Cesko.wiki Vysídlení Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska
Author
Albert FloresSedlčanech
.jpg|náhled|Lidé_bez_domova,_sousoší_vytvořené_v_roce_1978_Břetislav_Benda|Břetislavem_a_Milan_Benda|Milanem_Bendovými_na_paměť_násilného_vyklizení_Sedlčanska._Je_umístěno_na_Sukově_náměstí_v_Sedlčany){kind=link}
Vysídlení obyvatel Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska se uskutečnilo v letech 1942 až 1944. Na území mezi Vltavou a Sázavou vymezeném těmito řekami, státní silnicí č. +more 3, železniční tratí Praha - Tábor, železniční tratí Olbramovice - Sedlčany a silnicí Sedlčany - Příbram vznikl výcvikový prostor Waffen-SS na Benešovsku (SS-Truppenübungsplatz Beneschau, později přejmenovaný na SS-Truppenübungsplatz Böhmen, tj. „Výcvikový prostor SS Čechy“) o rozloze 441 km². Vysídlení proběhlo v několika etapách a zasáhlo na 70 politických obcí, 180 osad a 30 000 lidí.
.jpg)
Germanizační plány
Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 započali Němci s „konečným řešením české otázky“. V první fázi šlo o vytvoření oblastí, ze kterých mělo být stávající české obyvatelstvo vysídleno a nahrazeno německým. +more V srpnu 1940 oznámili svoje rozhodnutí rozšířit stávající vojenská cvičiště v Milovicích, v Brdech a na Vyškovsku a s jeho realizací započali v roce 1941. Po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora se urychlily přípravy vysídlení dalších oblastí. Jako první byl vybrán prostor, který ležel ve středu české části Protektorátu, a jeho germanizací mělo vzniknout německé území uprostřed souvislého českého osídlení. Součástí plánu bylo i úplné vystěhování Benešova, ze kterého se mělo stát SS-Stadt Böhmen. Současně vznikly rámcové plány na vytvoření souvislého německého osídlení od Plzně až k Jihlavě, které měly být zahájeny následně.
Historické souvislosti
Vymezování hranic oblasti začalo koncem roku 1941 a omezené informace o plánu unikly mezi obyvatelstvo počátkem roku 1942. Vysídlení velké oblasti bylo generální zkouškou pro další plány. +more Realizace byla zahájena počátkem roku 1942, kdy se válečné události vyvíjely pro Německo velmi nadějně. Vlastní vysídlování začalo až po atentátu na Heydricha. Plán byl dokončen v roce 1944 za vojenské situace, která byla zcela opačná než při jeho zahájení.
Právní rámec
První vysídlení bylo nařízeno dne 14. března 1942 vyhláškou Okresního úřadu v Benešově č. +morej. 325/pres. Vyhláška se odvolávala na článek 3 zákona o právu vyvlastňovat pozemky při zřizování vojenských objektů a cvičišť ze dne 14. července 1927, což byl původní československý zákon přejatý do právního řádu Protektorátu. Zároveň byla zřízena přesídlovací kancelář v Benešově, která pak řídila další vysídlování. K tomu vydávala vlastní vyhlášky, z nich některé se dále odvolávaly na zákon ze dne 29. března 1935 o vyvlastnění k účelům obrany státu a na říšský zákoník I. S. 467 o získávání půdy pro účely branné moci. K vyvlastnění mělo dojít za náhradu a výše odškodnění měla být určena při smírčím jednání.
