Benešov

Benešov je město ve Středočeském kraji, obec s rozšířenou působností a také největší město okresu Benešov. Leží v Benešovské pahorkatině 30 km jihovýchodně od Prahy, protéká jím Benešovský a Konopišťský potok. Žije zde obyvatel.

Historie

215x215pixelů

Zřícenina kláštera minoritů V 11. +more století za vlády Přemyslovců probíhala kolonizace dosud neobydlených oblastí jižně od Prahy. První písemná zmínka o Benešově pochází z roku 1219 a jeho první osídlení bylo na místě dnes zvaném Na Karlově, kde vznikl panský dvorec, kostel a okolo nich osada. Poté se centrum přesunulo výstavbou městského tržiště na dnešní Masarykovo náměstí. Na Karlově byl založen minoritský klášter a majitelem se stal pražský biskup Tobiáš z Benešova, který si záhy vybudoval nové sídlo - Konopiště. Po vymření Benešoviců se majiteli stali Šternberkové a po nich městu zůstal znak - osmicípá zlatá hvězda v modrém poli. Jan Žižka zdejší klášter vypálil, když tudy táhl roku 1420 na Prahu.

Husité ale klášter nezničili úplně. Benešov se pak stal významným za doby vlády Jiřího z Poděbrad, když se roku 1451 právě v místním klášteře konal sněm za přítomnosti Jiřího, coby zemského správce, a +more'>Eneáše Sylvia, zástupce římské kurie. Jednalo se tehdy o smíření s katolickou Evropou. V roce 1473 vystoupila na zdejším sněmu také královna Johanka a tříhodinovou řečí ve zpustlém klášterním chrámu umravňovala české panstvo, vyzvala je, aby pamatovali na vládu svornosti jejího manžela a zesnulého krále Jiřího, zanechali rozbrojů mezi sebou a svorně pečovali o blaho a slávu vlasti. Johanka měla vystoupit podle Palackého i na dalším sněmu v Benešově v roce 1474, ale to již došlo k velké rozepři mezi ní a králem Vladislavem Jagellonským, takže se královna uzavřela ve svém vdovském sídle na Mělníce, kde roku 1475 zemřela.

V letech 1541-1566 žil v Benešově zvonař jménem Matěj Špic, z jehož dílny pochází mnoho zvonů, které zhotovil pro okolní kostely, jako v Bystřici, Okrouhlici, Louňovicích, Postupicích, na Hrádku, Olbramovicích, Kondraci a jinde v okolí. Velkou ranou pro město byla třicetiletá válka a zvláště obsazení švédským vojskem v roce 1648, jehož následky město poznamenaly na mnoho let. +more Roku 1703 byla založena piaristická kolej, na které se vyučovalo základní vzdělání a také gymnázium. Benešov se vykoupil z poddanství roku 1802 a jakožto etnicky české město se stal místem vlasteneckých aktivit. V roce 1850 byla zrušena vrchnostenská správa a v novorenesanční budově staré radnice začalo sídlit okresní hejtmanství a okresní soud, městská správa se přesunula do budovy současné radnice. Od roku 1871 prochází městem železniční trať Praha - České Budějovice.

Pomník padlým v první světové válce před gymnáziem Benešov

Po vzniku republiky byl v sobotu 21. prosince 1918 kolem poledne na benešovském nádraží slavnostně uvítán prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk, který se tudy vracel z exilu do Prahy zvláštním vlakem. +more Byla to jeho poslední zastávka na cestě domů. Benešov byl okresním městem, v němž byl umístěn pěší pluk č. 48 a působila zde mj. okresní nemocnice, městské muzeum, dva biografy (Helios a Sokol), pět peněžních ústavů nebo tři hotely (Na Knížecí, Nigrín, Pošta). K roku 1932 existovaly továrny: na drátěná tkaniva a pletiva Hrbotický, na knoflíky Fluss, na kůže Herschmann, na obuv Holzer a na poživatiny Sagosa. Dále např. státní pivovar, dva lihovary a pět likérek, tři cihelny a státní žulové a syenitové lomy.

Za druhé světové války mělo být město zcela vystěhováno a mělo se stát SS-Stadt Böhmen. Součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov se stalo pouze území západně od státní silnice na Tábor, ovšem do 15. +more dubna 1943 se museli vystěhovat i všichni obyvatelé žijící na západ od železniční trati a jižně od Máchovy ulice, a to včetně bloku mezi Jiráskovou, Žižkovou a Husovou ulicí. Po válce se součástí města stala dosud samostatná obec Konopiště a ty vesnice, které nyní tvoří katastrální území Benešov u Prahy, a v roce 1980 ještě další, z nichž některé se v roce 1990 opět osamostatnily.

