Rožmberkové

Historie

Vítek z Prčice se svými syny +morepng|vpravo|náhled|upright=0. 7'>Původní erb pánů z Rožmberka tvoří pětilistá růže, stejně jako u ostatních Vítkovců Praotec vítkovského rodu Vítek I. z Prčice zemřel v roce 1194 a podle legendy měl pod krumlovským hradem během slavnostního aktu, nazývaného Dělení růží (původní erb pánů z Rožmberka tvoří pětilistá růže), rozdělit své panství mezi pět svých synů, kteří poté založili vlastní rodové linie. Za zakladatele rodu Rožmberků je považován Vítkův syn Vítek III. z Prčice a Plankenberka. Jméno tato větev Vítkovců získala nejspíše podle hradu Rožmberk, který založil jeho syn Vok I. z Rožmberka. Tento hrad zase nejspíš získal jméno podle růže, která byla v různých barevných provedeních znakem všech Vítkovců.

Postupem času vzrůstala moc a majetek tohoto rodu. Tomu napomohlo nejen dědictví po jiné větvi Vítkovců - rodu pánů z Krumlova (např. +more Zvíkov) v roce 1302, ale také zásada dědičnosti statku pro nejstaršího syna, čímž se zabránilo dělení majetku. Postupem času tak došlo k vytvoření dominia (panství), které bylo urbanizováno, mělo své purkrabství, vlastní urbář. Vznikla zde tzv. Rožmberská kniha, což je nejstarší česky psaná práce právního charakteru.

Základy největšího panství v českém státě vznikly na přelomu 12. a 13. +more století, kdy se vytvořila důležitá rodová centra, např. Prčice, Vyšší Brod, Soběslav, Veselí nad Lužnicí či hrad Blankenberg v Horních Rakousích, kde vznikla další panství, která se zrodila i ve Slezsku či na Moravě. Později přidali Nové Hrady, Třeboň, Strakonice, Sedlčany a další panství na Plzeňsku a dalších částech země. Vyšší Brod) Oldřich II. († 1462) jako schopný politik z pozadí řídil jednání po smrti Ladislava Pohrobka, snažil se zvednout prestižní postavení rodu paděláním majestátu z roku 1360.

Oldřichův syn, Jindřich IV. +more, se stal vrchním hejtmanem ve Slezsku, další Oldřichův syn, Jošt II. , působil jako vratislavský biskup, kníže niský a generální převor řádu johanitů.

+moreJPG|náhled|Minoritský_klášter_(Český_Krumlov)|Minoritský_klášter_v_Český_Krumlov'>Českém Krumlově založený Rožmberky roku 1350 V roce 1350 založila Kateřina z Rožmberka (rozená z Vartemberka) vdova po nejvyšším komorníkovi Českého království Petru z Rožmberka, se svými čtyřmi syny Petrem II. , Joštem, Oldřichem a Janem minoritský klášter v Českém Krumlově.

Rožmberkové patřili k mocenské elitě, která se často byla schopna postavit moci krále. Zastávali vysoké funkce, působili jako místodržící, nejvyšší komorníci i maršálové, nevyhýbali se duchovním hodnostem. +more V 16. století zaujímal rožmberský vladař nejpřednější místo v hierarchickém systému české šlechty. Ve druhé polovině 16. století drželi Roudnici nad Labem, Bechyni, Vimperk a Libeň u Prahy.

Mimo české země byly představitelům Rožmberků prokazovány pocty vyhrazené knížatům, v samotných Čechách však z důvodu konzervativní politiky Rožmberkové lpěli na titulu pán. O Vilémovi z Rožmberka (1535-1592) se dokonce roku 1573 uvažovalo jako o kandidátovi na polský trůn. +more Předtím vykonával funkci nejvyššího komorníka, patřil mezi čelné představitele českých stavů, od roku 1570 byl nejvyšším purkrabím. Byl čtyřikrát ženatý s členkami evropských rodů, Kateřinou Brunšvickou z rodu Welfů, Žofií Braniborskou z Hohenzollernu, Annou Marií Bádenskou a Polyxenou z Pernštejna. Přesto nezplodil potomka a dědictví připadlo jeho bratru Petru Vokovi. Jejich majetku se vyrovnaly pouze rody, jako byli Pernštejnové, ale i ti jenom v určitých obdobích. Není u nás rod, který by se ve středověku mohl poměřovat s tímto rodem.

