Vrchotovy Janovice

Městys Vrchotovy Janovice leží v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Žije zde obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 2308 ha. Leží v členité a lesnaté oblasti na rozhraní Benešovské pahorkatiny a Votické vrchoviny. Krajina je díky tomu mírně zvlněná s nejvyšším bodem Ohraženka ležícím v 577 m n. m. Obcí protéká Janovický potok, který vzniká spojením dvou zdrojnic pod vrchem Ohraženka a vlévá se do Sázavy.

Ve vzdálenosti 11 km západně leží město Sedlčany, 14 km severovýchodně město Benešov, 23 km východně město Vlašim a 30 km jihozápadně město Milevsko.

V roce 1997 byla obec oceněna Bílou stuhou v anketě Vesnice roku za činnost pro děti a mládež.

Historie

První zmínky o obci pocházejí už z roku 1224, kdy se město nazývalo Janovice po pánu Kunrátu z Janovic, který byl purkrabí na hradě Zvíkov a pocházel z rodu Janoviců. Téměř všichni členové tohoto rodu zastávali v letech 1234-1295 u královského dvora vysoké úřady. +more Další zprávy o tomto rodu nejsou dochované. Je známo, že po pánech z Janovic si majetek mezi sebe rozdělili synové Herbartovi a Peškovi. Mělnický kanovník Herbart nechal založit v janovickém kostele oltář sv. Václava, který byl v roce 1387 vysvěcen. Koncem téhož století patřily Janovice do vlastnictví rodiny Pešků, která ho s výjimkou kostela postupně rozprodávala. Až v roce 1433 se novým majitelem panství stal Bohuněk Vrchota z Vrchotic, který také dal Vrchotovým Janovicím jméno, které se dochovalo až do dnešních dnů. Kolem roku 1510 vlastnil Vrchotovy Janovice Jan, poslední syn z rodu. V 16. století bylo Vrchotovým Janovicím přiděleno hrdelní právo, vrchnost mohla vykonávat trest smrti i právo útrpné. Šibenice údajně stávala nad Kamenným rybníkem na návrší, kterému se proto přezdívalo Šibeniční vrch.

Dalšími majiteli byli postupně Vilém Osečanský z Osečan, Předbor z Radešína a Jan Postiborský z Vrtby. Kolem roku 1609 došlo k zásadnímu rozdělení majetku na Sezimu z Vrtby, který koupil zámek se vsí, polnosti i kostel. +more Sezima skupoval i okolní vsi (Kosovu Horu, Neznašov, Votice, Beztahov i Vojkov). Nakonec byl Sezima v roce 1624 povýšen do hraběcího stavu. Po jeho smrti se pánem na Vrchotových Janovicích stal nejmladší syn Ferdinand František Leopold. Během vlády rodu Vrtbů došlo k výstavbě kamenného mostu a malým opravám na zámku. Rod Vrtbů si držel majetek velmi dlouho a mezi další majitele patřili například František Arnošt starší z Vrtby, František Arnošt mladší, který nechal zámek přebudovat v barokním stylu a interiér doznal významných změn. Poslední z rodu Vrtbů vlastnil majetek Adam František z Vrtby.

Dalším majitelem byl František Josef hrabě z Mitrovic a jeho rodina držela majetek až do 2. poloviny 19. +more století. V roce 1879 prodala Františka - sestra Zikmunda Vademaiera - zámek a všechen majetek rytíři z Borutína Karlu Nádhernému, jehož rodina držela majetek až do vyvlastnění po druhé světové válce. Celkem se jednalo o téměř 550 ha pozemků, z toho 200 ha lesů. Rodina Nádherných byla povýšena do šlechtického stavu až v roce 1838, do té doby byla měšťanskou rodinou. Díky nemalým zásluhám byla nakonec v roce 1865 povýšena i do stavu rytířského. Karel Nádherný se někdy v roce 1883 oženil s Amélií Klein von Wisenberg a společně měli tři děti - syna Jana a dvojčata Karla a Sidonii. Když Karel v roce 1898 zemřel, s velkou pílí pečovala o majetek jeho žena Amélie a dočkala se z rukou císaře Františka Josefa I. povýšení do stavu svobodných pánů nejen pro sebe, ale také pro své tři děti.

