Vysídlení Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Sedlčanech

Vysídlení obyvatel Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska se uskutečnilo v letech 1942 až 1944. Na území mezi Vltavou a Sázavou vymezeném těmito řekami, státní silnicí č. +more 3, železniční tratí Praha - Tábor, železniční tratí Olbramovice - Sedlčany a silnicí Sedlčany - Příbram vznikl výcvikový prostor Waffen-SS na Benešovsku (SS-Truppenübungsplatz Beneschau, později přejmenovaný na SS-Truppenübungsplatz Böhmen, tj. „Výcvikový prostor SS Čechy“) o rozloze 441 km². Vysídlení proběhlo v několika etapách a zasáhlo na 70 politických obcí, 180 osad a 30 000 lidí.

...
...
...
...
+more images (1)

Germanizační plány

Čechách 1942-1945

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 započali Němci s „konečným řešením české otázky“. V první fázi šlo o vytvoření oblastí, ze kterých mělo být stávající české obyvatelstvo vysídleno a nahrazeno německým. +more V srpnu 1940 oznámili svoje rozhodnutí rozšířit stávající vojenská cvičiště v Milovicích, v Brdech a na Vyškovsku a s jeho realizací započali v roce 1941. Po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora se urychlily přípravy vysídlení dalších oblastí. Jako první byl vybrán prostor, který ležel ve středu české části Protektorátu, a jeho germanizací mělo vzniknout německé území uprostřed souvislého českého osídlení. Součástí plánu bylo i úplné vystěhování Benešova, ze kterého se mělo stát SS-Stadt Böhmen. Současně vznikly rámcové plány na vytvoření souvislého německého osídlení od Plzně až k Jihlavě, které měly být zahájeny následně.

Historické souvislosti

Vymezování hranic oblasti začalo koncem roku 1941 a omezené informace o plánu unikly mezi obyvatelstvo počátkem roku 1942. Vysídlení velké oblasti bylo generální zkouškou pro další plány. +more Realizace byla zahájena počátkem roku 1942, kdy se válečné události vyvíjely pro Německo velmi nadějně. Vlastní vysídlování začalo až po atentátu na Heydricha. Plán byl dokončen v roce 1944 za vojenské situace, která byla zcela opačná než při jeho zahájení.

Právní rámec

První vysídlení bylo nařízeno dne 14. března 1942 vyhláškou Okresního úřadu v Benešově č. +morej. 325/pres. Vyhláška se odvolávala na článek 3 zákona o právu vyvlastňovat pozemky při zřizování vojenských objektů a cvičišť ze dne 14. července 1927, což byl původní československý zákon přejatý do právního řádu Protektorátu. Zároveň byla zřízena přesídlovací kancelář v Benešově, která pak řídila další vysídlování. K tomu vydávala vlastní vyhlášky, z nich některé se dále odvolávaly na zákon ze dne 29. března 1935 o vyvlastnění k účelům obrany státu a na říšský zákoník I. S. 467 o získávání půdy pro účely branné moci. K vyvlastnění mělo dojít za náhradu a výše odškodnění měla být určena při smírčím jednání.

