Bořetice (okres Břeclav)

Bořetice (německy Boretitz) jsou vesnice v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Leží zhruba 12 km jihovýchodně od Hustopečí, na břehu Trkmanky. Bořetice sousedí na severu s Němčičkami a Kobylím, na východě s Vrbicí (místně Vrbicú) a na západě s Velkými Pavlovicemi. Žije zde obyvatel. Jedná se o významnou vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti.

Název

Název se vyvíjel od varianty de Poratiz (1222), v Borzetycz (1349), v Borzeticz (1361), Borzeticz (1392), na Borzeticzich (1497), z Borzeticz (1522), Boržetycze (1610), Boržeticz (1673), Porschetitz (1720), Boržeticz (1751), Bořetitz a Bořetice (1846). Místní jméno vzniklo z osobního jména Bořata, k němuž byla přidána přípona -ice a znamenalo ves lidí Bořatových. +more Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného a genitiv zní Bořetic.

Historie

První dochovaná zmínka o Bořeticích se nalézá v latinsky psané Listině přítlucké z roku 1222, ve které olomoucký biskup Robert určil farní právo kostelu v Přítlukách a na níž je uveden bořetický dědičný rychtář Vít (Wido iudex de Poratitz). Ve středověku vystřídaly mnoho majitelů, v roce 1447 získal obec Jan Kuna z Kunštátu, významný místní hospodář a stavitel. +more Po něm obec spravoval syn Heralt Kuna z Kunštátu.

Po smrti Heralta v roce 1524 se obce ujala vdova, Magdalena z Lomnice, a následně její vnuk z rodu Tetourů z Tetova. Ti pozvali do vsi asi 60 habánů (novokřtěnců). +more V roce 1571 byla ves prodána Janu Kropáčovi z Nevědomí, po určitých peripetiích získala vesnici Bohunka ze Žerotína a posléze její syn Zdeněk Žampach z Potštejna. V roce 1605 byly habánské osady včetně Bořetic vypleněny Bočkajovci a údajně zničili místní středověký kostelík, společný dům habánské komuny, tvrz a další usedlosti. O těchto škodách však se v následujících listinách z neznámých důvodů vůbec nehovoří. Na počátku 17. století habáni z vesnice, stejně jako ze zbytku Moravy, vypuzeni.

Během třicetileté války byla vesnice několikrát pleněna, ale ne zcela zničena. Kostel zničený v roce 1605 měl být obnoven už v roce 1680, ale práce byly zastaveny, a tak byla na hřbitově alespoň vystavěna kaple (která byla počátkem +more_století'>18. století přestavěna na kostel). Na konci 17. století byla obec prodána Lichtenštejnům a Marie Antonie z Lichtenštejna iniciovala v Bořeticích některé významné stavby včetně kostela sv. Anny, který sloužil jako poutní kostel. K obnově fary došlo roku 1879, od roku 1882 má škola, zřízená roku 1826, vlastní budovu. Další školní budova byla zbudována roku 1930.

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 296 domech 1212 obyvatel. 1205 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. +more Žilo zde 1186 římských katolíků, 18 evangelíků, 3 příslušníků Církve československé husitské a 5 židů.

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Obecní správa a politika

Od roku 1990 do roku 2006 byl starostou Václav Petrásek. V letech 2006 až 2014 zastával tuto funkci Václav Surman (KDU-ČSL). +more Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen František Petrásek (Vinaři za obce krásnější).

Znak a vlajka

Znak tvoří červeno-zelený štít. V rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 13 ze dne 1. února 1994 je znak popsán takto:

Motivy znaku vycházejí ze symboliky staré bořetické pečeti, jež je doložena nejpozději v roce 1656. Radlice je nůž využívaný na krájení „koláče“ po lisování vína.

Po roce 1949 nebylo obcím umožněno užívat vlastní znak a musely v razítkách i pečetích užívat státní znak. Až zákon o obecním zřízení z roku 1990 umožnil opět využití obecního znaku a praporu, na základě udělení České národní rady, resp. +more Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Bořetice podaly žádost, jež zahrnovala znak vycházející z někdejší pečeti a červeno-žlutě čtvrcenou vlajku se znakem v jejím středu, která však nebyla schválena. Po jednáních byla zvolena vlajka s dvěma svislými pruhy, žerďovým zeleným a vlajícím červeným.

Jelikož dekret obsahuje pouze slovní popis bez vyobrazení, obec zadala kresbu znaku novému výtvarníkovi. Ten změnil tvar štítu i zobrazení polních bran oproti vyobrazení, jež bylo součástí žádosti, směrem k podobě někdejší pečeti. +more To není na závadu, zároveň však zaměnil strany znaku, takže mnoho tiskovin s jeho dílem neodpovídá definici uděleného znaku. Ivan Štarha v knize Bořetice v proměnách času proto hovoří v souvislosti s touto variantou spíše o logu obce nežli o znaku.

Pamětihodnosti

Kostel svaté Anny * Hřbitovní zeď s barokní branou * Smírčí kámen * Boží muka v Zázmoníkách * Boží muka u Rozhledny * Poklona svatému Floriánu * Poklona svatému Janu Nepomuckému * Rozhledna Kraví hora

Zajímavosti

V roce 2005 získala obec v 11. ročníku soutěže titul Vesnice roku. +more * 11. června 2006 zde byla otevřena dřevěná rozhledna. Celková výška je 15 metrů, nejvyšší ze čtyř vyhlídkových ploch leží ve výšce 12 m. * V květnu 2009 zde bylo otevřeno letiště pro ultralighty jako hangár slouží starý zemědělský sklad meruněk. * V obci byla v roce 2000 „vyhlášena“ recesistická vinařská Svobodná spolková republika Kraví hora.

Galerie

Boretice kostel Anny 01 crop. jpg|kostel svaté Anny Bořetice, municipal office 2. +morejpg|obecní úřad Bořetice, new common. jpg |nová náves u obecního úřadu Bořetice, old millhouse. jpg|bývalý mlýn, nyní hotel Bořetice, restaurant. jpg |vinný sklep ZD Bořetice Bořetice, bell tower. jpg|zvonička Bořetice, Kraví hora - vinné sklepy. jpg|Kraví hora, vinné sklepy Boretice Dolni Frejd 175 Kellergasse. JPG|Kraví hora, vinné sklepy.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Římskokatolická farnost Bořetice u Hustopečí

Externí odkazy

[url=http://www.boretice.cz/]Oficiální stránky Bořetic[/url]

Kategorie:Vesnice v okrese Břeclav Kategorie:Vesnice roku Kategorie:Obce v okrese Břeclav Kategorie:Mikroregion Hustopečsko Kategorie:Svazek obcí Modré Hory Kategorie:Velkopavlovická vinařská podoblast Kategorie:Sídla ve Ždánickém lese