o pět let později. Po vybudování průčelí měla pravděpodobně následovat celková přestavba chrámu v témž stylu. Kníže Leopold však roku 1708 zemřel a v přestavbě chrámu se dále nepokračovalo.

Dne 14. září 1784 vypukl v blízkosti mikulovského náměstí obrovský požár, který zničil celou severní část města. +more Shořelo údajně 350 domů, včetně kláštera kapucínů. Nevyhnul se ani kostelu svaté Anny, který těžce utrpěl. Následkem požáru se zřítila střecha hlavní lodi na loretánskou kapli. Z kostela po požáru zbyly obvodové zdi lodi s bočními kaplemi, kněžiště s Náchodskou kaplí a zděná část dvojvěžového průčelí. Podařilo se zachránit sošku černé Madony s loretánským pokladem a rakve s ostatky Ditrichštejnů. Vše bylo převezeno do kostela svatého Václava, který stojí nad náměstím. Rakve byly provizorně uloženy do krypty pod kněžištěm.

Po tomto požáru přesídlil dvůr Ditrichštejnů do Vídně a jejich zájem o město upadl. Loretánský kostel zůstal na dlouhá desetiletí jen ruinou. +more Koncem 18. století bylo dokonce uvažováno o rozebrání hlavního průčelí kostela na stavební materiál.

Obnova do podoby pohřební kaple

Nádvoří hrobky se sochou Františka Josefa Ditrichštejna. +more Fasáda kněžiště nese vročení 1846. Vyhořelý kostel chátral až do roku 1845, kdy kníže František Josef z Ditrichštejna rozhodl o jeho přestavbě na rodinnou hrobku. Adaptaci kostela navrhl architekt Heinrich Koch, probíhala během let 1845-1852. Zřícená klenba nebyla obnovena; prostor hlavní lodi kostela nechal Koch upravit jako parkové nádvoří. Arkády bočních kaplí kolem lodi nechal zazdít, do vzniklých uzavřených prostor byly roku 1852 slavnostně přemístěny rakve Ditrichštejnů. Kněžiště bylo z vnitřní strany uzavřeno zdí a doplněno kruchtou. Jeho fasáda byla upravena v empírovém stylu. Úprav se dočkalo také severozápadní průčelí. Zničené báně obou věží nebyly obnoveny, nahradily je nízké zděné nástavce. Balustrádu mezi věžemi doplnily sochy Krista a dvou andělů, vytvořené sochařem Josefem Käsmannem.

V pozdější době byla na nádvoří hrobky přemístěna socha knížete Františka Josefa z Ditrichštejna, vytvořená roku 1859 a původně umístěná v Sále předků mikulovského zámku.

Hrobka se prvních zásadních oprav dočkala až na počátku 90. let 20. +more století. Rekonstrukce zajištěná městem Mikulov zahrnula opravy exteriéru a interiéru, včetně nádvoří se sochou Františka Josefa z Ditrichštejna. V souvislosti s rekonstrukcí proběhl od roku 2000 také archeologický a antropologický průzkum hrobky, včetně obsahu některých rakví.

Popis

Pohled ze Svatého Kopečku Projektantem všech staveb na mikulovské loretě byl Giovanni Giacomo Tencalla, italský architekt, který v té době pracoval pro Lichtenštejny na novostavbách jejich zámků ve Valticích a v Lednici. +more Štukaturami vyzdobil celý kostel jeho bratr Giovanni Tencalla.

Nádvoří

Na nádvoří se nachází socha Františka Josefa z Ditrichštejna. Socha je vytesána z mramoru a jejím autorem je pražský sochař Emanuel Max. +more Zhotovil ji až pět let po smrti Františka Josefa, takže se předlohou stal pravděpodobně jeden z portrétů knížete.

Hrobní kaple

Celý interiér hrobní kaple byl zařízen v polovině 19. stol. +more při přestavbách na hrobku a to včetně lavic, lustru i varhan. Ty pochází z dílny vídeňského mistra Deutschmanna. Lustr je vyroben z mosazi a je prací Theofila Hanbeny, ten je také autorem některých rakví.