Realizace

+more63'>Jedna z prvních vyhlášek Vyhláškou ze 14. března 1942 byla určena první etapa vysídlení (v německých textech nazývaná zóna). Aby bylo možno vystěhování lépe řídit, byly zřizovány pobočky přesídlovací kanceláře, a to nejprve v Netvořicích, po jejich vysídlení v Čerčanech a následně i v Sedlčanech. Přesídlenci byli povinni si nalézt nové ubytování sami mimo území cvičiště. Většina se snažila ubytovat někde poblíž, ale nakonec hledali ubytování po celém Protektorátu. Nejobtížnější bylo najít volnou zemědělskou usedlost, ať už ke koupi nebo pronájmu. K vyhledání ubytování napomáhal Ústav pro péči o přistěhovalce, který byl původně zřízen po Mnichovské dohodě pro obyvatele, kteří museli odejít z pohraničí. Ústav pomocí dotazníku o ubytovacím prostoru zjišťoval u obecních úřadů volné prostory a tyto prostory pak přesidlovací kancelář nabízela přesídlencům. V případě zájmu vydala kancelář majiteli takového prostoru ubytovací příkaz. Přesídlenci získali domovské právo v obci, kam se přistěhovali poprvé. Průběh vysídlení Neveklovska Podmínky vysídlení se lišily podle jednotlivých etap. Zprvu bylo vysídlencům povoleno si s sebou odvézt veškeré movité věci. Později byli nuceni veškerý majetek ponechat na místě. Vysídlení měli nárok na náhradu výloh na stěhování jedné usedlosti ve výši 1500 korun (K) + 2 % její odhadní ceny a měli být odškodněni za ponechaný majetek. Ten byl narychlo oceňován - např. za pozemky se přiznávalo podle velikosti usedlosti od 1000 do 1250 říšských marek (RM) za hektar, za budovy podle stavebního stavu od 15 do 60 RM za zastavěné plochy. Proplácelo se nejvýše 80 % ceny, zbytek zůstal jako záruka za případné závady. Celkem bylo přiznáno odškodnění ve výši 297 392 367,80 K. Ve skutečnosti nebyli odškodněni všichni, protože část občanů vyjádřila odmítnutím odškodného svůj nesouhlas s vyvlastněním.

Stěhovací plány se často měnily a doplňovaly, což mělo za následek nesrovnalosti ve vyhláškách přesídlovací kanceláře. Z obcí mělo být vysídleno veškeré obyvatelstvo, kromě těžko nahraditelných profesí jako např. +more kominíci. Tento plán byl dodržen pouze u některých obcí, převážně z I. zóny. Méně kvalifikovaná pracovní síla měla být nahrazena vězni z koncentračních táborů. Toto schéma muselo být opuštěno, protože přineslo naprostý hospodářský neúspěch, neboť vzniklý pokles zemědělské produkce byl ve válečné době nenahraditelný. Proto z dalších zón byly intenzivně vysídleny pouze obce se strategickým významem. V ostatních obcích mohla zůstat větší část obyvatel, ovšem pouze jako námezdní pracovní síla. Národně socialistický charakter okupačního režimu dokládá skutečnost, že vystěhováni byli především majitelé polností, kdežto dělníků se vysídlení dotklo jen v menší míře. Ani tito obyvatelé však nezůstali ve svých domovech a byli nuceni se stěhovat, a to i vícekrát.

Po skončení války se během května 1945 vraceli domů ti, kteří nebyli vysídleni. Většina ostatních se vracela na přelomu let 1945/1946. +more Část obyvatel, především vlastníci zcela zničených usedlostí, se již nevrátila a mnozí se přestěhovali do oblastí, ze kterých byli odsunuti Němci.

Rozsah

Podíl vysídlených z původního obyvatelstva Údaje o počtech se v literatuře liší. +more Podle sčítání lidu v roce 1930 na území žilo 24 905 obyvatel; před vystěhováním zde bydlelo 29 831 osob, tj. 8 619 rodin v 5 582 domech. Prostor cvičiště během vysídlení opustilo 17 647 osob.

V tabulce je uveden seznam všech sídel, která jsou v pramenech uváděna, jde o 73 politických obcí (z toho 14 částečně) a 180 osad z pěti soudních okresů. Některé obce byly vystěhováním dotčeny jen okrajově (např. +more Hrachov, kde byla vystěhována část osady Buzice, zaniklé po výstavbě Slapské přehrady). Zřízené cvičiště zasahovalo mimo to i do katastru obcí Bezmíř, Kosova Hora, Mrač, Solopysky a Tomice, ale šlo o území bez osídlení. Naproti tomu nebyly vůbec vystěhovány osady Brodce a Zbořený Kostelec z obce Pecerady, které ležely uvnitř území, a to proto, že většina jejich obyvatel pracovala v blízké továrně Jawa, jež byla převedena na zbrojní výrobu. V Sedlčanech a Benešově (236 domů v jižní části ohraničené silnicí a nádražím a k němu přilehlému obytnému bloku) byli vystěhování i obyvatelé žijící mimo hranice cvičiště.

