Jistebnice

Město Jistebnice se nachází v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v něm obyvatel. Počtem obyvatel se jedná o nejmenší město okresu Tábor.

Historie

Zámeček „Vlašský dvůr“ na jistebnickém náměstí

První zmínka o původně trhové vsi Jistebnici se nachází v historických pramenech z roku 1262, kdy patřila Rožmberkům (jméno obce „Stybnitz“ - zmínka je v závěti Voka I. +more z Rožmberka). Ti zde postavili tvrz, kde sídlil purkrabí, ale již před rokem 1412 (smrt Jindřicha III. z Rožmberka) už v Jistebnici purkrabí nebyl, jen úředník podřízený purkrabí příběnickému. Pozůstatky tvrze - dvě půlkruhové bašty na východní straně jsou zřetelné dodnes.

V roce 1459 koupil Jistebnici rytíř Kozský z Kozího s jinými vladyky; po smrti (1523) Mikuláše Kozského zdědil panství Kuneš Bohdanecký z Hodkova a Volf Hanzl z Nové Vsi, v roce 1537 prodali dědici tvrz, dvůr Jistebnice a poddanské vsi městu Táboru; po jeho desetileté vládě, když byl v roce 1547 majetek Tábora konfiskován, český král Ferdinand I. +more Habsburský prodal 23. března 1549 Jistebnici a 22 poddaných vsí Albrechtovi z Gutštejna na Žirovnici - a ten brzy (27. srpna téhož roku) vše prodal Ladislavu z Lobkovic na Chlumci). Lobkovicové pak drželi majetek plných 280 let, do roku 1829, kdy jej prodali Janu Nádherném (1766-1860) z Borotína, po něm držel panství Otmar Nádherný.

Ke dni 17. října 2011 byl obci navrácen status města.

Trhy

Mikuláš z Kozího získal od krále Vladislava II. Jagellonského - výnos z 16. +more března 1511 - výroční trh „Bartolomějský“ (Bartoloměj - jmeniny 24. srpna) * V červenci 1582 povolil, na žádost Ladislava z Lobkovic, císař Rudolf II. konání výročního trhu na den svaté Maří Magdalény (jmeniny 22. července) * Král Leopold I. na žádost Václava z Lobkovic povolil 17. října 1657 konání ročních jarmarků na svatého Matěje.

Přírodní poměry

Pomníček zakladateli sadů v Jistebnici Adolfu Katzovi, postavil roku 1915 místní Okrašlovací spolek

Nad obcí je několik vrchů, např. * jihovýchod - Svatá Anna (642 m n. m.) * jihozápad - Svatá Magdaléna (Vyšehrad; 636 m n. m.) * severovýchod - Stará Hora (629 m n. m.)

Severně od Jistebnice se rozkládá přírodní park Jistebnická vrchovina, jehož součástí je i Javorová skála, nejvyšší bod Táborska - 722,6 m n. m. +more Jistebnicí protéká potok s biblickým názvem Cedron, vtéká do říčky Smutné a s ní pokračuje až do Lužnice u Bechyně.

Rozsáhlé městské sady u krásných rybníků zbudoval v místech Staré Hory z pastvin a holých strání jistebnický vlastenec a poštmistr, předseda Okrašlovacího spolku Adolf Katz. Ve Vlásenici se nachází památný strom Holubova lípa („lípa velkolistá“); vysoká 26 m, obvod kmene 860 cm, stáří odhadováno na 450-600 let. +more Údajně byla vysazena roku 1416 na památku upálení Jana Husa, nebo prý pod ní sám Hus kázal při svém pobytu na jihu Čech.

V okolí Jistebnice jsou také četné rybníky. 19. +more července 1536 bylo městu Jistebnice vydáno Kunešem Bohdaneckým povolení ke stavbě obecního rybníka, další následovaly. Na sever od města je to: Chadimák, Obecní, Nový, Velká Kaplice, Černolesní, Brtenský, Chlumský a Nehonínský; na východ a severovýchod pak Horní a Dolní Chomout, Šlejborec, Třtinovitý, Stržený, Tisovák, Přehořovka a Křivošínský.

