Stružinec (Ždírec nad Doubravou)

Stružinec je sídelní lokalitou typu vesnice a název katastrálního území o rozloze 411,23 ha s rozsahem poloh přibližně 546-621 m n. m. v krajinné oblasti Železných hor, v rámci administrativně správním část města Ždírec nad Doubravou v okrese Havlíčkův Brod náležejícím do Kraje Vysočina na území České republiky.

Sídelní lokalita leží přibližně 3 km na severo-severovýchod od centra města Ždírec nad Doubravou, v typické krajině členité pahorkatiny, jejíž pojmenování - Stružinecká pahorkatina (geomorfologický okrsek), bylo odvozeno od názvu vesnice. Celou plochu katastrálního území překrývá Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy.

Katastrálním územím přísluší do správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností Chotěboř. Částí severní (od lokality s místním názvem Komárov nad rybníkem Januš) až východní hranice katastrálního území nad korytem potoku Slubice tvoří rozhraní mezi Krajem Vysočina a Pardubickým krajem.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1580, v tzv. zemských deskách uvedena její příslušnost ke statku ve Studenci ve vlastnictví Jana z Předboře.

Z hlediska územně správního byl Stružinec v letech 1869-1950 veden jako obec v okrese Chotěboř, v letech 1961-1980 jako část obce Údavy a od 1. +more ledna 1981 je částí města, Ždírce nad Doubravou.

Demografické údaje

Demografické údaje uvádí z dlouhodobého hlediska pokles počtu trvale žijících obyvatel v sídelní lokalitě, v roce 2017 je Stružinec uváděn v rámci města Ždírec nad Doubravou jako vesnička chalupářů a chatařů.

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	160	187	190	166	175	156	164	134	113	97	72	63	51

V dalších letech pokračoval pokles obyvatel, k +more_červen'>1. červnu 2007 žilo ve Stružinci 50 osob a v roce 2013 celkem 46 osob, z toho 17 žen, evidováno 30 domů a z toho 16 trvale obydlených.

Památky

Pamětní desky vsazené do zdi hasičské zbrojnice stojící na návsi, první věnovaná hasičským sborem padlým občanům v I. +more světové válce 1914-1918 u příležitosti dvaceti let samostatného Československa, druhá věnovaná Jaroslavu Balounovi, zastřelenému v období II. světové války dne 26. ledna 1945 u hájenky v lokalitě Ruda při trestné akci okupačních vojsk a bezpečnostních sil bývalé Třetí říše proti partyzánům operujícím v Železných horách. * Kulturní památkou je lidová zvonička z 19. století, památkově chráněná od 3. května 1958, malá dřevěná stavba 6 m vysoká stojí na návsi, ze střešní krytiny vystupuje zvonová stolice se zavěšeným malým zvonem krytým jehlancovou stříškou, na ni křížek (krucifix), obklopená památkově chráněnými lípami. * Malá sakrální stavba, z roku 1858 pocházející tzv. Boží muka, stojí pod památnými lípami před dřevěnou zvoničkou na návsi. * Památné lípy srdčité, údajně vysazené v roce 1908 k 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. , pět stromů více než 100 let starých, s obvodem kmenů 240 - 365 cm a 30 m vysokých, rostoucích uprostřed návsi. * Památný strom jilm horský, z jara nápadný trsy plodů.

Geografie

Louky nad Stružincem jsou rozhledovým místem na část hřebene Železných hor s vrcholem Vestec (668 m n. +more m. ), zástavba vesničky skryta za stromy (na fotografii vlevo ) Střed vesnice v nadmořské výšce kolem 590 m na svahu vyvýšeniny se zeměpisným názvem Barchanec (624 m n. m. ), severo-severozápadně od vrcholu (již na katastrálním území Kohoutov u Ždírce nad Doubravou).

Rozsahem malá zástavba mezi Kohoutovským a Zeleným lesem nad údolím s potokem Barchanecký (levostranný přítok Slubice), s prameništěm bezejmenné vodoteče, pravostranného přítoku Barchaneckého potoku. V lokalitě několik plochou malých rybníčků. +more V georeliéfu krajiny severo-severozápadní svahy se sídelní lokalitou pod vrchem Barchanec poměrně strmé.

Nejvyšším bodem, na rozhraní s katastrálním územím Kohoutov u Ždírce nad Doubravou, je svahová kupa s vrcholem 621 m n. m. +more, ve vzdálenosti 480 m na severovýchod (28°) od vrcholu Barchanec (624 m n. m. ). Nejnižším bodem, na rozhraní s katastrálním územím obce Vítanov, je hladina potoku Slubice zhruba 546 m n. m. , ve vzdálenosti asi 200 m nad soutokem s Barchaneckým potokem.

Na Barchaneckém potoku vybudován rybník Januš, též Jánuš, s plochou 13 ha, zaznamenán již na mapách z let 1836-1852, rekreační lokalita.

Doprava

Silniční dopravě slouží silnice III/03711 odbočující ze silnice I/37 v sídelní lokalitě Údavy, části města Ždírec nad Doubravou, vzdálenost 1,9 km, ve Stružinci je pozemní komunikace ukončena. Směrem k silnici I/34 v sídelní lokalitě Benátky, části města Ždírec nad Doubravou, vede pouze lesní cesta Kohoutovským lesem.

V železniční dopravě zastávka na znamení Stružinec v úseku Stružinec - Ždírec nad Doubravou na železniční trati č. 238 (Pardubice - Havlíčkův Brod). +more Zastávka vybudována na úpatí vyvýšeniny Barchanec v nadmořské výšce cca 554 m n. m, od zastávky vedena silnice III/03711 do centra vesnice (vzdálenost cca 800 m).

Odkazy

Reference

Související články

Stružinecká pahorkatina * Ždírec nad Doubravou

Externí odkazy

Ždírec nad Doubravou, [url=http://www.zdirec.cz/]webové stránky města[/url]

Kategorie:Vesnice v okrese Havlíčkův Brod Kategorie:Místní části ve Ždírci nad Doubravou Kategorie:Sídla v Železných horách Kategorie:Sídla v CHKO Žďárské vrchy