ObecVčetně osadDatum vystěhováníZónaSoudní okresPoznámka
BlaženiceMěřín1942-09-15I. Neveklov
Dalešice1942-09-15I. Neveklov
HostěradiceRakousy1942-09-15I. Jílové
HradištkoPikovice, Brunšov1942-09-15I. Jílové
JablonnáNebřich1942-09-15I. Neveklov
Kamenný Přívoz1942-09-15I. Neveklovčást obce
Krňany1942-09-15I. Neveklov
Podělusy1942-09-15I. Neveklov
RabyněLoutí, Nedvězí1942-09-15I. Neveklov
Teletín1942-09-15I. Neveklov
TřebsínZávist1942-09-15I. Neveklov
TuchyněLhota, Maskovice1942-09-15I. Neveklovobec ve dvou zónách
Vysoký ÚjezdVětrov1942-09-15I. Neveklov
BřežanyVensov1942-10-15I. Neveklov
LešanyNová Ves1942-10-15I. Neveklov
BěliceNetluky1943-04-01II. Neveklov
BukovanyVidlákova Lhota, Buková Lhota1943-04-01II. Benešov
ChářoviceDunávičky1943-04-01II. Neveklov
ChlebyDunávice1943-04-01II. Neveklov
ChrášťanyBenice, Černíkovice, Lipka, Ouštice, Soběšovice1943-04-01II. Neveklov
KonopištěChlístov, Zbožnice, Žabovřesky1943-04-01II. Benešovobec ve dvou zónách
KrusičanyHamry1943-04-01II. Neveklov
Nespekypouze osada Hvozdec1943-04-01II. Benešovčást obce
Netvořice1943-04-01II. Neveklov
PeceradyHůrka, Větrov1943-04-01II. Benešov
Poříčí nad Sázavou1943-04-01II. Benešovčást obce
StrannýMlékovice, Radslavice1943-04-01II. Neveklovobec ve dvou zónách
TuchyněVšetice1943-04-01II. Neveklovobec ve dvou zónách
Týnec nad Sázavou1943-04-01II. Benešovčást obce
Úročnice1943-04-01II. Benešov
VáclaviceVatěkov1943-04-01II. Benešov
Benešov1943-04-15-
Sedlčany1943-08-01-
Červený HrádekLhotka, Vítěž1943-10-31IV. Sedlčanyčást obce
Dublovice1943-10-31IV. Sedlčany
HořeticeBrdečný, Hodětice, Hůrka1943-10-31IV. Neveklov
Hrachovpouze osada Buzice1943-10-31IV. Sedlčanyčást obce
KňoviceKňovičky, Úsuší1943-10-31IV. Sedlčany
Křepenice1943-10-31IV. Sedlčany
LíchovyBučily, Zvírotice1943-10-31IV. Sedlčanyčást obce
NalžoviceChlum, Nová Ves1943-10-31IV. Sedlčany
Nalžovické PodhájíHluboká, Oboz1943-10-31IV. Sedlčany
OsečanyVelběhy1943-10-31IV. Sedlčanyobec ve dvou zónách
Prosenická LhotaBřišejov, Luhy, Prosenice1943-10-31IV. Sedlčanyobec ve dvou zónách
Příčovy1943-10-31IV. Sedlčany
RadíčDubliny, Hrazany, Žďár1943-10-31IV. Sedlčany
SestrouňHradišťko, Zberaz1943-10-31IV. Sedlčany
Suchdol1943-10-31IV. Sedlčany
ŠtětkoviceChrastava1943-10-31IV. Sedlčanyčást obce, obec ve dvou zónách
Blažim1943-12-31III. Neveklov
Bystřice1943-12-31III. Benešovčást obce na západ od trati
JíroviceHůrka, Chvojen, Jarkovice, Semovice1943-12-31III. Benešov
KonopištěPomněnice1943-12-31III. Benešovobec ve dvou zónách
Krchleby1943-12-31III. Neveklov
KřečoviceSkrýšov, Zhorný1943-12-31III. Neveklov
NahorubyPoličany1943-12-31III. Neveklov
NesvačilyPetrovice1943-12-31III. Benešov
NeštěticeDoloplazy, Chvojínek1943-12-31III. Neveklov
NeveklovDubovka1943-12-31III. Neveklov
OsečanyPaseky1943-12-31III. Sedlčanyobec ve dvou zónách
PřibyšiceKožlí1943-12-31III. Benešov
StrannýBorovka, Břevnice, Heroutice, Hůrka Kapinos, Spolí, Tloskov, Zádolí, Zárybnice1943-12-31III. Neveklovobec ve dvou zónách
Tisem1943-12-31III. Benešov
TvoršoviceMlýny1943-12-31III. Benešov
VlkoniceStrážovice1943-12-31III. Neveklov
ZahrádkaBezejovice, Dlouhá Lhota, Libeč, Zaječí, Zálesí 2. díl1943-12-31III. Neveklov
ZderadiceMstětice, Řehovice, Tikovice, Vráce, Záhoří1943-12-31III. Neveklov
ŽivohošťÚstí1943-12-31III. Neveklovčást obce
BožkoviceRadošovice, Tožice1944-04-01V. Votice
DrachkovZahořany1944-04-01V. Votice
Křešicepouze osady Podolí, Slavkov1944-04-01V. Voticečást obce
MaršovicePodmaršovice, Zálesí 1. díl1944-04-01V. Neveklov
MinarticeSledovice1944-04-01V. Votice
Olbramovicepouze osada Zahradnice1944-04-01V. Voticečást obce
Prosenická LhotaKlimětice1944-04-01V. Sedlčanyobec ve dvou zónách
RudolticeHůrka, Libohošť, Manělovice1944-04-01V. Votice
ŠebáňoviceSedlečko, Strnadice1944-04-01V. Neveklov
ŠtětkoviceBořená Hora1944-04-01V. Sedlčanyčást obce, obec ve dvou zónách
Vrchotovy JanoviceBraštice, Janovice, Mrvice1944-04-01V. Voticečást obce
.