Sidonie Nádherná Jan se věnoval studiu výtvarných umění i literatury. +more Karel po úspěšném studiu práv ve Štýrském Hradci, kde obdržel i doktorát, pracoval v soudní službě v Praze. Sidonie se neúnavně věnovala malířství, literatuře, hudbě a dokonce i velmi ráda cestovala a do Vrchotových Janovic nezřídka přiváděla zajímavé osobnosti z kulturního světa. Amélie Zemřela v roce 1910 a velmi záhy předčasně i oba synové - Jan (1913) a Karel (1931), a tak se Sidonie Nádherná stala poslední majitelkou Vrchotvých Janovic. V době druhé světové války byla zámek poprvé nucena opustit a podruhé v roce 1949, kdy komunistický režim zámek vyvlastnil. Sidonie byla donucena k emigraci do Anglie, kde v roce 1950 zemřela. Za svůj pravý a jediný domov Sidonie považovala Vrchotovy Janovice. Teprve až v roce 1999 byly její ostatky pohřbeny v janovickém parku.

V roce 1872 začal v Janovicích fungovat telegrafní úřad, pošta i četnická stanice. V průběhu první světové války přicházeli do obce váleční zajatci, kteří byli nuceni pracovat na polnostech a pomáhat hospodářům i s kácením dřeva v okolních lesích. +more Po válce vznikl v Janovicích spolek usilující o výstavbu pomníku padlým hrdinům první světové války, který byl nakonec 29. října 1922 odhalen. Podle dochované kroniky z roku 1922, byl prvním starostou města MUDr. Josef Škvára. Po roce 1926 dochází k výstavbě tělocvičny pro jednotu Sokol a započala elektrifikace obce. V roce 1930 měla obec 184 popisných čísel a 1081 obyvatel. Rozloha obce a panství čítala celých 1319 hektarů. V roce 1932 došlo k zahájení promítání v místním biografu.

Po okupaci vyšla v roce 1942 vyhláška nařizující vystěhování obyvatel z obce za účelem vytvoření německého vojenského cvičiště. Byla zřízena pobočka benešovské německé četnické stanice, která měla dohlížet nad vystěhovalci. +more Němečtí okupanti měli v plánu vytvořit zde velké cvičiště německých vojsk, které měl pojmout až 20 000 vojáků. Vystěhování Vrchotových Janovic se odehrálo v dubnu 1944 v rámci poslední z pěti etap vysídlení Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska). Z Bukovan sem byla přemístěna protitanková škola SS s názvem SS-Panzerjäger (Sturmgeschütz-) Schule Janowitz. Pomník francouzským vězňům z janovické pobočky koncentračního tábora Flossenbürg, umístěný na hřbitově u kostela sv. Martina V době německé okupace byla ve Vrchotových Janovicích zřízena jedna z poboček koncentračního tábora Flossenbürg. Zpočátku sem byli umisťováni lidé, kteří uprchli z totálního nasazení v Říši nebo osoby „nečistého“ původu - manželé Židovek a potomci ze smíšených manželství. Od července 1944 k nim přibyli i političtí vězni. Do tábora v Janovicích byli cíleně přiváženi vězni, pocházející ze vzdálenějších částí Evropy - Rusové, Nizozemci, Belgičané, Italové, Španělé nebo Francouzi. Pracovali na výstavbě tábora, budování nových hal a objektů SS a v dílnách, zařízených na opravy tanků.  V prvním období byli mrtví vězni odváženi ke spalování do Prahy, později byli pohřbíváni u zdi zámeckého parku ve Vrchotových Janovicích. Na hřbitově u kostela sv. Martina v centru Vrchotových Janovic se nachází hrob francouzských vězňů a pamětní deska. Počátkem května 1945 bylo zbylých osm desítek vězňů odvedeno z Janovic na nádraží v Olbramovicích, kde byli naloženi do transportního vlaku, převážejícího vězně z Terezína, Osvětimi a Prahy. Tento transport byl osvobozen 8. května 1945 u jihočeské Kaplice. Uvádí se, že do konce druhé světové války janovickým koncentračním táborem postupně prošlo na 3000 lidí. V roce 1982 byl v místě bývalého koncentračního tábora poblíž Nového rybníka u severozápadního okraje Janovic těmto obětem odhalen památník. Když v květnu 1945 němečtí vojáci opustili Janovice, zanechali zde vše, na čem pracovali - zásoby, zařízení dílen na opravu tanků, střelivo i funkční granáty. V roce 1945 vydal prezident Dr. Edvard Beneš dekret, ve kterém se všichni vysídlení obyvatelé mohli vrátit do svých domovů a byli odškodněni na majetku.

Od 22. června 2007 byl obci vrácen status městyse.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: * 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim * 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim * 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim * 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim * 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim * 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim * 1949 Pražský kraj, okres Vlašim * 1960 Středočeský kraj, okres Benešov * 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Votice

Rok 1932

V městysi Vrchotovy Janovice (přísl. Braštice, Janovice, Mrvice, Velká Lhota, 1028 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. +more kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, 2 cihelny, holič, 5 hostinců, 2 koláři, 2 kováři, krejčí, družstevní lihovar, 2 mlýny, obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, pekař, 2 rolníci, 3 řezníci, sedlář, 6 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Vrchotovy Janovice, sklad šicích strojů, švadlena, 3 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky.