Členění města a správní území

Katastrální území Benešova Město je tvořeno dvěma katastrálními územími a 15 místními částmi: * Benešov u Prahy (na pravém břehu Konopišťského potoka): centrum a místní části Baba, Bedrč, Boušice, Červený Dvůr, Dlouhé Pole, Chvojen, Konopiště, Mariánovice, Okrouhlice, Pomněnice a Radíkovice; * Úročnice (na levém břehu Konopišťského potoka): místní části Úročnice, Buková Lhota a Vidlákova Lhota.

V 80. letech 20. +more století byly součástí města i nyní samostatné obce Chlístov, Chrášťany a Václavice.

Benešov byl dříve sídlem okresního úřadu, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Benešov ale stále existuje a skládá se ze 114 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 51 obcí. +more Působí zde také stále okresní soud a okresní státní zastupitelství.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: * 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov * 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov * 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov * 1939 země česká, oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov * 1942 země česká, oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov * 1945 země česká, správní i soudní okres Benešov * 1949 Pražský kraj, okres Benešov * 1960 Středočeský kraj, okres Benešov * 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rada a zastupitelstvo

Složení zastupitelstva 2018-2022

Volba pro Benešov: Jaroslav Hlavnička, Jan Hrachovský, Ladislav Klavrza, Luboš Machulda, Lada Pavlíčková, Zdeněk Zahradníček, Petr Jandač, Karel Navrátil, Igor Chromý, Petra Kuchařová, Jan Hrachovský * ČSSD: Ing. Jindřich Bulan * ANO: Jakub Hostek, Jaroslava Pokorná Jermanová, Jiří Švadlena * ODS: Pavel Pavlík, Jaroslav Roll, Roman Tichovský * STAN s podporou KDU-ČSL: Luboš Balata, Jana Čechová * Česká pirátská strana s podporou Zelení: Daniel Netušil, Radek Klempera * KSČM: Michal Budlovský

Městská rada

Starosta: Ing. Jaroslav Hlavnička * Místostarosta: Ing. +more Roman Tichovský * Místostarosta: Mgr. Zdeněk Zahradníček * Ostatní radní: ** Volba pro město: Mgr. Petr Jandač, Ing. Luboš Machulda, MBA, ** STAN s podporou KDU-ČSL: Ing. Jana Čechová ** Česká pirátská strana s podporou Zelení: Ing. Daniel Netušil.

Volby 2018

Pamětihodnosti

Kostel sv. Mikuláše - kostel se samostatnou zděnou zvonicí na vrchu Karlov pochází ze 13. +more století, byl mnohokrát přestavován. Na zvonici je doložen zvon František z roku 1480 od Václava z Velvar, zvon Mikuláš z roku 1483 od téhož zvonaře a zvon Salvátor z roku 1603 od Jakuba Konváře. * Zřícenina klášterního kostela minoritů - klášter byl založen v 1. polovině 13. století. V roce 1420 byl společně s celým městem vypálen husity. Při klášteře stojí stará zděná zvonice, na ní se nachází vzácný zvon z roku 1322 od zvonaře Rudgera, který je druhým nejstarším datovaným zvonem v Česku. Zvon byl nalezen při výkopových pracích v sutinách bývalého minoritského kláštera v roce 1799. Další zvon je z roku 1595 od Matouše Voříška. * Piaristická kolej a kostel sv. Anny - kolej byla založena roku 1703 Františkem Karlem Přehořovským z Kvasejovic. Celá stavba byla dokončena teprve roku 1717 za Jana Josefa z Vrtby, nejvyššího purkrabího království českého, který ke klášteru nechal přistavět kostel sv. Anny. Nad hlavním vchodem do kostela je jeho znak s latinským nápisem. * Zámek Konopiště - pravděpodobně založen koncem 13. století * Starý židovský hřbitov - založen v 17. století, funkční do roku 1883, po roce 1980 byl téměř zlikvidován, nyní parčík s několika náhrobky * Pivovar Ferdinand - chráněná kulturní památka z počátku 20. století * Budova gymnázia - vystavěna v novorenesančním stylu v letech 1905-1907 * Dům Josefa Suka - dům, kde zbytek života trávil a také zde zemřel hudební skladatel Josef Suk * Budova nádraží - zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek.