Náchodská kaple

Kaple patřila rodu Březnických z Náchoda, kteří měli nedaleko Mikulova panství. Kaple na oválném půdorysu je zaklenuta kupolí se štukovanou výzdobou, která se v roce 1784 při požáru nezřítila.

Boční lodě

V bočních lodích se nacházejí rakve s ostatky Ditrichštejnů.

Nejstarší rakev patří Maxmiliánovi z Dietrichštejna. Mezi dalšími patří pozoruhodná rakev jeho manželky Anny Marie z Ditrichštejna (1597-1640), rozené z Lichtenštejna. +more Posledním pochovaným byl kníže Hugo z Ditrichštejna, který zemřel roku 1920. Jeho rakev se nezachovala, vzhledem ke špatně provedené konzervaci těla při pohřbívání byla v roce 1945 převezena na jeden z vídeňských hřbitovů.

Celkem se v hrobce nachází 45 rakví; 44 z toho patří příslušníkům rodu Ditrichštejnů a jedna patří příteli Františka Josefa.

Ostatky jsou uloženy ve vnitřních rakvích ze dřeva nebo kovu s vnějšími měděnými nebo mosaznými víky. Rakve jsou instalovány na dřevěných katafalcích z 19. +more století. Několik těl se dochovalo v dobrém stavu, a proto byly podrobeny antropologickému průzkumu.

Seznam pochovaných osob

Větší hrobka - jižní * Anna Marie z Ditrichštejna * Maxmilián z Ditrichštejna * Sofie Agnes z Ditrichštejna * Ignác Adolf z Ditrichštejna * František Xaver z Ditrichštejna * Ferdinand Josef z Ditrichštejna * Marie Alžběta z Ditrichštejna * Sofie Barbora z Ditrichštejna * Františka z Ditrichštejna * Raimund z Ditrichštejna * Marie Charlotta z Ditrichštejna * Margerita Maria z Ditrichštejna * Klaudie Felicitas z Ditrichštejna * Karel Josef z Ditrichštejna

Menší hrobka * Franz Maria Thugut * Marie Aloisie z Ditrichštejna * Maria Theresia Merveld (roz. hraběnka Ditrichštejn-Proskau-Leslie) * Josef z Ditrichštejna * Mořic II. +more z Ditrichštejna * Rudolf Merveldt * Jan Karel z Ditrichštejna * Josefa z Ditrichštejna * Hugo z Ditrichštejna * Alexandrina z Ditrichštejna * Alexandr z Ditrichštejna * Dvě neidentifikovatelné rakve.

Galerie

Soubor:Mikulov - Ditrichštejnská hrobka. jpg|Ditrichštejnská hrobka z Kozího hrádku Soubor:Mikulov, Dietrichštejnská hrobka, pomník. +morejpg|Pomník Františka Josefa z Ditrichštejna na nádvoří Soubor:Mikulov, Dietrichštejnská hrobka, Náchodská kaple. jpg|Klenba Náchodské kaple Soubor:Mikulov, Dietrichštejnská hrobka, rakve 3. jpg|Rakve Ditrichštejnů Soubor:Dietrichštejnská hrobka v Mikulově. jpg|Ditrichštejnská hrobka, detail.

Odkazy

Reference

Literatura

BRICHTOVÁ, Dobromila: Pod tvými ochrannými křídly. Od loretánského kostela k hrobce Dietrichsteinů v Mikulově.; Mikulov, 2014; 96 stran

Externí odkazy

[url=http://www.mikulov.cz/turistika/pamatky-a-prohlidkove-objekty/dietrichsteinska-hrobka/]Dietrichsteinská hrobka[/url] - turistické informace na www.mikulov.cz *

Kategorie:Hrobky v Česku Kategorie:Šlechtická pohřebiště v Česku Mikulov Kategorie:Barokní kaple v okrese Břeclav Kategorie:Klasicistní kaple v Česku Kategorie:Kaple v okrese Břeclav Kategorie:Kulturní památky v Mikulově Kategorie:Stavby v Mikulově Kategorie:Vzniklo 1706 Kategorie:Ditrichštejnové