Vysočina (okres Chrudim)

Vysočina je obec v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Nachází se na území Železných hor. Obecní úřad sídlí v místní části Dřevíkov.

Vznikla s účinností od 1. +more ledna 1961 administrativním sloučením předtím samostatných obcí Možděnice, Rváčov a Svobodné Hamry (součástí obce v letech 1910-1960 také osada Dřevíkov). Žije zde obyvatel.

Symboly obce tvoří znak a vlajka, zapsané 18. +more května 2012 do Registru komunálních symbolů. Znak tvoří modro-zeleně čtvrcený štít, v jeho středu vyobrazené průčelí lidové stavby znázorňující mlýn s vodním kolem, obdobně uveden uprostřed vlajky ve tvaru modro-zeleno čtvrceného listu.

Vodní mlýn na symbolech obce se vztahuje k historii a tradici řemesel v sídelních lokalitách, kulturní památky ve vesnicích Dřevíkov, Možděnice, Svatý Mikuláš, vesnické památkové zóně Svobodné Hamry (vodní hamr, mlýnice, venkovský zámek) a v nejrozsáhlejší expozici muzea v přírodě (roubené chalupy, sakrální stavby, technické stavby na vodní pohon aj.) v malé vesničce Veselý Kopec.

Do přírodního areálu, lidově označovaného skanzen, přeneseny zánikem ohrožené památky lidové architektury a technického stavitelství ze severní části Českomoravské vrchoviny a navazujících geografických regionů, Chrudimska, Litomyšlska a Poličska. Objekty lidového stavitelství dokládající také kulturu národopisné oblasti Horácko tvoří expozici Muzea v přírodě Vysočina, součást Národního muzea v přírodě.

Správa

Celkovou rozlohu obce 1790,28 ha tvoří čtyři katastrální území s názvy (výměrou): Dřevíkov (226,58 ha), Možděnice (564,66 ha), Rváčov u Hlinska (840,97 ha) a Svobodné Hamry (155,73 ha).

Do roku 1960 byly samostatnými obcemi Možděnice, Rváčov a Svobodné Hamry, jejich součástí byla osada Dřevíkov. Charakterem sídelních lokalit vesnice byly administrativně sloučené s účinností od 1. +more ledna 1961 do jedné obce s nově vytvořeným názvem Vysočina. Sídlo obecního úřadu umístěno v Dřevíkově.

Počet obyvatel obce k 1. +more lednu 2017 celkem 695 osob (345 mužů, 350 žen) s průměrným věkem 43,2 let (42,3 muži, 44,0 ženy), žijících v sedmi základních sídelních jednotkách: Dřevíkov, Hrobky (vyčleněna 15. srpna 2010, součást katastrálního území Svobodné Hamry), Možděnice, Rváčov, Svatý Mikuláš (vyčleněna 1. prosince 1970, součást katastrálního území Rváčov u Hlinska), Svobodné Hamry a Veselý Kopec (součást katastrálního území Dřevíkov).

Počtem 548 stavebních objektů k 28. +more únoru 2018 náleží obec Vysočina mezi velké vesnice a dělí se na celkem sedm částí s názvy: Dřevíkov (v letech 1910-1960 osada v obci Svobodné Hamry), Možděnice, Petrkov 1. díl (do roku 1960 osada v obci Rváčov), Rváčov, Svatý Mikuláš (do roku 1960 osada v obci Rváčov), Svobodné Hamry a Veselý Kopec (v letech 1910-1960 osada v obci Svobodné Hamry). Rozsahem zástavby je nejmenší Petrkov 1. díl, největší rozlohou i počtem objektů Rváčov.

Geografie

Většinou plochy leží obec Vysočina na území dvou chráněných krajinných oblastí, CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory Obec Vysočina se rozkládá přibližně jednou polovinou celkové plochy ve Stružinecké pahorkatině a druhou polovinou v Kameničské vrchovině, na území dvou geomorfologických okrsků Sečské vrchoviny v jihovýchodní části pohoří Železných hor, z hlediska administrativně správního v jihozápadní okrajové části Pardubického kraje.

