Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Polná)

Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie je největší polenský chrám, postavený v letech 1700-1707, který byl vyhlášen národní kulturní památkou.

Po smrti Leopolda Ditrichštejna roku 1708 se stavba chrámu pozastavila a už nikdy nebyl dostavěn tak, jak si ji majitel polenského panství představoval, přesto je odborníky hodnocena jako jedna z nejbohatěji vyzdobených církevních staveb v České republice. O Vánocích se zde koná výstava betlémů. +more Uvnitř se nachází unikátní varhany, největší dochované vyrobené v českých zemích. Součástí kostela je od 25. srpna 2012 Církevní muzeum Polná.

Historie

První chrám Matky Boží na tomto místě dal založit majitel panství Jan I. z Polné ve 13. +more století, patrně v raně gotickém slohu. Ve 14. století byla jeho stavba rozšářena. V roce 1418 přešla většina občanů Polné a tudíž i správa chrámu od katolicismu do rukou husitských kněží, ve kterých zůstala určitě až do roku 1454. Od druhé poloviny 15. století do konce 16. století se zde střídali katoličtí a protestantští faráři. Od roku 1563 se v listinách připomíná jako děkanský chrám. Podle listin z roku 1677 pod polenskou farnost spadaly i kostel sv. Mikuláše v Nížkově, jenž se osamostatnil v roce 1736, a kostel sv. Jakuba ve Velké Losenici, který se osamostatnil v roce 1696. Podle veduty města Polná, zachycené na mědirytině Matthiase Meriana z roku 1650, byl kostel trojlodní bazilikou, nad presbyteriem měl sanktusovou věžičku pro dva zvonky. Gotická malovaná gotická okna byla potvrzeno nálezem fragmentů vitráží. Vedle chrámu byla přistavěná eucharistická kaple. Směrem k Sezimovu náměstí několik desítek metrů od kostela stála vysoká věž zvaná Tábor, s bání ze 17. století a pěti starobylými zvony. Roku 1683 zámecký sládek Tomáš Křenek dal na své náklady zhotovit oltář sv. Kateřiny.

Druhý chrám: Ferdinand z Ditrichštejna v roce 1692 zadal neurčenému architektovi projekt na rozšíření děkanského chrámu, který se však nezrealizoval. Italský architekt Domenico d'Angeli dodal projekt na nový barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie, jehož stavba započala v roce 1699, kdy byl zrušen přilehlý farní hřbitov. +more Roku 1700 byl dosavadní svatostánek zbourán, ostatky sv. Liguriáše průvod přenesl do špitálního kostela sv. Anny, kde se sloužily bohoslužby, stejně jako v kostele sv. Kateřiny. Dělníci při stavbě zazdili většinu náhrobků šlechticů, zbývající roztloukli na dlaždice a a použili do dlažby hlavní lodi. Již v roce 1705 se v nedokončené stavbě konaly mše: první sloužil 21. listopadu děkan Pavel A. Haberlandt. Ve dnech 8. -13. září 1707 chrám vysvětil světicí biskup pražský a strahovský opat Vít Seipel. Ten vysvětil také 10 oltářů zasvěcených sv. Kříži, Všem svatým, sv. Anně, sv. Janu Křtiteli, hlavní oltář Nanebevzetí Panny Marie, sv. Filipu Nerejskému, sv. Judovi Tadeáši a čtrnácti svatým pomocníkům, Panně Marii, oltář zvaný kaple mrtvých.

Chrám včetně vnější výzdoby byl dokončen v roce 1713, kdy byly ze zamýšlené série soch osazeny dvě, sv. Petra a Pavla. +more Věž byla dokončena v roce 1715 podle plánu italského stavitele Domenica D`Angeli, který pracoval se staviteli Vítem z Nového Veselí a bratry Janem a Pietrem Spinettim, výstavbu financoval především Leopold Ditrichštejn, po jeho smrti roku 1708 se stavba chrámu pozastavila a už nebyla dostavěna. Církevní správa Polné i okolních obcí od roku 1784 spadá pod diecézi královéhradeckou. Roku 1841 se primice zdejšího rodáka Františka Pojmona zúčastnil i bohoslovec Karel Havlíček Borovský. Věž zničil požár města v roce 1863, znovu byla postavena v roce 1895 podle návrhu architekta Schmoranze. Požár v roce 1863 roztavil i zvony, v roce 1864 jihlavský zvonař Josef Hilzer ze zbytků zhotovil nové . 12. prosince 1867byly vysvěceny tři zvony s patrociniem sv. Klotildy, sv. Ignáce a Panny Marie, další dva menší zvony ulil také Hilzer a byly vysvěceny ke cti sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 2001-2012 na opravu památky čerpáno 23 620 000 Kč.

