Návsí

Obec Návsí se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o Návsí je z roku 1435. Jádro obce se vytvořilo kolem tzv. +more volenství (nepoddanské zemědělské usedlosti) založeného podle privilegia těšínského knížete Václava z 31. prosince 1435.  Podle této listiny obdržel Pavel Sikora za věrnou službu od knížete jeden a půl lánu polí. Jako samostatná obec působilo Návsí až v druhé polovině 16.  století. Samotný název Návsí se objevuje poprvé v urbáři těšínské komory z roku 1577.  Název obce znamená, že Návsí představovalo jablunkovskou náves. Vývoj obce je bezprostředně spjat s osudy rodu Sikorů, kteří až do poč. 20.  století drželi v obci fojtství. Vesnice již od svých počátků procházela dynamickým rozvojem - docházelo k intenzivnímu rozšiřování usedlostí a orné půdy ve směru na Milíkov a Bocanovice, podél řeky k Harcovu a také proti potokům Rohovec a Kostkov pod Stožek. Na sklonku 18.  století byly postaveny na gruntě Sikorových kostel a škola. V roce 1817 byl položen základní kámen ke stavbě zděného kostela, který byl postaven v roce 1820. Fara byla zbudována v roce 1793. Dějiny školství začínají v Návsí v roce 1784 v dřevěném domě „Na Fojství“ se stovkou žáků. Prvním učitelem byl Andrzej Kaleta. V roce 1869 se škola stává veřejnou a v roce 1886 je na pozemku Sikory postavená zděná škola sloužící dodnes jako polská škola. V roce 1926 byly postavena česká škola. Obrovský význam pro obec mělo otevření Košicko-bohumínské dráhy. Návsí se tak stalo důležitým komunikačním střediskem. Roku 1911 byl v Návsí založen adventistický sbor.

Po rozpadu Rakouska-Uherska na konci první světové války došlo k vytvoření nových nástupnických států, mezi něž patřilo i Československo a Polsko, které vedly ostrý spor o území Těšínska, na němž se nachází obec Návsí. Po kompromisní dohodě mezi Zemským národním výborem pro Slezsko a Radou Narodowou Księstwa Cieszyńskiego došlo k dočasnému rozdělení Těšínska, přičemž Návsí bylo spravováno polskou stranou. +more K Československu bylo Návsí definitivně připojeno dne 28.  července 1920 rozhodnutím mezinárodní konference v Spa. Až do roku 1920 byl v Návsí fojtem Adam Sikora z č. p. 22, potomek zakládajícího rodu Sikorů. Do roku 1923 spravovala obec správní komise obce. Od roku 1923 byl starostou obce Jerzy Sikora. V roce 1932 jej vystřídal Adam Mrózek.

Dne 1.  září 1939 vypukla druhá světová válka, Návsí bylo ještě téhož dne bez boje obsazeno německou armádou a v následujících dnech začleněno do Německé říše. +more Úřední řečí se stala němčina. Řada lidí skončila v koncentračních táborech, 25 rodin bylo násilně vysídleno, řada lidí byla popravena. Nacisté se snažili brutálním zastrašováním přinutit většinu Čechů a Poláků přijmout německé občanství prostřednictvím tzv.  volkslisty. Na muže se pak vztahovala branná povinnost a museli narukovat do německé armády. Vojáci z Těšínska pak využívali ve válce příležitostí a přebíhali ke spojeneckým vojskům. Poláci vstupovali do Andersovy armády, Češi do československé zahraniční armády. Poslední německé jednotky opustily Návsí v noci z 1. na 2. května 1945. Obnovu Návsí po válce řídil místní národní výbor. Obec se vyvíjela samostatně až do roku 1960, kdy došlo ke sloučení s Jablunkovem, s nímž sdílela osud až do roku 1994, kdy došlo k obnově samostatnosti.

Obyvatelstvo

V roce 1910 počet domů byl 264 a počet obyvatel 2 249, z toho 2 188 bydlelo v obci trvale. Z toho 2 114 (96,6%) bylo polsky, 62 (2,8%) německy a 12 (0,5%) česky mluvících. +more Rozdělení podle náboženství bylo následující: 783 (34,8%) katolíků, 1449 (64,4%) protestantů, 174 (0,8%) z jiné církve. Podle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo v 928 domech trvale 3743 osob, z toho 1896 žen. Celkem 2 225 občanů se hlásilo k české národnosti, 714 k polské, 76 ke slezské, 49 ke slovenské, 26 k moravské a 1 k ukrajinské. Žilo tu 827 římských katolíků, 588 slezských evangelíků a 427 věřících hlásících se k jiné církvi či náboženské společnosti. 272 věřících se nehlásilo k žádné církvi či náboženské společnosti. 388 bylo bez náboženské víry.

File:Sčítání obyvatelstva 2011, 554014 Návsí, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Návsí roku 2011

Pamětihodnosti

Spolek pro vojenská pietní místa [url=https://www. vets. +morecz/vpm/mista/obec/5952-navsi/]Zde[/url] * Evangelický toleranční kostel z 19. století * bývalá evangelická škola Emaus (čp. 47) * venkovská usedlost čp. 148 * venkovská usedlost čp. 34 * výšinné opevněné místo - Hrad Návsí na ostrohu nad potokem Jasení a řekou Olší * Přírodní památka Filipka, lokalita jalovce obecného * Přírodní památka Rohovec, biotop lesních mravenců.

Galerie

File:Evangelický kostel Návsí. JPG| Evangelický kostel File:2013 Nawsie, Dawna szkoła ewangelicka Emaus 03. +morejpg| Bývalá evangelická škola File:Jablunkov, Masarykova základní škola. JPG| Masarykova základní škola File:2013 Nawsie, Polska szkoła podstawowa 02. jpg| Polská základní škola File:Jablunkov-railway-station. jpg| Nádraží.

Osobnosti

Władysław Niedoba - („Jura spod Grónia“) - polský scenárista, režisér, divadelní herec a animátor společenského dění * Franciszek Michejda - luterský duchovní (senior) * Jan Winkler - luterský duchovní, hudebník a národní buditel * Władysław Młynek - polský učitel, básník, spisovatel a aktivista polské menšiny na Těšínsku * Adam Gawlas - šipkař

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. bajkor. +morecz/gallery. php. akce=obrazek_ukaz&media_id=12]Panoramatická mapa Návsí a okolí[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070911093429/http://www. jablunkovsko. cz/obce/navsi. htm]Slezsko - Beskydský informační systém - základní údaje[/url] * [url=https://www. nowsi. cz]PZKO - Místní skupina Polského kulturně-osvětového svazu v Návsí z. s. [/url].

Kategorie:Vesnice v okrese Frýdek-Místek Kategorie:Obce v okrese Frýdek-Místek Kategorie:Sídla v Jablunkovské brázdě Kategorie:Sdružení obcí Jablunkovska Kategorie:Sídla ve Slezských Beskydech