Ždírec nad Doubravou

Ždírec nad Doubravou (do roku 1950 jen Ždírec) je město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije zde obyvatel.

Historie

První osadníci přicházeli do těchto končin na pomezí Čechy a Moravy již v době kolonizační, aby udržovali obchodní stezku zvanou Liběcká. Stezka byla významnou cestou spojující Čechy s Moravou - Brno s Čáslaví a dále Prahou. +more O tomto osídlení nejsou ovšem dochovány konkrétní písemné zprávy. První písemná zmínka o obci pochází až z roku 1399.

Od středověku byla v okolí těžena železná ruda (např. lokalita Ranská jezírka).

Obec byla do konce druhé světové války málo významným sídlem, kde žilo zhruba 800 obyvatel. Obživu zajišťovalo obyvatelstvu drobné zemědělství a tkalcovství. +more 9. května roku 1945 byla obec bombardována letadly Rudé armády. Většina domů v obci byla nálety bombardérů buď zničena, nebo poškozena. Také v důsledku této události vysídlila z obce bezprostředně po válce zhruba čtvrtina obyvatel.

Velký rozvoj zaznamenala obec v období po druhé světové válce. V roce 1945 žilo v obci 600 obyvatel, v roce 1965 to bylo 1450 obyvatel, v roce 1990 již 2989 obyvatel. +more V roce 1995 obdržela obec Ždírec nad Doubravou z rukou předsedy Poslanecké sněmovny PČR znak a prapor. V roce 2000, přesně 19. ledna, udělil předseda Poslanecké sněmovny PČR obci titul město. Od roku 1951 je oficiální název obce Ždírec nad Doubravou pro odlišení od dalších obcí v blízkém okolí se stejným jménem. Od roku 1961 sem spadá jako místní část vesnice Benátky. Od 1. července 1985 do 23. listopadu 1990 byl částí obce Ždírec nad Doubravou Branišov.

Přírodní poměry

Ždírec nad Doubravou, město na úpatí Žďárských vrchů a Železných hor, ležící na Liběcké stezce a historické křižovatce zemských cest v nadmořské výšce 555 m n. m. +more Součástí města Ždírec nad Doubravou jsou místní části Nové Ransko, Horní Studenec, Nový Studenec, Údavy, Kohoutov, Benátky a Stružinec.

Nachází se v severozápadní části Českomoravské vrchoviny. Ždírec nad Doubravou leží na hranicích CHKO Železné hory a CHKO Žďárské vrchy, na českomoravském pomezí, z jihu chráněn Ranským masívem a ze severu Železnými horami.

Obyvatelstvo

Symboly

Znak a prapor byl obci Ždírec nad Doubravou udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny České republiky dne 19. ledna 1995.

Blasonování znaku: Stříbrným obráceným vidlicovým křížem dělený zelený štít s černou patou, z níž vyniká zlatý plamen (idea: vidlicový kříž - významná křižovatka; černá pata - žďáření, výroba dřevěného uhlí; plamen - oheň).

Blasonování praporu: Zelený list a bílou vidlicí, jejíž dvě ramena vycházejí u žerdi z horního a dolního okraje. Šířka ramene vidlice je 1/5 šířky listu. +more Zelený žerďový klín mezi rameny vidlice sahá do 1/3 délky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Školství

Základní škola a Mateřská škola Ždírec nad Doubravou

Hospodářství

Ždírec nad Doubravou je též znám svou průmyslovou zónou. Od roku 1997 zde byly vybudovány areály 15 firem z oboru dřevařství, stavebnictví, potravinářských technologií, strojírenství a zpracování plastů, ve kterých našly svoje zaměstnání stovky lidí. +more Tato zóna se postupně rozšiřuje a je k dispozici dalším domácím i zahraničním investorům. Ždírec nad Doubravou je centrem dřevařského průmyslu České republiky.

V místě je síť prodejen, služeb, stravování i ubytování.

Doprava

Město Ždírec nad Doubravou leží na frekventované křižovatce silnic I/34, I/37 a II/345. Městem prochází železniční trať Pardubice - Havlíčkův Brod (v jízdním řádu č. +more 238).

Turistika

Městem prochází 52 km dlouhá cyklotrasa 5127 z Radostína do Golčova Jeníkova, která kopíruje horní tok řeky Doubravy. V Radostíně navazuje na cyklotrasu 16 - Česko-moravská trasa a po trase na další cyklotrasy místního významu. +more Prameniště řeky Doubravy, jejíž údolí obsahuje množství zákoutí, příkrých srázů, jeskyní a vodopádů v Bílku (5 km), se nacházejí nad rybníkem Doubravník v Ranském masívu (7 km) a v okolí Malého Dářka. Nejvyšší vrchol Železných hor je Vestec (668 m n. m. ), nabízející výhled na celé Chotěbořsko (9 km).

Rozsáhlé lesní porosty, ležící severním a východním směrem od města nabízejí ve vzdálenosti do patnácti kilometrů mnoho tras k výletům - rybník Januš, Hamerská nádrž s nejstarší sypanou hrází v Čechách, Žákova hora (810 m n. m. +more) se zbytky bukojedlového pralesa. Turistické možnosti nabízí i okolí Zalíbeného, Rychtářky a Kamenného vrchu se svým podhorským charakterem nebo lesní komplex Ranského (dříve Panského) Babylonu, na jehož jižním svahu se nachází Borovská jezírka - soustava zatopených prohlubní dávno opuštěných rudných dolů. K vodním sportům je možno využít rekreační rybník Řeka (4 km) či vzdálenější Velké Dářko (9 km).

Z pamětihodností v okolí se nabízí kostel sv. Václava s dřevěnou, šindelem krytou, zvonicí v Horním Studenci a renesanční zámek v Novém Studenci (3 km). +more Skanzeny v okolí - Veselý Kopec a Betlém v Hlinsku (10 km). Dále lze navštívit poutní areál Zelená hora u Žďáru nad Sázavou, který je na seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO (22 km), nebo Muzeum Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové (12 km).

Významné osobnosti

František Bačkovský (1854-1908), historik a spisovatel, narozen v Benátkách. Významně ovlivnil zejména česká pravopisná pravidla pro psaní interpunkce, složených slov a vlastních jmen, byl též urputným zastáncem pravosti Rukopisů. +more * Jan Vilím (1856-1923), grafik, narozen v Horním Studenci * MUDr. Zdeňka Čermáková (1884-1968), lékařka v Bašce na ostrově Krk, narozená v Novém Studenci * Ing. Robert Láznička (1887-1934), sportovní organizátor, narozen ve Ždírci.

Části města

Ždírec nad Doubravou * Benátky * Horní Studenec * Kohoutov * Nové Ransko * Nový Studenec * Stružinec * Údavy

Partnerská města

Michelhausen, Rakousko * Velké Pavlovice, Česko

Odkazy

Reference

Související články

SK Tatran Ždírec nad Doubravou

Externí odkazy

[url=http://www.zdirec.cz]Oficiální stránky[/url]

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Havlíčkův Brod Kategorie:Obce v CHKO Železné hory Kategorie:Svazek obcí Podoubraví Kategorie:Místní části ve Ždírci nad Doubravou Kategorie:Města v okrese Havlíčkův Brod Kategorie:Sídla v Hornosázavské pahorkatině Kategorie:Sídla v CHKO Žďárské vrchy