Ferdinand z Ditrichštejna

Ferdinand Josef z Ditrichštejna (25. září 1636 Vídeň - 28. listopadu 1698, Vídeň nebo Mikulov) byl šlechtic z rodu Ditrichštejnů, nejvyšší císařský soudce, nejvyšší komorník na Moravě, moravský zemský hejtman a nejvyšší hofmistr císaře Leopolda I., rytíř řádu Zlatého rouna a člen rady říšských knížat, v letech 1655-1698 majitel polensko-přibyslavského panství.

Životopis

Erb Ditrichštejnů V roce 1652 spravoval panství Polná-Přibyslav za nemocného otce Maxmiliána Ditrichštejna a dovezl z Říma dar papeže +more'>Inocence X. , relikvii z ramenní kosti sv. Liguriáše, jež byla po roce 1704 v prosklené schránce vystavena na oltář kostela Nanebevzetí Panny marie v Polné a údajný světec se stal patronem města, v lidové zbožnosti také polenské mrkvancové poutě.

V roce 1658 dal v Polné znovu vybudovat kostel sv. Kateřiny, který za třicetileté války vypálila švédská vojska. +more Roku 1665 na jeho pokyn vznikly městské lázně. V roce 1681 smluvně upravil statut Židů ve městě a roku 1689 dal vzniknout špitálu pro chudé a nemocné. Od roku 1690 se na jeho pokyn zrekonstruoval polenský hrad, který zpustl po nájezdů Švédů. Za jeho panování město rozkvetlo a celé panství se výrazně zvětšilo, když k němu postupně přikupoval ves Bílek u Chotěboře, panství Krucemburk a statek Jirkov. Vlastnil další rozsáhlá panství Mikulov, Budyně, Libochovice, Nepomyšl, Vlachovo Březí. Od císaře Leopolda I. obdržel hrad Trasp ve Švýcarsku.

Manželka Marie Alžběta z Eggenbergu mu porodila 17 dětí, z nichž nejstarší Leopold zdědil panství Polná-Přibyslav a v letech 1700-1707 finančně dotoval výstavbu barokního chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné.

Ferdinand, Mikulov a císař Leopold I.

Ferdinand Ditrichštejn dosáhl službou u císařského dvora nejvyššího postu a to pozici nejvyššího hofmistra císaře Leopolda I. +more Jeho postavení se dá srovnat s kariérou jeho praděda Adama Ditrichštejna a prastrýce kardinála Františka Ditrichštejna. Ferdinand převzal rodové majetky v čele s bohatým panstvím Mikulov po smrti svého otce Maxmiliána v roce 1655. Mezi léty 1666-1673 byl hofmistrem mladičké císařovny Markéty Marie Španělské, které je známá především díky svým četným Velasquezovým portrétům. Vrcholem jeho kariéry bylo již výše zmíněné jmenování nejvyšším hofmistrem císaře v roce 1683. Byl považován za nejinformovanějšího muže císařského dvora a jedním z nejbohatších rakouských šlechticů. Podporoval rovněž umění, luxusně přestavěl rodový palác na Herrengasse i mikulovský zámek. Na scénu uvedl věhlasného architekta Johanna Bernarda Fischera z Erlachu, podle jehož plánů se později v Mikulovské Loretě stavělo.

Mikulov byl od konce 16. století majorátním sídlem rodu. +more Díky svému prastrýci kardinálu Ditrichštejnovi byl Mikulov výstavným městem s církevními a vzdělávacími institucemi. Eleganci města podtrhoval manýristický poutní komplex na Svatém Kopečku, první Loreta v českých zemích (1623) a luxusně vybavený zámek. Celé město bylo obehnáno pásem Ditrichštejnských zahrad, letohrádků a obor postavených v italském duchu. Bohatství města pak zajišťoval obchod s několika výročními trhy a významnými privilegii, srovnatelnými s královskými městy a v neposlední řadě vinařství a obchod s vínem.

Pověst o zázracích mikulovské loretánské černé madony oslovila zbožného císaře Leopolda I. k návštěvě tohoto výjimečného města. +more Tuto pouť vykonal se svojí ženou Markétou Marií Španělskou a několika dvořany v létě roku 1672. Leopold nevyjížděl na návštěvy do českých zemí často. Za dlouhou dobu své vlády to bylo pouze pětkrát, z toho jednou do ditrichštejnského Mikulova. V rodinném archivu je zachován popis této vzácné návštěvy. Zajímavý je fakt, že kníže měl dokonalý přehled o svém zámku i přes to, že trvale sídlil ve Vídni od roku 1666. Z tohoto popisu se dovíme o opulentních hostinách i barokním jídelníčku té doby. Účty mluví mj. o štikách z Poysbrunnu a z Kobylí. Účtovali se raci, 50 kapounů, 200 slepic, 200 kuřat, 12 mladých tučných husí, 12 krůt, 30 kohoutů, 20 telátek i 30 jehňat z panského ovčína a další. Jako zvláštní chod se podávali pstruzi v polévce, zavařené (nakládané) želvy, zelné a sladké saláty, španělské vizel, dort se šlehaným sněhem, hovězí s olivami, kýta plněná na anglický způsob, máslové pečivo, španělské kroužky a mnoho dalšího. Program urozených hostí byl stejně pestrý jako jídelníček. Časté byly návštěvy okolních panství, například Lichtenštejnů v Lednici, kde je přijal tamní kníže Karel Eusebius s manželkou Johannou Beatrix, která byla sestrou mikulovského knížete Ferdinanda. Samozřejmostí byl lov na knížecím letohrádku Portz na ostrově Insel uprostřed Nového rybníka nedaleko Mikulova. Poté císařský pár s kavalíry a fraucimorem nasedl do dvou gondol a hodinu se vozili po rybníce. K tomu jim hráli císařští muzikanti. Vyvrcholením celé návštěvy byl velký ohňostroj, pořádaný večer v zámeckém parku. V průběhu třičtvrtě hodiny bylo vypáleno 200 ohnivých koulí a 100 raket. Z 280 světel byla sestavena písmena provolání Vivat Leopoldus Margarita. V dalších dnech se jedlo ve velkém altánu nebo v zámeckém sále, zpívaly se serenády v den císařovniných jmenin. V rajské zahrádce byla připravena tabule ve tvaru půlměsíce.

Odkazy

Reference

Literatura

BRICHTOVÁ, Dobromila. Návštěva císaře Leopolda I. na mikulovském zámku. Regiom, 2004, Sborník Regionálního muzea v Mikulově. . S 16-21.

Externí odkazy

[url=http://genealogy. euweb. +morecz/dietrich/dietrich6. html]Rodokmen Ditrichštejnů[/url] * [url=https://de. wikisource. org/wiki/BLK%C3%96:Dietrichstein,_Ferdinand_Josef_F%C3%BCrst]Constantin von Wurzbach: wikisource. de[/url].

Ferdinand Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna Kategorie:Moravští zemští hejtmani Kategorie:Narození 1636 Kategorie:Narození 25. +more září Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 1698 Kategorie:Úmrtí 28. listopadu Kategorie:Pohřbení v Ditrichštejnské hrobce v Mikulově Kategorie:Muži.