Obyvatelstvo

Historický vývoj počtu obyvatel města má sestupný charakter. První sčítání lidu v českých zemích proběhlo v roce 1869. +more V té době se počet obyvatel blížil hranici pěti tisícům, kterou jen o málo nepřekonal v následujícím sčítacím období v roce 1880. Od té doby se začal počet obyvatel postupně snižovat. Největší úbytek je zaznamenán mezi roky 1930 a 1950, kdy město přišlo bezmála o 900 obyvatel. To bylo zapříčiněno okolnostmi druhé světové války, a také vynecháním jednoho sčítacího období v roce 1940. Do konce 20. století obyvatelstva stále ubývalo, ovšem zdá se, že v posledních 15 letech se jeho počet stabilizoval na hodnotě kolem dvou tisíc.

Ke dni 31. prosince 2013 žilo v Jistebnici celkem 2012 obyvatel, z toho 998 žen. V místních částech (osadách) žije přibližně 52 % z celkového počtu obyvatel města.

Soubor:Rodinný stav Jistebnice.png|Rodinný stav obyvatel města Jistebnice v roce 2011 Soubor:Vzdělání Jistebnice.png|Vzdělání obyvatel města Jistebnice v roce 2011

Části města

Jistebnice se dělí na 27 částí, které leží na 13 katastrálních územích: * k. ú. +more Jistebnice - část Jistebnice a zčásti i Nehonín * k. ú. Cunkov - části Cunkov, Alenina Lhota, Javoří a Ounuz * k. ú. Božejovice - části Božejovice a Jezviny * k. ú. Drahnětice - část Drahnětice * k. ú. Chlum u Jistebnice - část Chlum * k. ú. Makov u Jistebnice - části Makov, Hůrka a Třemešná * k. ú. Orlov u Jistebnice - části Orlov, Křivošín, Nehonín, Ostrý, Podol, Smrkov a Stružinec * k. ú. Padařov - část Padařov * k. ú. Plechov - část Plechov * k. ú. Pohoří u Jistebnice - část Pohoří * k. ú. Svoříž - část Svoříž * k. ú. Vlásenice u Makova - část Vlásenice * k. ú. Zvěstonín - části Zvěstonín, Hodkov a Zbelítov.

Pamětihodnosti

Tvrz - na jihovýchodním okraji města. Pozůstatky tvrze - dvě půlválcové bašty na východní straně jsou zřetelné dodnes; (třetí byla jen zčásti zachovaná na konci dvora), v přízemí má klenuté prostory; v roce 1638 byla zčásti zbořena a zachovaly se jen zdi, koncem 17. +more století byla obnovena, mezi nárožní bašty vestavěno jednopatrové křídlo,také sýpka a stáje. V areálu býval byt ředitele velkostatku, kanceláře a archív panství. Do roku 1924 tu byl také místní pivovar. Od padesátých let 20. století byl v areálu provoz místní „továrny“ (kovovýroba) a sklady a dále byty. * Zámek - stojí na jižním okraji města, byl vybudován v 19. století rodem Nádherných z Borotína ve stylu anglické gotiky a obklopený rozsáhlým anglickým parkem. Později zámek vlastnil Robert Scholle. Od poloviny 20. století byl celý zámek a park dlouhá desetiletí užíván čs. armádou, po roce 1990 byl objekt (a pozemky) vrácen v restituci synovi Petru Schollemu. * Zámeček neboli Vlašský dům - na náměstí, (pochází zřejmě ze 16. století), první zmínky uvádějí, že po roce 1545 byl vlastníkem Martin Vančata z Vratkova; pak Zikmund Karpíšek; od roku 1573 Diviš Doudlebský; v roce 1576 Jiřík Šejnoha. V letech 1587-1590 budovu vlastnili bratři Michal a Jan. Marie ze Sonethu (italská rodina - asi tedy Vlaši), v roce 1590 „Vlašský dvůr“ koupila Anna Smolíková a přenechala jej vrchnosti. Další bližší údaje nejsou k dispozici, později Zámeček sloužíval k přechodnému ubytování Jana i Otmara Nádherných. * Kostel Archanděla Michaela - na náměstí stojí původně gotický kostel Archanděla Michaela ze 14. století, postavený Rožmberky na místě starší románské stavby. Varhany v kostele postavil roku 1636 Pavel Rosol, po poškození (asi Švédy) byly opraveny roku 1656. Nové varhany od firmy Škopek z Tábora jsou v kostele od roku 1901. Na věži je zavěšen zvon z roku 1515 vyrobený pražským zvonařem Bartolomějem. * Kaple sv. Magdalény - stojí na návrší Vyšehrad nad městem. Ke kapli svaté Máří Magdaleny vedla Křížová cesta, dochovalo se 13 kamenných křížů. Původní kapli z roku 1347 nechal vystavět Petr I. z Rožmberka, současnou kapli vystavěl r. 1861 šlechtic Ludvík Karel Nádherný.