Část hranice katastrálního území Možděnice tvoří rozhraní s Krajem Vysočina (okresem Havlíčkův Brod), v krátkém úseku na jihu s městem Ždírec nad Doubravou, na jihozápadě s obcí Slavíkov a na západě s městysem Libice nad Doubravou.

Přibližně v linii od jihovýchodu k severozápadu protéká územím obce řeka Chrudimka, od nejjižněji položeného místa na rozhraní s katastrálním územím obce Všeradov s lokalitou Králova Pila (Milesimov) až do sídelní lokality Svobodné Hamry v obci Vysočina. V celém úseku tvoří řeka rozhraní mezi geomorfologickými okrsky Sečské vrchoviny, Stružineckou pahorkatinou na levém břehu a Kameničskou vrchovinou na pravém.

Pod vyvýšeninou Na Veselém Kopci (579 m) vtéká Dlouhý potok do řeky Chrudimky (cca 534 m), koryto řeky tvoří zhruba rozhraní mezi Kameničskou vrchovinou a Stružineckou pahorkatinou, lokalita CHKO Žďárské vrchyVe Stružinecké pahorkatině leží části obce Dřevíkov, Veselý Kopec a dále za silnicí I/37 také většina části obce s názvem Možděnice, v Kameničské vrchovině části obce s názvy Rváčov, Svatý Mikuláš a v polohách nejvyšších nadmořských výšek Petrkov 1. +more díl.

Nejvyšších poloh kolem 640 m n. m. +more podle vrstevnicové mapy dosahuje v části Rváčov, v oblasti Rváčovského lesa, na západním svahu výškového bodu Na skalkách (trigonometrický bod 652,68 m na katastrálním území Srní u Hlinska). Nejseverněji se nachází výškový bod 600,9 m (bývalý trigonometrický bod 31. 2 U vranovské hájovny) nad soustavou tří vodních nádrží s názvem Vranovské rybníky v Dolním rváčovském lese.

Lesní lokalita leží ve vrcholové části vnitřního hřebene Železných hor s výškovým bodem Na buštinách (609 m), severovýchodně od vrcholu prameniště potoku Bystřička (levostranný přítok řeky Ležák) a na jihovýchodě s pramenem zdrojnice Chobotovského potoku (pravostranný přítok řeky Chrudimky), který vodou napájí bezejmenný rybník v lokalitě Na rybníce (malá část vodní nádrže v části Petrkov 1. díl).

Z většiny zalesněné pásmo vyvýšenin Kameničské vrchoviny se táhne v linii severozápad - jihovýchod, od vrcholu Svárov (613 m n. m. +more na katastrálním území městyse Trhová Kamenice) ve směru na Medkovy kopce (638 m n. m. na katastrálním území obce Holetín). Polesí v severní části Rváčova je součástí Chráněné krajinné oblasti Železné hory, v ní se nachází i malá severovýchodní část katastrálního území Svobodné Hamry (lokalita Na dlouhých honech nad silnicí II/343) a kromě malé jihovýchodní části také většina katastrálního území Možděnice. Možděnice, část obce Vysočina leží v Chráněné krajinné oblasti Železné hory pod Zuberským vrchem (651 m), na jihozápadním úbočí s přírodní rezervací Zubří (přibližně uprostřed záběru) Na sever od sídelní lokality Možděnice dosahuje terén poloh s nadmořskou výškou nad 600 m v jihozápadním výběžku pod Zuberským vrchem (651 m n. m. na katastrálním území Trhová Kamenice), níže pod vrcholem rozhledna Zuberský vrch s výhledem na velkou část obce Vysočina. Ve vesnici Možděnice dva rybníky, Náveský a Dlouhým potokem průtočný Kaprovec.