Realizace
+more63'>Jedna z prvních vyhlášek Vyhláškou ze 14. března 1942 byla určena první etapa vysídlení (v německých textech nazývaná zóna). Aby bylo možno vystěhování lépe řídit, byly zřizovány pobočky přesídlovací kanceláře, a to nejprve v Netvořicích, po jejich vysídlení v Čerčanech a následně i v Sedlčanech. Přesídlenci byli povinni si nalézt nové ubytování sami mimo území cvičiště. Většina se snažila ubytovat někde poblíž, ale nakonec hledali ubytování po celém Protektorátu. Nejobtížnější bylo najít volnou zemědělskou usedlost, ať už ke koupi nebo pronájmu. K vyhledání ubytování napomáhal Ústav pro péči o přistěhovalce, který byl původně zřízen po Mnichovské dohodě pro obyvatele, kteří museli odejít z pohraničí. Ústav pomocí dotazníku o ubytovacím prostoru zjišťoval u obecních úřadů volné prostory a tyto prostory pak přesidlovací kancelář nabízela přesídlencům. V případě zájmu vydala kancelář majiteli takového prostoru ubytovací příkaz. Přesídlenci získali domovské právo v obci, kam se přistěhovali poprvé. Průběh vysídlení Neveklovska Podmínky vysídlení se lišily podle jednotlivých etap. Zprvu bylo vysídlencům povoleno si s sebou odvézt veškeré movité věci. Později byli nuceni veškerý majetek ponechat na místě. Vysídlení měli nárok na náhradu výloh na stěhování jedné usedlosti ve výši 1500 korun (K) + 2 % její odhadní ceny a měli být odškodněni za ponechaný majetek. Ten byl narychlo oceňován - např. za pozemky se přiznávalo podle velikosti usedlosti od 1000 do 1250 říšských marek (RM) za hektar, za budovy podle stavebního stavu od 15 do 60 RM za m² zastavěné plochy. Proplácelo se nejvýše 80 % ceny, zbytek zůstal jako záruka za případné závady. Celkem bylo přiznáno odškodnění ve výši 297 392 367,80 K. Ve skutečnosti nebyli odškodněni všichni, protože část občanů vyjádřila odmítnutím odškodného svůj nesouhlas s vyvlastněním.
Stěhovací plány se často měnily a doplňovaly, což mělo za následek nesrovnalosti ve vyhláškách přesídlovací kanceláře. Z obcí mělo být vysídleno veškeré obyvatelstvo, kromě těžko nahraditelných profesí jako např. +more kominíci. Tento plán byl dodržen pouze u některých obcí, převážně z I. zóny. Méně kvalifikovaná pracovní síla měla být nahrazena vězni z koncentračních táborů. Toto schéma muselo být opuštěno, protože přineslo naprostý hospodářský neúspěch, neboť vzniklý pokles zemědělské produkce byl ve válečné době nenahraditelný. Proto z dalších zón byly intenzivně vysídleny pouze obce se strategickým významem. V ostatních obcích mohla zůstat větší část obyvatel, ovšem pouze jako námezdní pracovní síla. Národně socialistický charakter okupačního režimu dokládá skutečnost, že vystěhováni byli především majitelé polností, kdežto dělníků se vysídlení dotklo jen v menší míře. Ani tito obyvatelé však nezůstali ve svých domovech a byli nuceni se stěhovat, a to i vícekrát.
Po skončení války se během května 1945 vraceli domů ti, kteří nebyli vysídleni. Většina ostatních se vracela na přelomu let 1945/1946. +more Část obyvatel, především vlastníci zcela zničených usedlostí, se již nevrátila a mnozí se přestěhovali do oblastí, ze kterých byli odsunuti Němci.
Rozsah
Podíl vysídlených z původního obyvatelstva Údaje o počtech se v literatuře liší. +more Podle sčítání lidu v roce 1930 na území žilo 24 905 obyvatel; před vystěhováním zde bydlelo 29 831 osob, tj. 8 619 rodin v 5 582 domech. Prostor cvičiště během vysídlení opustilo 17 647 osob.
V tabulce je uveden seznam všech sídel, která jsou v pramenech uváděna, jde o 73 politických obcí (z toho 14 částečně) a 180 osad z pěti soudních okresů. Některé obce byly vystěhováním dotčeny jen okrajově (např. +more Hrachov, kde byla vystěhována část osady Buzice, zaniklé po výstavbě Slapské přehrady). Zřízené cvičiště zasahovalo mimo to i do katastru obcí Bezmíř, Kosova Hora, Mrač, Solopysky a Tomice, ale šlo o území bez osídlení. Naproti tomu nebyly vůbec vystěhovány osady Brodce a Zbořený Kostelec z obce Pecerady, které ležely uvnitř území, a to proto, že většina jejich obyvatel pracovala v blízké továrně Jawa, jež byla převedena na zbrojní výrobu. V Sedlčanech a Benešově (236 domů v jižní části ohraničené silnicí a nádražím a k němu přilehlému obytnému bloku) byli vystěhování i obyvatelé žijící mimo hranice cvičiště.