Posledním potomkem rodu byl Petr Vok, který zemřel v Třeboni roku 1611 a který kvůli dluhům musel prodat dvě třetiny rodového majetku, například císař Rudolf II. +more od nich koupil Český Krumlov, proto se novým sídlem Rožmberků stala Třeboň. I přes dluhy patřili k nejbohatší české šlechtě. Po jeho smrti rodové jmění podle smlouvy z 9. prosince 1484 připadlo Švamberkům, na jednotu dominia navázali Eggenberkové a později Schwarzenbergové.

Pohřebiště Rožmberků

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě * Kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny při klášteře augustiniánů v Třeboni * Kostel sv. Víta v Českém Krumlově

Seznam pohřbených ve Vyšším Brodě

Většina příslušníku rodu je pohřbena v cisterciáckém klášteře Vyšší Brod, část v klášterním kostele sv. Jiljí v Třeboni, Vilém z Rožmberka (1535-1592) byl pochován se svojí třetí manželkou Annou Marií Bádenskou (1562-1583) v kostele sv. +more Víta v Českém Krumlově.

* Vok I. +more z Rožmberka * Vítek II. z Příběnic * Eliška z Dobrušky * Jindřich I. z Rožmberka * Johanka z Rožmberka * Viola Těšínská * Petr I. z Rožmberka * Kateřina z Vartemberka (1355) * Markéta z Rožmberka * Jošt I. z Rožmberka * Alžběta z Vartemberka * Oldřich I. z Rožmberka * Barbora ze Schaunberga * Anežka z Wallsee * Jindřich III. z Rožmberka * Alžběta z Kravař * Jindřich IV. z Rožmberka * Oldřich II. z Rožmberka * Jan II. z Rožmberka * Anna Hlohovská * Jindřich V. z Rožmberka * Alžběta z Kravař a ze Strážnice * Vok II. z Rožmberka * Oldřich III. z Rožmberka * Petr IV. z Rožmberka * Jindřich VII. z Rožmberka * Bohunka ze Starhemberku * Ferdinand Vok z Rožmberka * Jan III. z Rožmberka * Jošt III. z Rožmberka (1488-1539) * Petr V. z Rožmberka (1489-1545) * Kateřina Brunšvická (1534-1559) * Anna z Rogendorfu (kolem 1600-1562) * Žofie Braniborská z Hohenzollernu (1541-1564) * Kateřina z Ludanic (asi 1565-1601) * Petr Vok z Rožmberka (1539-1611).

Seznam pohřbených v Třeboni

Jan I. +more z Rožmberka * Kateřina z Vartemberka * Johana z Rožmberka * Anežka z Rožmberka * Jindřich VI. z Rožmberka * Petr II. Holický ze Šternberka († 1514) a jeho žena Kateřina z Rožmberka (1457-1521), sestra rožmberského vladaře Voka II.

Erb

V erbu je červená pětilistá šípková růže. Vilém z Rožmberka přidal červeno-stříbrné kosmé pruhy, které měly upozorňovat na údajnou příbuznost s italský rodem Ursiniů.

Rožmberská růže je v současnosti užívána např. na znaku Českého Krumlova nebo na symbolech Jihočeského kraje.

Příbuzenstvo

Spojili se s Vartenberky, pány z Kravař, z Lipé, Lichtenštejny, Hohenzollerny, Welfy, Pernštejny, Bavory ze Strakonic, Roggendorfy, Zrinskými ze Serynu, či pány z Hlohova.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Rodokmen Rožmberků * Seznam českých šlechtických rodů * Rožmberské dominium * Vladař domu rožmberského * Český Krumlov * Vítkovci * Dělení růží

Externí odkazy

[url=http://www. archive. +moreorg/stream/norbertheermann00begoog#page/n59/mode/1up]Norbert Heermann's Rosenberg'sche chronik[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20071209055621/http://encyklopedie. seznam. cz/heslo/378228-z-rozmberka]Ottova encyklopedie, heslo z Rožmberka[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20091126083943/http://www. hrad-rozmberk. eu/]Oficiální stránka státního hradu Rožmberk[/url] * [url=http://www. ckrumlov. info/docs/cz/mesto_histor_rozmbe. xml]Genealogie Rožmberků[/url] * [url=http://www. zamky-hrady. cz/8/rozm. htm]Rodový erb[/url] * [url=http://kronikaruze. webgarden. cz/pani-z-rozmberka/z-rozmberka-cast-prvni. html]PÁNI Z ROŽMBERKA, část 1 (do roku 1310)[/url].

Kategorie:Vítkovci Kategorie:České šlechtické rody