Architektura

Stavba má půdorys trojlodní baziliky, je 63,53 metrů dlouhá, 26,54 m široká a 22,12 m vysoká. Samotná věž má čtyři etáže a sahá do výšky 63,5 metru. +more Trojlodí má navzájem průchozí postranní kaple v bočních lodích a nad nimi empory, které využívalo literátské bratrstvo. Hlavní (západní) průčelí kostela je pětiosé, členěné pilastry s korintskými hlavicemi. V nice nad portálem hlavního vchodu je vsazena socha Panny Marie Immaculaty pod křížem. * Interiér má bohatou štukovou výzdobu kleneb a stěn mezilodních arkád, jejímž hlavním autorem byl Giacommo Corbellini a jeho dílna. Na výzdobě chrámu se mimo jiné podíleli dále italští umělci z rodiny Carlone, vídeňský sochař Mathias Roth, pozlacovač Agostino di Grandi, vídeňský dvorní truhlář Mauritz Cleigraf a jiní. Radami přispíval též francouzský zahradní architekt Jean Trehet, pracující pro Leopolda z Dietrichsteina. Autorem freskové výzdoby západní části kostela je německý malíř Jonas Drentwett.

Valenou klenbu s lunetami a presbytář zdobí ornamentální motivy akantů, listovce, kartuší, mušlí, rozvilin, záclon a oblaků, mezi nimi jsou namalováni andílci. V klenáku segmentu mezilodních arkád jsou malované erby polenské šlechty a městský znak. +more Na vítězném oblouku jeuprostřed dvojice oválných štukových erbů stavebníka kostela, knížete Leopolda z Ditrichštejna a jeho manželky Marie Godofredy ze Salmu. Strop je pokryt sestavou jemných štuk s mariánskou symbolikou. Stěny hlavní i bočních lodí tvoří kanelované pilíře, korintské hlavice, členité římsy a balustrády. Nad bočními loděmi, sklenutými českými (pruskými) plackami s klenebními pasy, se nachází empory zaklenuté hřebínkovou klenbou. V chrámu stojí deset oltářů .

* Dlažbu z roku 1713 tvoří čtvercové pískovcové dlaždice, z části do ní byly použity také náhrobní kameny z předchozího kostela. V podlaze se dochovaly náhrobníky čtyř šlechtických rodin: uprostřed hlavní lodi Žejdliců ze Šenfeldu, kterou surovým způsobem vykradli roku 1898 dělníci firmy Antonína Suchardy z Nové Paky. +more Tuto krádež vyšetřily úřady až roku 1916, vyšetřování se tedy kvůli 1. světové válce opozdilo o 18 let.

* Cínová křtitelnice z roku 1617 pochází z předchozího kostela z protestantských dob, je zdobena reliéfy čtyř evangelistů a dvěma medailony. Je dílem jihlavského cínaře Lukáše Gleixnera, stejně jako cínové rakve Žejdliců v Městském muzeu v Polné.

Oltáře

Hlavní oltář Nanebevzetí Panny Marie má dřevěnou sloupovou architekturu, po stranách a. sanktuaria polychromové sochy Zvěstování: vlevo Archanděl Gabriel a vpravo Panna Marie, které na zakázku Leopolda Ditrichštejna ve Vídni. +more Oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie namaloval rakousko-italský malíř Martin Altomonte, dříve bylo autorství připisováno malíři Ignáci Raabovi. Prostor doplňují sochy sv. Josefa a sv. Jáchyma.