Dlouhý potok odvodňuje severní část Stružinecké pahorkatiny a většinu katastrálního území Možděnice, koryto potoka tvoří jižní hranici obce Vysočina (a katastrálního území Dřevíkov) s obcí Všeradov. Východně od vrcholu vyvýšeniny Na Veselém Kopci (579 m n. +more m. ) vtéká jako levostranný přítok do Chrudimky. Řeka v severní části obce obtéká obloukem zástavbu na levém břehu v sídelní lokalitě Svobodné Hamry a na rozhraní s katastrálním územím městyse Trhová Kamenice je hladina řeky s nadmořskou výškou zhruba 530 m nejníže situovaným místem v obci Vysočina.

Obec leží na okraji dvou chráněných krajinných oblastí, Žďárských vrchů a Železných hor, rozhraní tvoří osa pozemních komunikací protínající katastrální území Svobodné Hamry a Rváčov (silnice II/343 v úseku Trhová Kamenice - Rváčov) a také při okraji katastrálních území Možděnice a Dřevíkov (silnice I/37 v úseku Trhová Kamenice - Údavy).

Na území Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy leží zvláště chráněné území přírodní památky Les na dolíku, ze sídelních lokalit Dřevíkov, Veselý Kopec, Svatý Mikuláš, velká jihozápadní část Rváčova a Svobodných Hamrů.

Historie

Veselý Kopec, jedna ze sídelních lokalit obce Vysočina, s rozsáhlou expozicí lidového stavitelství Muzea v přírodě Vysočina Obec Vysočina vzniklá 1. +more ledna 1961 spojena historií s původně samostatnými obcemi Možděnice, Svobodné Hamry a Rváčov, administrativně sloučenými v jednu obec pod nově vytvořeným názvem, charakterizujícím krajinu, lidově označovanou za vysočinu, ve které se nachází její jednotlivé části (v Kameničské vrchovině a Stružinecké pahorkatině).

V obci více historických objektů lidového stavitelství v kopcovité krajině Železných hor, také stavby se zařízením na vodní pohon, například vodní mlýn ze 16. století v lokalitě Veselý Kopec (shodný typ přenesený do expozice muzea v přírodě na místo původního, v roce 1909 vyhořelého). +more Ve Svobodných Hamrech železný hamr (původní z 15. století zanikl, ve 20. století obnoven vodní kovací hamr a mlýnice), objekt součástí Muzea v přírodě Vysočina. Zařízení technického stavitelství využívá vodní energii Dlouhého potoka (Veselý Kopec) a řeky Chrudimky, dříve Kamenice (Svobodné Hamry).

V 60. letech 20. +more století se staly technické stavby objektem zájmu památkářů a dobrovolníků usilujících o záchranu staveb lidové architektury. Veselý Kopec vybrán jako vhodná lokalita pro záměr vybudovat z památkově chráněných objektů muzeum v přírodě, tzv. muzeum pod širým nebem.

První expozice tehdy v soukromém objektu čp. 4 (světnice tkalce a stodola) v roce 1972 zpřístupněna veřejnosti, do roku 1981 památkově chráněné objekty pod názvem Soubor lidových staveb a řemesel Vysočina (odvozeno od názvu obce). +more Od 1. ledna 1982 profesionální muzeum pod zkráceným názvem Soubor lidových staveb Vysočina se sídlem ve Svobodných Hamrech, od roku 1997 sídlo správy muzea v Hlinsku (od roku 2003 součást Národního památkového ústavu, v letech 2013 - 2018 začleněno pod Územní památkovou správu na Sychrově). S účinností od 11. prosince 2018 pod názvem Muzeum v přírodě Vysočina je organizační složkou Národního muzea v přírodě, příspěvkové organizace Ministerstva kultury České republiky. vlevo V 70. letech 20. století provedena výstavba dřevěné zvoničky (rok 1976) na návsi v Dřevíkově, sloužící i jako čekárna autobusové zastávky a upraven židovský hřbitov. V sídelní lokalitě Možděnice oprava objektu původně roubené školy, dřevěné zvoničky, hasičské zbrojnice (na zdi stavby datování 1921, Sbor dobrovolných hasičů založen již v roce 1906) a také historické kovárny, v 80. letech 20. století vzniklý záměr vybudovat expozici tradičních řemeslnických dílen nebyl realizován.