Soubor:Benešov Karlov1. jpg|Kostel svatého Mikuláše se zvonicí Soubor:Konopiště, 2021 (68). +morejpg|Zámek Konopiště Soubor:Benešov náměstí2. jpg|Kostel svaté Anny Soubor:Gymnázium Benešov vchod. JPG|Hlavní vchod do Gymnázia Benešov.

Obyvatelstvo

Podle sčítání lidu roku 1921 zde žilo v 531 domech 7 828 obyvatel, z nichž bylo 3 671 žen. 7 545 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 38 k německé a 25 k židovské. +more Žilo zde 4 960 římských katolíků, 204 evangelíků, 1 792 příslušníků Církve československé a 299 židů. Podle sčítání roku 1930 zde žilo v 784 domech 8 307 obyvatel. 7 946 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 260 k německé. Žilo zde 5 222 římských katolíků, 294 evangelíků, 2 090 příslušníků Církve československé a 237 židů.

Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 529303 Benešov, věková struktura. svg|Věková struktura obyvatel obce Benešov roku 2011 Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 529303 Benešov, rodinný stav. +moresvg|Rodinný stav obyvatel obce Benešov roku 2011 Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 529303 Benešov, vzdělání. svg|Vzdělání obyvatel obce Benešov roku 2011.

Průmysl

Firma SCHREIBER K nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v Benešově patří potravinářství a strojírenství.

Významné firmy: * Schreiber - výroba mléčných výrobků * Benea - výroba pekařských a cukrářských výrobků * Baest - výroba jeřábů, nádrží a ocelových konstrukcí * Mavel - výroba technologických celků s turbínami * Pinko - výroba zmrzlin * pivovar Ferdinand

Doprava

Silniční doprava

Benešovem vedou nebo z něj vycházejí tyto silnice: * silnice I/3 Mirošovice (dálnice D1) - Benešov - České Budějovice - Rakousko * silnice II/106 Benešov - Týnec nad Sázavou - Kamenný Přívoz - Štěchovice * silnice II/110 Benešov - Ostředek - Sázava * silnice II/112 Benešov - Vlašim - Pelhřimov - Telč - Želetava

Železniční doprava

Nádraží Benešov u Prahy +moreLokomotiva_T_435_0114_-_číslo_714120-8_modrá_pohled_zepředu_na_čelo_a_levý_bok_-_nádraží_Benešov_-_historické. JPG|náhled'>Lokomotiva T 435 Hektor u točny benešovského nádraží je součástí sbírky železničních veteránů Posázavského Pacifiku, o. s. Benešovem prochází IV. tranzitní železniční koridor z Německa do Rakouska. Železniční stanice Benešov u Prahy patří k těm, jejichž název je oproti názvu obce rozšířený. Leží na těchto tratích: * 220 Benešov - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice, částečně jednokolejná a částečně dvoukolejná elektrifikovaná celostátní dráha s velkým dopravním významem a s mezinárodním provozem, součást čtvrtého koridoru, úsek do Veselí nad Lužnicí v provozu od roku 1871 * 221 Praha - Strančice - Benešov, dvoukolejná elektrifikovaná celostátní dráha s velkým dopravním významem s mezinárodním i frekventovaným regionálním provozem, součást čtvrtého koridoru, v provozu od roku 1871 * 222 Benešov - Vlašim - Trhový Štěpánov, jednokolejná neelektrifikovaná regionální dráha s nepříliš hustým provozem, úsek do Vlašimi v provozu od roku 1895 Rychlíky linky R17 Praha - České Budějovice zde zastavují téměř každou hodinu a jízdní doba do stanice Praha hlavní nádraží v roce 2012 činila 42 minut. Osobní vlaky linky S9 do Prahy vyjíždějí z Benešova každých třicet (mimo špičky šedesát) minut a jsou součástí systému pražské příměstské železnice Esko.

Městská autobusová doprava

V Benešově je taktéž zavedena městská autobusová doprava. Tu zde zajišťuje ČSAD Benešov na třech linkách. +more Linky zajíždějí i do benešovských částí Pomněnice nebo Mariánovice, jsou však v provozu jen v pracovní dny. Další tu jsou spoje Pražské Integrované Dopravy od 1. 4. 2021 do těchto cílů: 337 a 401 Praha 401 Tábor, Jindřichův Hradec / Třeboň 438 Štěchovice 452 Mladá Vožice 553 Jankov, Odlochovice 554 Votice 752 Týnec nad Sázavou - Jílové u Prahy 753 Týnec nad Sázavou - Netvořice - Neveklov 754 Neveklov - Křečovice 755 Neveklov - Jablonná n/Vlt. 759 Bystřice - Maršovice - Neveklov.

