Kostelní Lhota

Kostelní Lhota je obec ležící v okrese Nymburk, asi 7 km jižně od Nymburku a 7 km od Poděbrad. Žije zde obyvatel a její katastrální území má rozlohu 865 ha. Katastr obce je ohraničen říčkami Výrovka a Šembera (dřívější název Černavka), které jsou v symbolech Kostelní Lhoty zastoupeny modrými pruhy.

Zástavba obce a pamětihodnosti

Pro všechny čtyři Lhoty poblíž Poděbrad (Kostelní, Písková, Vrbová a Přední Lhota) je typická široká ulicová náves. U Kostelní, Pískové a z části i Vrbové Lhoty lze koncem 18. +more století pozorovat prostorovou stísněnost půdorysu. Dvory jednotlivých usedlostí se navzájem limitují a těsně na sebe navazují. Výrazné je hloubkové protažení parcel a tomu odpovídá také dispozice dvora. Zahrada se stodolou se ve velké části případů rozkládá za dvorem v ose parcely.

V severní řadě převažují štítově exponované domy, u nichž dominuje expozice boční vstupní stěny na V. U několika domů se objevuje i okapní expozice. +more V jižní řadě se situace obrací. Převažuje okapní expozice, štítově exponovaný dům se objevuje méně často, a to pouze s expozicí na V. U štítově exponovaných domů převažují paralelní formy dvora, u okapních dvoustranná forma. Stodola je až na výjimky hloubkově vysunuta a vzdálena od jádra dvorového prostranství. Stavby většinou přiléhají z obou stran k parcelní hranici nebo se jí těsně přibližují, a to zvláště v hustěji zastavěné severní řadě. Stavby sousedících usedlostí však spolu přímo nesousedí a zástavba jejich dvorů se obvykle vzájemně respektuje.

Dominantou obce je kostel, který spolu s farou (dnes přestavěnou na obecní úřad) a školou tvoří historické centrum obce. Kostel Nanebevzetí Panny Marie, který také dal obci název již při svém založení v roce 1354, je jedinou kulturní památkou obce. +more V roce 1813 na Bílou Sobotu vypukl v obci požár. Vyhořelo 32 čísel včetně kostela. V letech 1815 až 1817 byl kostel přestavěn v pozdně barokním slohu stavitelem J. Braunem. Rustikální socha sv. Gotharda je z roku 1740.

Na návsi obce je rybník o rozloze asi 0,5 ha.

Historie

Název Lhota vznikl ze staročeského lhóta, což znamená osvobození po určitou dobu - lhůtu. Toto jméno dostávaly obce a osady zakládané na vyklučeném lese, mohlo to však být i na močálišti, blatech či jiné neúrodné půdě, která měla být obdělána. +more Poddaní - osadníci těchto obcí, byli do jisté lhůty osvobozeni od placení dávek pozemkovému pánu, které se skládaly z ročního platu - úroku a z dávek naturálních. To vše za práci spojenou s vykácením lesa a vzděláním půdy. Počátkem 14. století toto osvobození trvalo deset let, v průběhu století se snížilo na osm až šest let.

Za Jana Lucemburského byly Poděbrady roku 1345 odevzdány Hynkovi ze Žleb a Lichtenburka. V roce 1347 Hynek zemřel a Poděbrady dostala jeho dcera Eliška, která se roku 1350 provdala za pana Bočka z Kunštátu. +more Ten pak dostal 6. listopadu 1351 Poděbrady v léno. Boček z Kunštátu a nyní i z Poděbrad začal zakládat nové osady a v některých i nové kostely. V již zmíněné oblasti mezi Poděbrady a Sadskou založil Lhoty - Pískovou, Vrbovou, Přední a Kostelní.

Kostelní Lhota se podle církevních pramenů poprvé připomíná již k roku 1354, kdy pan Boček nechal v této obci postavit kostel Nanebevzetí Panny Marie a dosadil tam plebána Petra. Rod pánů z Kunštátu a z Poděbrad byl velmi vážený a vždy smýšlející česky. +more Pan Boček byl v roce 1355 v Římě přítomen korunovace Karla IV. Jeho pravnuk, Jiří z Kunštátu a Poděbrad, se stal v roce 1458 jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty.

Exulanti

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak zprvu pod ochranou vojska pruského krále +more_Veliký'>Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci evangelíků organizoval zpočátku Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu, bylo trestné. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené „kacíře“, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Migrační vlnu zastavil až toleranční patent. Z Kostelní Lhoty uprchli před městečko Münsterberg v pruském Slezsku tito nekatolíci:.

* Martin Francouz s manželkou Kateřinou a dvěma syny. Dne 2. +more ledna 1946 podepsal v Münsterbergu žádost a v roce 1750 je uveden v seznamu kolonistů, kteří zakládali českou exulantskou obec Husinec v pruském Slezsku. V Husinci jeho žena Kateřina zemřela v roce 1762 ve věku 50 let. * Ludmila Beránková z Kostelní Lhoty, její příbuzný Matěj Beránek byl v roce 1743 v Münsterbergu, Jan Beránek byl v Čechách odsouzen k trestu smrti, později mu byl trest změněn na dva roky nucených prací. Další osud Ludmily nebyl probádán.