Ve Svobodných Hamrech (sídelní lokalita od roku 1995 vesnická památková zóna) kromě obnovy vodního kovacího hamru a mlýnice, opraven původně renesanční venkovský zámek ze 16. století, po požáru v roce 1896 přestavěný v pseudobarokním stylu (v letech 1982-1996 sídlo správy Souboru lidových staveb Vysočina). +more Od roku 1862 majitelem zámku architekt Jan Nevole (1812-1903), na zámku žil od roku 1863 do své smrti, během jeho života se zámek stal kulturním centrem s vlasteneckým prvkem. Nějaký čas na zámku pobýval František Alexandr Zach (1807-1892), právník, vojenský teoretik a panslavista, působil také v Srbsku (dosáhl hodnosti generála srbské armády). Po roce 1877 častým hostem na zámku například Karel Václav Rais, tehdy učitel v Trhové Kamenici a později spisovatel. Uvádí se také návštěvy dalších českých osobností, Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra. Ve Svobodných Hamrech postaven pomník s připomenutím pobytu malíře-krajináře Františka Kavána a jeho tvorby.

Ve Rváčově vznikla například z původní školy knihovna, vybudováno hřiště pro sportovní aktivity. Za nově vybudovanou autobusovou zastávku v sídelní lokalitě Možděnice získala obec Vysočina v roce 2015 ocenění „Zlatá cihla“ a stala se vesnicí roku Pardubického kraje s udělením „Zlaté stuhy“ (o titul se ucházelo celkem 12 vesnic). +more Ve stejném roce získala také druhé místo v celostátním kole soutěže Vesnice roku.

Části obce

Svobodné Hamry, část obce Vysočina, ve 2. +more polovině 20. století obnovená kulturní památka vodní hamr a mlýnice, objekt součástí Muzea v přírodě Vysočina Historie obce souvisí také se vznikem částí obce před rokem 1961, kdy měly různé administrativní postavení (první písemná zmínka): * Dřevíkov (rok 1542), do roku 1909 osada obce Trhová Kamenice, v letech 1910 - 1960 v původně samostatné obci Svobodné Hamry. * Možděnice (rok 1577), původně osada a do roku 1960 samostatná obec. * Petrkov 1. díl (rok 1654), až do roku 1960 součást samostatné obce Rváčov, v současnosti několik usedlostí a rekreačních chalup. Původní osada Petrkov byla územně rozdělena na tři díly - územní části náležející k různým obcím, 1. díl v katastrálním území Rváčov u Hlinska, 2. díl v letech 1910 - 1930 na katastrálním území Svobodné Hamry později zanikl a 3. díl je součástí katastrálního území Trhová Kamenice. * Rváčov (rok 1487), původní osadu ve 14. století založil Podlažický klášter v rámci vnitřní kolonizace Železných hor, do roku 1960 samostatná obec. * Svatý Mikuláš (rok 1350), až do roku 1960 součást samostatné obce Rváčov, v současnosti několik osamocených stavení a hřbitov s novogotickým kostelem, jihovýchodně od něho údolí s bezejmenným potokem a rybníkem, ke kostelu a rybníku se váže pověst o čertově kameni. * Svobodné Hamry (rok 1654), pod tímto názvem až od roku 1769, před tím osada Hamr nad Kamenicí založená v 15. století (jméno odvozeno od vybudovaného železného hamru u řeky Kamenice, v průběhu 17. století pojmenované Chrudimka), na místě venkovského zámku původně tvrz s názvem Odranec, osada do roku 1909 součástí obce Trhová Kamenice a v letech 1910 - 1960 samostatná obec. * Veselý Kopec (rok 1654), původně osada do roku 1909 v obci Trhová Kamenice, v letech 1910 - 1960 na katastrálním území Dřevíkov v samostatné obci Svobodné Hamry.