Městská turistická doprava

Od června 2012 je v Benešově zřízena speciální městská turistická doprava. Ta je zajišťována dvouvozovým ekovláčkem. +more Ekovláček měl původně vyjet již v dubnu 2012, na svou první jízdu se však vydal až 29. června 2012, ovšem i potom se potýkal s problémy. Vláček vyjíždí pětkrát denně v pracovní dny i o víkendu od městského informačního centra. Mezi jeho zastávky patří např. pivovar, gymnázium, vrch Karlov, zajíždí i do Konopiště.

Letecká doprava

U Benešova se nachází nevelké a neveřejné letiště, původně sloužící vojenským účelům.

Školství

Gymnázium v Benešově +moreJPG|náhled'>Integrovaná škola v Benešově Mateřské školy: * MŠ Čtyřlístek * MŠ U Kohoutka Sedmipírka, MŠ Longenova * MŠ Karlov * MŠ Úsměv * MŠ Berušky.

Základní školy: * ZŠ Dukelská * ZŠ Jiráskova * ZŠ Karlov * ZŠ Konopišťská * Základní umělecká škola Josefa Suka Benešov

Střední školy: * Gymnázium Benešov * Střední škola cestovního ruchu * Střední technická a integrovaná škola Černoleská * Střední ekonomická škola * Střední zdravotnická škola * Střední zemědělská škola * Střední odborné učiliště stavební

Ostatní: * Praktická škola Konopišťská * Vyšší odborná zemědělská škola

Kultura

Muzeum umění V Benešově je v provozu Městská knihovna Benešov i kino, otevřeno je také Muzeum umění a designu a pobočka Muzea Podblanicka, jež se obě nachází v secesním domě č. +more p. 74. Tento dům postavila v letech 1904-1905 podle projektu Marcela Dusila Okresní hospodářská záložna v Benešově. V roce 1992 zde byla veřejnosti zpřístupněna expozice věnovaná dějinám města a okolí, uměleckým památkám regionu a výtvarníkům, kteří zde působili.

V Benešově funguje i městské divadlo nebo kulturní dům Karlov. V letech 2011 a 2012 se zde pořádal hudební festival Sázavafest a v roce 2013 festival Let It Roll.

Sport

Stadion U Konopiště V Benešově funguje několik sportovních klubů. +more Nejslavnější chvíle prožil fotbalový klub SK Benešov, který v sezóně 1994/95 hrál nejvyšší českou soutěž, tehdy pod názvem Švarc Benešov. Po trestněprávních problémech majitele klubu Miroslava Švarce zlatá éra klubu skončila. Nyní hraje třetí nejvyšší soutěž. Benešovský dres oblékla i řada bývalých reprezentantů. V éře nahlédnutí do první ligy to byli Karel Jarolím, Luboš Kozel, Ivo Knoflíček, Julius Bielik nebo Tibor Mičinec. Ovšem již v 70. letech 20. století přišel do Benešova jako hrající trenér z pražské Dukly Josef Vacenovský který sebou přivedl bývalé reprezentanty Jana Brumovského, Jiřího Čadka nebo Josefa Jelínka. Benešovský klub hraje své domácí zápasy na stadionu U Konopiště, kam se vejde 8300 diváků. Zimní stadion v Benešově Hokejový klub HC Lev Benešov hraje Středočeskou krajskou ligu (4. ligová úroveň). Své domácí zápasy hraje na Zimním stadionu Benešov, který má kapacitu 2500 diváků. Růstu klubu brání to, že již dvakrát prodal svou licenci do jiných měst, jednou do Příbrami a jednou do Moravských Budějovic. Nejznámějším odchovancem je Jan Srdínko, který se po skončení hráčské kariéry věnoval výchově hokejové mládeže v Benešově.

Další sportovní kluby

SK Florbal Benešov - florbalový klub * BC Benešov - basketbalový klub * HC AGAVE - hokejový klub * TJ Sokol Benešov - volejbalový klub * SK Šacung Benešov - nohejbalový klub * SKP judo Benešov - judo * TSK Salta Benešov - taneční sportovní klub * Sanchin Dojo Benešov - karate * Benešovská 1. +more Volejbalová - volejbalový tým V Benešově se nachází rovněž sokolovna nebo plavecký stadion.