* Židovský hřbitov * Kašna svatého Jana Nepomuckého na náměstí * Most se sochou svatého Jana Nepomuckého * Pomník padlým vojínům na náměstí; dílo sochaře J. V. +more Duška, základní kámen položen v roce 1925, slavnostně odhalen byl 27. června 1926.

Rodáci a osobnosti

Pamětní deska Petru Hromádkovi na domě čp. 82

* Pavel Jistebnický Spongopeus (okolo 1550-1619), český hudební skladatel * Petr Hromádka, husitský kněz, zakladatel Tábora * André Simon, novinář * Rudolf Kukač (1889-1957), profesor statiky pozemních staveb a rektor ČVUT * v Zámečku Pamětní síň rodáka Richarda Laudy, malíře a grafika * Leopold Katz, velký mecenáš umění a nálezce Jistebnického kancionálu, zpěvníku s prvním záznamem chorálu Kdož sú boží bojovníci, který nalezl na místní faře roku 1872. Dnes je kancionál uložen ve sbírkách Národního muzea v Praze. +more * V Makově se narodil Jan Vítězslav Dušek (1891-1966), jeden z nejvýznamnějších jihočeských sochařů třicátých let 20. století (žák francouzského sochaře Bourdella), Dušek je autor mnoha soch, pomníků, pamětních desek nejen na jihu Čech. * Na jistebnickém hřbitově je pohřben Alfons Ferdinand Šťastný (1831-1913), známý „padařovský prorok“, svérázný myslitel a agrární politik. V nedalekém Padařově je jeho památník. * Jan Víšek, architekt * Otakar Weinzettel (* 17. září 1885 Jistebnice), architekt.

Fotogalerie

Soubor:Jistebnice-pohled od východu. jpg|Pohled z vrchu východně od města, v pozadí kaple svaté Máří Magdaleny Soubor:Jistebnice-svatá Magdalena. +morejpg|Kaple svaté Máří Magdaleny a křížová cesta nad městem Soubor:Jistebnice-pomník Tvůrcům svobody. jpg|Pomník padlým v první světové válce na náměstí Soubor:Jistebnice-náměstí cp 82. jpg|Dům čp. 82 s pamětní deskou Petru Hromádkovi na náměstí Soubor:Jistebnice (okres Tábor) (33). jpg|Jedno ze zastavení křížové cesty Soubor:Jistebnice (okres Tábor) (16). jpg|Kaple svaté Máří Magdaleny.

Reference

Literatura

Externí odkazy

Fotoreportáž z odhalení pomníku - archiv Šechtl a Voseček: [http://sechtl-vosecek. ucw. +morecz/cml/dir/Dusek1926. html] * Cimbura [url=http://www. cimbura. webgarden. cz]]- historie a současnost města Jistebnice.

[[Kategorie:Jistebnice| [/url]] Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Tábor Kategorie:Společenství obcí Čertovo břemeno Kategorie:DSO Mikroregion venkov Kategorie:Města v okrese Tábor Kategorie:Sídla ve Vlašimské pahorkatině