Turistika

Venkovský zámek v pseudobarokním stylu ve Svobodných Hamrech, v 19. +more století kulturní centrum s vlasteneckým živlem, v letech 1982 až 1996 sídlo muzea v přírodě pod bývalým názvem Soubor lidových staveb Vysočina Obec Vysočina uvedena v turistické mapě Klubu českých turistů s názvem Železné hory, mapový list č. 45 (v měřítku 1:50 000), obcí prochází čtyři značené turistické trasy.

Červeně značená v nejvyšších polohách na katastrálním území Rváčov u Hlinska, částí Petrkov 1. díl v Kameničské vrchovině, po jihozápadním úbočí hřebene Železných hor. +more Zhruba od silnice III/3434 v osadě Petrkov 1. díl ve směru k přírodní památce Zadní rybník v krátkém úseku v Chráněné krajinné oblasti Železné hory.

Zeleně značená částmi Veselý Kopec, Dřevíkov a Svobodné Hamry ve Stružinecké pahorkatině nad řekou Chrudimkou, centrem expozice Veselý Kopec v Muzeu v přírodě Vysočina, Dřevíkovem s historickými památkami a vesnickou památkovou zónou Svobodné Hamry. V trase vlastivědná stezka Krajem Chrudimky a Cesta Františka Kavána, v celém úseku na území Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (přírodní lokality nejzápadnější části).

Žlutě značená v povodí Dlouhého potoka sestupuje od Zuberského vrchu (651 m) v Kameničské vrchovině k rybníkům v sídelní lokalitě Možděnice ve Stružinecké pahorkatině, v celém průběhu na území Chráněné krajinné oblasti Železné hory. V krátkém úseku také žlutá turistická trasa mezi poli a loukami v krajině Stružinecké pahorkatiny, od soutoku řeky Chrudimky a Dlouhého potoku v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. +more Od rozcestníku Pod Veselým Kopcem (též zelená trasa) pokračuje na Milesimov, Jasné Pole a Chlum.

Turistické trasy

Veselý Kopec s expozicí Muzea v přírodě Vysočina je celoročně průchozí po zeleně značené turistické trase (část vlastivědné stezky Krajem Chrudimky a Cesty Františka Kavána) Červeně značená v úseku Hlinsko - +more_díl'>Petrkov 1. díl - Trhová Kamenice:.

V obci Vysočina v nejvyšších nadmořských výškách, od okraje lesního prostoru jihozápadně pod výškovým bodem Na skalkách (653 m n. m. +more) do Petrkova 1. díl (Petrkov-rozcestník). Trasa překonává hřeben Železných hor mezi vrcholy Svárov (613 m) a Medkovy kopce (638 m) v nejvyšším bodě Na skalkách (653 m) v Srní u Hlinska. Od roku 2018 v trase vyznačena tzv. Matulova stezka z Hlinska do Trhové Kamenice kolem bývalých kamenolomů (lomy mimo obec Vysočina).

Z trasy dostupné po silnicích III/3434 a III/3432 a neznačených lesních cestách v Dolním rváčovském lese (část Petrkov 1. díl) prameniště potoků Chobotovský a Bystřička, lesní rybniční soustava Vranovské rybníky a výškový bod Na buštinách (609 m n. +more m. ) ve vrcholové části hřebene Železných hor.

Zeleně značená v úseku Hlinsko - Veselý Kopec - Dřevíkov - Svobodné Hamry - Trhová Kamenice:

V obci Vysočina vyznačena nad řekou Chrudimkou podél jejího toku k soutoku s Dlouhým potokem pod vyvýšeninou Na Veselém Kopci (579 m), dále expozicí lidového stavitelství Veselý Kopec (celoročně průchozí), přes Dřevíkovskou náves a po silnici III/3433 do sídelní lokality Svobodné Hamry, s vesnickou památkovou zónou.

