Seznam nejlidnatějších obcí v Česku bez statusu města

Tento seznam obsahuje obce v České republice s největším počtem obyvatel, které nemají status města.

Podmínky pro jmenování městem

Označení městečko nebo město získávaly podle Pavla Drahovzala některé vsi od 13. století, kdy sem tento zvyk přinesli jak panovníci (ti zřizovali královská a věnná města), tak i místní vrchnost na majetcích šlechty a církevních institucí (poddanská a horní města a městečka), od 16. +more století bylo povýšení privilegiem panovníka. Města měla velkou míru samosprávy a specifická práva a svobody, městečko muselo být spádové a mít ráz městečka, charakteristickým rysem byla tržní funkce pro spádovou oblast.

Rozlišování městysů a měst převzala i rakousko-uherská Stadionova ústava z 20. března 1849 a provizorní říšský obecní zákon, vydaný téhož dne, které samosprávu, dosud charakteristickou jen pro města, rozšířily na celé území monarchie, rozdělené pro tento účel na obce, a zrušil privilegia měst a městeček. +more Definitivní rámcový říšský zákon o obecním zřízení, vydaný 5. března 1862, zmocnil jednotlivé země k vyhlášení vlastního obecního zřízení. Města a městyse měly právo udělovat měšťanské právo k užívání fondů, fundací a ústavů, to pak bylo v Československu 7. února 1919 zrušeno jako nedemokratické.

Po zániku monarchie byl titul v Československu udělován nadále, a to vládou a bez výslovného zákonného vymezení. Mezi její podmínky patřilo například mít regulační plán, kanalizaci, vodovod, elektrické osvětlení, hřbitov, zdravotní zařízení, školu, dlážděné chodníky a ulice, přičemž poskytované služby jsou dostupné i okolním obcím. +more Proto byl status městyse i města považován za prestižní záležitost.

Až do roku 1939 se status města nebo městyse vztahoval v případě obcí skládajících se z více osad pouze na příslušnou osadu, nikoliv na celou obec. Například obec Valašské Meziříčí tvořily dvě osady, a to město Valašské Meziříčí a městys Krásno nad Bečvou. +more V roce 1935 byla na město povýšena osada Liběchov.

Až do roku 1954 se obec stala městem nebo městysem, byla-li na ně povýšena. V roce 1948 byly na města povýšeny městyse Kopřivnice, Frýdlant nad Ostravicí a Libčice nad Vltavou. +more Vládní nařízení č. 14/1950 Sb. zavedlo čtyři kategorie místních národních výborů (I-IV) podle počtu obyvatel obce, avšak označení obcí titulem město nebo městys nebylo výslovně zrušeno.

17. květen 1954, první den účinnosti zákona 13/1954 Sb. +more, o národních výborech, je považován za den faktického zániku obecní samosprávy, tedy právní subjektivity obcí. Ani tento zákon však výslovně nezrušil tituly městysů a měst. Zákon č. 65/1960 Sb. začal rozlišovat místní národní výbory a městské národní výbory. Za města tak začaly být považovány obce, v nichž byl zřízen městský národní výbor, ačkoliv ostatním městům nebyl titul města výslovně odňat. Ze zákona byl městský národní výbor v krajských a okresních městech, ostatní „velké obce městského charakteru“ určoval krajský národní výbor. Tuto soustavu národních výborů téhož roku převzala i nová československá ústava a další zákon o národních výborech, č. 69/1967 Sb. , který upřesnil, že příslušné obce krajský národní výbor určuje na návrh okresního národního výboru. V roce 1968 byly přejmenováním místního národního výboru na městský povýšeny například Řevnice a Roztoky.

Federální ústavní zákon č. 294/1990 Sb. +more, novelizující ústavu z roku 1960, obnovil obce jako samosprávné právnické osoby; stanovit postavení a působnost obcí svěřil do působnosti národních rad. Podle ústavního zákona měly být k 24. listopadu 1990 obnoveny tituly městysů a měst podle právního stavu před 17. květnem 1954. Zákon ČNR o obcích, schválený 4. září 1990, však obnovení historických označení výslovně neupravoval a vládní návrh zákona zjevně vycházel z předpokladu, že tituly město a městys byly zrušeny někdy v letech 1948 a 1949, a proto stanovil, že městy jsou ty obce, které byly obcemi před 17. květnem 1954 a měly k počátku účinnosti zákona, tedy do 24. listopadu 1990, městský národní výbor, a dále obce, které určí předsednictvo České národní rady na návrh vlády ČR nebo na návrh obce po vyjádření vlády. Pouhé zřízení městského národního výboru po roce 1960 však nebylo považováno za faktické povýšení na město. V období do roku 2000 byl více než 40 obcím vrácen status města a přes 30 dalších, které bývaly městysi, bylo podle ustanovení o navrácení statutu města de facto povýšeno na město.