. Obec Včetně osad Datum vystěhování Zóna Soudní okres Poznámka Blaženice Měřín 1942-09-15 I. Neveklov Dalešice 1942-09-15 I. Neveklov Hostěradice Rakousy 1942-09-15 I. Jílové Hradištko Pikovice, Brunšov 1942-09-15 I. Jílové Jablonná Nebřich 1942-09-15 I. Neveklov Kamenný Přívoz 1942-09-15 I. Neveklov část obce Krňany 1942-09-15 I. Neveklov Podělusy 1942-09-15 I. Neveklov Rabyně Loutí, Nedvězí 1942-09-15 I. Neveklov Teletín 1942-09-15 I. Neveklov Třebsín Závist 1942-09-15 I. Neveklov Tuchyně Lhota, Maskovice 1942-09-15 I. Neveklov obec ve dvou zónách Vysoký Újezd Větrov 1942-09-15 I. Neveklov Břežany Vensov 1942-10-15 I. Neveklov Lešany Nová Ves 1942-10-15 I. Neveklov Bělice Netluky 1943-04-01 II. Neveklov Bukovany Vidlákova Lhota, Buková Lhota 1943-04-01 II. Benešov Chářovice Dunávičky 1943-04-01 II. Neveklov Chleby Dunávice 1943-04-01 II. Neveklov Chrášťany Benice, Černíkovice, Lipka, Ouštice, Soběšovice 1943-04-01 II. Neveklov Konopiště Chlístov, Zbožnice, Žabovřesky 1943-04-01 II. Benešov obec ve dvou zónách Krusičany Hamry 1943-04-01 II. Neveklov Nespeky pouze osada Hvozdec 1943-04-01 II. Benešov část obce Netvořice 1943-04-01 II. Neveklov Pecerady Hůrka, Větrov 1943-04-01 II. Benešov Poříčí nad Sázavou 1943-04-01 II. Benešov část obce Stranný Mlékovice, Radslavice 1943-04-01 II. Neveklov obec ve dvou zónách Tuchyně Všetice 1943-04-01 II. Neveklov obec ve dvou zónách Týnec nad Sázavou 1943-04-01 II. Benešov část obce Úročnice 1943-04-01 II. Benešov Václavice Vatěkov 1943-04-01 II. Benešov Benešov 1943-04-15 - Sedlčany 1943-08-01 - Červený Hrádek Lhotka, Vítěž 1943-10-31 IV. Sedlčany část obce Dublovice 1943-10-31 IV. Sedlčany Hořetice Brdečný, Hodětice, Hůrka 1943-10-31 IV. Neveklov Hrachov pouze osada Buzice 1943-10-31 IV. Sedlčany část obce Kňovice Kňovičky, Úsuší 1943-10-31 IV. Sedlčany Křepenice 1943-10-31 IV. Sedlčany Líchovy Bučily, Zvírotice 1943-10-31 IV. Sedlčany část obce Nalžovice Chlum, Nová Ves 1943-10-31 IV. Sedlčany Nalžovické Podhájí Hluboká, Oboz 1943-10-31 IV. Sedlčany Osečany Velběhy 1943-10-31 IV. Sedlčany obec ve dvou zónách Prosenická Lhota Břišejov, Luhy, Prosenice 1943-10-31 IV. Sedlčany obec ve dvou zónách Příčovy 1943-10-31 IV. Sedlčany Radíč Dubliny, Hrazany, Žďár 1943-10-31 IV. Sedlčany Sestrouň Hradišťko, Zberaz 1943-10-31 IV. Sedlčany Suchdol 1943-10-31 IV. Sedlčany Štětkovice Chrastava 1943-10-31 IV. Sedlčany část obce, obec ve dvou zónách Blažim 1943-12-31 III. Neveklov Bystřice 1943-12-31 III. Benešov část obce na západ od trati Jírovice Hůrka, Chvojen, Jarkovice, Semovice 1943-12-31 III. Benešov Konopiště Pomněnice 1943-12-31 III. Benešov obec ve dvou zónách Krchleby 1943-12-31 III. Neveklov Křečovice Skrýšov, Zhorný 1943-12-31 III. Neveklov Nahoruby Poličany 1943-12-31 III. Neveklov Nesvačily Petrovice 1943-12-31 III. Benešov