Vysídlení v literatuře

O osudech obyvatel z vysidlované oblasti pojednává novela Markéty Vrlové (vl. jm. +more RNDr. Eva Hertlová) Psané skály, vydaná roku 1949 a 1992. Kniha se dočkala rozhlasového zpracování v roce 2005.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Příběh rodiny z Ouštic (centrum vystěhované oblasti)

Související články

Výcvikový prostor Waffen-SS na Benešovsku * Konečné řešení české otázky * Přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940-1945)

Externí odkazy

[url=http://www. brigadyr. +morenet/vojenske_objekty/ss_truppenubungsplatz_bohmen_kampfbahn_chlistow/ss_truppenubungsplatz_bohmen_kampfbahn_chlistow. htm]SS - Truppenűbungsplatz Beneschau[/url] * [url=http://www. zitrasestehujem. webnode. cz/]Stránky projektu „Zítra se stěhujem. “[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160916022750/http://www. neveklov. cz/co-se-deje/aktuality/neveklovske-ohlednuti/]Neveklovské ohlédnutí[/url] * [url=https://zoom. iprima. cz/historie/vycvikovy-tabor-nacistu-cesko]Nacisté postavili v Česku obří výcvikový prostor. Obyvatele vystěhovali nebo zotročili[/url].

Kategorie:Deportace Kategorie:Protektorát Čechy a Morava Kategorie:Válečné zločiny na území Československa během druhé světové války Kategorie:Vojenské prostory v Česku Kategorie:Geografie okresu Praha-západ Kategorie:Geografie okresu Benešov Kategorie:Geografie okresu Příbram Kategorie:Výcvikový prostor Waffen-SS Čechy Kategorie:Vojenství ve Středočeském kraji Kategorie:Kulturní genocida

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top