V obci Šebaňovice (přísl. Sedlečko, Strnadice, 387 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí obce Vrchotovy Janovice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 3 hostince, kamenický závod, kovář, krejčí, obuvník, 3 rolníci, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.

Členění městyse

Vrchotovy Janovice se dělí na deset částí, které leží na čtyřech katastrálních územích: * Vrchotovy Janovice - části Vrchotovy Janovice, Braštice, Mrvice a Velká Lhota * Manělovice - části Manělovice a Libohošť * Rudoltice u Vrchotových Janovic - části Rudoltice a Hůrka * Šebáňovice - části Šebáňovice a Sedlečko

Fauna a flóra

Vrchotovy Janovice z hlediska vegetace spadají do oblasti středoevropské flóry - listnatý opadavý až smíšený les. Mezi chráněné druhy rostlin, které se v obci vyskytují, patří jalovec obecný, některé druhy plavuní, kosatec žlutý, prvosenka jarní, vstavače, ďáblík bahenní, vemeník dvoulistý a mnoho dalších. +more Pozornost je věnována také úpravám v zámeckém parku.

Z fauny stojí především za povšimnutí 230 druhů ptactva, například čáp bílý i černý, pilich, výr velký a ledňáček říční. V okolních lesích se také často objevují stáda muflonů nebo kolonie žab, především skokanů a kuněk.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Martina

Kostel sv. Martina

Kostel svatého Martina vznikl pravděpodobně někdy na konci 12. století v románském období. +more Kostel se dočkal gotické přestavby ve 14. století, ze kterého se zachoval jen jihozápadní roh lodi a zděná hranolovitá věž v průčelí. V roce 1929 na oslavu 1000. výročí mučednické smrti sv. Václava byl kostel vymalován. Ke kostelu náleží i místní hřbitov s nemálo zajímavými hroby.

Zámek Vrchotovy Janovice

Na jižní straně bývalého janovického hradu kdysi stával pivovar, který dovážel pivo do kláštera sv. Františka ve Voticích. +more Na jeho místě dnes stojí hospodářská budova. Za zmínku také stojí, že v obci stávalo několik mlýnů - Na zrcadle, Kamenný (nejdéle sloužící, byl uzavřen krátce po skončení druhé světové války) nebo Zárybničí. Nejstarším mlýnem, který voda v Janovickém potoce poháněla, byl Hůrecký mlýn, o kterém jsou zmínky již z počátku 17. století.

Obecní dům

Bývalá kaple sv. Máří Magdalény byla ve 2. +more polovině 18. století přestavěna na budovu fary a na jejím místě ve 20. století byl vystavěn tzv. Obecní dům (při výstavbě byly nalezeny gotické kachle).

Doprava

Dopravní síť * Pozemní komunikace - Okolo městyse probíhá silnice I/18 Olbramovice - Sedlčany - Příbram. * Železnice - Městys protíná železniční trať 223 Olbramovice - Sedlčany. +more Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1894.

Veřejná doprava 2012 * Autobusová doprava - Městysem projížděly autobusové linky do těchto cílů: Benešov, Heřmaničky, Křečovice, Neveklov, Příbram, Sedlčany. * Železniční doprava - Po trati 223 jezdilo v pracovních dnech 15 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků.

Turistika

Cyklistika - Městysem vede cyklotrasa č. 0095 Olbramovice - Vrchotovy Janovice - Sedlečko. +more * Pěší turistika - Městysem vede turistická trasa Olbramovice - Vrchotovy Janovice - Šebáňovice - Zálesí.

Galerie

File:Železniční nástupiště Vrchotovy Janovice. jpg|Železniční zastávka Vrchotovy Janovice na trati 223 Olbramovice-Sedlčany File:Pochod Praha-Prčice, kontrola Vrchotovy Janovice. +morejpg|Nádvoří zámeckého areálu během pochodu Praha-Prčice File:Vrchotovy janovice zamek erb. JPG|Erb na zámku ve Vrchotových Janovicích File:Zamek vrchotovy janovice. JPG|Vstupní portál do zámku Vrchotovy Janovice.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.mestysvrchotovyjanovice.cz/]Oficiální stránky obce[/url]

Kategorie:Městyse v Čechách Kategorie:Obce v okrese Benešov Kategorie:Mikroregion Džbány - svazek obcí Kategorie:Městyse v okrese Benešov Kategorie:Sídla v Benešovské pahorkatině Kategorie:Pobočky koncentračního tábora Flossenbürg Kategorie:České a moravské obce vysídlené v letech 1940-1945 Kategorie:Mikroregion Voticko