Vesnice roku

I třetí místo v celostátním kole je natolik ceněné, že si jej obec Malenice vyznačila u vchodu do obecního úřadu. Stánek Spolku pro obnovu venkova Vesnice roku je soutěž, kterou pořádají společně Spolek pro obnovu venkova, Svaz měst a obcí České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj a od roku 2007 i Ministerstvo zemědělství, a to v rámci Programu obnovy venkova, spoluvyhlašovateli je řada dalších institucí a spolků. První ročník se uskutečnil v roce 1995. Cílem této soutěže má být zviditelnění obcí, ve kterých se snaží obyvatelé i samospráva udržovat a rozvíjet společenský život, tradice a podobně.

Soutěže se mohou účastnit všechny „obce vesnického charakteru“ (vždy obec jako celek), které nemají status města a mají zpracován vlastní Program obnovy vesnice (roku 2010 byla tato podmínka rozšířena na více možností - „vlastní strategický dokument zabývající se rozvojem obce, program obnovy vesnice nebo program rozvoje svého územního obvodu“. Některé vítězné obce jsou však bývalými městysi nebo i městy (např. +more Jiřetín p. J. ) a některým byl takový status později i vrácen. Od roku 2008 již soutěžní podmínky připouštěly i účast obcí se statusem města, původní omezující podmínka byla nahrazena limitem zaokrouhleného počtu obyvatel největší obce v ČR, která neměla status města ani městyse (viz seznam) - v letech 2008 až 2010 byl tento limit uváděn shodně jako 5250 obyvatel. Limit nebyl v podmínkách soutěže aktualizován, jinak by pro rok 2010 činil přes 6300 podle Jesenice. Registrační poplatek je odvozen z počtu obyvatel, v roce 2010 činil 2 Kč na jednoho obyvatele obce.

Soutěž probíhá ve dvou kolech. Z každého kraje je v 1. +more kole vybrána (nejvýše) jedna obec, která na základě udělená zlaté stuhy získává oprávnění nosit krajský titul Vesnice XXX kraje roku XXXX (za uvádění neúplného názvu titulu hrozí sankce) a zároveň postupuje do kola druhého, celostátního. Krajské hodnotitelské komise mohou udělovat též speciální diplomy a ocenění, například modrou stuhu za společenský život, bílou stuhu za činnost mládeže, zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí, od roku 2007 přibyla i oranžová stuha za spolupráci obce se zemědělským subjektem, a diplomy za vedení obecní knihovny, kroniky, rozvíjení lidových tradic nebo květinovou výzdobu a mimořádná ocenění za péči o kulturní dědictví. V jednom ročníku může tatáž obec získat nejvýše jednu ze stuh. Kvůli krajům s nízkou účastí bylo do pravidel vloženo omezení, že některou ze stuh smí být v kraji oceněna nejvýše 1/3 z obcí přihlášených do soutěže, tudíž všech pět stuh může být uděleno pouze v kraji s nejméně 15 účastníky.

V celostátním kole porota vybere celkového vítěze, který se může honosit titulem Vesnice roku s příslušným letopočtem. Pořadatel zveřejňuje i obsazení druhých a třetích míst. +more Existují i navazující soutěže Cena naděje pro živý venkov (uděluje Sdružení místních samospráv ČR), Zelená stuha České republiky, Oranžová stuha roku, Knihovna roku a Putovní pohár FoS ČR, což jsou celostátní kola pro držitele některých krajských stuh a diplomů.

Vítěz celostátního kola soutěže Vesnice roku postupuje do soutěže Evropská cena obnovy vesnice (Europäischer Dorferneuerungspreis), kterou pořádá Evropská pracovní společnost pro rozvoj venkova a obnovu vesnice (Europäische ARGE Landentwicklung und Dorferneuerung, Vídeň).

Vítěz celostátního kola se nesmí účastnit následujících pěti ročníků soutěže, vítěz krajského kola se nesmí zúčastnit následujících 3 ročníků. Pro všechna ocenění platí, že totéž ocenění smí být téže obci uděleno nejvýše jednou za pět let.

Roku 2007 se přihlásilo 264 obcí (nejvíce ze Středočeského kraje (46) a nejméně z Moravskoslezského (4)), roku 2008 se přihlásilo 309 obcí (nejvíce ze Středočeského kraje (49) a nejméně z Moravskoslezského (10)), roku 2009 se přihlásilo 325 obcí (nejvíce ze Středočeského kraje (39) a nejméně z Moravskoslezského (12)). Do 16. +more ročníku, roku 2010, se přihlásilo celkem 361 obcí, a to ze všech krajů kromě hlavního města (nejvíce z Královéhradeckého (37) a Olomouckého (36) kraje a Vysočiny (35), nejméně z Moravskoslezského kraje (15) a z Ústeckého a Jihomoravského kraje (po 22)).