Usnesení vlády č. 418 ze dne 2. +more května 2001 stanovilo kritéria pro stanovisko vlády, přičemž věcně příslušný odbor ministerstva vnitra ani v roce 2006 nepředpokládal do budoucna zásadní změnu tohoto systému. Město Chlumec na svém webu uvádí, že pro kladné vyjádření k žádosti si vláda stanovila jednoznačné a měřitelné podmínky: krom zákonného požadavku na počet obyvatel to navíc je náměstí, chodníky, škola, školky, lékařské praxe, kanalizace, vodovod, veřejné osvětlení, pošta, udržovaná zeleň, pojmenování ulic apod. , vzdálenost od dalšího města v oblasti a existence služeb pro spádové území.

Svaz měst a obcí České republiky přijal na svém IX. sněmu v květnu 2005 usnesení požadující obnovení titulu městys a navrácení titulů města a městyse obcí, které jej historicky měly. +more Usnesení iniciovaly jako první obce z okresů Chrudim a Havlíčkův Brod, především Libice nad Doubravou, Luže, Krucemburk. Novela zákona o obcích z roku 2006 ve znění pozměňovacího návrhu Eduarda Vávry dala nárok na návrat statusu města těm obcím, které někdy v minulosti byly městy (§ 3 odst. 3 zákona o obcích), bez ohledu na počet obyvatel i další podmínky. Z historických měst, která o status města přišla, žádné nesplňovalo limit 3000 obyvatel - alespoň 2 000 obyvatel z nich měly k 1. lednu 2005 obce Libušín (2577), Luže (2570), Kryry (2429), Neveklov (2377) a Jistebnice (2003). Všem jmenovaným obcím byl na základě tohoto pozměňovacího návrhu v následujících letech status města navrácen.

Podle § 3 odst. 1 zákona o obcích ve znění účinném od 1. +more července 2006 může předseda Poslanecké sněmovny na návrh obce a po vyjádření vlády povýšit na město obec, která má alespoň 3000 obyvatel - na toto povýšení však není právní nárok a vlastní rozhodnutí záleží na vůli předsedy poslanecké sněmovny. Mezi obcemi, které nejsou městy, je i mnoho takových, jejichž počet obyvatel přesahuje 3000, od roku 2006 byly z tohoto titulu jmenovány městem pouze od 26. září 2006 Dobřichovice, 3. února 2011 Paskov, 21. srpna 2012 Chlumec, 17. července 2015 Jesenice u Prahy, 19. ledna 2017 Větřní, 27. srpna 2018 Veverská Bítýška a 22. července 2020 Štěpánov.

Pro jmenování městysem obecná kritéria zákonem stanovena nejsou. Ministerstvo v roce 2006 hodlalo připravit pro vládu osnovu k vyjádření k žádostem, přičemž do doby jejího schválení chtělo žádosti posuzovat přiměřeně podle kritérií pro stanovení městem.

S titulem města nebo městyse nejsou dnes spojena žádná speciální práva a povinnosti, ani v působnosti samosprávy, ani v přenesené působnosti státní správy. Dnes jde pouze o otázku prestiže obce a sounáležitosti jejích občanů. +more Rozlišení práv je dnes dáno zařazením mezi obce s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působností, statutární města a hlavní město.

Seznam

Následující seznam uvádí nejlidnatější obce, které nejsou městy.

Související články

Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel * Seznam největších obcí v Česku * Seznam měst v Česku abecedně * Seznam městysů v Česku * Seznam bývalých měst v Česku včetně obcí s obnoveným statusem města * Seznam obcí v Česku, kterým může být obnoven status městyse nebo města * Seznam obcí s rozšířenou působností * Seznam obcí s pověřeným obecním úřadem * Seznam obcí v Česku s nejnižším počtem obyvatel

Reference

Kategorie:Obce v Česku Obce