* Kredenční oltář sv. Liguriáše Nachází se nalevo od hlavního oltáře, pochází z roku 1806 a nechal jej vytvořit Tomáš Pokorný jako poděkování za uzdravení z dlouhodobé nemoci. +more Nedaleko od oltáře se nachází hrobky zbudované vrchnostenskými úředníky Adamem Františkem Maršákem z Palmberka a Maxmiliánem de Francy.

Evangelní (severní) strana

Svatého kříže a Svatého Jana Nepomuckého - má připomínat utrpení Ježíše Krista, nedílnou součástí je obraz Krista na kříži od Jindřicha Noska z Jihlavy * Všech svatých - ceněnou součástí je obraz Všech svatých a skleněná rakev, ve které odpočívá z vosku vytvořený sv. Jan Nepomucký v životní velikosti. +more Zhotovili jej na náklady Ferdinanda Ditrichštejna v Římě roku 1680. * svaté Anny - pochází ze starého kostela, zhotovený v roce 1679 * sv. Jana Křtitele - s obrazem téhož světce.

Epištolní (jižní) strana

Černá kaple či Kaple mrtvých - pojmenovaný podle výzdoby téže barvy a symbolů smrti * Matky Boží neposkvrněné - se sochami sv. Barbory a sv. +more Kateřiny * sv. Judy Tadeáše a 14 svatých pomocníků - zde stojí skříňka s ostatky sv. Liguriáše. Oltářní obraz dílem malíře Luca Antonia Colomby. * sv. Filipa Neriho - s obrazem od Luca Antonia Colomby a se sochami svatých Václava a Leopolda, v dolní části vystupují řezby ze života sv. Václava.

Sakristie

Uvnitř stojí bohatě vyřezávané skříně a vchod do tajné komory. Na stěnách visí obrazy sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, sv. Petra a Pavla z I. poloviny 18. století.

Varhany

Unikátní varhany v roce 1708 na náklady děkana Václava Vojtěcha Čapka zhotovil moravský varhanář Jan David Sieber. V současnosti jsou to pravděpodobně největší dochované varhany z barokní doby vyrobené v českých zemích. +more Jsou umístěny na kruchtě velkého chóru v hlavní lodi. Skříň nástroje vyřezal polenský řemeslník Martin Morávek. Původně obsahovaly 1514 znějících píšťal. V průběhu let se několikrát opravovaly, více či méně odborně. Požár města roku 1863 se varhan nedotkl, ale způsobil rozeschnutí měchů, které se až do výroby nových nedaly použít.

Druhé menší varhany si pořídilo zdejší literátské bratrstvo koncem 16. století, byly přeneseny ze starého kostela, stojí na literátském kůru a fungují na řemenový pohon (tzv. +more klakování), jedná se o nejstarší dochovaný nástroj v Polné.

Věž

Má šest podlaží (pět pater a podvěží). Stěny jsou tvořeny až 1,85-3 m tlustou zdí, visí v ní tři zvony, dva velké a malý umíráček sv. +more Vojtěcha. V horním patře je dochovaná světnička hlásného, ochoz věže je přístupný veřejnosti.

Prohlídky kostela, chrámového muzea a věže

Průvodcovskou službu provozuje denně od 8 do 16 hodin Děkanský úřad Polná, který sídlí naproti vchodu do chrámu.

Odkazy

Reference

Literatura

ŠEFERISOVÁ LOUDOVÁ, Michaela; PLAŠIL, Filip: Architektonická perla Dietrichsteinů v Polné. Uměleckohistorický průvodce prohlídkovou trasou děkanským kostelem Nanebevzetí Panny Marie. +more Polná: Město Polná, 2012.

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20091229205243/http://www. mesto-polna. cz/pamatky. asp]Město Polná: Kulturní památky[/url] * [url=http://www. kr-vysocina. cz/vismo5/dokumenty2. asp. id_org=450008&id=1935334]Děkanský chrám na stránkách kraje Vysočina[/url].

Nanebevzetí Panny Marie (Polná) Nanebevzetí Panny Marie Polná Nanebevzetí Panny Marie Polná Nanebevzetí Panny Marie Polná Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Jihlava