Turistika

Cyklistika - Městem vedou cyklotrasy č. 0063 Týnec nad Sázavou - Konopiště, č. +more 0064 Čerčany - Benešov - Konopiště, č. 0069 Benešov - Postupice - Vlašim, č. 0073 Benešov - Ostředek - Český Šternberk, č. 0076 Konopiště - Bystřice - Votice. * Pěší turistika - Územím města procházejí turistické trasy Chocerady - Kozmice - Benešov - Konopiště - Neveklov, Benešov - Postupice - Louňovice pod Blaníkem, Konopiště - Poříčí nad Sázavou, Konopiště - Líšno, Benešov - Konopiště - Týnec nad Sázavou.

Lidé

Část sídliště na Spořilově Sídliště Na Bezděkově

Rodáci

Monika Absolonová (* 1976), muzikálová zpěvačka a herečka * Vladimír Antušek (1901-1968), malíř, autor mozaiky v katedrále sv. Víta na Pražském hradě *Matouš Benešovský vulgo Philonomus (asi 1550 - po r. +more 1590), filolog, písař, překladatel * Jitka Bartoničková (* 1985), česká atletka, olympionička * Miroslav Beránek (* 1957), bývalý československý fotbalista * Vladimír Haering (1882-1942), vojenský lékař, legionář a odbojář * Vladimír Hirsch (* 1954), hudební skladatel a instrumentalista * Ivo Chlupáč (1931-2002), geolog, paleontolog * Miloslav Chlupáč (1920-2008), sochař, malíř * Václav Krása (* 1951), poslanec, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením * Petr Kubín (* 1967), historik, hagiograf, profesor KTF UK * Aneta Langerová (* 1986), česká zpěvačka * František Václav Mareš (1922-1994), jazykovědec, bohemista, slávista, profesor Vídeňské university *Jindřich Matiegka (1862-1941), lékař, antropolog, rektor Univerzity Karlovy *Jan Noha (1908-1966), spisovatel * Otakar Novotný (1880-1959), architekt, návrhář, profesor * Karel Nový (1890-1980), spisovatel a novinář * Adolf Panz (1918-1986), orientalista a učitel perštiny, diplomat * Artuš Scheiner (1863-1938), český ilustrátor a malíř *Josef Eugen Scheiner (1861-1932), právník a významný činovník Sokola *Adam Trajan (1586-1650), český kazatel a spisovatel * Kateřina Winterová (* 1976), herečka Národního divadla, zpěvačka Ecstasy of St. Theresa.

Osobnosti spjaté s Benešovem

Svatopluk Čech (1846-1908), básník, prozaik, novinář a cestovatel, rodák z Ostředku, jako čestný občan Benešova propůjčil své jméno místnímu ochotnickému spolku * Salo Flohr (1908-1983), světový šachista, čs. reprezentant v šachu, šachový velmistr, v Benešově uděleno domovské právo *Jan Hertl (1906-1965), historik a sociolog, učil na benešovském gymnáziu * Emil Artur Longen (1885-1936), dramatik, režisér, herec, spisovatel a malíř, studovat benešovské gymnázium, zemřel v Benešově * Vladimír Pičman (* 1935), básník, redaktor, překladatel, studoval benešovské gymnázium * Josef Suk starší (1874-1935), hudební skladatel, houslista a pedagog, žil a zemřel v Benešově * Ladislav Šíma (1885-1956), malíř, profesor benešovského gymnázia * Josef Topol (1935-2015), dramatik, básník, studoval benešovské gymnázium * Jiří Tywoniak (1919-1995), archivář, muzejník, historik Podblanicka * Vladislav Vančura (1891-1942), spisovatel, dramatik, filmový režisér, studoval benešovské gymnázium * František Veselý (1863-1935), český a československý advokát a politik, starosta Benešova * Michal Viewegh (* 1962), spisovatel a publicista, studoval benešovské gymnázium * Karel Vladislav Zap (1812-1871), historik a spisovatel, žil a zemřel v Benešově

Partnerská města

Sainte-Agnès, Alpes-Maritimes, Francie * Partizánske, Slovensko * San Pietro in Casale, Itálie

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. rozpocetobce. +morecz/seznam-obci/529303-benesov]Rozklikávací rozpočet[/url] na rozpocetobce. cz * [url=http://publicwire. eu/regions/benesov/stream/stream. php]Online přenosy ze zasedání zastupitelstva[/url] * [url=http://nase-rec. ujc. cas. cz/archiv. php. art=3327]Lidová rčení z Benešovska[/url].

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Města v okrese Benešov Kategorie:Okresní města v Česku Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce v okrese Benešov Kategorie:Tři údolí Kategorie:Sídla v Benešovské pahorkatině Kategorie:České a moravské obce vysídlené v letech 1940-1945