Některé životopisy exulantů z Kostelní Lhoty, kteří uprchli už před rokem 1742, se zachovaly: Kateřina-Dorota (roz. Jahelková, 1720-1780 Berlín, str. +more 416), Ludmila (její sestra, 1710-1772 Český Rixdorf, str. 683) a Jakub Koudelka (1696-1772 Český Rixdorf, str. 587). Životopisy byly publikovány v knize Edity Štěříkové „Běh života“. Potomci exulantů žijí v Německu, USA, Kanadě, Austrálii, někteří byli repatriováni v roce 1945 do českého pohraničí z Polska (jež po válce netolerovalo národnostní menšiny).

Rok 1932

V obci Kostelní Lhota (1015 obyvatel, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: cukrář, 3 obchody s dobytkem, 2 obchody s drůbeží, holič, 4 hostince, 2 koláři, 3 kováři, krejčí, 3 obchody s kůžemi, 3 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, pekař, 3 obchody s lahvovým pivem, 3 rolníci, 2 řezníci, trafika, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek v Kostelní Lhotě, truhlář.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

* 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Poděbrady * 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Poděbrady * 1868 země česká, politický i soudní okres Poděbrady * 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Poděbrady * 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Poděbrady * 1945 země česká, správní i soudní okres Poděbrady * 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady * 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk * 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk

Doprava

Dopravní síť * Pozemní komunikace - Obcí vede silnice II/611 Praha - Sadská - Kostelní Lhota - Poděbrady - Chlumec nad Cidlinou - Hradec Králové. Území obce protíná dálnice D11, obec leží mezi exity 25 (Sadská) a 35 (Poděbrady-západ).

* Železnice - Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Sadská ve vzdálenosti 3 km ležící na trati 060 z Poříčan do Nymburka. +more Veřejná doprava 2013 * Autobusová doprava - Probíhá zde páteřní linka regionu č. 398 - Praha-Sadská-Kostelní Lhota-Poděbrady (denně mnoho spojů) a zpět. Dále tudy projíždí linka č. 43 - Nymburk-Pečky (v pracovní dny 4 spoje) a zpět .

Osobnosti

Martin Francouz, jeden ze zakladatelů české exulantské obce Husinec v pruském Slezsku. Rok 1749 * Ota Hofman (1928-1989), spisovatel a scenárista zejména děl pro děti, rodák z Prahy, který v obci často pobýval a krátce i chodil do školy, čestný občan Kostelní Lhoty in memoriam * Josef Musil (1932-2017), volejbalista, rodák z obce a čestný občan Kostelní Lhoty, v roce 2001 vyhlášen nejlepším českým volejbalistou století; ve stejné anketě Mezinárodní volejbalové federace se umístil v závěrečné osmičce nejlepších hráčů světa * Stanislav Vopasek (1935-2006), historik hornictví, rodák z obce

Účast v soutěžích

V roce 2016 se Kostelní Lhota poprvé zúčastnila soutěže Vesnice roku. Nejprve obec získala Zelenou stuhu Vesnice roku ve Středočeském kraji a posléze i v celostátním kole a zároveň byla nominována do evropského kola soutěže Entente Florale Europe 2017. +more V mezinárodní soutěži, jejíž výsledky byly vyhlášeny v září 2017 ve slovinské obci Podčetrtek, získala Kostelní Lhota stříbrnou medaili.

V roce 2019 dokončil tým pražského ČVUT pod vedením Ing. Kláry Salzmannové, Ph. +moreD projekt „Komplexní krajinný plán obce Kostelní Lhota na 20 km²“, inspirovaný myšlenkou krajinného plánování s cílem ochrany krajiny a jejích funkcí.

Vesnice roku 2022

Kostelní Lhota se zúčastnila celostátní soutěže Vesnice roku a v roce 2022 v ní zvítězila. Výsledky soutěže byly vyhlášeny 17. +more září 2022 na festivalu Jarmark venkova v Luhačovicích. Druhá byla obec Třeštice z okresu Jihlava a třetí Poniklá z Libereckého kraje.

Galerie

Soubor:Kostelní Lhota, church. jpg|Kostel Nanebevzetí Panny Marie Soubor:Kostelní Lhota, Entente Florale Europe 2017 (05). +morejpg|Léto u rybníka v centru obce Soubor:Kostelní Lhota, crucufix. jpg|Křížek u kostela Soubor:Kostelní Lhota, pond. jpg|Rybník u návsi Soubor:Kostelní Lhota, elementary school. jpg|Základní škola Soubor:Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kostelní Lhota). jpg|Kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. kostelni-lhota. +morecz]Oficiální stránky[/url] * [url=http://www. entente-florale. eu/wp-content/uploads/cmdm/1582/1498047806_Portfolio-Cz-Kostelni-Lhota. pdf]Prezentace Kostelní Lhoty v mezinárodní soutěži Entente Floreale 2017[/url] (anglicky).

Kategorie:Vesnice v okrese Nymburk Kategorie:Obce v okrese Nymburk Kategorie:Lhoty v Česku Kategorie:Dobrovolný svazek obcí Pečecký region Kategorie:Sídla ve Středolabské tabuli Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem Kategorie:Environmentální projekty Kategorie:Vesnice roku