V trase nejvýznamnější kulturní památky lidové architektury (Veselý Kopec), v Dřevíkově roubené chalupy (čp. 26 a 47) a židovské památky (ulička, hřbitov), ve Svobodných Hamrech venkovský zámek v pseudobarokním stylu (čp. +more 1), vodní hamr a mlýnice (obnovené stavby ve 2. polovině 20. století), roubená hospoda (čp. 4) z 18. století (jiný zdroj uvádí stavbu již z roku 1613), památník připomínající pobyt a tvorbu Františka Kavána (1866-1941), malíře-krajináře. vlevo Trasa s částí vlastivědné stezky Krajem Chrudimky, s informačními tabulemi Veselý Kopec (č. 9), Dřevíkovská náves (č. 10) a Svobodné Hamry (č. 11) a také tzv. Cesty Františka Kavána, otevřené v roce 1937 a v roce 2007 s úpravami obnovené.

Žlutě značená v úseku Zubří - Možděnice - Kocourov:

V obci Vysočina prochází částí Možděnice, kolem rybníku Náveský, průtočného zdrojnicí Dlouhého potoka, pramenící nad sídelní lokalitou v přírodní rezervaci Zubří na jihozápadním úbočí Zuberského vrchu (651 m) a rybníku Kaprovec, průtočného Dlouhým potokem. Přírodní lokality součástí Chráněné krajinné oblasti Železné hory (z trasy dostupná polní a lesní neznačenou cestou přírodní památka Buchtovka).

V sídelní lokalitě Možděnice kulturní památky lidového stavitelství, bývalá kovárna s obytnou částí (čp. 3) z přelomu 18. +more a 19. století (jiný zdroj uvádí z poloviny 18. století), objekt původně jednotřídní školy s obydlím učitele z roku 1814 (čp. 37), dřevěná zvonička obnovená v roce 1980 (původní z roku 1885) a hasičská zbrojnice s věží z roku 1922 (ve věži zvon z původní zbořené zvoničky).

Fotogalerie

Soubor:Vysočina, Dřevíkov, municipal office. jpg|Obecní úřad a prodejna provozovaná obcí Vysočina, sídelní lokalita Dřevíkov Soubor:Možděnice, CZ180318-031. +morejpg|Možděnice čp. 3, bývalá kovárna s obytnou částí (kulturní památka) Soubor:Možděnice, CZ180318-011. jpg|Možděnice čp. 37, bývalá jednotřídní škola (kulturní památka) Soubor:Svatý Mikuláš, CZ180303-120. jpg|Kostel sv. Mikuláše, kulturní památka v sídelní lokalitě Svatý Mikuláš Soubor:Vysočina, Svatý Mikuláš, church 2. jpg|Svatý Mikuláš, původně renesanční hřbitovní kostel, současný vzhled (regotizace v roce 1886) Soubor:Svobodné Hamry, CZ180303-018. jpg|Svobodné Hamry čp. 4, venkovská roubená hospoda (kulturní památka) Soubor:VeselýKopec2008h. jpg|Veselý Kopec čp. 4, kulturní památka v expozici Muzea v přírodě Vysočina.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Kameničská vrchovina * Muzeum v přírodě Vysočina * Stružinecká pahorkatina * Veselý Kopec

Externí odkazy

Obec Vysočina - [url=http://www. obecvysocina. +morecz/]webové stránky viz[/url] * Muzeum v přírodě Vysočina, [url=https://web. archive. org/web/20180228122408/https://www. skanzen-vysocina. cz/cs]expozice Veselý Kopec[/url].

Kategorie:Vesnice v okrese Chrudim Kategorie:Členěné obce v Česku bez stejnojmenné místní části Kategorie:Obce v okrese Chrudim Kategorie:Sdružení obcí mikroregionu Hlinecko Kategorie:Sídla v Železných horách Kategorie:Sídla s objekty Národního muzea v přírodě Kategorie:Sídla v CHKO Žďárské vrchy