Neštětice Doloplazy, Chvojínek 1943-12-31 III. Neveklov Neveklov Dubovka 1943-12-31 III. Neveklov Osečany Paseky 1943-12-31 III. Sedlčany obec ve dvou zónách Přibyšice Kožlí 1943-12-31 III. Benešov Stranný Borovka, Břevnice, Heroutice, Hůrka Kapinos, Spolí, Tloskov, Zádolí, Zárybnice 1943-12-31 III. Neveklov obec ve dvou zónách Tisem 1943-12-31 III. Benešov Tvoršovice Mlýny 1943-12-31 III. Benešov Vlkonice Strážovice 1943-12-31 III. Neveklov Zahrádka Bezejovice, Dlouhá Lhota, Libeč, Zaječí, Zálesí 2. díl 1943-12-31 III. Neveklov Zderadice Mstětice, Řehovice, Tikovice, Vráce, Záhoří 1943-12-31 III. Neveklov Živohošť Ústí 1943-12-31 III. Neveklov část obce Božkovice Radošovice, Tožice 1944-04-01 V. Votice Drachkov Zahořany 1944-04-01 V. Votice Křešice pouze osady Podolí, Slavkov 1944-04-01 V. Votice část obce Maršovice Podmaršovice, Zálesí 1. díl 1944-04-01 V. Neveklov Minartice Sledovice 1944-04-01 V. Votice Olbramovice pouze osada Zahradnice 1944-04-01 V. Votice část obce Prosenická Lhota Klimětice 1944-04-01 V. Sedlčany obec ve dvou zónách Rudoltice Hůrka, Libohošť, Manělovice 1944-04-01 V. Votice Šebáňovice Sedlečko, Strnadice 1944-04-01 V. Neveklov Štětkovice Bořená Hora 1944-04-01 V. Sedlčany část obce, obec ve dvou zónách Vrchotovy Janovice Braštice, Janovice, Mrvice 1944-04-01 V. Votice část obce
Vysídlení v literatuře
O osudech obyvatel z vysidlované oblasti pojednává novela Markéty Vrlové (vl. jm. +more RNDr. Eva Hertlová) Psané skály, vydaná roku 1949 a 1992. Kniha se dočkala rozhlasového zpracování v roce 2005.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Příběh rodiny z Ouštic (centrum vystěhované oblasti)
Související články
Výcvikový prostor Waffen-SS na Benešovsku * Konečné řešení české otázky * Přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940-1945)
Externí odkazy
[url=http://www. brigadyr. +morenet/vojenske_objekty/ss_truppenubungsplatz_bohmen_kampfbahn_chlistow/ss_truppenubungsplatz_bohmen_kampfbahn_chlistow. htm]SS - Truppenűbungsplatz Beneschau[/url] * [url=http://www. zitrasestehujem. webnode. cz/]Stránky projektu „Zítra se stěhujem. “[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160916022750/http://www. neveklov. cz/co-se-deje/aktuality/neveklovske-ohlednuti/]Neveklovské ohlédnutí[/url] * [url=https://zoom. iprima. cz/historie/vycvikovy-tabor-nacistu-cesko]Nacisté postavili v Česku obří výcvikový prostor. Obyvatele vystěhovali nebo zotročili[/url].
Kategorie:Deportace Kategorie:Protektorát Čechy a Morava Kategorie:Válečné zločiny na území Československa během druhé světové války Kategorie:Vojenské prostory v Česku Kategorie:Geografie okresu Praha-západ Kategorie:Geografie okresu Benešov Kategorie:Geografie okresu Příbram Kategorie:Výcvikový prostor Waffen-SS Čechy Kategorie:Vojenství ve Středočeském kraji Kategorie:Kulturní genocida